19 C 84/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení 21 138,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši a) 20 838,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 12. 2020 do 1. 2. 2021 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 760,14 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 055,90 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 322,80 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení b) 1 200 Kč jako náklad spojenými s uplatněním pohledávky To vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Za zastavenou část řízení se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 988,61 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 28. 2. 2021 se žalobkyně domáhala uhrazení částky 21 138,84Kč s následujícím odůvodnění. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva ze dne 9. 1. 2020. Předmětem smlouvy byl pronájem kancelářských prostor [číslo] [číslo] včetně parkovacího místa v areálu stavebnin [právnická osoba], ulice [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále jen„ nájemní smlouva“) ve vlastnictví žalobkyně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2021 Nájemní smlouvou se žalovaná zavázala platit měsíční nájemné v celkové výši 21 175 Kč (včetně DPH), a to vždy předem nejpozději do 25. dne předchozího měsíce. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dluží na nájemném za leden 2021 21 175 Kč, částka byla splatná 25. 12. 2020 na základě faktury [číslo] ze dne 4. 12. 2020.

2. Dále žalobkyně žádala dlužnou úhradu za služby za druhé pololetí 2020 a rok 2021. Uvedla, že v nájemní smlouvě bylo stanoveno, že úhrada za dodávky tepla (plyn) bude žalované vždy na konci měsíce vyúčtována, stejně tak i elektřina, která je sledována dle samostatného elektroměru. Za druhé pololetí roku 2020 byly energie (elektřina a plyn) fakturovány takto: faktura [číslo] za období od července 2020 do prosince 2020 znějící na částku 15 055,90 Kč se splatností dne 31. 1. 2021. Za měsíc leden 2021 byly energie (elektřina a plyn) fakturovány takto: faktura [číslo] ze dne 5. 2. 2021 znějící na částku 4 322,80 Kč se splatností dne 25. 2. 2021. Žalovaná složila dne 9. 1. 2020 k rukám žalobkyně jistotu ve výši 17 545 Kč, a to v souladu s čl. IV odst. 12 nájemní smlouvy, ten byl navýšen o úrok (ve výši zákonného úroku z prodlení) ze složené jistoty za období od 9. 1. 2020 do 31. 1. 2021 v částce 1 869,86 Kč. S odkazem na ustanovení § 2254 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, použila žalobkyně jistotu (spolu s přirostlým úrokem) v celkové výši 19 414,86 Kč na částečnou úhradu dlužného nájemného za měsíc leden 2021. Za nájemné za měsíc leden 2021 tak po odečtení jistiny s úrokem dluží žalovaná částku 1 760,14 Kč. K dnešnímu dni dluží žalovaná celkem na uvedených pohledávkách z nájemního vztahu částku 21 138,84 Kč.

3. Žalobkyně požadovala rovněž úroky z prodlení z jednotlivých splátek nájemného a úhrad energií, vždy ode dne následujícího po splatnosti až do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala částku 1 200 Kč, jako paušální náhradu nákladů řízení souvisejících s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě všech nyní žalovaných pohledávek, na kterou reagoval [jméno] [příjmení], obchodní manažer žalované s žádostí o jednání o smíru.

5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Na svou obranu žalovaná uvedla, že podpis na smlouvě není„ zřejmě“ podpisem [jméno] [příjmení], jednatele žalované a smlouvu za žalovanou tak uzavřela osoba, která„ zřejmě“ nebyla oprávněna za žalobkyni jednat (neuvádí, kdo konkrétně měl takto smlouvu uzavřít). Z uvedeného dovozovala neplatnost celé smlouvy, a tedy i jakýchkoli v ní ujednaných závazků. Dále namítala, že žalobkyně dostatečně neprokazuje žalobou požadované nároky. Faktura jako jednostranné právní jednání není důkazem toho, že žalovaná s vyúčtovanou částkou souhlasila. Z daňových dokladů k vyúčtování energií a služeb nelze seznat, zda jsou pohledávky vyúčtovány důvodně, zejména co do výše požadované úhrady.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

7. Ze smlouvy o nájmu ze dne 9. 1. 2020 (v elektronickém spise) soud zjistil, že byly pronajaty žalované prostory ve vlastnictví žalobkyně v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo]. Ve smlouvě bylo sjednáno nájemné 21 175 Kč s DPH, k úhradě dodávek tepla (plyn) a elektrické energie bylo ujednáno účtování podle poměrné spotřeby měsíčně. K úhradě ostatních služeb si účastníci sjednali ve smlouvě paušál 3 000 Kč + 21 % DPH, tj. 3 630 Kč s DPH. Dále z textu smlouvy vyplývá, že poměrná část nájemného za měsíc leden 2020 (nájem od 9. 1. 2020) ve výši 14 822 Kč bude hrazena v hotovosti. Rovněž byla ujednána výše kauce 17 545 Kč splatná s prvním nájemným. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2020 s tříměsíční výpovědní lhůtou. V čl. IV. bodě 10 a 11 byly ujednány odkládací podmínky účinnosti smlouvy, a to uhrazení poměrné části nájmu za leden 2020 a uhrazení kauce 17 545 Kč. Splnění obou podmínek prokazuje dodatek ke smlouvě, viz níže. K otázce uzavření smlouvy za žalovanou bylo ze smlouvy zjištěno, že v závěru smlouvy je předepsán text„ Za nájemce: [anonymizováno], spol. s. r. o., vz. [jméno] [příjmení]“, nad ním je připojen otisk razítka žalované s pořadovým [číslo] připojena parafa – podpis, o kterém žalovaná tvrdí, že není [jméno] [příjmení] jednatele. Za pronajímatele v zastoupení podepsal smlouvu realitní makléř [právnická osoba] [jméno] [příjmení].

8. Dodatkem k nájemní smlouvě (l. [číslo] spisu 19 C 26/2021), bylo stvrzeno přijetí kauce 17 545 Kč a nájemného za leden 2020 ve výši 14 822 Kč od žalované dne 9. 1. 2020. I dodatek je v závěru opatřen textem„ Za nájemce: B&Bartoni, spol. s. r. o., vz. [jméno] [příjmení]“, nad ním je připojen otisk razítka žalované s pořadovým [číslo] připojena parafa – podpis, o kterém žalovaná tvrdí, že není [jméno] [příjmení] jednatele. Za pronajímatele v zastoupení podepsal smlouvu realitní makléř [právnická osoba] [jméno] [příjmení].

9. Za zprostředkování pronájmu nebytových prostor ve vlastnictví žalobkyně vyfakturovala žalobkyni [právnická osoba] dne 14. 1. 2020 fakturou [číslo] (l. [číslo] spisu 19 C 26/2021) částku 15 730 Kč. Na faktuře je výslovně jako důvod plnění uvedeno„ Za zprostředkování pronájmu nebytových prostor na akci Stavíme x [příjmení]“.

10. Žalobkyně hradila řádně nájemné za leden až březen 2020 a služby za leden a únor. To vyplývá z níže uvedených faktur (odst. [číslo]), vystavených na jednotlivá plnění a přiřazených k platbám žalované vůči žalobkyni dle předloženého výpisu z účtu žalobkyně. Tyto důkazy byly provedeny v řízení sp. zn. 19 C 26/2021 a obsah spisu byl proveden k důkazu v tomto řízení.

11. Fakturou [číslo] (spisu 19 C 26/2021) bylo vyúčtováno nájemné za měsíc únor 2020 ve výši 21 175 Kč. Z emailu (na l. [číslo] spisu 19 C 26/2021) má soud za prokázané, že tato faktura byla odeslána na e-mail; [email], z výpisu z bankovního účtu žalobkyně (l. [číslo] spisu 19 C 26/2021) má soud za prokázané, že žalovaná provedla úhradu této faktury dne 23. 1. 2020, platba je označena variabilním symbolem [číslo] shodným s číslem faktury.

12. Fakturou [číslo] (l. [číslo] 16 spisu 19 C 26/2021) byla vyúčtována úhrada energií za leden 2020 ve výši 3 154 Kč, z emailu (na l. [číslo] spisu 19 C 26/2021) má soud za prokázané, že tato faktura byla odeslána na e-mail; [email] a byla k ní přiložena příloha (na l.č 21 spisu 19 C 26/2021) odkazující pro výpočet úhrady energie na nájemní smlouvu, z výpisu z bankovního účtu žalobkyně (l. [číslo] spisu 19 C 26/2020) má soud za prokázané, že žalovaná provedla úhradu této faktury dne 3. 3. 2020, platba je označena [variabilní symbol] shodným s číslem faktury.

13. Fakturou [číslo] ([číslo] 20 spisu 19 C 26/2021) byly vyúčtovány energie za únor 2020, z emailu na l. [číslo] soud zjistil, že faktura byla zaslána na [email] včetně přílohy (1. [číslo] spisu 19 C 23/2021), která je vyúčtováním energií a odkazuje na čl. 7 smlouvy o nájmu, který se týká způsobu vyúčtování energií a na odst. 10/IV. smlouvy o nájmu k vyúčtování elektrické energie. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně (l. [číslo] spisu 19 C 26/2021) pak soud zjistil, že žalovaná provedla plnou úhradu faktury [číslo] 16. 4. 2020 variabilní symbol úhrady [variabilní symbol] odpovídá č. faktury.

14. Fakturou [číslo] ([číslo] 17 spisu 19 C 26/2020) bylo vyúčtováno nájemné za březen 2020, zaslání žalované na adresu: [email] prokazuje email ([číslo] 24 spisu 19 C 26/2020), úhrada fakturované částky žalovanou je prokázána výpis z účtu žalobkyně ([číslo] 27 spisu 19 C [číslo] 020) prokazující úhradu částky 21 175 Kč žalovaným, kdy platba je označena [variabilní symbol] shodným s číslem faktury.

15. Fakturou [číslo] ze 4. 12. 2020 (v elektronickém spise) bylo vyúčtováno nájemné za leden 2021, ve výši 21 175 Kč splatné dne 25. 12. 2021.

16. Fakturou [číslo] (elektronický spis) byly vyúčtovány energie za červenec až prosinec 2020 v celkové výši 15 055,90 Kč se splatností 31. 1. 2021, k ní byla přiřazena příloha odkazující na čl. 7 smlouvy o nájmu, který se týká způsobu vyúčtování energií – plynu a na čl. 10 smlouvy o nájmu k vyúčtování elektrické energie.

17. Fakturou [číslo] (elektronický spis) byly vyúčtovány energie za leden 2021 v celkové výši 4 322,80 Kč se splatností 25. 2. 2021 k ní byla přiřazena příloha na čl. 7 smlouvy o nájmu, který se týká způsobu vyúčtování energií – plynu a na odst. 10/IV. smlouvy o nájmu k vyúčtování elektrické energie.

18. Z tabulky 1. patra prostor v nemovitosti v [obec] – [část obce], [ulice] ulice [číslo] vyplývá poměr (dle m2 pronajatých prostor k celkové ploše) pro výpočet plateb energií. S ohledem na to, že žalovaná netvrdila ani neprokázala, že proti vyúčtování v zákonné lhůtě vznesla námitku, není tento důkaz významný, neboť vyúčtování se má za správné.

19. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na pohledávky vyúčtované fakturymi [číslo] byť i částečně plnila.

20. Z výzvy (v elektronickém spise) ze dne 22. 1. 2021 bylo zjištěno, že před podání žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek. Odeslání dne 22. 1. 2021 prokazuje poštovní arch (elektronický spis).

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato osoba je cca 12 let obchodním manažerem žalobkyně – [právnická osoba], spol s.r.o. Svědek potvrdil, že žalovaná měla od žalobkyně v nájmu nebytové prostory v [obec] – [část obce], [anonymizována dvě slova]. Uvedl, že smlouva o nájmu osobně viděl„ měl ji v ruce“, vezl ji do [obec]. Kdo sjednal podmínky smlouvy, nevěděl. Uvedl, že smlouvy u žalované podepisuje jednatel. Dále sdělil, že v předmětných prostorách pracovníci žalované – obchodní zástupci, fungovali, byla tam zřízena pobočka žalované. [příjmení] nájemního vztahu ze strany žalované žádné námitky k neplatnosti nájemní smlouvy, nebo že ji jednatel nepodepsal, nebyly vzneseny. [jméno] [příjmení] uvedl, že osobně v hotovosti uhradil první nájemné 14 000 Kč, když peníze na tuto úhradu dostal od žalované. Příjmový doklad, který obdržel od žalobkyně, předal účetní žalované. Další fakturace úhrad nájmů a energií byly zasílány emailem účtárně žalované. Svědek dále vypověděl, že s příchodem covidových opatření na jaře 2020 přestali pracovníci žalované prostory užívat a po rozvolnění kanceláře vedení žalované zrušilo. K výslovnému dotazu, kdo je vedení, uvedl, že [jméno] [příjmení]. Svědek uvedl, že přímo od [jméno] [příjmení] dostal informaci, že se kanceláře ruší. Měl za to, že mu [jméno] [příjmení] uvedené sdělil jen telefonicky. Svědek se domníval, že kanceláře pracovníci žalované užívali do konce května 2020, účastnil se stěhování. Prostor nikomu nepředal, jen zanechal klíče u nějaké sekretářky. Svědek rovněž uvedl, že minimálně 2x v období od července do prosince 2020 upozornil jednatele [jméno] [příjmení], že, ač neužívají prostory, stále přicházejí faktury na nájemné a energie, svědkovi byla vyúčtování zasílána v kopii emailem (adresátem emailů s vyúčtováním byla účtárna žalované). Pokud jde o účtování energií, nepamatoval si, že by kdy nějaké vyúčtování žalovaná rozporovala. V reakci na předžalobní výzvu se spojil s právním zástupcem žalobkyně, aby jednal o úhradě.

22. Z uvedených skutkových zjištění činí soud následující skutkový a právní závěr.

23. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ustanovení z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále„ o. z.“ zejména podle ustanovení o jednání právnické osoby § 161 – § 166 a ustanovení o nájmu § [číslo] a násl. a zvláštních ustanovení o nájmu nebytových prostor § [číslo] a násl.

24. Společnost [webová adresa] prostřednictvím [jméno] [příjmení] zprostředkovala pro žalobkyni pronájem jejich prostor v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] žalované, o čemž byla řádná uzavřena písemná nájemní smlouva. Smlouva je dostatečně určitá, obsahuje konkrétní určení předmětu nájmu, účel nájmu, výši nájemného, termín úhrad, způsob výpočtu úhrady dodaných služeb a jejich výčet. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2020 s tříměsíční výpovědní lhůtou. Byla splněna odkládací podmínka účinnosti smlouvy, neboť jak poměrná část nájmu za leden 2020, tak kauce byly žalovanou uhrazeny. Žalobkyni zastupoval realitní makléř [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že k uzavření smlouvy došlo řádně i ze strany žalované má soud kromě následného jednání žalované v rámci vztahu za prokázané i z výslechu svědka [jméno] [příjmení], obchodním manažerem žalované. Ten uzavření nájemní smlouvy potvrdil, podepsanou smlouvu, kterou obdržel od žalované, předal zástupcům pronajímatele. Nemohl potvrdit, že smlouvu podepsal jednatel [jméno] [příjmení], protože u podpisu nebyl. Uvedl však, že smlouvy podepisuje u žalobkyně jednatel. Okolnost, zda smlouva byla podepsána přímo v [obec], jak je na ni uvedeno, nebo [jméno] [příjmení] smlouvu již podepsanou do [obec] přivezl, není pro věc významná. Uvedení místa podpisu na smlouvě není podstatnou náležitostí smlouvy nájemní a případná neplatnost v této části nezpůsobuje neplatnost smlouvy jako celku. Soud má za prokázané, že [jméno] [příjmení], který předal podepsanou smlouvu zástupcům žalobkyně, je ve smyslu § 166 o. z. osobou kompetentní k takovým jednání za žalovanou. [anonymizována dvě slova] zastával pozici obchodního manažera, a pokud s ním bylo zástupcem žalobkyně – realitním makléřem [anonymizováno]. [příjmení] jednáno při uzavření (předání) smlouvy, jako se zástupcem žalované, bylo to adekvátní vzhledem k jeho pozici u žalované. Zároveň jestliže [jméno] [příjmení] dne 9. 1. 2019 předložil v [obec] nájemní podepsanou smlouvu (s označením žalované, připojené jméno [jméno] [příjmení], její razítko a parafa), mohl zástupce žalobkyně důvodně v souladu se zákonem předpokládat, že tak [jméno] [příjmení] činí za žalovanou a s jejím vědomím ve smyslu §166 o. z. Podle § 166 o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Na okraj soud uvádí, že je nerozhodné, zda byl [jméno] [příjmení] v zaměstnaneckém poměru, poměru obdobném či pozici vykonával jako OSVČ. Pokud se [jméno] [příjmení] při plnění úkolů pro žalovanou dopustil protiprávního jednání tím, že předložil při jednání s žalobkyní smlouvu podepsanou někým jiným než [jméno] [příjmení], pak to nemůže jít k tíži žalobkyně. Platí zde ustanovení § 166 o. z., podle kterého právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě. Jde v podstatě o promítnutí zásady, nikdo nemůže těžit ze své nepoctivosti. Protiprávním činem je míněno každé jednání, jež není v souladu s právními předpisy. Je tím bráněno i účelovému jednání, kdy by účelově mohl s vědomím statuárního orgánu podepsat smlouvu někdo jiný, než v ní označený zákonný zástupce právnické osoby a pak se účelově domáhat neplatnosti pro absenci podpisu osoby oprávněné jednat za účelem finanční úspory.

25. Z prokázaného chování žalované v rámci smlouvou založeného nájemního vztahu má však soud za to, že jednatel společnosti žalované o nájemním vztahu věděl (pokud společnost řídí s péčí řádného hospodáře). Soud nechává stranou, kdo skutečně smlouvu podepsal. S ohledem na § 166 to není v tomto občanskoprávním řízení podstatné. Jak uvedeno shora, žalovaná bezproblémově plnila závazky ze smlouvy do začátku dubna 2020. V hotovosti 9. 1. 2020 uhradila poměrné nájemné za leden 2020 a kauci sjednanou ve smlouvě (viz dodatek ke smlouvě, výpověď svědka [příjmení]), dále převodem na účet žalobkyně bylo žalovanou zcela uhrazeno smluvní nájemné za únor a března 2020, dále energie vyúčtované za únor a březen, když platby jsou identifikovány variabilním symbolem shodným s číslem faktur, které byly zasílány obchodnímu manažerovi žalované [jméno] [příjmení] opakovaně s přílohami odkazujícími na nájemní smlouvu. Účel plateb – úhrada nájemného a služeb dle předmětné nájemní smlouvy tak byl jednoznačně zřejmý i žalované a byla s ním srozuměna. Svědek [příjmení] příjem faktur za nájemné a energie žalovanou potvrdil. Bylo jeho svědeckou výpovědí prokázáno i to, že jednatel [příjmení] o užívání nájemních prostor věděl a sám dal pokyn k ukončení jejich užívání v měsíci květnu 2020. Nebyl však tvrzeno ani prokázáno, že by došlo k ukončení nájemní smlouvy výpovědí, jak smlouva stanoví. Bylo prokázáno i to, že v druhém pololetí roku 2020 byl jednatel [příjmení] minimálně 2x [jméno] [příjmení] upozorněn na trvající nájemní vztah a účtování nájemného s energiemi, když vyúčtování obsahovalo výslovný odkaz na nájemní smlouvu z 9.1 2020. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na toto žalovaná nějak reagovala. Z uvedeného má soud jednoznačně za prokázané, že jednatel [příjmení] o existenci nájemní smlouvy věděl. Žalovaná nijak uvedené skutečnosti soudu nevysvětlila. Soud považuje námitky, o neplatnosti smlouvy pro nepravost podpisu jednatele na smlouvě, za zcela účelové.

26. Soud k podpisu za žalovaného na nájemní smlouvě dále podotýká, že si je vědom, že nesplňuje zcela formální požadavky stanovené § 161 o. z., když absentuje údaj o jednatelské funkci (text v § 161o. z.„ případně i údaj o své funkci“ je třeba vykládat tak, že pokud osoba funkci v právnické osobě má a z této pozice jedná má ji u podpisu uvést vždy). Uvedený nedostatek však nezpůsobuje nicotnost nebo neplatnost právního jednání. O tomto by bylo možno (výjimečně) uvažovat pouze tehdy, jestliže by neuvedení těchto údajů mohlo mít za následek neurčitost nebo nesrozumitelnost právního jednání (§ 553) nebo omyl jednající strany (§ 583); takový případ v dané věci nenastal.

27. Soud neprovedl znalecký posudek k posouzení pravosti podpisu jednatele [jméno] [příjmení] na nájemní smlouvě, neboť i závěr, že nejde o jeho podpis, nemůže změnit shora odůvodněný závěr, že žalovaná je smlouvou, kterou jako podepsanou statuárním orgánem předložil obchodní manažer [jméno] [příjmení], vázána (§ 166 o.z.).

28. Soud rovněž zamítl výslech [jméno] [příjmení] realitního makléře, a to pro nadbytečnost. Řádné uzavření smlouvy má soud za dostatečně prokázané z úplaty realitní kanceláři za toto plnění, dále z následného jednání žalované, kdy do začátku dubna na smlouvu plnila a konečně z informací sdělených soudu [jméno] [příjmení]. K otázce vázanosti žalované smlouvou i v případě nepravého podpisu jednatele se soud vyslovil shora.

29. Soud má za prokázaný jednak právní základ nároku, a to existující nájemní vztah k předmětným nebytovým prostorám, jakož i důvod a výši jednotlivých žalovaných pohledávek. Splatnost nájemného nastávala dle smlouvy vždy k 25. dni v měsíci předem, tedy nebyla vázána na výzvu, či vystavení faktury (předpisy o vedení účetnictví na tomto nic nemění), přesto žalobkyně soudu doložila, že žalované poskytla i řádný daňový doklad pro provedení platby – vystavila faktury (viz shora). Uvedené potvrdil i svědek [příjmení], který pravidelně dostával v kopii vyúčtování zasílané emailem účtárně žalované. Pokud jde o vyúčtování dodaných služeb – energií, způsob jejich účtování je stanoven ve smlouvě a žalobkyně je vyúčtovala předloženými fakturami zaslanými na email obchodního manažera žalované [jméno] [příjmení] (kompetentní pracovník žalované) a účtárny žalované. Žalovaná netvrdila, že by jakkoli rozporovala věcnou či formální správnost vyúčtování a svědek [příjmení] potvrdil, že k námitce vůči vyúčtování nedošlo. Námitky proti vyúčtování by přitom musely být podány ve lhůtě 30 dní od předložení vyúčtování, viz § 2303 o. z. ve spojení s § 8 z. č. 67/2013 Sb. Pokud tedy nyní žalovaná namítá, že žalobkyně neprokázala správnost svého vyúčtování energií, tak touto obranou není třeba se věcně zabývat, neboť marným uplynutím lhůty pro námitky vůči vyúčtování je nutno považovat vyúčtování za řádný titul pro pohledávku na neuhrazených službách.

30. Žalovaná netvrdila, že by na tyto žalované pohledávky něco uhradila. Žalovaná byla k úhradě dluhů na nájemném a službách znovu vyzvána předžalobní upomínkou zaslanou jí dle poštovního archu právním zástupcem žalobkyně dne 22. 1. 2020. Žalovaná netvrdila, že by jakkoli odmítavě reagoval na předžalobní výzvu, naopak, jak prokazuje výpověď svědka [příjmení], hodlala žalovaná prostřednictvím obchodního manažera [jméno] [příjmení] o věci jednat.

31. Shrnuto závěrem: žalobkyně prokázala právní titul žalovaných nároků, a to platnou smlouvu o nájmu nebytových prostor. Žalovaná neprokázala svou obranu spočívající v neplatnosti celé smlouvy o nájmu, a tedy jakýchkoli závazků z nich plynoucích, z důvodu nepravosti podpisu jednatele [jméno] [příjmení] na nájemní smlouvě. Žalobkyně prokázala i výši jednotlivých pohledávek na nájemném a službách, když výše nájemného a paušální část úhrady služeb bylo přímo sjednána ve smlouvě, včetně data splatnosti (nevyžaduje jakoukoli výzvu žalobkyně) a úhrady za dodávky energií byly žalované vyfakturovány dle skutečné spotřeby a u tepla v poměrně výši k celému vytápěnému objektu. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by předložené vyúčtování bylo v zákonné lhůtě rozporováno žalovanou. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná, byť jen částečně na žalované pohledávky plnila.

32. Před zahájením jednání bylo řízení částečně zastaveno pro zpětvzetí žaloby co do částky 300 Kč bez příslušenství. Jednáno bylo dále o částce 20 838,84 Kč. Důvodem částečného zpětvzetí měla být prostá chyby v součtu jednotlivých nároků. Soud k návrhu žalobkyně řízení zastavil usnesením č. j. 19 C 84/2021-44 s tím, že o nákladech řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, jimž se řízení končí. Soud v průběhu řízení zjistil, že součet jednotlivých pohledávek v žalobě byl správný. Naopak správný nebyl údaj žalované ve vyjádření, na který zřejmě zpětvzetí reagovalo, kdy žalovaná uvádí, že celková částka je 21 084,84 Kč místo žalovaných 21 384,84 Kč (ale žalováno bylo 21 138,84 Kč).

33. Žalobkyně by tak měla nárok na úhradu nájemného za leden 21 175 Kč + úhradu za služby za tento měsíc 4 322,80 + služby za 2. pololetí 2020 15 055, 90 Kč, tj. celkem 21 138,84 Kč. Soud podotýká, že k zápočtu kauce ani výši úroků z ní žalovaná ničeho nenamítala. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby však soud přisoudil pouze částku 20 838,84 Kč, když úroky z prodlení jdou z jednotlivých nesnížených nároků (zpětvzetí odůvodněno špatným součtem jednotlivých nároků, jejichž výše nebyla zpětvzetím dotčena).

34. Podle § 1970 platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Zákonný úrok z prodlení běží od dne následujícího po splatnosti dluhu. V daném případě žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení -) z částky 21 175 Kč od dne 26. 12. 2020 do dne 1. 2. 2021, kdy byla na tuto částku po skončení smlouvy o nájmu započtena částka 19 414,86 Kč (kauce + úroky z ní); -) zákonný úrok z prodlení ze zbylé částky 1 760,14 běží od 2. 2. 2021 do zaplacení, -) zákonný úrok z prodlení z částky 15 055,90 Kč od dne 1. 2. 2021 do zaplacení, -) zákonný úrok z prodlení z částky 4 322,80 Kč od dne 6. 2. 2020 do zaplacení.

35. Výši úroku z prodlení stanovila vláda svým nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úroky z prodlení byly přiznány tak, jak žádala žalobkyně od prvého dne následujícího po splatnosti jednotlivých žalovaných pohledávek.

36. Žalobkyni byla dále přiznána požadovaná částka 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví, že jde-li mimo jiné o vzájemný závazek podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

37. Náhradu nákladů za zastavenou část řízení soud žádnému z účastníků nepřiznal dle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť žádný z účastníků nezavinil, že řízení muselo být zastaveno, šlo de facto o omyl žalobkyně vyvolaný vyjádřením žalované, neboť součet jednotlivých pohledávek byl původně žalovaná částka 21 138,84 Kč, navíc jde o nepatrnou částku přesahující lehce 1% z žalované částky.

38. Žalobkyně měla ve věci (části v níž bylo po zpětvzetí pokračováno) plný úspěch, tudíž ji dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 17 988, 61Kč. Na uvedených nákladech byl přiznán soudní poplatek ve výši 846 Kč, dále odměna za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen„ AT“) za 5 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (příprava převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne 18. 5. 2021 a účast na új. 24. 5. 2021). Sazba mimosmluvní odměny ve výši 1 940 Kč dle § 7 odst. 5 AT byla určena z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 ve výši 20 838,34 Kč, tj. za pět úkonů 9 700 Kč, k tomu pět režijní paušály á 300 Kč, tj. 1 500 Kč podle § 13 AT. Dále dle § 14 AT přiznáno cestovné za cestu k jednání soudu dne 24. 5. 2021 z [obec] do [obec] a zpět (317 km), vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] kombinovaná spotřeba 6,5 L [číslo] km benzínu. Vyhlášková cena (v. č. 589/2020Sb.) pohonných hmot benzínu 95 oktanů 27,80, základní náhrada za použití vozidla 4,40 Kč/km, celkem cestovné 1 967,61 Kč. Náhrada za promeškaný čas na cestě dle § 14 AT na cestě k jednání soudu a zpět dne 19. 4. 2021 (2 x 2,5 hod.), půlhodina á 100 Kč, celkem 1 000 Kč. Dále DPH dle § 137 o.s.ř. ve výši 21% z částky 14 167,61Kč, tj. 17 142,61 Kč 39. Lhůta k plnění je lhůtou zákonnou dle §160 o.s.ř., místem plnění nákladů řízení je právní zástupce žalovaného dle § 149 o.s.ř.