19 C 90/2020
č. j. 19 C 90/2020-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl žalobě žalobkyně proti žalovanému, který byl povinen zaplatit částku 5 519,96 Kč za porušení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Soud uznal, že žalovaný se zavázal k úhradě poplatků za pojištění, platební transakce a doúčtování slevy na hardware, které neuhrazeny zůstaly. Rozhodnutí bylo založeno na čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 593/2008, podle něhož se smlouva řídí právem České republiky. Soud rovněž přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně advokátské odměny a soudního poplatku.
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 519,96 Kč
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 519,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací v síti anonymizováno (dále jen„ smlouva“) číslo s datem aktivace dne 7. 11. 2018. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek základní a volitelné služby elektronických komunikací v síti anonymizováno, případně i další služby a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby žalobkyni řádně zaplatit částky uvedené ve vyúčtování žalobkyně v termínu splatnosti vystaveného vyúčtování. Žalobkyně se dále zavázala poskytnout žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal k hrazení měsíčního poplatku podle sjednaných parametrů, přičemž jeho výše byla součástí jednotlivých vystavených vyúčtování. Žalovaný se smlouvou dále zavázal k hrazení poplatku za ruční párování plateb v případě, kdy neuvede v rámci platby variabilní symbol, uvede chybný variabilní symbol nebo zašle chybnou výši splátky. Žalovaný se zavázal k úhradě částek za využívání platebních transakcí (Audiotextové volání, Premium SMS, m-platby) v rámci jednotlivých vyúčtování. Žalobkyně poskytla žalovanému slevu na mobilní telefon/hardware ve výši 4 000 Kč k telefonnímu číslu tel. číslo. Žalovaný porušil své závazky, když řádně a včas neuhradil vystavená vyúčtování. Žalovaný neuhradil z vyúčtování číslo za období od 16. 1. 2019 do 15. 2. 2019 částku ve výši 1 198,91 Kč za platební transakci a pojištění mobilního zařízení číslo splatnou dne 15. 3. 2019, z vyúčtování číslo za období od 16. 2. 2019 do 15. 3. 2019 částku ve výši 124 Kč za ruční párování platby a pojištění mobilního zařízení číslo splatnou dne 12. 4. 2019, z vyúčtování číslo za období od 16. 3. 2019 do 15. 4. 2019 částku ve výši 198 Kč za pojištění mobilního zařízení číslo (2x 99 Kč) splatnou dne 15. 5. 2019, z vyúčtování číslo částku ve výši 3 999 Kč za doúčtování ceny za slevu na mobilní telefon/hardware splatnou dne 13. 6. 2019 a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 5 519,96 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 6. 2020. Žalovaný nijak nereagoval a ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací v síti anonymizováno číslo ze dne 1. 11. 2018, kterou se žalovaným uzavřela žalobkyně má soud za prokázané, že se žalovaný stal účastníkem telefonní stanice č. tel. číslo. Nedílnou součástí účastnické smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně, ceník a pravidla anonymizována dvě slova a dodatek ke smlouvě číslo ze dne 1. 11. 2018. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytovat základní a volitelné služby elektronických komunikací a případně další služby a žalovaný se zavázal jí za služby řádně platit ceny vyúčtované dle všeobecných podmínek ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. V rámci marketingové akce příjmení příjmení spolu účastníci uzavřeli kupní smlouvu na koncové zařízení typu hardware Honor 9 Lite se slevou 4 000 Kč, přičemž se spolu dohodli na úhradě zbývající kupní ceny tohoto zařízení včetně příslušenství celkem ve výši 1 243 Kč. Poskytnutá sleva byla podmíněna tím, že po dobu 24 měsíců od provedené transakce nedojde ze strany žalovaného k porušení účastnické smlouvy. Z formuláře pro ukončení pojištění soud zjistil, že účastníci podepsali souhlas s pojištěním číslo na základě kterého žalovaný sjednal a souhlasil s pojištěním nahodilého poškození a odcizení hardware Honor 9 Lite, které se řídí rámcovou pojistnou smlouvou č. spisová značka uzavřenou mezi žalobkyní jako pojistníkem a právnická osoba, jako pojistitelem. Výše měsíčního poplatku za pojištění činila 99 Kč. Z faktury číslo soud zjistil, že za období 16. 1. 2019 až 15. 2. 2019 bylo žalovanému účtováno 3 205 Kč splatných dne 15. 3. 2019, z toho za platební transakci (m-platby), jež je předmětem tohoto řízení 1 099,91 Kč a pojištění 99 Kč. Z faktury číslo soud zjistil, že za období 16. 2. 2019 až 15. 3. 2019 bylo žalovanému účtováno 1 417 Kč se splatností dne 12. 4. 2019, z toho za ruční párování platby 25 Kč a pojištění 99 Kč, které jsou předmětem tohoto řízení. Z upomínky ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 3 205 Kč. Z odstoupení od smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb ze dne 15. 4. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně s ohledem na neuhrazení dlužné částky odstoupila od účastnické smlouvy. Z faktury číslo soud zjistil, že za období 16. 3. 2019 až 15. 4. 2019 bylo žalovanému účtováno 1 982 Kč splatných dne 15. 5. 2019, z toho za pojištění 198 Kč (tj. 2x pojištění po 99 Kč), jež je předmětem tohoto řízení. Z faktury číslo soud zjistil, že žalobkyně žalovanému doúčtovala cenu za poskytnutou slevu na mobilní telefon/hardware ve výši 3 999 Kč splatnou dne 13. 6. 2019. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 6. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Žalovaný na úhradu dluhu z předmětných faktur a výzev neuhradil ničeho ani poté, co k tomu byl vyzván v předžalobní upomínce ze dne 5. 6. 2020, odeslané dle podacího archu téhož dne. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný žalovanou částku, byť částečně uhradil. Soud neměl důvod pochybovat o tvrzeních žalobkyně ohledně existence a výše dluhu, když uvedená tvrzení jsou podpořena listinami, které je prokazují a nebyly nikým zpochybněny.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
7. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. XI. všeobecných podmínek žalobkyně. V případě neexistence této volby práva by soud rovněž aplikoval právo České republiky, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, neboť žalovaný má poslední známé obvyklé bydliště na území České republiky.
8. Pravomoc soudu rozhodovat v této věci vyplývá z rozhodnutí zvláštního senátu dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů č. j. Konf 5/2011-12 ze dne 20. 4. 2011.
9. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla uzavřena dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, služby třetích osob byly poskytovány dle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku a kupní smlouva byla uzavřena dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
10. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
11. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
12. Podle § 548 odst. 2 o. z. podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.
13. Účastníci uzavřeli dohody, na jejichž podkladě žalovaný převzal nejen práva, ale i povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Jejich podpisem žalovaný odsouhlasil též všeobecné podmínky poskytování služeb elektronických komunikací a ceník služeb jakožto nedílných součástí smlouvy. Součástí účastnických smluv bylo ujednání, podle kterého mezi účastníky vznikl závazkový vztah v podobě kupní smlouvy v souladu s § 2079 a násl. o. z. Účastníci dále uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění mobilního zařízení podle § 2758 a násl. o. z. (konkrétně pojištění majetku podle § 2849 a násl. o. z.) Kupní smlouvou se žalovaný mimo jiné zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnuté mobilní zařízení včetně příslušenství částku 1 243 Kč po poskytnuté slevě ve výši 4 000 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil. Žalovaný se rovněž dostal do prodlení s úhradou pojistného (§ 2758 o. z.).
14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu, a proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 5 519,96 Kč.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 519,96 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.