19 C 90/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 519,96 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 519,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací v síti [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“) [číslo] s datem aktivace dne 7. 11. 2018. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek základní a volitelné služby elektronických komunikací v síti [anonymizováno], případně i další služby a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby žalobkyni řádně zaplatit částky uvedené ve vyúčtování žalobkyně v termínu splatnosti vystaveného vyúčtování. Žalobkyně se dále zavázala poskytnout žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal k hrazení měsíčního poplatku podle sjednaných parametrů, přičemž jeho výše byla součástí jednotlivých vystavených vyúčtování. Žalovaný se smlouvou dále zavázal k hrazení poplatku za ruční párování plateb v případě, kdy neuvede v rámci platby variabilní symbol, uvede chybný variabilní symbol nebo zašle chybnou výši splátky. Žalovaný se zavázal k úhradě částek za využívání platebních transakcí (Audiotextové volání, Premium SMS, m-platby) v rámci jednotlivých vyúčtování. Žalobkyně poskytla žalovanému slevu na mobilní telefon/hardware ve výši 4 000 Kč k telefonnímu číslu [tel. číslo]. Žalovaný porušil své závazky, když řádně a včas neuhradil vystavená vyúčtování. Žalovaný neuhradil z vyúčtování [číslo] za období od 16. 1. 2019 do 15. 2. 2019 částku ve výši 1 198,91 Kč za platební transakci a pojištění mobilního zařízení [číslo] splatnou dne 15. 3. 2019, z vyúčtování [číslo] za období od 16. 2. 2019 do 15. 3. 2019 částku ve výši 124 Kč za ruční párování platby a pojištění mobilního zařízení [číslo] splatnou dne 12. 4. 2019, z vyúčtování [číslo] za období od 16. 3. 2019 do 15. 4. 2019 částku ve výši 198 Kč za pojištění mobilního zařízení [číslo] (2x 99 Kč) splatnou dne 15. 5. 2019, z vyúčtování [číslo] částku ve výši 3 999 Kč za doúčtování ceny za slevu na mobilní telefon/hardware splatnou dne 13. 6. 2019 a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 5 519,96 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 6. 2020. Žalovaný nijak nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací v síti [anonymizováno] [číslo] ze dne 1. 11. 2018, kterou se žalovaným uzavřela žalobkyně má soud za prokázané, že se žalovaný stal účastníkem telefonní stanice č. [tel. číslo]. Nedílnou součástí účastnické smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně, ceník a pravidla [anonymizována dvě slova] a dodatek ke smlouvě [číslo] ze dne 1. 11. 2018. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytovat základní a volitelné služby elektronických komunikací a případně další služby a žalovaný se zavázal jí za služby řádně platit ceny vyúčtované dle všeobecných podmínek ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. V rámci marketingové akce [příjmení] [příjmení] spolu účastníci uzavřeli kupní smlouvu na koncové zařízení typu hardware Honor 9 Lite se slevou 4 000 Kč, přičemž se spolu dohodli na úhradě zbývající kupní ceny tohoto zařízení včetně příslušenství celkem ve výši 1 243 Kč. Poskytnutá sleva byla podmíněna tím, že po dobu 24 měsíců od provedené transakce nedojde ze strany žalovaného k porušení účastnické smlouvy. Z formuláře pro ukončení pojištění soud zjistil, že účastníci podepsali souhlas s pojištěním [číslo] na základě kterého žalovaný sjednal a souhlasil s pojištěním nahodilého poškození a odcizení hardware Honor 9 Lite, které se řídí rámcovou pojistnou smlouvou č. [spisová značka] uzavřenou mezi žalobkyní jako pojistníkem a [právnická osoba], jako pojistitelem. Výše měsíčního poplatku za pojištění činila 99 Kč. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období 16. 1. 2019 až 15. 2. 2019 bylo žalovanému účtováno 3 205 Kč splatných dne 15. 3. 2019, z toho za platební transakci (m-platby), jež je předmětem tohoto řízení 1 099,91 Kč a pojištění 99 Kč. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období 16. 2. 2019 až 15. 3. 2019 bylo žalovanému účtováno 1 417 Kč se splatností dne 12. 4. 2019, z toho za ruční párování platby 25 Kč a pojištění 99 Kč, které jsou předmětem tohoto řízení. Z upomínky ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 3 205 Kč. Z odstoupení od smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb ze dne 15. 4. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně s ohledem na neuhrazení dlužné částky odstoupila od účastnické smlouvy. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období 16. 3. 2019 až 15. 4. 2019 bylo žalovanému účtováno 1 982 Kč splatných dne 15. 5. 2019, z toho za pojištění 198 Kč (tj. 2x pojištění po 99 Kč), jež je předmětem tohoto řízení. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému doúčtovala cenu za poskytnutou slevu na mobilní telefon/hardware ve výši 3 999 Kč splatnou dne 13. 6. 2019. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 6. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Žalovaný na úhradu dluhu z předmětných faktur a výzev neuhradil ničeho ani poté, co k tomu byl vyzván v předžalobní upomínce ze dne 5. 6. 2020, odeslané dle podacího archu téhož dne. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný žalovanou částku, byť částečně uhradil. Soud neměl důvod pochybovat o tvrzeních žalobkyně ohledně existence a výše dluhu, když uvedená tvrzení jsou podpořena listinami, které je prokazují a nebyly nikým zpochybněny.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. XI. všeobecných podmínek žalobkyně. V případě neexistence této volby práva by soud rovněž aplikoval právo České republiky, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, neboť žalovaný má poslední známé obvyklé bydliště na území České republiky.

8. Pravomoc soudu rozhodovat v této věci vyplývá z rozhodnutí zvláštního senátu dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů č. j. Konf 5/2011-12 ze dne 20. 4. 2011.

9. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla uzavřena dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, služby třetích osob byly poskytovány dle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku a kupní smlouva byla uzavřena dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

10. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

11. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Podle § 548 odst. 2 o. z. podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

13. Účastníci uzavřeli dohody, na jejichž podkladě žalovaný převzal nejen práva, ale i povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Jejich podpisem žalovaný odsouhlasil též všeobecné podmínky poskytování služeb elektronických komunikací a ceník služeb jakožto nedílných součástí smlouvy. Součástí účastnických smluv bylo ujednání, podle kterého mezi účastníky vznikl závazkový vztah v podobě kupní smlouvy v souladu s § 2079 a násl. o. z. Účastníci dále uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění mobilního zařízení podle § 2758 a násl. o. z. (konkrétně pojištění majetku podle § 2849 a násl. o. z.) Kupní smlouvou se žalovaný mimo jiné zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnuté mobilní zařízení včetně příslušenství částku 1 243 Kč po poskytnuté slevě ve výši 4 000 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil. Žalovaný se rovněž dostal do prodlení s úhradou pojistného (§ 2758 o. z.).

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu, a proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 5 519,96 Kč.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 519,96 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.