19 C 98/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 732,95 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 732,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 21. 10. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 10. 3. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“). Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] (dále jen„ Všeobecné podmínky“). Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací, zprostředkovávala přístup ke službám třetích stran a zapůjčila mu zařízení, a to MODEM [anonymizováno 5 slov] s výrobním [číslo] a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] s výrobním [číslo] [příjmení]. Převzetí předmětných zařízení stvrdil žalovaný podpisem Zakázkového listu [číslo] ze dne 9. 3. 2017. Žalovaný soustavně neplatil poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, právní předchůdkyně žalobkyně proto jednostranně ukončila vztah založený smlouvou odstoupením označeným jako Upomínka – Odstoupení od smlouvy ze dne 11. 9. 2018, s účinností ke dni 20. 9. 2018. V souladu s čl.

7. Všeobecných podmínek byl žalovaný v případě ukončení smlouvy povinen vrátit dočasně poskytnuté zařízení právní předchůdkyni žalobkyně do 14 dnů od data ukončení smlouvy, v daném případě do 4. 10. 2018. Pro případ nevrácení zařízení byla mezi účastníky sjednána dle čl. 7 6. Všeobecných podmínek smluvní pokuta ve výši dle ceníku za každé nevrácené zařízení, v daném případě činila celková smluvní pokuta výši 4 000 Kč, tj. 2 000 Kč za modem a 2.000 Kč za STB. Za pronájem předmětných zařízení vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtováními [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] celkovou částku 732,95 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. K zaplacení dlužné částky za poskytnuté služby, vrácení zařízení byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně vyzýván, naposledy dopisem ze dne 11. 9. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla v důsledku fúze sloučením [právnická osoba] a [právnická osoba], se žalobkyní na kterou ke dni 1. dubna 2020 přešlo veškeré jmění právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2020. Žalovaný však ničeho neuhradil.

2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má evidované bydliště na území České republiky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 8. 3. 2017, všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právní předchůdkyně žalobkyně, ceníkem služeb právní předchůdkyně žalobkyně, zakázkovým listem [číslo] ze dne 9. 3. 2017 žalobkyně doložila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně doplňková zařízení k provozování elektronické komunikace, a to modem s výrobním [číslo] a set-top-box [anonymizováno] s výrobním [číslo]. Modem a set-top-box byli žalovanému předány a nainstalovány dne 9. 3. 2017, což žalovaný stvrdil podpisem zákaznického listu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a ceník služeb. Žalovaný služby elektronických komunikací po dobu trvání smluvního vztahu využíval, poplatky za poskytnuté služby již řádně nehradil. Dopisem ze dne 11. 9. 2018 odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy, a to ke dni 20. 9. 2018, současně tímto dopisem vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 20. 9. 2018 a současně jej vyzvala k vrácení výše zmíněných zařízení, a to ve lhůtě 14 dní od ukončení smlouvy, tj. do 4. 10. 2018. Po ukončení smlouvy však žalovaný zapůjčené zařízení včas právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil, v řízení tato skutečnost nebyla nijak rozporována. Při nevrácení zapůjčených zařízení byla žalovanému účtována v souladu s čl. 7 6. Všeobecných podmínek smluvní pokuta dle ceníku ve výši 2 000 Kč za každé zařízení, celkem tedy 4 000 Kč.

5. Předloženými fakturami žalobkyně doložila, že právní předchůdkyně žalobkyně celkově za pronájem zařízení účtovala žalovanému částku 732,95 Kč, a to fakturou [číslo] ze dne 15. 3. 2018 částku 70 Kč, fakturou [číslo] ze dne 15. 4. 2018 částku 70 Kč, fakturou [číslo] ze dne 15. 5. 2018 částku 70 Kč, fakturou [číslo] ze dne 15. 6. 2018 částku 70 Kč, fakturou [číslo] ze dne 15. 7. 2018 částku 70 Kč, přičemž fakturou [číslo] ze dne 1. 8. 2018 byla vyúčtovaná částka 500 Kč za odpojení zařízení, která byla ponížena o částku 47,42 Kč.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla v důsledku fúze sloučením [právnická osoba] a [právnická osoba], se žalobkyní, [právnická osoba], na kterou ke dni 1. dubna 2020 přešlo veškeré jmění právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně je tak aktivně legitimovaná k podání žaloby.

7. Naposledy žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou prostřednictvím svého zástupce ze dne 12. 5. 2020. Žalovaný nijak nereagoval a ničeho neuhradil.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. 8 všeobecných podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. V případě neexistence této volby práva by soud rovněž aplikoval právo České republiky, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, neboť žalovaný má obvyklé bydliště na území České republiky.

10. Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací byla uzavřena dle § 61 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, a žalovaný se zavázal zaplatit za to cenu dohodnutou ve smlouvě. Součástí smluvního vztahu byla i smlouva o nájmu shora specifikovaných zařízení dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dle níž se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Součástí smluvního vztahu účastníků byly i Všeobecné podmínky, na které smlouva odkazovala.

11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat její tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 732,95 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

13. Soud postupoval při stanovení náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 14b a. t., jelikož se v dané věci jedná o tzv. formulářovou žalobu – žalobkyně uplatňuje opakovaně nárok na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobné věci, kdy jednotlivé žalobkyní vymáhané nároky se přitom liší pouze údaji týkajícími se žalovaných, identifikací smlouvy a vymáhanými částkami.

14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.