20 C 104/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 34 310,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 28.12.2024 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 310,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 310,11 Kč od 24.4.2023 do 27.12.2024, ve výši 2,25 % ročně z částky 21 000 Kč od 28.12.2024 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 13 310,11 Kč od 28.12.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 7. 2. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 34 310,11 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 3. 5. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . IČO: , IČO, uzavřela s žalovaným distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému převodem na účet č. , č. účtu, dne 3. 5. 2022 částku 21 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal uhradit do dne 23. 4. 2023. Původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací žalovaného v dostupných databázích ISIR, CEE, EUCB, CRKI. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, na úvěr neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení, a to předžalobní upomínkou, odeslanou dne 20. 12. 2024. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení částky 34 310,11 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 310,11 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení. V případě neuznání nároku žalobkyně na zaplacení požadované částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně žádá přiznat částku na základě bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 2. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet úvěr ve výši 21 000 Kč za účelem refinancování a žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 12 % ročně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 13 310,11 Kč. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 35 626 Kč, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 969 Kč, poslední den splátky byl stanoven na den 23. 4. 2023. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 2. 5. 2022, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila dne 2. 5. 2022 žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku 15 259,31 Kč. (potvrzení o vyplacení úvěru, sdělení z , právnická osoba, . ze dne 2. 12. 2024). Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek) O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 20. 12. 2024, odeslaným téhož dne, spolu s předžalobní výzvou k zaplacení žalovaného částky do tří dní. (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2024, předžalobní upomínkou ze dne 20. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 20. 12. 2024)

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 3. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 21 000 Kč, kterou měl žalovaný s poplatkem vrátit do 23. 4. 2023. Žalobkyně před podpisem smlouvy nezjišťovala majetkové poměry žalovaného. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

12. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

18. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

19. Mezi původní věřitelkou a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 21 000 Kč skutečně poskytla. Soud nemá za prokázané, že by původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat lustrací žalovaného v příslušných registrech, v tomto směru však žalobkyně nic nedoložila. Žádné další důkazy, ze kterých by bylo patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, soudu rovněž předloženy nebyly. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a neověřila, zda žalovaný nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

20. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

21. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).

22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 21 000 Kč, tj. částkou, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla, když žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil.

23. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2024, odeslanou mu dne 20. 12. 2024, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 28. 12. 2024, tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě.

24. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně ve větší části neuspěla a žalovanému, který by měl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, žádné tyto náklady nevznikly, vyslovil soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.