20 C 105/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Praha zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 11 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 600 Kč od 7.7.2025 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6 440 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 729 Kč od 7.7.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 225 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v adresa doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela s žalovanou dne 6. 6. 2025 prostřednictvím webového portálu žalobkyně, na kterém si žalovaná nastavila splatnost a výši zápůjčky, vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a následně PIN kódem zaslaným na její telefonní číslo tel. číslo elektronicky smlouvu o zápůjčce. Úvěruschopnost žalované žalobkyně řádně prověřila. Na základě smlouvy čerpala žalovaná na svůj účet č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno dne 6. 6. 2025 částku 7 600 Kč. Poskytnutá částka měla být splacena spolu s poplatkem ve výši 1 729 Kč nejpozději dne 6. 7. 2025. Žalovaná žalobkyni ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, resp. na svůj dluh ničeho neuhradila. V souladu se smluvním ujednáním žalobkyně žalované účtovala účelně vynaložené náklady v celkové výši 2 500 Kč za zaslání písemných výzev ze dne 13. 7. 2025, 20. 7. 2025, 27. 7. 2025, 5. 8. 2025 a 20. 8. 2025. Celkový dluh za žalovanou sestává z nesplacené jistiny a poplatku ve výši 9 329 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 211 Kč sjednanou ve smlouvě jako 0,1 % denně z dlužné částky 7 600 Kč ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky 7. 7. 2025 do dne vyhotovení návrhu 24. 4. 2026. právnická osoba žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 329 Kč od 7. 7. 2025 do zaplacení. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 6. 6. 2025 smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout na její bankovní účet č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno částku 7 600 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 729 Kč do 6. 7. 2025. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku (smlouva o zápůjčce, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Dne 6. 6. 2025 provedla žalobkyně ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalované platbu ve výši 7 600 Kč (výpis z účtu žalobkyně). Žalobkyně naúčtovala žalované 500 Kč za písemné výzvy ze dne 13. 7. 2025, 20. 7. 2025, 27. 7. 2025, 5. 8. 2025 a ze dne 20. 8. 2025 (písemné výzvy z 13. 7. 2025, 20. 7. 2025, 27. 7. 2025, 5. 8. 2025 a 20. 8. 2025). Dopisem z 1. 4. 2026, odeslaným téhož dne, vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k zaplacení dluhu do tří dnů (předžalobní výzva z 1. 4. 2026, podací lístek z 1. 4. 2026). Žalovaná nijak nerozporovala, že na svůj dluh ničeho neuhradila.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

10. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

16. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 7 600 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když neověřila její faktické příjmy a výdaje. Soudu nebyl doložen jediný důkaz prokazující, že by žalobkyně úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru řádně zkoumala. Žalobkyně tak nemohla znát finanční situaci žalované, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ, když součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. spisová značka, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

17. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018).

18. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 7 600 Kč.

19. Žalovaná je povinna žalobkyni uhradit vedle dlužné jistiny též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího splatnosti dluhu, tj. od 7. 7. 2025, když splatnost nastala dne 6. 7. 2025.

20. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější byla v tomto řízení žalobkyně (o 8 % po odečtení jejího úspěchu 54 % od úspěchu žalované 42 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „advokátní tarif“), odměna ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč, dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Poměrná část nákladů ve výši 8 % z částky 2 815 Kč činí po zaokrouhlení částku 225 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. Náhradu nákladů je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Za podání ze dne 22. 5. 2026 soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť bylo učiněno až po výzvě soudu.

22. Výrokem IV. soud rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč. Neboť soudní poplatek za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byl zaplacen ve výši 400 Kč, avšak soudem elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Dle položky 2 bodu 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se vybere poplatek dle položky č. hodnota, v daném případě dle položky č. hodnota písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve výši 1 000 Kč. Poplatník - žalobkyně dosud zaplatila částku 400 Kč a zbývá ji tedy doplatit částku 600 Kč. Splatnost poplatku je dána dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

23. Lhůta ke splnění povinnosti dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.