20 C 12/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 12 978 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 23.4.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 978 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 978 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela se žalovaným dne 22. 12. 2023 společnost , právnická osoba, . IČO: , IČO, pomocí webové stránky , Anonymizováno, na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána. Na základě smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 7 000 Kč, které byly převedeny na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se smlouvou zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 40 % ročně v měsíčních splátkách, splátka byla splatná vždy k 21. dni v měsíci. Žalovaný ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, ačkoliv byl opakovaně upomínán. Z důvodu porušení smluvních povinností byl úvěr zesplatněn, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 22. 4. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 společností , právnická osoba, . IČO: , IČO, na společnost , právnická osoba, ., která ji následně dne 10. 6. 2025 postoupila na žalobkyni. Celkový dluh za žalovaným sestává z nesplacené jistiny 7 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 800 Kč, když žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 22. 4. 2024 do 20. 7. 2025. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.

2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala žalovanému poskytnout částku 30 000 Kč, přičemž žalovaný měl tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s se smluvním úrokem ve výši 40 % ročně. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (smlouva o úvěru č. , hodnota, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecných obchodních podmínek). Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedl, že je svobodný, vlastní byt s hypotékou, je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjem ve výši 24 752 Kč a měsíčními výdaji ve výši 14 600 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr). Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla platba ve výši 7 000 Kč provedena dne 22. 12. 2023 (potvrzení o provedení transakce, zpráva , právnická osoba, . ze dne 26. 1. 2026). Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto byl úvěr ke dni 22. 4. 2024 zesplatněn, o zesplatnění byl informován dopisem ze dne 22. 4. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 postoupila společnost , právnická osoba, . IČO: , IČO, svoji pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která ji následně dne 10. 6. 2025 postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek). O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 20. 7. 2025 odeslaným dne 23. 7. 2025 společně s předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky do tří dnů (oznámení o postoupení pohledávky z 20. 7. 2025 a předžalobní upomínka ze dne 20. 7. 2025 včetně podacího lístku z 23. 7. 2025) .

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

9. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

15. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 7 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala jeho příjmy ani výdaje. Vzhledem k tomu, že nebyly řádně zkoumány příjmy a výdaje žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

17. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

18. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

19. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnutla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 7 000 Kč, tj. částka, která mu skutečně byla poskytnuta, když žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni na svůj dluh nic neuhradil.

20. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 7 000 Kč spolu s úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. 23. 4. 2024.

21. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku žalovaného nároku výrokem II. zamítnout.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

23. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.