20 C 123/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 51 220,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 053,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 38 053,16 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 167,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 13 167,38 Kč od 30.11.2024 do zaplacení a ve výši 12,75% ročně z částky 51 220,54 Kč od 27.11.2024 do 29.11.2024, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 893 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 19. 3. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 51 220,54 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 26. 7. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, IČO: , IČO, uzavřela s žalovaným distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému převodem na účet č. , č. účtu, dne 26. 7. 2024 částku 40 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal uhradit spolu se smluvím úrokem ve výši 13 220,54 Kč do dne 26. 11. 2024. Žalovaný do dne splatnosti peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil, ačkoliv byl k uhrazení dlužné částky upomínán. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení, a to předžalobní upomínkou, odeslanou dne 18. 12. 2024. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení částky 51 220,54 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 51 220,54 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení. V případě neuznání nároku žalobkyně na zaplacení požadované částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně žádá přiznat částku na základě bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 26. 7. 2024 smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, , na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 112 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 68 162,16 Kč, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 5 680,18 Kč, poslední den splátky byl stanoven na den 26. 7. 2025. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ve splátkách č. , hodnota, ze dne 26. 7. 2024). Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila dne 26. 7. 2024 žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku 40 000 Kč po předchozí verifikační platbě ve výši 1 Kč (prokázáno výpisy z běžného účtu). Z důvodu nesplácení úvěru řádně a včas ze strany žalovaného původní věřitelka úvěr ke dni 26. 11. 2024 zesplatnila a žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky sestávající z nesplacené jistiny 38 053,16 Kč, smluvního úroku z úvěru 13 220,54 Kč, smluvní pokuty 258,01 Kč a poplatku za upomínání 150 Kč (prokázáno výzvou ze dne 26. 11. 2024 včetně podacího lístku ze dne 26. 11. 2024). Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek) O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 18. 12. 2024, odeslaným téhož dne, spolu s předžalobní výzvou k zaplacení žalovaného částky do tří dní. (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024, předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 18. 12. 2024).

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26.7.2024 smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 26.11.2024. Žalobkyně před podpisem smlouvy řádně nezjišťovala majetkové poměry žalovaného, resp. tuto skutečnost v řízení řádně nedoložila. Žalovaný uhradil dlužnou částku jen částečně (viz předžalobní upomínka z 26.11.2024 – dlužná částka na jistině 38 053,16).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

12. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

18. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

19. Mezi původní věřitelkou a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 40 000 Kč skutečně poskytla. Soud nemá za prokázané, že by původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, neboť soudu v tomto směru žalobkyně nic nedoložila.

20. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

21. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 38 053,16 Kč, tj. částkou, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla na jistině úvěru a kterou v tomto rozsahu žalovaný dosud neuhradil.

23. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 26. 11. 2024, odeslanou mu dne 26. 11. 2024, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 30. 11. 2024, tj. ode dne následujícího po doručení výzvy (§ 573 o.z.).

24. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu úspěchu a neúspěchu ve věci ( 74 % - 26 %). Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 523 Kč (vyměřeno z jistiny bez příslušenství), odměny právního zastoupení de § 14b odst. 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) ve znění účinném do 31.12.2024 ve výši 2 x 500 Kč (vypočteno z jistiny bez příslušenství) za tyto úkony právní služby: převzetí věci, předžalobní upomínka a odměny dle AT ve znění účinném od 1.1.2025 dle § 14b odst. 1 ve výši 1 x 700 Kč, dále z režijního paušálu 3 x 100 Kč a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 420 Kč. Z celkových nákladů řízení tak žalobkyni náleží 48 %, tj. částka 1 893 Kč.

26. Žalovaný je povinen zaplatit přiznanou částku i náhradu nákladů ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.).