20 C 211/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 89 240,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 47 786,17 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 844,75 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 786,17 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 41 453,85 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 694,14 Kč a úrokem 12,75% ročně z částky 47 786,17 Kč od 28.1.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení celkové částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 10. 1. 2023, na jejímž základě společnost , právnická osoba, poskytla v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 46 765 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaného úroku 12,75 % ročně ve výši 35 518 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 747 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách v hotovosti po 4 561 Kč s tím, že poslední den splátky byl stanoven na 10. 10. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých informací o jejich rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny původní věřitelce nehradila řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 13. 2. 2023. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, s účinností k 27. 1. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Celkem žalovaná uhradila do dne podání žaloby částku 4 565 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení jistiny ve výši 47 786,17 Kč, dlužného poplatku ve výši 41 453,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 47 786,17 Kč za období od 11. 10. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 2 694,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z 47 786,17 Kč za období od 11. 10. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 1 844,75 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 47 786,17 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 786,17 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána upomínkou před podáním žalobního návrhu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bylo soudem ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, a to přestože žaloba byla částečně zamítnuta, neboť s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , lze rozhodnout i bez nařízení jednání (s tím obě strany sporu souhlasily), když zamítavý výrokem je výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané:5. , právnická osoba, a žalovaná podepsaly dne 10. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 68,8 % ročně. Žalovaná se zavázala uhradit spolu s jistinou poplatek ve výši 46 765 Kč, představující úrok ve výši 36 518 Kč, částku ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a částku ve výši 8 747 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dle smluvních ujednání byla žalovaná povinna právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 95 765 Kč v 21 měsíčních splátkách po 4 561 Kč, přičemž poslední splátka byla výši 4 545 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 1. 2023)

6. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaná uvedla, že žije v nájmu, úvěr ve výši 100 000 Kč potřebuje na neočekávané výdaje, má dvě vyživovací povinnosti, je osobou samostatně výdělečně činnou s čistým měsíčním příjmem 60 796 Kč, jiný zdroj příjmů nemá, odhadované měsíční výdaje má ve výši 19 540 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, kreditní kartu nemá, bankovní účet zřízený má. Údaje měly být ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami za měsíce říjen a listopad 2021, , faktur za měsíce říjen, listopad a prosinec 2022, výpisy z bankovního účtu za měsíce říjen, listopad a prosinec 2022 (zákaznická karta ze dne 10. 1. 2023).

7. Na dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, žalovaná uhradila dne 10. 1. 2023 částku 4 077,04 Kč (tabulka umoření k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ).

8. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, přičemž o postoupení byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, odeslaným dne 27. 2. 2025. Oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 včetně Seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 včetně podacího lístku ze dne 27. 2. 2025).

9. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 16. 4. 2025 odeslaným téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila (předžalobní upomínka ze dne 16. 4. 2025 včetně podacího lístku ze dne 16. 4. 2025).

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

20. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

21. Mezi původní věřitelkou a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že dle smluvního ujednání byla žalované skutečně poskytnuta částka 49 000 Kč na úvěr č. , hodnota, , na kterou jí žalovaná vrátila pouze částku 4 077,04 Kč. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že se zaměřila pouze na ověření příjmu žalované, výdaje žalované však nezkoumala vůbec. Před poskytnutím úvěru byla kontrola úvěruschopnosti žalované provedena tak, že u žalované měly být ověřeny její příjmy z pracovní smlouvy, z faktur a z výpisu z účtu. Pracovní smlouva k důkazu předložena nebyla. Výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši 19 540 Kč, nikoli ověřovány. Lustraci žalované v dostupných databázích dlužníků bankovních a nebankovních subjektů a tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku žalobkyně nedoložila. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, a neověřila, zda žalovaná nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalované.

22. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopna přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.

23. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalované z žádných listin ověřovány nebyly.

24. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěry, a proto je spotřebitelská smlouva, které odporují § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

25. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě z úvěrové smlouvy č. , hodnota, představuje částka 47 786,17 Kč.

26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 28. 1. 2025, tj. ode dne následujícího od oznámení o postoupení pohledávek.

27. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

29. Lhůta ke splnění povinnosti je dána ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.