20 C 260/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 39 303 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 14 248,39 s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 657,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 248,39 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, b) částku ve výši 7 157,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 870,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 157,56 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení a) částky 11 912,61 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 724,26 Kč a ve výši 19,98 % ročně z částky 14 248,39 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, b) částky 5 984,44 Kč z kapitalizovaným úrokem ve výši 13 315,64 Kč a ve výši 19,98 % ročně z částky 7 157,56 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala celkové částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne 6. 9. 2013, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 12 541 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků 19,98 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 916 Kč, odměny za zpracování půjčky ve výši 2 850 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč, a to v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 460 Kč, s tím, že poslední den splátky byl stanoven na 31. 10. 2014. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouvy, z výměru sociální podpory, z dokladů SIPO. S tím, že jeho měsíční příjem ve společnosti právnická osoba činil částku 26 144 Kč a ve společnosti právnická osoba částku 18 200 Kč. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 13. 9. 2013. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 1 380 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností k 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 14 248,39 Kč, dlužného poplatku 11 912,61 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny za období od 1. 11. 2014 do 27. 9. 2023 ve výši 25 724,26 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny za období od 21. 9. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 11 657,93 Kč, smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žalobního návrhu byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou k uhrazení dlužné částky.

2. Dále se žalobkyně domáhala z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne 30. 5. 2013, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 8 361 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků 19,98 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč, odměny za zpracování půjčky ve výši 1 901 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, a to v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 307 Kč, s tím, že poslední den splátky byl stanoven na 24. 7. 2014. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouvy, z výměru sociální podpory, z dokladů SIPO. S tím, že jeho měsíční příjem ve společnosti právnická osoba činil částku 26 144 Kč a ve společnosti právnická osoba částku 18 200 Kč. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 4. 9. 2013. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 5 219 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností k 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 7 157,56 Kč, dlužného poplatku 5 984,44 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny za období od 25. 7. 2014 do 27. 9. 2023 ve výši 13 315,64 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny za období od 12. 9. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 5 870,67 Kč, smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žalobního návrhu byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou k uhrazení dlužné částky.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný je státním občanem Polské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).

5. Použitelnost českého práva vyplývá 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.

6. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

7. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

8. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 6. 9. 2013 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 63,93 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 12 541 Kč, představující úrok 1 916 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 850 Kč a částku 7 775 Kč za hotovostní inkaso splátek. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkovou částku 27 541 Kč v 60 měsíčních splátkách po 460 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 401 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o půjčce č. hodnota ze dne 6. 9. 2013 včetně smluvních podmínek).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále podepsali dne 30. 5. 2013 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 63,93 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 8 631 Kč, představující úrok 1 277 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 901 Kč a částku 5 183 Kč za hotovostní inkaso splátek. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkovou částku 18 361 Kč v 60 měsíčních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 248 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o půjčce č. hodnota ze dne 30. 5. 2013 včetně smluvních podmínek).

10. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, půjčku ve výši 10 000 Kč potřebuje na vybavení domácnosti, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako dělník ve společnosti Anonymizováno právnická osoba.. Příjem domácnosti v celkové výši 18 200 Kč se skládá ze mzdy žadatele ve výši 8 700 Kč a jiných příjmů žadatele ve výši 9 500 Kč. Měsíční výdaje má za nájem/inkaso ve výši 8 500 Kč, za telefon částku 200 Kč, splátky půjček/výživné v celkové částce 2 000 Kč, na domácnost v částce 4 420 Kč. Má bankovní účet, kreditní kartu, půjčku u jiné společnosti nikoliv. Údaje měly být ověřovány z občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatní pásky, výměru podpory, nájemní smlouvy, SIPA (prokázáno zákaznickou kartou ze dne 30. 5. 2013).

11. Žalovaný zapůjčené peněžní prostředky řádně a včas nevrátil. V případě smlouvy o půjčce Anonymizováno byla úhrada poslední splátky stanovena na 31.10.2014, v případě smlouvy o půjčce č. hodnota na den 24.7.2014, tj. žalovanému bylo známo, že nejpozději k uvedenému datu má být celá půjčka uhrazena. Žalovaný hradil půjčky pouze částečně, k zaplacení zůstala na jistině žalovaná částka ve výši 14 248,39 Kč a 7 157,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I. rozsudku).

12. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, přičemž o postoupení pohledávek byl žalovaný informován oznámením ze dne 29. 9. 2023, odeslaným dne 27. 10. 2023. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu do 10 dní od doručení dopisu (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 včetně Seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023).

13. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván žalobkyní dopisem ze dne 30. 7. 2024 odeslaným dne 31. 7. 2024. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (prokázáno upomínkou ze dne 30. 7. 2024 včetně podacího lístku ze dne 31. 7. 2024).

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou mimo jiná rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen „obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč. zák.“.

17. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

18. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zák. dohodou podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení obč. zák. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle obč. zák. a na její společné závazky se použijí ustanovení obč. zák.

19. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 502 věta první obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

21. Podle § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

22. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

23. Dle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 273 odst. 2 obch. zák. odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.

24. Podle § 456 věta první obč. zák. se musí předmět bezdůvodného obohacení vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

25. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

26. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, dále jen „ZoSÚ“, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

27. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

28. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

29. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měly vzniknout právní vztahy založené smlouvou o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání smlouvy č. hodnota žalovanému skutečně poskytla částku 15 000 Kč, na kterou jí žalovaný vrátil 1 380 Kč a na základě smlouvy č. hodnota žalovanému skutečně poskytla částku 10 000 Kč, na kterou jí žalovaný vrátil 5 219 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně však při poskytování úvěru řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala (u žalovaného měla ověřit jeho příjmy z pracovní smlouvy, z výplatních pásek, výměru podpory, nájemní smlouvy, SIPA, avšak je k důkazu je však nepředložila), ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že byly ověřovány příjmy žalovaného, nikoli výdaje žalovaného (přičemž bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících s žalovaným ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žalovaného a posoudit jeho schopnost úvěr splácet, jak judikoval Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka z 20. 3. 2019). Žalovaný uváděl, že má kreditní kartu, její užívání a případné dluhy z ní ověřovány nebyly, stejně jako nebyly ověřovány jiné závazky žalovaného (které mohl splácet). Tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku žalobkyně nedoložila. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně výdaje a příjmy a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

30. I v režimu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinném před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka z 20. 3. 2019). Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. spisová značka, soud konstatuje, že další příjmy žalovaného včetně příjmů domácnosti a rovněž jiné závazky žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.

31. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci Anonymizováno/Anonymizováno: společnost Anonymizováno-právnická osoba. proti Anonymizováno, rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. spisová značka či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn.Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno).

32. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 456 obč. zák. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě na základě smlouvy č. hodnota představuje neuhrazenou jistinu 14 248,39 Kč (tj. částku prokazatelně poskytnutou žalovanému a nevrácenou žalobkyni, potažmo její právní předchůdkyni zpět) spolu se zákonným úrokem z prodlení počítaným od marného uplynutí 7denní lhůty k úhradě po zaplacení poslední splátky žalovaným, tj. od 27.9.2023. V případě smlouvy č. hodnota představuje bezdůvodné obohacení neuhrazenou jistinu 7 157,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení, počítaným rovněž od marného uplynutí 7denní lhůty k úhradě po zaplacení poslední splátky žalovaným, tj. od 27.9.2023.

33. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o půjčce nebyly platně uzavřeny, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení § 369 odst. 1 obch. zák. ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Soud tak uložil žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 28. 9. 2023, tj. ode dne následujícím účinnosti Smlouvy o postoupení pohledávek.

34. Jelikož smlouvy nebyly sjednány s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. co do poplatku za poskytnutou půjčku ve výši 11 912,61 Kč a 5 984,44 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 19,98 % ročně zamítnout.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

36. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.