20 C 292/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 Praha zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Markvartem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 posledně v ČR bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , t.č. neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro zaplacení 16 530 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v němž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč a 3 280 Kč, zastavuje.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 250 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 250 Kč s příslušenstvím a částky 3 280 Kč s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 26. 9. 2022 smlouvu o zápůjčce a žalobkyně téhož dne zaslala žalované na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal žalobkyni ve lhůtě splatnosti 26. 10. 2022 peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč. Smlouva byla uzavřena s využitím prostředků komunikace na dálku, resp. prostřednictvím portálu www.coolcredit.cz. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to pomocí informací poskytnutých žalovaným a náhledem do interních databází. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu požaduje žalobkyně po žalovaném též zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 13 250 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč v období od 27. 10. 2022 do 20. 9. 2023, tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do dne vyhotovení žaloby. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní opakovaně vyzýván, písemné výzvy byly žalobkyní odeslány dne 2. 11. 2022, 9. 11. 2022, 16. 11. 2022, 25. 11. 2022 a 10. 12. 2022, avšak žalovaný zůstal ve věci nečinný.

2. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenska, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

3. Žalovanému z důvodu neznámého pobytu byl usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 1. 3. 2024 č. j. 20 C 292/2023-27 ustanoven opatrovník.

4. Opatrovník žalovaného s podanou žalobou žalobkyně vyjadřuje svůj nesouhlas, a to s odůvodněním, že ačkoliv došlo k uzavření písemné smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným, tak způsob jakým byla uzavřena, a to prostřednictvím webové stránky žalobkyně s využitím PIN kódu, nepředstavuje spolehlivý podklad pro tvrzení, že předmětná smlouvy byla opravdu uzavřena s osobou žalovanou. Jedinou skutečnost, kterou uznává, je poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč, jenž byla prokázána poskytnutím výpisu z účtu žalovaného. Nesouhlasí však s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, tj. nákladů vynaložených s uplatněním pohledávky. Kdy minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky je pro závazkové vztahy mezi podnikateli nebo mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem stanovena na částku ve výši 1 200 Kč, a to nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V případě vymáhání pohledávky po fyzických osobách, které nejsou osoby samostatně výdělečně činné ve smyslu § 420 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Co se týče samotného nároku žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů žalobkyně s uplatněním pohledávky, tak doposud nebyla prokázána skutečnost, že žalovaný s žalobkyní smlouvu skutečně uzavřel, není proto možné, aby žalobkyně takové náklady po žalovaném požadovala. Odeslané výzvy považuje za nadbytečné a jejich odeslání směřovalo pouze k navýšení uvedených nákladů. Takové jednání žalobkyně považuje opatrovník za rozpor s dobrými mravy jednání podnikatele vůči spotřebiteli. Z výše uvedené navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalovanému pouze náhradu nákladů řízení.

5. Před vyhlášením rozsudku vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět, co do částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 280 Kč, když nadále žalobou požaduje přiznat zapůjčené peněžní prostředky spolu se zákonným úrokem a náhradu nákladů nalézacího řízení.

6. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud výrokem I. řízení dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil.

7. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a o.s.ř. bylo soudem dále ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, a to přestože žaloba byla částečně zamítnuta, neboť s odkazem na rozhodnutí NS, sp. zn. 30 Cdo 5270/2009, lze rozhodnout i bez nařízení jednání (s tím obě strany sporu souhlasily), když zamítavý výrok je výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu.

8. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to smlouvy o zápůjčce, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu žalobkyně k platbě na účet žalovanému a interního výpisu žalobkyně k účtovaným nákladům na vymáhání má soud za prokázané, že účastníci za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 26. 9. 2024 smlouvu o zápůjčce a žalobkyně téhož dne zaslala na účet žalovaného č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni přenechané peněžní prostředky a uhradit jí poplatky za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu žalobkyně doložila, že její žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 8. 8. 2023.

9. Sdělením , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalovaný byl od 19. 4. 2022 do 2. 1. 2024 majitelem účtu č. , č. účtu, .

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr: žalobkyně zapůjčila žalovanému dne 26. 9. 2022 částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zapůjčenou částku včetně poplatku ve výši 3 250 Kč vrátit žalobkyně do 30 dnů od přenechání peněžních prostředků, tj. do 26. 10. 2022. Žalovaný této své povinnosti včas a řádně nedostál a zůstal žalobkyni zápůjčku dlužen včetně sjednaného poplatku za její poskytnutí. Žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

11. Závazkový právní vztah uzavřeli žalovaný a žalobkyně dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda svým nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu (viz rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky).

21. Usnesením ze dne 3. 4. 2023 č.j. 20 C 292/2023-35 byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby, a to ohledně způsobu prověření bonity žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, respektive před poskytnutím peněžních prostředků k tomu nechť předloží i důkazy. Dále byla soudem vyzvána k přeložení důkazů ohledně tvrzení odeslaných upomínek úhradě dlužné částky, za které si žalobkyně účtuje poplatky. Žalobkyně ve stanovené lhůtě vyjádřila, tak, že žádná další skutková tvrzení neuvede, tudíž nepředloží ani žádné důkazy. Tím tedy žalobkyně neunesla co do požadovaného prověření bonity žalovaného a odeslaných upomínek, neunesla, jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní.

22. Protože žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., soud v souladu s § 580 o. z. shledal smlouvu o úvěru za neplatnou, přičemž k neplatnosti smlouvy přihlédl dle § 588 o. z. bez návrhu. Převzal-li žalovaný peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje zbývající dosud nevrácená jistina úvěru ve výši 10 000 Kč. Soud proto výrokem III. žalovaného uznal povinným zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč.

23. Co do žalovaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 250 Kč soud žalobu zamítl, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovaného zavázat. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy zamítl soud i nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč, tj. z poplatku za poskytnutí úvěru a jistiny, a to dle aktuální judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), dle které pokud nárok na plnění žalobkyni vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, je oprávněný jen nárok na vrácení jistiny, nikoliv však již na příslušenství včetně zákonného úroku z prodlení (výrok II.).

24. Výrok IV. rozsudku je dán ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně ve věci uspěla jen částečně, resp. míra úspěchu a neúspěchu ve věci je vesměs stejná, tj. žádnému z účastníků řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení nenáleží.

25. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).