20 C 307/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 62 968 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 62 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 1.8.2022 do zaplacení, ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 38 905 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 62 968 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 8. 2022 do zaplacení. Uvedl, že žalovanému zapůjčil částku 200 000 Kč, kterou získal dne 12. 7. 2019 na základě úvěru od [anonymizováno]. Tuto částku žalobce vybral dne 16. 7. 2019 z bankomatu v částkách 80 000 Kč, 70 000 Kč a 50 000 Kč. Dne 15. 8. 2019 tuto částku žalobce předal v hotovosti žalovanému za účelem koupě vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Předávka peněz proběhla v místě koupě vozidla v [obec]. Vozidlo bylo přepsáno na sestru žalovaného [jméno] [příjmení], neboť žalovaný byl v tu dobu v insolvenci. Žalovaný se zavázal, že zápůjčku včetně úroků účtovaných bankou bude vracet v měsíčních splátkách ve výši 3 704 Kč. Žalovaný zaplatil v srpnu 2019 částku 1 861 Kč na úhradu úroků od banky, a dále řádné splátky za září a říjen 2019 v hotovosti, za listopad a prosinec 2019 převodem na účet a za leden 2020 až leden 2021 opět v hotovosti. Celkem tak žalovaný dosud uhradil pouze 64 829 Kč, přičemž zbývající dluh činí 203 732 Kč. Aktuálně žalovaná částka odpovídá splátkám za únor 2021 až červen 2022, které žalovaný řádně a včas ani na výzvu žalobce neuhradil a které jsou toho času již po splatnosti.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že od žalobce si za účelem koupě vozidla [anonymizováno] zapůjčil pouze 150 000 Kč, nikoliv 200 000 Kč. Tuto částku však již žalobci zcela uhradil, a to v měsíčních splátkách od září 2019 do ledna 2021 ve výši 3 704 Kč a dále v mimořádných splátkách v celkové výši 87 032 Kč Částku hradil převážně v hotovosti z prostředků své přítelkyně [jméno] [příjmení] v místě bydliště žalobce, a to bez vydání potvrzení o zaplacení. Žalovanému není zřejmé, jak žalobce dospěl k výpočtu dlužné částky ve výši 62 968 Kč Dohoda zněla tak, že do doby plné úhrady zápůjčky bude zakoupené vozidlo evidováno na sestru žalovaného [jméno] [příjmení], tehdejší družku žalobce. Zápůjčka byla zcela uhrazena již v lednu 2021, načež bylo vozidlo v dubnu 2021 přepsáno na [jméno] [příjmení]. V minulosti měl se žalobcem v zásadě rodinné vztahy, a proto vše fungovalo na bázi ústní dohody a úhradu jednotlivých splátek nebylo třeba podepisovat. Žalobce považuje za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy, aby se na něj ohledně prokázání úhrady zápůjčky přenášelo důkazní břemeno, a to tím spíše, že sám potvrzuje vznik smlouvy o zápůjčce a výši poskytnuté hotovosti.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že dne 15. 8. 2019 žalobce přenechal žalovanému peněžní hotovost ve výši nejméně 150 000 Kč za účelem koupě vozidla [anonymizováno]. Účastníci se domluvili na měsíčních splátkách ve výši nejméně 3 704 Kč, přičemž žalovaný tyto splátky řádně hradil od září 2019 do ledna 2021.

4. Mezi účastníky zůstala sporná výše celkové poskytnuté peněžní hotovosti, jakož i otázka, v jaké výši žalovaný poskytnutou částku žalobci vrátil.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z listiny označené jako Akceptace návrhu Smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 12. 7. 2019 soud zjistil, že banka [právnická osoba] poskytla žalobci úvěr ve výši 200 000 Kč, který měl být splácen jednou úrokovou a 72 měsíčními splátkami ve výši 3 704,16 Kč. Z poskytnutého úvěru měl žalobce hradit úrok ve výši 9,99 % p. a.

7. Z dokladu o výběru z bankomatu soud zjistil, že dne 16. 7. 2019 žalobce vybral ze svého peněžního účtu postupně částky ve výši 50 000 Kč, 70 000 Kč a 80 000 Kč.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za zjištěné, že žalovaný zakoupil od jeho neteře [jméno] [příjmení] vozidlo [anonymizována dvě slova] za kupní cenu 150 000 Kč. Svědek [příjmení] prodej vozidla zprostředkovával. Zaplacení kupní ceny proběhlo tak, že žalobce předal žalovanému obálku s penězi, ze které žalovaný odpočítal 150 000 Kč a zbytek peněz vrátil do obálky a následně si ji dal do kapsy. Kupní cena byla hrazena v bankovkách nominální hodnoty 2 000 Kč a 5 000 Kč. Přesnou výši zbylých peněz, které žalovaný vrátil do obálky, svědek nedokázal určit. V obálce určitě však nějaké bankovky zbyly, dohromady v ní mohlo být přibližně 180 000 Kč až 200 000 Kč. Předání peněž byli bezprostředně přítomni pouze účastníci a svědek [příjmení]. Slečna, která s účastníky za účelem koupě vozidla přijela, stála několik metrů od nich. Soud dále zjistil, že čestné prohlášení ze dne 29. 1. 2022, jímž svědek stvrdil předání hotovosti 200 000 Kč mezi účastníky řízení při koupi vozidla [anonymizováno], tento svědek podepsal na žádost žalobce. S ohledem na výpověď svědka, který ve své výpovědi nedokázal určit přesnou výši finanční hotovosti v obálce, soud nepovažoval za věrohodný obsah uváděného čestného prohlášení z 29.1.2022, které se svědeckou výpovědí nekoresponduje.

9. Z inzerce vozidla [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že dané vozidlo byla nabízeno k prodeji na internetovém severu [webová adresa] za kupní cenu 150 000 Kč.

10. Dle kopie osvědčení o registraci vozidla [registrační značka] byla vlastníkem daného vozidlo ke dni 23. 7. 2019 [jméno] [příjmení].

11. Z listiny označené jako plná moc ze dne 14. 4. 2021 soud dále zjistil, že [jméno] [příjmení] zmocnila [jméno] [příjmení] k přepisu vozidla [registrační značka].

12. Ve věci vypovídala svědkyně [jméno] [příjmení], družka žalovaného, která byla přítomna při koupi vozidla. Svědkyně nedokázala blíže konkretizovat okolnosti předání finanční hotovosti mezi účastníky a zaplacení kupní ceny (např. zda finanční hotovost předal svědkovi [příjmení] žalobce či žalovaný). V této souvislosti soud neuvěřil výpovědi svědkyně [příjmení], že svědek [příjmení] vyndal sám peníze z obálky a přepočetl je se zjištěním, že se jedná o 150 000 Kč. Takto popsaný skutkový průběh předání finanční hotovosti se totiž podstatně rozchází s výpovědí svědka [příjmení], který vyloučil, že by svědkyně [příjmení] byla předání peněz přímo účastna. Výpověď svědka [příjmení], který se s účastníky před prodejem vozidla neznal a zjevně neměl jakýkoliv zájem stranit jednomu z nich, přitom soud hodnotil jako věrohodnou, a to tím spíše, že tento svědek byl předání peněz mezi účastníky bezprostředně přítomen. Naproti tomu svědkyni [příjmení] váže k žalovanému úzké emocionální pouto a sama měla navíc zájem na zakoupení vozidla, jehož se později stala vlastníkem. Ohledně úhrady splátek vypovídala svědkyně [příjmení] značně obecně s tím, že jí ani nebyla známa přesná výše sjednaných měsíčních splátek, přičemž ke každé měsíční splátce se žalovaným přidali„ něco navíc“. K objasnění sporných skutečností tak výpověď svědkyně [příjmení] nijak nepřispěla.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalovaného a tehdejší družky žalobce, soud zjistil, že přepis vozidla na svědkyni [příjmení] iniciovala sama svědkyně [příjmení], s účastníky se o tom nebavila. Svědkyně nebyla přítomna u předání všech splátek ani neměla přehled o tom, kolik splátek bylo uhrazeno a co si účastníci mezi sebou dohodli. Vedle běžných splátek však byly hrazeny i splátky mimořádné kolem 5 000 Kč měsíčně. Měla za to, že částka 150 000 Kč byla již plně uhrazena, k čemuž dospěla na základě propočtu se žalovaným. Žádnou písemnou evidenci si však o úhradě splátek nevedli. Se žalobcem se svědkyně rozešla v dubnu před dvěma lety a neví, zda žalovaný hradil žalobci splátky i poté. Jelikož soud v souladu se zásadou ústnosti a bezprostřednosti provedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení], již nepovažoval za nutné hodnotit její čestné prohlášení ze dne 10. 1. 2023.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalovaného, a svědka [jméno] [příjmení], otce žalobce, soud ve vztahu ke sporným skutečnostem ničeho nezjistil. Tito svědci měli o zápůjčce mezi účastníky toliko povšechné informace, které získali zprostředkovaně od účastníků (svědkyně [příjmení] [příjmení] od žalovaného a svědek [příjmení] od žalobce).

15. Předžalobní upomínkou ze dne 15.2.2022 vzal soud za prokázané ze dne 15. 2. 2022, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 203 732 Kč s tím, že v opačném případě se obrátí na soud. Žalobce v této listině uznal, že mu žalovaný do ledna 2021 uhradil částku v celkové výši 64 829 Kč.

16. Podle dokladů o úhradě předal žalovaný k rukám žalobce za listopad 2019 až leden 2020 pokaždé částku ve výši 3 704 Kč.

17. Soud dále provedl dokazování konverzací ze sociálních sítí vedené mezi účastníky v období od 22. 3. 2021 do 28. 4. 2021 a sms zprávami, které dne 24. 3. 2021 zaslala svědkyně [jméno] [příjmení] žalobci. Z těchto důkazů soud ve vztahu ke sporným skutečnostem neučinil žádná relevantní zjištění.

18. Na základě takto provedeného dokazování, jakož i na základě nesporných skutečností, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 16. 7. 2019 žalobce vybral z bankomatu finanční hotovost ve výši 200 000 Kč, kterou získal na základě úvěru od [právnická osoba] Dne 15. 8. 2019 žalobce předal žalovanému v obálce peněžní hotovost ve výši nejméně 150 000 Kč za účelem koupě vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Účastníci se ústně domluvili na úhradě převzaté částky v měsíčních splátkách ve výši nejméně 3 704 Kč, přičemž žalovaný tyto splátky řádně hradil od září 2019 do ledna 2021. [příjmení] 3 704 Kč odpovídala běžným měsíčním splátkám, které měl žalobce hradit za poskytnutý úvěr od [právnická osoba] Celkem žalovaný uhradil žalovanému do ledna 2021 částku ve výši nejméně 64 829 Kč. Po zakoupení vozidla se jeho vlastníkem stala [jméno] [příjmení], která ho poté v dubnu 2021 přepsala na [jméno] [příjmení]. Přepis vozidla iniciovala [jméno] [příjmení] sama bez součinnosti s účastníky.

19. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

20. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

22. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Z citovaných ustanovení vyplývá, že smlouva o zápůjčce vzniká přenecháním zastupitelné věci, např. peněz. Věc může zapůjčitel přenechat vydlužiteli reálně (tzv.„ z ruky do ruky“) nebo ji např. na vydlužitele bezhotovostně převést, jsou-li předmětem zápůjčky peníze. Vydlužitel musí zápůjčku vrátit v době, kterou si strany sjednaly, jinak je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Podstatnou náležitostí smlouvy tak není určení času, do níž má být zápůjčka vrácena. Vrácení zápůjčky může být ujednáno též ve splátkách, přičemž případné prodlení vydlužitele (s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce) opravňuje zapůjčitele k odstoupení od smlouvy o zápůjčce (srov. § 2001 o. z.). Prodlení vydlužitele se přitom posuzuje u každé splátky zvlášť.

25. Obecně platí, že ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil (§ 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)). Z tohoto břemene tvrzení pak pro žalobce jako zapůjčitele vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal žalovanému vydlužiteli finanční prostředky (§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 o. s. ř.). Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Naopak, chce-li se vydlužitel (žalovaný) úspěšně ubránit, musí tvrdit, že peněžitou zápůjčku vrátil, nebo že pohledávka zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem, popřípadě že je promlčena, a o svém tvrzení rovněž nabídnout důkazy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 33 Cdo 565/2021).

26. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi účastníky vznikla dne 15. 8. 2019 smlouva o zápůjčce finanční hotovosti ve výši nejméně 150 000 Kč. Jakkoliv z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že žalobce (zapůjčitel) přenechal žalovanému (vydlužiteli) částku vyšší, žalobci se nepodařilo prokázat, že zápůjčka činila jím tvrzených 200 000 Kč. Pro posouzení věci nicméně postačuje zjištění, že předmětem zápůjčky byla finanční hotovosti ve výši nejméně 150 000 Kč.

27. Mezi účastníky nebylo sjednáno konkrétní datum, do kdy měla být zapůjčená částka vrácena. Účastníci se však domluvili na úhradě zápůjčky v měsíčních splátkách ve výši nejméně 3 704 Kč. Bylo proto povinností žalovaného hradit žalobci řádně a včas měsíčně splátky ve sjednané výši. Žalobce nečinil sporným, že žalovaný této povinnosti dostál od září 2019 do ledna 2021, a celkem mu tak vrátil 64 829 Kč (17 splátek po 3 704 Kč a jedna splátka ve výši 1 861 Kč na úhradu úroků od banky). Argumentoval-li žalovaný tím, že kromě řádných splátek žalobci hradil i splátky mimořádné, pak jejich přesnou výši se mu v řízení nepodařilo prokázat. Výše uhrazeného dluhu nebyla prokázána ani výpověďmi svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která sice potvrdily, že žalovaný hradil žalobci i splátky mimořádné, nicméně o jejich celkové výši neměly bližší představu.

28. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalovaného, že dlužná částka byla žalobci zcela uhrazena s tím, že splnění dluhu podmiňovalo převod zakoupeného vozidla na svědkyni [příjmení]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že přepis vozidla na svědkyni [příjmení] v dubnu 2021 iniciovala sama a tuto záležitost s účastníky neřešila. Je tak patrné, že k převodu vozidla došlo bez ohledu na skutečnost, zda žalovaný řádně uhradil svůj dluh vůči žalobci. Nutno navíc podotknout, že smlouva mezi účastníky nemohla omezovat [jméno] [příjmení] v dispozici s jí vlastněným vozidlem. Jinak řečeno, smlouvou o zápůjčce účastníci nemohli zřídit závazek k tíži [jméno] [příjmení] jakožto třetí osoby (srov. § 1724 a § 1767 o. z. a contrario).

29. Žalovaný tudíž nijak neprokázal, že od února 2021 do června 2022 řádně a včas hradil dlužnou částku ve sjednaných splátkách. Neobstojí přitom obecné tvrzení žalovaného, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby prokazoval úhradu zápůjčky. Je totiž povinností každého účastníka od počátku sporného řízení uvádět skutečnosti a důkazy, jež jsou způsobilé ovlivnit rozhodnutí ve věci samé podle jeho představ (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) a § 120 odst. 1 o. s. ř.). Této povinnosti však žalovaný nedostál. Žalovaná částka ve výši 62 968 Kč (17 dlužných splátek po 3 704 Kč) je nižší, než rozdíl mezi zjištěnou výší poskytnuté zápůjčky (nejméně 150 000 Kč) a výší prokazatelně uhrazeného dluhu (64 829 Kč). Požadavek žalobce na vrácení části zápůjčky je proto opodstatněný.

30. Marným uplynutím okamžiku splatnosti jednotlivých splátek za únor 2021 až červen 2022 se žalobce ocitl nejpozději od 1. 8. 2022 se zaplacením žalované částky v prodlení. Jelikož účastníci řízení nestanovili splatnost měsíčních splátek ke konkrétnímu dni v měsíci a závazek zněl hradit splátky pravidelně každý měsíc, vychází soud z nejzazšího možného termínu splatnosti, tj. vždy k poslednímu dni v měsíci. Roční výše repo sazby stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, činila 4,50 %, tedy po zvýšení o 8 procentních bodů 15 % (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se v posuzované věci nejedná o případ, kdy by soud mohl překročit návrhy účastníků a přisoudit více, než čeho se domáhají (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), přiznal soud žalobci úrok z prodlení pouze ve výši 8,05 %, jak navrhoval v žalobě.

31. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku včetně úroku z prodlení (výrok I). Ke splnění uložené povinnosti soud žalovanému podle § 160 odst. 1 stanovil měsíční lhůtu, aby měl žalovaný dostatek času k úhradě, neboť obecnou třídenní lhůtu nepovažoval soud v tomto případě za dostačující.

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch (výrok II). Jeho náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 149 Kč a odměny advokátky za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení; žaloba; účast na jednání před soudem dne 1. 11. 2022 nepřesahujícím dvě hodiny; a účast na jednáních před soudem ve dnech 12. 1. 2023 a 14. 2. 2023 trvajících vždy déle než dvě hodiny) po 3 620 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě 62 968 Kč a odměny za 1 úkon právní služby (předžalobní upomínka ze dne 15. 2. 2022) po 1 810 Kč podle § 11 odst. 2 písm. h) AT, tj. celkem odměně advokátky ve výši 27 150 Kč. K tomu bylo dále třeba podle § 13 odst. 4 AT připočítat 8 paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč Celkem tak činí náhrada nákladů řízení částku 38 905 Kč včetně 21 % DPH. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rovněž v délce jednoho měsíce. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.