Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

20 C 377/2021

č. j. 20 C 377/2021-184

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMB:2022:20.C.377.2021.4

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Petry Svobodové a přísedících Marcely Černé a Marie Procházkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o: žaloba o neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 13. 10. 2021, doručené žalobci 13. 10. 2021, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 48 532,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud označil rozvázání pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 13. 10. 2021 za neplatné. To s odůvodněním, že žalobce pracoval pro žalovanou na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 25.3.1997 na pozici montážní dělník, přičemž dne 13.10.2021 převzal od žalované okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tj. za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jim vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Konkrétně se měl žalobce dopustit porušení pracovních povinností tím, že ve dnech 19.10.2020, 26.11.2020 a 26.5.2021 vykázal služební cesty, přestože se jednalo o cesty soukromé. Žalobce má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru mu bylo uděleno po uplynutí dvouměsíční subjektivní lhůty ve znění § 58 odst. 1 zákoníku práce. Jízdy konané na konci roku 2020 byly totiž žalobci vytčeny již v prosinci 2020 jeho přímým nadřízeným [jméno] [příjmení], který posléze v řízení vypovídal zcela v rozporu s ostatními ve věci slyšenými svědky. Rovněž o jízdě žalobce z května 2021 věděl nadřízený [jméno] [příjmení] již v době jejího konání, resp. žalobce jej informoval o tom, že se bude účastnit aukce uvnitř závodu žalované a za tím účelem bude realizovat výjezd pro zákazníky do [příjmení] ulice. Měla-li žalovaná podezření na zneužití služebního vozidla žalobcem pro soukromé účely dle provedeného dokazování již mnohem dříve, než sama v řízení doznává, měla v zájmu zachování dvouměsíční subjektivní lhůty včas a v celém rozsahu sporné okolnosti prošetřit. Pokud se tak nestalo, lhůta marně uplynula. Žalobce trval na tom, že ve všech třech případech se jednalo o jízdy pracovní. Dne 19.10.2021 natáčel video pro [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] o.p.s. Jízda 26.11.2020 se týkala předání dokumentace k seřizovacímu přístroji Mapal, který od žalované zakoupil pan [jméno] [příjmení]. Dne 26.5.2021 se v závodu žalované konala aukce, přičemž její návštěvníky žalobce dopravoval na místo konání.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, okamžité zrušení pracovního poměru z 13.10.2021 považovala za udělené po právu. Sporovala, že by pracovní poměr byl se žalobcem ukončen až po uplynutí dvouměsíční subjektivní lhůty, neboť o důvodech porušení pracovních povinností žalobcem, které posléze přejala do okamžitého zrušení pracovního poměru, se dozvěděla nejdříve v září 2021 v rámci interního šetření. Resp. povahou předmětných cest z 19.10.2020, 26.11.2020 a 26.5.2021 se žalovaná začala zabývat na základě e-mailu ze dne 6.9.2021. Prověřením cest žalobce služebním vozem byl následně pověřen Ing. [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení PSZ. Ten dne 5.10.2021 a 6.10.2021 zaslal výstup paní [jméno] [příjmení] s posouzením cest v roce 2020 a 2021. V něm byla zjištěna místa, u nichž nebylo možné uvést žádný důvod výkonu pracovních úkolů žalobce. Pokud žalobce minimálně v uvedených případech neplnil v pracovní době pracovní úkoly, nýbrž uskutečnil soukromé cesty, shledává žalovaná uvedené jako porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Na žalované nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce za daných okolností dále zaměstnávala. Žalobce si po dobu konání vytčených cest nevyznačil přerušení své pracovní doby a za uvedenou dobu obdržel mzdu, přestože nekonal práci. Uváděl-li žalobce na jednání se žalovanou dne 13.10.2021, že cílem cest v říjnu a listopadu 2020 mělo být natáčení videa pro [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] o.p.s., [IČO], pak i pokud by toto sdělení bylo pravdivé, jedná se o soukromou aktivitu žalobce pro třetí subjekt, nikoliv výkon práce. A tvrdil-li, že cestu služebním vozem konal v květnu 2021 z důvodu svozu účastníků aukce, která u žalované probíhala, pak žalovaná takové odůvodnění sporovala. Podle žalované svoz na aukci zajišťovala společnost [právnická osoba], [IČO], nikoliv žalobce. Navíc aukce započala v 10:00 hodin, přičemž cesta dne 26.5.2021 je vykázána v 11:06 hodin ze závodu žalované a ve 12:29 hodin zpět. Žalovaná nesporovala, že některé cesty žalobce s využitím služebního vozidla byly žalovanou přezkoumány již na podzim 2020, tyto se však neshodují s těmi, pro které byl se žalobcem pracovní poměr dne 13.10.2021 okamžitě zrušen.

3. Shodným tvrzením účastníků řízení má soud za prokázané, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 25.3.1997 a její poslední změny ze dne 31.7.2015 jako technický pracovník.

4. Okamžitým zrušením pracovního poměru z 13.10.2021 vzal soud za zjištěné, že žalovaná jím po projednání s odbory zrušila pracovní poměr žalobce s tím, že žalobce v období od října 2020 až do současné doby opakovaně vykazoval cesty uskutečněné služebním vozem jako pracovní, i když se jednalo o jízdy soukromé. Konkrétně se jednalo o dny 19.10.2020 a 26.11.2020, resp. jízdy v těchto dnech ze závodu žalované do ulice Štefánkova v [obec], přičemž žalovaná zjistila, že na této adrese je provozovna společnosti [právnická osoba], jejímž jednatelem je žalobce. Dne 26.5.2021 uskutečnil dle žalované žalobce soukromou jízdu ze závodu [právnická osoba] do ulice [ulice] v [obec] s konstatováním, že tato adresa je v blízkosti provozovny společnosti [právnická osoba] Okamžité zrušení pracovního poměru žalobce převzal dne 13.10.2021 a vyslovil s ním nesouhlas, jak je na této listině uvedeno.

5. Dopisem ze dne 18.10.2021 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání a okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné. Dopis byl žalované doručen 18.10.2021 (viz dodejka).

6. K otázce běhu dvouměsíční subjektivní lhůty, v níž může zaměstnavatel zaměstnanci rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením, provedl soud dokazování zejména svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále e-mailem svědka [příjmení] z 6.9.2021, jako i mailovou odpovědí [jméno] [příjmení] z [číslo] a 6.10.2021.

7. Svědek [jméno] [příjmení] jako zaměstnanec žalované ve věci vypověděl, že v období říjen 2020 – květen 2021 pracoval jako koordinátor standardizace a metodiky útvaru PSZ/1. Byl nadřízeným žalobce, byť dle jeho slov nikoliv přímým nadřízeným. Dle organizační struktury žalované byl přímým nadřízeným žalobce pan [příjmení]. Svědek dodal, že ze své pracovní pozice řešil v prosinci 2020 se žalobcem jeho porušení pracovních povinností týkající se docházky, nikoliv však jízdy služebním vozem vytčené v okamžitém zrušení pracovního poměru z 13.10.2021. Bylo tomu v prosinci 2020 za součinnosti s pány [jméno] a [příjmení], kdy pan [jméno] se zmínil o nějakých soukromých jízdách žalobce. Tyto jízdy však svědek dál osobně neřešil. Po uvedeném datu již žádná další porušení pracovních povinností žalobce svědek neřešil. Za porušení pracovních povinností týkajících se docházky bylo žalobci sníženo osobní ohodnocení o 3 %, to někdy od května 2021.

8. Svědek [jméno] [jméno], zaměstnanec žalované, uvedl, že k datu rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované neměl na žalobce již přímou vazbu, resp. byl jeho nadřízeným v minulosti. Z té doby žalobce znal, i proto mu půjčoval své služební vozidlo, jak bylo v té době zvykem z důvodu nedostatku služebních vozidel. V roce 2020 dostal svědek s odkazem na předchozí pracovní vazby se žalobcem zadání od nadřízeného [jméno] [příjmení] přezkoumat jistý časový úsek v knize jízd ve vztahu k žalobci, resp. za 3 měsíce na podzim 2020, rovněž i přezkoumat průchody žalobce branou závodu žalované. Svědek obdržel sjetinu jízd, kterou filtroval ve smyslu, kdy a kam žalobce jel. Tímto způsobem svědek zjistil 2-3 místa, která neuměl objasnit – jedno z nich byly [obec], druhé si již nepamatuje. Tento report se v systému u žalované nezaznamenává. Před koncem roku 2020 svědek předal tento výstup nadřízenému [příjmení], na způsob předání si svědek již nevzpomněl. Následně se sešli svědek, žalobce a pánové [příjmení] a [příjmení] k uzavření této záležitosti. Svědek nabyl dojmu, že žalobci bude sníženo osobní ohodnocené z důvodu soukromých jízd služebním vozidlem. Žádný záznam o tom neexistuje.

9. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalované a k datu rozvázání pracovního poměru se žalobcem jeho přímý nadřízený potvrdil, že žalobce využíval služební vozidlo a bylo zavedenou praxí na oddělení hlásit před odjezdem cílové místo a čas návratu. Svědek si nebyl vědom, že by žalobce jezdil někam soukromě. Žalobce např. svážel zákazníky na prohlídky strojů do závodu žalované – scházeli se na různých místech jako např. v [příjmení] ulici, u prodejny [jméno], u [anonymizováno] apod., žalobce měl na starosti i [právnická osoba]. Tj. jízdy na tyto adresy za tímto účelem mohou být popř. i těmi, pro které žalovaná se žalobcem okamžitě ukončila pracovní poměr. Svědek nevěděl nic o tom, že dopravu účastníků aukce do závodu žalované by měla zajišťovat společnost [právnická osoba] Potvrdil, že k přezkumu jízd žalobce došlo výlučně k podnětu pana [příjmení] a že za jeho přítomnosti se záležitost řešila na konci roku 2020.

10. Výpověď svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované, se shodovala s výpovědí ostatních výše uvedených svědků (vyjma svědka [jméno] [příjmení]), pokud ti vypovídali, že prošetřování jízd žalobce započalo na podzim 2020 z podnětu [jméno] [příjmení]. V daném případě svědek uvedl, že [jméno] [příjmení] mu v té době sdělil jisté podezření a svědek mu doporučil připravit podnět, který se bude dále řešit. Avšak po čase se svědek na tento podnět [jméno] [příjmení] znovu dotázal s odpovědí, že je stále ve fázi příprav, a svědek již k tomu nemá další informace. Svědek byl do konce roku 2020 nadřízeným žalobce (později už nikoliv), nikoliv však přímým nadřízeným – tím byl již jmenovaný pan [příjmení]. Pracovní poměr svědka u žalované skončil v říjnu 2021, stejně jako žalobci. To za porušení pracovních povinností, resp. vnitřních směrnic v roce 2020 – tj. s obdobným časovým odstupem jako u žalobce. Přitom dle svědka měl-li [jméno] [příjmení] již na konci roku 2020 podezření na soukromé jízdy žalobce, měl hned několik způsobů, jak uvedené řešit. Způsob řešení je dán metodikou žalované, šetření je v kompetenci přímého či vyššího nadřízeného podle závažnosti porušení pracovních povinností, popř. centrálního sběrného místa, kdy záležitost vyhodnocuje vedení celého koncernu.

11. E-maily z 2.9. a 6.9.2021 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zaměstnankyní žalované) týkajícími se šetření porušení pracovních povinností jiným zaměstnancem žalované, panem [příjmení], má soud za zjištěné, že [jméno] [příjmení] odeslal dne 6.9.2021 [jméno] [příjmení] email, v jehož závěru je ve vztahu k žalobci uvedeno:„ V příloze přikládám výpis SV pana [příjmení], kde je vykázaná služební cesta do [obec] (bydliště p. [příjmení]), řidič p. [příjmení] a také p. [celé jméno žalobce] (nevím jestli máte)“. [příjmení] [jméno] [příjmení] z 5.10.2021 adresovaným [jméno] [příjmení] předkládal pan [příjmení] podklady, resp. souhrn jízd u různých služebních vozidel z roku 2020. Jedná se o tabulku s označením 15 míst v [obec] a okolí, na která žalobce služebním vozem jezdil, včetně počtu jízd na každou z uvedených adres. [adresa] (1x),„ [ulice]“ (3x) s poznámkou„ v blízkosti DreamGym (4km)“. Jednotlivé jízdy na jednotlivá místa nejsou nijak časově označeny, není zde uvedeno žádné datum. E-mailem 6.10.2021 se pan [příjmení] pouze dotazuje paní [příjmení]„ Stačí takto….?“, nic dalšího zde uvedeno není.

12. Žalovaná založila dále k důkazu samostatnou listinu, kterou označila za přílohu shora uvedených emailů ze září a října 2021. Jedná se o tabulku jízd služebními vozidly žalované za období let 2020 2021. Soud vzal mimo jiné za zjištěné, že žalobce ve dnech uvedených v okamžitém zrušení pracovního poměru, tj. 19.10.2020, 26.11.2020 a 26.5.2021 použil služební vozidlo na cestu ze závodu žalované do ulice [ulice] v [obec] a zpět (19.10.2020 v době 12:57 – 13:24 a 26.11.2020 v době 12:00 – 12:24), dále ze závodu žalované do ulice [ulice] v [obec] (26.5.2021 v době 11:06 – 12:20), podle záznamů vždy za účelem jednání. Podle interních záznamů žalované z počítačové databáze žalobce dne 19.10.2020 vyznačil příchod do zaměstnání v 8:25 hodin a odchod v 16.02 hodin a dne 26.11.2020 vyznačil příchod do zaměstnání v 7:00 hodin a odchod v 14:24 hodin.

13. Soud provedl dále důkaz vyúčtováním mzdy žalobce za leden až září 2021 zejména k tvrzení žalobce o tom, že v návaznosti na jednání žalobce s jeho přímým nadřízeným [jméno] [příjmení] v prosinci 2020 mu bylo sníženo osobní ohodnocení. Dle předloženého vyúčtování náleželo žalobci za leden – červen 2021 osobní ohodnocení ve výši 16 % (7 575,04 Kč), za červenec – září 2021 ve výši 13 % (6 414,72 Kč).

14. Pokud se žalobce hájil tím, že dne 26.11.2020 v souvislosti s výkonem práce předával [jméno] [příjmení] dokumentaci k seřizovacímu přístroji Mapal, který pan [příjmení] od žalované zakoupil, předložil žalobce k důkazu čestné prohlášení tohoto kupce. V něm se uvádí, že [jméno] [příjmení] se uvedeného dne setkal se žalobcem ve [anonymizováno] ul. [číslo] v [obec], k předání dokumentace došlo ve fitness centru, jehož je žalobce jednatelem.

15. S datem 26.5.2011 byla k důkazu předložena presenční listina, kterou podepsali pánové [příjmení], [příjmení] a paní [příjmení]. Doplněno o vyjádření žalobce se jedná o seznam účastníků aukce konané u žalované 26.5.2021, na kterou účastníky svážel žalobce služebním vozem, pro průjezd do závodu žalované bylo zapotřebí této listiny deklarující i seznámení účastníků s návštěvním řádem žalované.

16. Návrhy na doplnění dokazování výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dále doplňujícím výslechem [jméno] [příjmení] a listinami: emaily žalobce ohledně konání aukce uvnitř závodu žalované, výpisem spol. [právnická osoba] z OR a adresou provozovny, výpisem [anonymizována tři slova] o.p.s. z OR, výpisem z knihy jízd [číslo] – 15.12.2020, docházkou žalobce 19.10.2020 a 26.11.2020, výpisem z knihy jízd 5.5. – 31.5.2021, odpovědí žalované z 1.12.2021, pracovním řádem, organizační normou [příjmení] [číslo], seznamem převáženého materiálu a nářadí 13.10.2021, výpovědí z PP udělenou žalobci z 1.12.2021, emailem, docházkou žalobce 6.5.2021, čestným prohlášením [jméno] [příjmení], rozsudkem NS č.j. 21 Cdo 424/2021-209 z 20.5.2022, adresami vytčených cest včetně mapy města, čestným prohlášením [jméno] [příjmení] z 24.5.2021 a spisem zdejšího soudu sp. zn. 9 C 381/2021 soud pro nadbytečnost zamítl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci byly zjištěny ostatními ve věci provedenými důkazními prostředky, popř. se jednalo o důkazy ve věci nadbytečné a neúčelné.

17. Po provedeném dokazování učinil soud tento skutkový závěr ve věci. Žalobce uzavřel se žalovanou dne 25.3.1997 pracovní smlouvu a ve znění jejích změn pracoval u žalované naposledy jako technický pracovník. Dne 13.10.2021 doručila žalovaná žalobci okamžité zrušení pracovního poměru, podle kterého za důvod rozvázání pracovního poměru označila porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, konkrétně užití služebního vozidla žalované k soukromým účelům žalobce ve dnech 19.10.2020, 26.11.2020 a 26.5.2021. Na podzim 2020 dal nadřízený žalobce, [jméno] [příjmení] podnět k prověření služební jízd žalobce za poslední 3 měsíce roku.

18. Podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (z.p.) od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

19. Podle § 55 odst. 1 písm. b) z.p. zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

20. Podle § 58 odst. 1 z.p. pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

21. Podle § 330 z.p. k zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 39 odst. 5, § 57, § 58, 59, 72, § 315 a § 339a odst. 1.

22. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a určil, že rozvázání pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 13. 10. 2021, doručené žalobci 13. 10. 2021, je neplatné. Žaloba byla podána v zachované lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit (§ 72 z.p.) Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce pracoval pro žalovanou od uzavření pracovní smlouvy 25.3.1997 a ke dni 13.10.2021 s ním byl pracovní poměr rozvázán okamžitým zrušením podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) z.p. Dokazování zaměřil soud zejména na běh dvouměsíční subjektivní lhůty k ukončení pracovního poměru ve znění § 58 odst. 1 z.p., jejímž marným uplynutím právo zaměstnavatele ukončit pracovní poměr se zaměstnancem zaniká. Vyšel-li soud ze skutkového vymezení důvodu zrušení pracovního poměru – tj. že ve dnech 19.10.2020, 26.11.2020 a 26.5.2021 měl žalobce použít služební vozidlo k soukromým účelům, pak dal po provedeném dokazování žalobci za pravdu, že rozhodný okamžik počátku běhu této dvouměsíční lhůty nebyl v řízení postaven na jisto, resp. byl mezi účastníky řízení zásadně sporný. Namítal-li žalobce, že povědomí o těchto cestách měla žalovaná bezprostředně po jejich konání, o cestě 26.5.2021 konané z důvodu svozu účastníků aukce do závodu žalované věděla žalovaná předem prostřednictvím mailové komunikace a cesty z podzimu 2020 šetřila již v prosinci 2020, bylo na žalované, aby v tomto směru uvedla, kdy ve znění ustálené judikatury získala povědomí (nikoliv nutně jistotu) o skutečnostech, s nimiž zákon možnost rozvázání pracovního poměru jednostranným úkonem zaměstnavatele spojuje. Neznamená to však, že dvouměsíční subjektivní lhůta k ukončení pracovního poměru počíná běžet již pouhým podezřením ze vzniku skutečností zakládajících důvod k rozvázání pracovního poměru. K tomu žalovaná doplnila, že tuto vědomost o rozhodných skutečnostech získala nejdříve v září 2021, kdy [jméno] [příjmení] podezření ohledně soukromých cest žalobce nechal prošetřit [jméno] [příjmení].

23. Z provedeného dokazování vzal soud za zjištěné, že jízdy žalobce služebním vozem z podzimu 2020, potažmo plošně z posledních tří měsíců roku, tj. včetně vytčené jízdy [číslo] a 26.11.2020 prošetřovali slyšení svědci [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] již v prosinci 2020 k podnětu nadřízeného [jméno] [příjmení], kdy mu předali i výstupy z tohoto šetření. V rozporu s tvrzením žalované dospěl soud k závěru, že již tímto okamžikem získala žalovaná vědomost o skutečnostech, s nimiž zákon možnost rozvázání pracovního poměru jednostranným úkonem zaměstnavatele spojuje. Tak, jak slyšení svědci popisovali, podezření na soukromé jízdy žalobce bylo v roce 2020 prošetřováno porovnáním sjetiny jednotlivých jízd s konkrétními adresami cílových míst a s konstatováním, zda na těchto adresách mohl či nikoliv žalobce plnit pracovní úkoly. Soud neuvěřil žalované, že tuto vědomost mohla získat až v září 2021, kdy [jméno] [příjmení] požádal o prošetření jiného zaměstnance žalované, [jméno] [příjmení]. I v tomto případě však tvrzenou vědomost o rozhodných skutečnostech měla žalovaná získat obdobným způsobem, tj. porovnáním jednotlivých jízd s cílovými místy, kdy k některým adresám přiřadila sídlo společnosti [právnická osoba], jejímž jednatelem je právě žalobce. Žalovaná v této souvislosti odkazovala na e-maily z [číslo] a 6.10.2021 odeslané [jméno] [příjmení] k rukám zaměstnankyně žalované, [jméno] [příjmení]. Součástí e-mailů měla být i příloha, resp. sjetina jízd služebních vozidel za rok 2020 a 2021, tj. včetně předmětných dní 19.10.2020, 26.11.2020 a 26.5.2021. Příloha byla k důkazu předložena jako samostatný dokument a žalovaná rozhodně neprokázala, že by stejná příloha byla k citovaným e-mailům ze září a října 2021 za účelem definování jednotlivých jízd skutečně připojena. Naopak soud má o uvedeném důvodné pochybnosti, když [jméno] [příjmení] v e-mailu z 5.10.2021 výslovně uvedl:„ V příloze zasílám slíbené podklady viz náš telefonát. Jedná se o souhrn jízd u různých služebních vozidel z roku 2020, kde byl řidičem pan [celé jméno žalobce]“ V e-mailu z 6.10.2021 pak pouze doplňuje:„ Stačí takto…?“ V rozporu s obsahem těchto e-mailů pak samostatně předložená příloha obsahuje soupis jízd nikoliv jen za rok 2020 – nýbrž za roky 2020 a 2021, a obsahuje nikoliv jen jízdy s řidičem [celé jméno žalobce] – nýbrž též jízdy, kdy vozidlo řídila i jiná osoba. Přímo v textu emailu z 5.10.2021 je obsažena pouze tabulka s počtem jízd žalobce v roce 2020 na jednotlivá místa bez data a jiných údajů. Důvodnou pochybnost o pravdivosti tvrzení žalované ohledně počátku běhu dvouměsíční subjektivní lhůty vzbudila i výpověď výše nadřízeného [jméno] [příjmení], který v tomto směru vypovídal zcela odlišně od všech ostatních svědků. V rozporu s ostatním svědectvím dokonce zcela popřel, že v prosinci 2020 dal k šetření jízd žalobce podnět (jak mimo jiné uvedli svědkové [jméno], [příjmení]), resp. vypověděl, že po květnu 2021 žádné porušování pracovních povinností žalobce neřešil. Tedy pokud soud dospěl k závěru, že žalovaná získala povědomí o tvrzených soukromých cestách žalobce z října a listopadu 2020 již v prosinci 2020, pak lhůta k rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením jí marně uplynula nejpozději ke konci února 2021. Poté právo žalované ukončit se žalobcem pracovní poměr zaniklo a okamžité zrušení pracovního poměru z 13.10.2021 je tudíž neplatné.

24. Ohledně tvrzené soukromé jízdy žalobce z 26.5.2021 žalovaná neunesla břemeno tvrzení a důkazní o počátku běhu dvouměsíční subjektivní lhůty. To z obdobných důvodů uvedených v odst. 23. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalovaná za počátek běhu lhůty označila měsíc září, potažmo říjen 2021, kdy zaměstnanec žalované, [jméno] [příjmení] jízdy žalobce služebním vozem prověřoval. Jak bylo již uvedeno výše, předmětem prošetřování však byly prokazatelně dle obsahu e-mailu z 5.10.2021 pouze jízdy za rok 2020. Neunesením břemena tvrzení a důkazního o ve věci rozhodné skutečnosti nemůže být žalovaná ve své procesní obraně proti námitce o marném uplynutí dvouměsíční subjektivní lhůty dle § 58 odst. 1 z.p. úspěšná.

25. Pro uvedené bylo nadbytečné zabývat se existencí samotného důvodu, pro který byl pracovní poměr rozvázán, resp. intenzitou porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Ve věci úspěšnému žalobci náleží náhrada účelně vynaložených nákladů soudního řízení, které sestávají ze soudního poplatku 2 000 Kč, odměny právního zastoupení podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („ AT“) ve výši 11 x 2 500 Kč za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava věci, výzva k plnění, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 15.3.2022, účast na jednání soudu dne 25.5.2022, doplňující podání z 21.6.2022, účast na jednání soudu dne 29.6.2022 v době od 8:30 hodin do 11:50 hodin (tj. 2 úkony), písemné podání z 15.7.2022, písemné podání z 9.8.2022, účast na jednání soudu dne 16.8.2022; režijního paušálu dle § 13 odst. 4 AT ve výši 11 x 300 Kč; náhrady za promeškaný čas na cestě k jednáním soudu ve dnech [číslo], [číslo], [číslo], 16.8.2022 dle § 14 odst. 3 AT ve výši 2 300 Kč; náhrady cestovních výdajů za použití osobního vozidla Volvo, [registrační značka] ve dnech 23.2.2022 (nahlížení do spisu), [číslo], [číslo], [číslo], 16.8.2022 (jednání soudu) na trase [obec] – [obec] a zpět, při vykázané vzdálenosti 2 x 138 km a 3 x 140 km, průměrné spotřebě vozidla 8,30 l [číslo] km a vyhláškové ceně pohonných hmot (motorové nafty) 36,10 Kč – cestovné celkem 2 x 1 062,10 Kč a 3 x 1 077,50 Kč; dále 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 8 075,90 Kč Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.