20 C 52/2026
č. j. 20 C 52/2026-66
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 78 § 86 § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026, 573/2025 Sb. — § 1 § 4
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 470 525,30 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 468 425,30 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 249,60 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 468 425,30 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 2 100 Kč na smluvní pokutě a nákladech na vymáhání, dále kapitalizovaného úroku ve výši 41 675,26 Kč, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 468 425,30 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 52,04 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 100 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 60 010 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem včetně jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení částky 470 525,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 10. 1. 2024 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 520 016 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala, že úvěr žalobkyni uhradí se smluvním úrokem ve výši 15,64 % ročně, a to v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 9 534 Kč s tím, že žalovaná načerpala celý úvěr ke dni 10. 1. 2024, tudíž první den splátky připadl na dne 13. 2. 2024. Úvěruschopnost žalované byla před poskytnutím úvěru ze strany žalobkyně řádně zkoumána. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně úvěr dle bodu 5.
2. úvěrových podmínek ke dni 7. 10. 2025 zesplatnila. Žalovaná ke dni zesplatnění uhradila celkem částku 162 078 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, byla jí žalobkyní z důvodu opakujícího se ho prodlení dle podkapitoly 6.3 úvěrových podmínek účtována smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč a dle bodu 9.5 úvěrových podmínek jí byly účtovány účelně vynaložené náklady na vymáhání v celkové výši 600 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení celkové částky 470 525,3 Kč (představující součet dosud nesplacené jistiny ve výši 468 425,30 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč) spolu kapitalizovaným úrokem ve výši 15,64 % ročně z dlužné jistiny za období od 8. 10. 2025 do 12. 1. 2026 ve výši 41 675,26 Kč, úrokem ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny od 13. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 301,64 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 470 525,3 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou, avšak na výzvu nikterak nereagovala.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Žalovaná je státní občankou Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4, 11 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).
4. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána, přičemž ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v její nepřítomnosti.
5. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
6. Žalobkyně je oprávněna poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelské smlouvy. (výpis žalobkyně z obchodního rejstříku)
7. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 10. 1. 2024 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované účelový úvěr na úhradu dluhů ve výši 520 016 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni společně s úrokem ve výši 15,64 % ročně. Celkem měla žalovaná uhradit žalobkyni částku ve výši 915 264 Kč v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 9 534 Kč. Splatnost splátek byla sjednána na 15. den v měsíci. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek byla sjednána její povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč. V případě prodlení žalované s úhradou dvou a více splátek nebo neuhrazením splátky delším než tři měsíce byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky)
8. Při posouzení úvěruschopnosti žalované dle záznamů žalobkyně vycházela žalobkyně z žalovanou uvedených skutečností, především z výše jejího příjmu ze zaměstnání ve výši 40 000 Kč měsíčně a výše příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 42 000 Kč měsíčně při zohlednění celkových měsíčních výdajů ve výši 27 500 Kč (3 500 Kč měsíční výdaje na bydlení domácnosti, 16 000 Kč měsíční splátky všech úvěrů a 8 000 Kč ostatní měsíční výdaje domácnosti) a lustrace žalované mj. v NRKI, ISIR a CEE. Dále žalovaná uvedla, že je vdaná. Dle výpisu z účtu žalované za období od 9. 12. 2023 do 8. 1. 2024 byly zaznamenány časté převody vyšších částek. Žalovaná má evidovány celkem , hodnota, půjčky, které splácí. (karta klienta, úvěrová zpráva, úvěrová smlouva, ověření bonity, výpisu z účtu žalované za období od 9. 12. 2023 do 8. 1. 2024)
9. Žalovaná uhradila na úvěr ve splátkách celkem částku 162 078 Kč. (výpis čerpání)
10. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně dopisem z 7. 10. 2025, odeslaným žalované dne 8. 10. 2025, žalovanou vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky 493 165,10 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy k zaplacení. (výpis čerpání, výzva ke splacení celého úvěru ze dne 7. 10. 2025 včetně podacího archu ze dne 8. 10. 2025)
11. Dopisem ze dne 30. 10. 2025 odeslaným žalované dne 31. 10. 2025 zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení jeho dluhu. (předžalobní upomínkou ze dne 30. 10. 2025 včetně podacího archu ze dne 31. 10. 2025)
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
13. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).
14. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
17. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 520 016 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila řádně její příjmy a výdaje. Úvěruschopnost žalobkyně zkoumala na jen prostřednictvím lustrací žalované v databázi NRKI, centrální evidenci exekucí, ISIR. Soudu předložila pouze jeden měsíční výpis z účtu žalované, ze kterého je zřejmé, že žalovaná měla vysoké výdaje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala řádně příjmy a výdaje žalované a neověřila pečlivěji, jak žalovaná se svými příjmy vychází, když úvěr byl poskytnut k uhrazení předchozích dluhů, nemohla znát finanční situaci žalované.
21. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud tak uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.
22. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, na základě níž byl úvěr žalované poskytnut, dle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, přičemž dle uvedeného ustanovení soud k neplatnosti smlouvy přihlíží i bez návrhu. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).
23. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 468 425,30 Kč.
24. Žalovaná je povinna hradit žalobkyni vedle bezdůvodného obohacení též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 13. 1. 2026, tj. ode dne následujícího sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
25. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.
26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 60 010 Kč, přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení 89 % a úspěchu žalované v rozsahu 11 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 18 822 Kč a nákladů na zastoupení advokátem dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu odměna ve výši 40 880 Kč za čtyři úkony právní služby po 10 220 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby po 450 Kč (převzetí a příprava, výzva k plnění a návrh ve věci samé, jednání dne 21. 4. 2026 dle § 11 odst. 1 psím. a), d) a g) advokátního tarifu), náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu na trase , adresa, a zpět na jednání dne 21. 4. 2026 (520 km) při kombinované spotřebě paliva 4,4 litrů/100 km a ceně paliva 34,10 Kč/ l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb., v platném znění a amortizaci 5,9 Kč dle § 1 písm. b) vyhl. č. 573/2025 Sb. v platném znění, tj. ve výši 3 848,21 Kč, náhrady promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět dne 21. 4. 2026, tj. 1 500 Kč (10 x 150 Kč) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 10 085,92 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 78 % z částky 76 936,13 Kč činí po zaokrouhlení částku 60 010 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)
27. Lhůta ke splnění povinnosti je dána ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.