20 C 58/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 22 499,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z této částky od 10. 12. 2024 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částek 12 105, 39 Kč a 393, 96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z částky 10 364 Kč od 28. 3. 2024 do 9. 12. 2024 a ve výši 14, 75 % ročně z částky 364 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, a ve výši 2 % ročně z částky 10 364 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 17. 12. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 22 105,39 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 4. 10. 2023 uzavřela se žalovanou distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě citované smlouvy žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše 42 600 Kč s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit peněžní prostředky spolu se sjednaným příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII smlouvy, a to poplatkem ve výši 102,48 Kč za vyplacení transakčního úvěru ve výši 199 Kč, poplatkem ve výši 165 Kč za sjednanou službu „, Anonymizováno, “ , v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka poskytnutého úvěru byla stanovena ke dni 3. 11. 2023, s tím, že konec kreditního rámce byl stanoven ke dni 26. 3. 2025. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zejména prostřednictvím informací získaných od žalované ohledně počtu členů žijících v jedné domácnosti a společně hospodařících, měsíčních příjmů a výdajů žalované a dále lustrací žalované v CNCB, NRKI a BRKI, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a kontrolou předloženého dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, , v registru , právnická osoba, ohledně hledaných osob, v registru politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku ohledně platnosti adresy, z registru „sankční seznamy“ a registrů historie klienta. Žalobkyně zjistila výši čistého příjmu žalované 40 100 Kč a v dalším vycházela z informací o platebním účtu žalované a o transakcích na něm. Celkem žalovaná načerpala bezhotovostním způsobem na účet č. , č. účtu, částku ve výši 10 000 Kč, a to dne 4. 10. 2023. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením denních splátek, v souladu s čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaná byla bezprostředně informována prostřednictvím zaslaného e-mailu. Dle čl. VIII odst. 1 smlouvy má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za prvních 90 dní prodlení od 4. 11. 2023 do 2. 2. 2024 ve výši 393,96 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná upomínána o zaplacení předžalobní výzvou odeslanou žalobkyní dne 4. 12. 2024. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 199 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, smluvní pokuty ve výši 393,68 Kč, smluvního úroku ve výši 11 741,39 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 364 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 4. 10. 2023 smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr jiný než na bydlení až do výše 42 600 Kč s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím dle čl. VII smlouvy, a to nejpozději k datu splatnosti dle čl. V. smlouvy, tj. do 27. 3. 2025, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč a poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 199 Kč. Výše denních splátkách byla určena dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení bylo sjednáno v čl. VIII. smlouvy oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a povinnost žalované hradit v případě prodlení i účelně vynaložené náklady (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s postupným čerpáním ze dne 4. 10. 2023, všeobecnými obchodními podmínkami platnými ode dne 1. 6. 2023, autorizací ověření totožnosti, informacemi pro spotřebitele, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, předpisu denních splátek, bankID výpisu). Žalobkyně vyplatila žalované na její účet č. , č. účtu, dne 4. 10. 2023 částku ve výši 10 000 Kč (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. V době poskytování úvěru vycházela z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí 40 100 Kč s tím, že žalovaná uvedla výši měsíčního příjmu 24 000 Kč a celkovou výši měsíčních výdajů 5 500 Kč. Žalovaná žalobkyni uvedla, že ve společné domácnosti hospodaří tři členové. Žalobkyně počítala s vypočítanými minimálními výdaji žalované ve výši 11 260 Kč (prokázáno obecnými principy posuzování a filozofie Společnosti, identifikovatelnými příjmy a výpisem o posouzení úvěruschopnosti). Prostřednictvím e-mailu odeslaného dne 27. 3. 2024 žalobkyně upozornila žalovanou na dosud neuhrazené závazky po splatnosti a zároveň ho vyzvala k zaplacení dlužné částky 23 094,35 Kč (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 27. 3. 2024). K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 4. 12. 2024, zaslanou žalované téhož dne (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 4. 12. 2024 a podacím lístkem z 4. 12. 2024.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 4. 10. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání do částky ve výši 42 600 Kč, který se žalovaná zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 0,983 % denně a zaplatit, poplatek za volitelnou službu „Presto“ ve výši 165 Kč a poplatek za vyplacení úvěru ve výši 199 Kč, a to nejpozději do 27. 3. 2025. Dne 10. 4. 2023 načerpala celkem částku 10 000 Kč. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

12. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

18. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 10 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala její výdaje. Úvěruschopnost žalobkyně měla zkoumat lustrací žalované v příslušných registrech a výpisem z bankovního účtu. Žádné další důkazy, ze kterých by bylo patrné, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, soudu předloženy nebyly. Nebyla tudíž nijak ověřena tvrzení žalované o jejích měsíčních výdajích a finančních závazcích. Žalobkyně tak nemohla bezpečně znát finanční situaci žalované.

19. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované.

20. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

21. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 10 000 Kč, když žalovaná na částku poskytnout žalobkyní ničeho neuhradila.

22. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 12. 2024, odeslanou jí dne 4. 12. 2024, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 10. 12. 2024, tj. ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy, tedy třetí pracovní den po odeslání (9. 12. 2024).

23. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo, než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Lhůta ke splnění povinnosti je dána ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.