20 C 59/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 310 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 310 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal na žalované zaplacení smluvního úroku ve výši 4% ročně z částky 1 350 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 310 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalobcem na straně věřitele a žalovanou spolu s jejím manželem [jméno] [příjmení] na straně solidárních dlužníků. Na základě citované smlouvy ve znění jejího dodatku [číslo] ze dne [datum] půjčil žalobce žalované a jejímu manželovi finanční prostředky ve výši 1 350 000 Kč a dlužníci se zavázali tyto vrátit ve lhůtě do [datum], resp. ve znění dodatku [číslo] smlouvy ve lhůtě prodloužené do [datum]. Dne [datum] uznala žalovaná trvající dluh z půjčky ve výši 310 000 Kč co do důvodu a výše a zavázala se uhradit žalobci tuto jistinu včetně smluvní pokuty 200 Kč za každý den prodlení (tato není předmětem žaloby) spolu se smluvním úrokem z půjčky ve výši 4 % ročně z částky 1 350 000 Kč od poskytnutí částky [datum] do zaplacení, to ve lhůtě do [datum]. Svému závazku žalovaná nedostála ani přes předžalobní upomínku datovanou [datum]. K zaplacení nadále zůstala žalovaná částka. Přestože žalovaná je k úhradě půjčky zavázaná společně a nerozdílně se svým bývalým manželem, využil žalobce svého zákonného práva vyzvat k zaplacení vzniklého dluhu jakéhokoliv ze solidárních dlužníků. Vycházel přitom i ze samotného účelu půjčky, která sloužila výlučně k podnikatelské činnosti žalované – provoz solárií. Pokud se žalovaná v řízení bránila tím, že o jednotlivých půjčkách souhrnně přenesených do písemné smlouvy o půjčce ze dne [datum] nevěděla, nemůže dle žalobce tato obrana obstát už jen proto, že žalovaná od roku 2015 půjčky postupně umořovala bezhotovostními platbami ze svého peněžního účtu se zde uvedenou poznámkou„ [anonymizováno]“. Žalovaná na vzniklý dluh částečně plnila, čímž jej de facto uznala.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Na svou obranu uvedla, že ona sama od žalobce žádné peníze jako půjčku fakticky nikdy neobdržela. Nepopírala však, že žalobce poskytoval jejímu manželovi nějaké finance, přičemž z některých byla financována např. rekonstrukce rodinného domu manželů [příjmení] apod. O výši a předání peněz (i těch, jež jsou předmětem sporu) však žalovaná neměla žádný přehled, v tomto ohledu manželovi, s nímž smlouvu o půjčce jako i uznání dluhu podepsala, plně důvěřovala. Podle žalované se žalobce několikrát vyjádřil, že on by jí žádné peníze ani nepůjčil. O podrobnostech půjčky se žalovaná dozvěděla až v soudním řízení ve vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], o vypořádání společného jmění manželů, kdy např. zjistila, že žalobce měl poskytnout manželovi žalované několik dílčích půjček, a to v letech 2009 až 2010. K formálním náležitostem předmětné smlouvy o půjčce z [datum] žalovaná namítla, že taková smlouva nemohla být uzavřena už jen proto, že půjčka jako reálný kontrakt vzniká samotným předáním věci (peněz). K tomu v daném případě nedošlo, resp. v daném případě se jedná o přefinancování již dříve poskytnutých půjček. Smlouva nedefinuje ani jednotlivé dílčí půjčky, na které odkazuje, a tedy je neurčitá a nesrozumitelná. V neposlední řadě namítla žalovaná promlčení žalobou uplatněného nároku, když půjčky byly poskytovány před více než 10 lety. Uznáním dluhu mělo dojít k uznání dílčích půjček, které v té době byly již promlčeny, o čemž žalovaná nevěděla. Co se týká uznání dluhu, učinila jej žalovaná v důsledku psychického nátlaku a tísně. Resp. co do úhrady dluhu z půjčky věřila v mimosoudní řešení v souvislosti s probíhajícím řízením o vypořádání společného jmění manželů („ SJM“) vedeného mezi ní a jejím manželem. Předmětný dluh je součástí SJM, avšak žalobce a manžel žalované jsou přátelé a tedy žalovaná proto očekávala, že soudní spor o zaplacení půjčky bude zahájen jen vůči ní jako jedné ze společně a nerozdílně zavázaných dlužníků. Nicméně dluh vznikl oběma dnes již bývalým manželům a žalovaná by ráda řešila všechny s tím související spory souhrnně (tj. včetně vypořádání SJM). Proto i v řízení o vypořádání SJM sp. zn. [spisová značka] navrhla převzetí závazku z této půjčky ve výši 310 000 Kč s příslušenstvím, jelikož tento způsob vypořádání s ohledem na výpočet vypořádacího podílu vnímala jako nejjednodušší řešení.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z [datum] v písemné podobě a jejím dodatkem [číslo] z [datum] Smlouvou o půjčce má soud za prokázané, že tuto uzavřeli [celé jméno žalobce] (žalobce) jako věřitel a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně dlužníků. Smlouva je stvrzena vlastnoručními podpisy smluvních stran a jejím předmětem je poskytnutí částky 1 350 000 Kč dlužníkům. V bodě II. smlouvy se mimo jiné uvádí:„ Z půjčky jsou povinni oba dlužníci společně a nerozdílně. Půjčka je poskytnuta bez předem známého účelu. Půjčka je přefinancováním dříve poskytnutých pěti jednotlivých půjček, poskytnutých věřitelem dlužníkům v hotovosti, v úhrnné výši 1 350 000 Kč“ Dodatkem smluvní strany dohodly změnu termínu splatnosti půjčky, který posunuly na [datum].

4. Žalobce předložil dále k důkazu listinu označenou jako„ uznání dluhu“. Toto uznání bylo učiněno mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou spolu s Mgr. [jméno] [příjmení] na straně dlužníků. V čl. I. listiny dlužníci prohlásili, že jsou na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] povinni vrátit věřiteli částku ve výši 1 350 000 Kč spolu s úrokem 4 % ročně z částky 1 350 000 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že tato částka byla použita na podnik [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [příjmení] ve výlučném vlastnictví dlužnice [celé jméno žalované] a že ke dni podpisu uznání dluhu zbývá vrátit jistinu půjčky 310 000 Kč. V navazujícím ustanovení čl. II. listiny se dlužníci zavázali vrátit věřiteli jakožto společní dlužníci částku 310 000 Kč se smluvním úrokem 4 % ročně, jak je vyčíslen v čl. I., ve lhůtě do [datum] pod sankcí smluvní pokuty (od nároku na smluvní pokutu žalobce v soudním řízení posléze ustoupil). Uznání dluhu je opatřeno podpisy smluvních stran – věřitel [celé jméno žalobce] (věřitel) a dlužník [jméno] [příjmení] připojili úředně ověřený podpis [datum], žalovaná dne [datum].

5. Dopisem předaným k poštovní přepravě [datum] (viz podací lístek) vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce z [datum] ve výši 310 000 Kč ve lhůtě sedmi dnů od odeslání výzvy. Dlužná částka zohledňuje částečnou úhradu dle rozpisu jednotlivých plateb za období od [datum] do [datum], za které byla zaplacena částka 1 040 000 Kč.

6. Jak soud zjistil upomínkou z [datum], žalovaná byla tímto dopisem vyzvána k jednorázové úhradě dlužné částky po splatnosti vyplývající z dohody o uznání dluhu ze dne [datum]. K úhradě částky 730 000 Kč (z toho 310 000 Kč na jistině a 420 000 Kč na příslušenství jistiny) poskytl žalobce lhůtu do konce ledna 2021. Dle podacích lístků z [datum] byla žalovaná obeslána na adresu bydliště [ulice a číslo], [obec] i na adresu provozovny solária [ulice a číslo], [obec].

7. Výpověď žalobce shledal soud v projednávané věci nadbytečnou a návrh na provedení tohoto důkazu zamítl, když v řízení byl k důkazu předložen protokol o jednání ve věci jiné sp. zn. [spisová značka] (o vypořádání společného jmění [jméno] a [jméno] [příjmení]) vedené u [anonymizováno] soudu. Zde žalobce v postavení svědka vypověděl, že žalovanou a jejího bývalého manžela zná již delší dobu, poskytl jim nějaké půjčky. Peníze poskytl v letech 2009 2010 na vybavení [anonymizováno], tehdy se manželům [příjmení] moc nedařilo, bylo těžké podnikatelské období. Když výše půjčených peněz dosáhla vyšší částky, uzavřeli o této skutečnosti písemnou smlouvu o půjčce. Zpětně se již žalobce neupamatoval, po jakých konkrétních částkách a v jaké časové posloupnosti peníze půjčoval. Peníze poskytoval manželům [příjmení] v hotovosti, kteří jezdili k němu peníze převzít, a to oba dva. Žádný doklad o předání a převzetí peněz žalobce nevystavil, půjčka byla založena na vzájemné důvěře. Žádné podmínky si žalobce ohledně půjčky nekladl. Splátky probíhaly od roku 2012 v závislosti na fungování podnikání žalované, do roku 2015 splátky hradil pan [příjmení]. Od roku 2015 tyto splátky hradila žalovaná ze svého podnikatelského účtu, to až do roku 2017, kdy půjčku přestala splácet. Nato žalovaná žalobci sdělila, že zbytek dluhu uhradí z prodeje auta. Následně však již žalovaná nic na půjčku nezaplatila, vše vyústilo až v uznání dluhu. K osobě žalované žalobce dodal, že v době, kdy se seznámila s panem [příjmení], měla exekuce, které pan [příjmení] za ni uhradil. S bratrem žalované měl žalobce negativní zkušenosti. Pro uvedené žalobce uvedl, že výlučně žalované by nikdy nepůjčil, ale rozhodlo to, že půjčku zastřešoval i pan [příjmení]. Resp. půjčku předjednával pan [příjmení] a peníze následně přebírali oba i se žalovanou. Dle žalobce bylo pro něho nepodstatné psát do smlouvy o půjčce její účel. Pokud text smlouvy se v něčem, např. co do účelu půjčky (dle smlouvy půjčka poskytnuta bez předem stanoveného účelu) odlišil od skutečného stavu, pak proto, že žalobce není bankovní institucí, nemá v tomto směru patřičné zkušenosti. Dohoda o uznání dluhu byla podepsána u notáře za účasti žalobce včetně jeho právního zástupce s tím, že ostatní zainteresovaní byli objednaní na jiné časy. Tj. žalobce se zde se žalovanou vůbec nepotkal.

8. Ve věci téže sp. zn. [spisová značka] dále vypovídal svědek [jméno] [příjmení]. Byť v daném případě podával svědectví co do půjček poskytovaných jím na provoz solárií žalované a tyto půjčky nejsou předmětem řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], jeho svědectví hodnoceno v širších souvislostech může přispět k podání uceleného obrazu rozhodného i v tomto soudním řízení. Resp. i tento svědek poskytl manželům [příjmení] půjčky v obdobných částkách jako žalobce, rovněž tak na podnikatelskou činnost žalované za účasti jejího manžela. Obdobně jako v projednávané věci nebyly ani tyto půjčky řádně spláceny.

9. Výpisy ze svého peněžního účtu č. [bankovní účet] za období květen 2015, září 2016, duben 2017, listopad 2018 a červen 2019 žalobce v řízení prokázal, že mu v tomto období byly opakovaně (celkem v 9 případech) poukázány z účtu žalované platby vždy ve výši 10 000 Kč s poznámkou„ solárko“. Z téhož období – konkrétně za prosinec 2017 až únor 2018 - jsou i emaily provedené k důkazu, prostřednictvím nichž komunikovali žalobce a žalovaná a kdy tímto způsobem žalobce žádal žalovanou o stanovisko k úhradě peněžitého dluhu. Konkrétně žalobce dne [datum] napsal:„ [příjmení] [jméno], asi před měsícem jsi mi psala, že prodáváš auto, abys mohla umořit větší část mnou poskytnutého úvěru. Chci se tě zeptat, jestli si se v dané věci někam posunula.“ Dne [datum] žalovaná odepsala:„ [příjmení] [jméno], jak se auto prodá, dám Ti vědět“. A dne [datum] sdělila:„ [příjmení] [jméno], auto ještě prodané není. Slíbila jsem Ti, že Ti dám vědět a to platí.“ 10. Pokud žalobce dále navrhoval doplnit dokazování dalšími výpisy ze svého účtu nad rámec výpisů v řízení již předložených - to ohledně splácení půjčky – a výslechem spoludlužníka [jméno] [příjmení] k otázce předávání peněz mezi účastníky řízení a způsobu jejich využití, jako i spisem [anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka], shledal soud tyto důkazní prostředky s ohledem na shora provedené dokazování nadbytečnými a návrhu na doplnění dokazování nevyhověl. Obdobně soud vyhodnotil důkazní návrhy ze strany žalované – účastnickou výpověď žalované a svědectví advokáta [příjmení] zastupujícího žalovanou při podpisu uznání dluhu dne [datum]. Soud nevyhověl ani návrhu žalované na poskytnutí lhůty k dalšímu doplnění tvrzení a označení důkazů vzneseném na jednání soudu [datum]. Uvedené dle soudu není porušením zásady na spravedlivý proces, popř. rovnosti stran, neboť dle § 101 odst. 1 občanského soudního řádu jsou účastníci řízení k dosažení účelu řízení tvrdit všechny rozhodné skutečnosti ve věci a plnit důkazní povinnost, resp. dbát pokynů soudu. Dle soudu není nepřiměřeným požadavkem kladeným na strany sporu, aby na stávající průběh řízení reagovaly neprodleně (tj. právní zástupce i bez porady se zastupovaným účastníkem), neb i právní zástupce již převzetím věci je se stěžejními otázkami projednávaného případu seznámen. I pokud zastupovaný účastník řízení není k soudu osobně předvolán k podání výpovědi, není práva účastnit se jednání zbaven. V tomto řízení se žalovaná žádného ze dvou jednání osobně neúčastnila. Již při prvním jednání [datum] poskytl soud účastníkům řízení dostatečnou lhůtu k případnému smírnému řešení věci, načež při odročeném jednání byly provedeny důkazy listinami založenými do spisu před jednáním, s nimiž se mohly strany sporu předem seznámit nahlédnutím do spisu, což je jejich právem.

11. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr ve věci. V letech 2009 2010 žalobce průběžně půjčoval žalované a jejímu tehdejšímu manželovi, [jméno] [příjmení] peněžní prostředky až do výše 1 350 000 Kč, která byla mezi účastníky řízení stvrzena písemně uznáním dluhu z [datum]. Resp. tímto písemným prohlášením se [celé jméno žalované] (žalovaná) a [jméno] [příjmení] zavázali zaplatit žalobci společně a nerozdílně zbývající část dluhu 310 000 Kč s příslušenstvím do [datum]. K dnešnímu dni nebylo uhrazeno ničeho.

12. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem, nabytí účinnosti tohoto zákona (před [datum]), dosavadními právními předpisy.

15. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (o.z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

16. S ohledem na výše uvedené soud žalobě co do zaplacení jistiny 310 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení vyhověl, ve zbytku nároku – který nebyl dle soudu bezpečně prokázán – žalobu zamítl. Jak soud zjistil písemnou smlouvou o půjčce z [datum] ve znění dodatku [číslo] z [datum] a dále z písemného uznání dluhu z [datum], žalobce v minulosti postupně půjčil žalované a jejímu bývalému manželovi [jméno] [příjmení] peněžní prostředky ve výši 1 350 000 Kč, z nichž dosud nebyla žalobci vrácena částka 310 000 Kč. K zaplacení této dlužné částky se manželé [příjmení] zavázali společně a nerozdílně ve lhůtě do [datum] (viz čl. II uznávacího prohlášení z [datum]). V tomto soudním řízení vznesl žalobce nárok na zaplacení pouze proti jednomu ze spoludlužníků, tj. proti žalované. Uvedené je zcela v souladu s ust. § 1872 o.z., podle kterého věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Nárok na zaplacení tak nelze podmiňovat vstupem druhého spoludlužníka do řízení, jak se domáhala žalovaná. Rovněž je v řízení nerozhodné, že toho času u téhož soudu probíhá řízení ve věci vypořádání společného jmění manželů [příjmení] (tj. žalované a jejího bývalého manžela) sp. zn. [spisová značka], v němž do pasiv SJM byly zahrnuty i některé závazky totožné se závazky z půjček projednávané v tomto řízení sp. zn. 20 C 59/2021. Jen pro uvedené není důvod řízení přerušit. Byť žalovaná písemnou smlouvu o půjčce uzavřenou v režimu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 (§ 657 a násl.), resp. i uznání dluhu sporovala pro neurčitost jejich obsahu (smlouva nedefinuje jednotlivé půjčky jejich výší, datem poskytnutí) a soud této obraně dává částečně za pravdu, vzal soud existenci žalované částky včetně závazku žalované ji žalobci uhradit za prokázanou mimo jiné i shodným tvrzením účastníků řízení. Resp. lze souhlasit, že v písemné smlouvě o půjčce z [datum] se v čl. II věřitel zmiňuje o půjčce 1 350 000 Kč ve prospěch manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a podmínkách jejího splacení, ta však byla poskytnuta spoludlužníkům již dříve (dle shodných tvrzení účastníků v letech 2009 2010) a nikoliv až k datu podpisu této listiny, a tedy na toto právní jednání nelze pohlížet jako na smlouvu o půjčce ve znění § 657 zákona č. 40/1964 Sb. jako reálný kontrakt (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 10 co [číslo]), je však stvrzením zde uvedeného peněžitého závazku manželů [příjmení] bez ohledu na jeho nabývací titul. Na smlouvu o půjčce zákon neklade požadavek písemné formy a tedy v daném případě byla půjčka sjednána ústně, přičemž některá smluvní ustanovení jsou tak jen těžko prokazatelná. Konkrétně smluvní úrok 4% ročně, který soud v řízení nepřiznal, nebyl smluvními stranami jednoznačně určen. Smlouva o půjčce z [datum] se o něm zmiňuje tak, že je sjednán„ po celou dobu, po kterou je půjčka poskytnuta“. Nicméně soud v odůvodnění tohoto rozsudku již dříve uvedl důvody, pro které se o půjčku v pravém slova smyslu právě dle této listiny nejedná. Konkrétně mezi účastníky řízení bylo předáno několik peněžitých částek (ústně stvrzených půjček) až do výše 1 350 000 Kč, u kterých však není ničeho známo o tom, jak v každém jednotlivém případě zněla dohoda o úroku z půjčky, zda vůbec, od jakého data plynula. Např. v protokolu z jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] (provedeném k důkazu) žalobce vypověděl, že žádné podmínky si ohledně půjčky nekladl. Resp. jednalo-li se o několik dílčích půjček v celkové výši 1 350 000 Kč, přičemž k zaplacení dosud zbývá 310 000 Kč, jsou některé jednotlivé půjčky již zcela uhrazeny. V tom případě je úhrada úroku - žalovaná však z celé částky 1 350 000 Kč - nedůvodná. Žalobce však nebyl v řízení s odstupem času již schopen ústně sjednané půjčky blíže definovat jednotlivými částkami, datem poskytnuté popř. zaplacení.

17. Přestože žalovaná v řízení namítala, že s penězi z půjčky fakticky nedisponovala a nezná jejich další osud, nezprošťuje tato námitka žalovanou jako společně a nerozdílně zavázaného spoludlužníka povinnosti půjčku splatit. Navíc v řízení má soud za bezpečně zjištěné z výpisů z účtu žalobce a mailovou korespondencí, že žalovaná předmětnou půjčku (tj. i nyní žalovanou částku) před zahájením soudního řízení nikdy nepopírala, naopak ji po určité období splácela ze svého peněžitého účtu s výslovně uvedenou poznámkou, že se jedná o úhradu za„ solárko“, které v té době žalovaná jako podnikající fyzická osoba provozovala. Uvedené je tak v přímém rozporu s tvrzením žalované o čerpání půjčky výlučně pro potřeby jejího tehdejšího manžela, čemuž soud s ohledem na provedené dokazování neuvěřil. Co do žalovanou tvrzeného psychického nátlaku při podpisu uznání dluhu z [datum] nebylo v řízení ničeho takového bezpečně prokázáno. Resp. žalovaná tvrzený nátlak odůvodňovala hrozbou soudního sporu, který chtěl žalobce vyvolat, pokud by spoludlužníci uznání dluhu nepodepsali. A současně dle svého vyjádření věděla, že pro přátelské vztahy žalobce a spoludlužníka [jméno] [příjmení] bude s největší pravděpodobností označena v soudním sporu za žalovanou výlučně ona sama. K tomu soud zdůrazňuje, že žalobci nelze nijak přičítat k tíži a už vůbec nelze spojovat s jakýmkoliv nátlakem, pokud jako věřitel požadoval zcela po právu úhradu peněžitého dluhu po jeho splatnosti s využitím zcela legálních prostředků k ochraně jeho práv (viz zahájení soudního sporu). K otázce úhrady dluhu jen některým ze společně a nerozdílně zavázaných spoludlužníků se soud vyjádřil již shora.

18. Na obranu žalované nelze uznat ani namítané promlčení práva z půjčky. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalobce půjčil v letech 2009 2010 tehdy manželům [jméno] (žalované) a [jméno] [příjmení] celkem 1 350 000 Kč – to na základě ústně sjednaných smluv o půjčce, když pro některé formální nedostatky uvedené v odůvodnění shora nelze na listinu z [datum] pohlížet jako na písemnou smlouvu o půjčce. V tomto rozsahu (co do důvodu i výše) vychází soud i z písemného uznání dluhu z [datum]. Ve znění § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání trvá. Obecná promlčecí lhůta k datu podání neuplynula. Vedle toho v emailech z přelomu let 2017 2018 žalovaná - bez sebemenších výhrad k existenci půjčky, její výši či k závazku ji žalobci splatit - ujišťovala žalobce, že půjčku uhradí z očekávaného prodeje automobilu. Z listin nazvaných smlouvou o půjčce včetně dodatku [číslo], byť vykazují určité formální nedostatky (viz uvedeno výše), je minimálně patrné, že žalobce učinil maximum k realizaci svého práva na vymožení dluhu. S vědomím, že uvedené listiny jsou bezvadné a platné, stanovil v písemné smlouvě o půjčce z [datum] datum splatnosti [datum], které dodatkem [číslo] posunul na [datum]. Dne [datum] spoludlužníci dluh z půjčky písemně uznali, načež žaloba byla k soudu podána [datum]. V té souvislosti nelze nezmínit, že žalovaná se snaží argumentovat psychickým tlakem vyvíjeným žalobcem, který zcela legitimně předestřel možnost vyvolání soudního sporu, opomíjí však zcela ochotu a vůli žalobce opakovaně posouvat spoludlužníkům termín splatnosti půjčky, který je dle soudu velmi vstřícný (posunut ze 3 let až na 10 let). Uplatnění námitky promlčení by tak mimo jiné bylo v rozporu s dobrými mravy, resp. by jej bylo za popsaných okolností možné vnímat jako zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by bylo za dané situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo dle žalované včas neuplatnil.

19. Výrok III. rozsudku je dán ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když žalobce uspěl ve věci pouze částečně.

20. Lhůtu k zaplacení přisouzené částky 1 měsíce od právní moci rozsudku stanovil soud dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím na výši peněžitého plnění, aniž by tato lhůta byla na újmu práv žalobce.