20 C 89/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená Jméno Zástupce , Anonymizováno . sídlem Adresa Zástupce pro 59 164,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku a) 8 741,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 741,88 Kč od 13.11.2024 do zaplacení, b) 12 304,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 12 304,02 Kč od 2.5.2024 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení a) jistiny ve výši 14 146,12 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 249,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 313, 25 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 264,29 Kč od 25.11.2025, úroku 8% ročně z částky 8 741,88 Kč od 25.11.2025 do zaplacení, b) jistiny ve výši 23 971,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 374,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 209,64 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 309,70 Kč od 25.11.2025 do zaplacení, úroku 8% ročně z částky 12 304,02 Kč od 25.11.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi doplatek soudního poplatku ve výši 615 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 12. 9. 2023, na jejímž základě společnost , právnická osoba, ., poskytla v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 12 888 Kč sestávající ze součtu stanoveného pevného úroku ve výši 761 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, nejpozději ve lhůtě do 12. 11. 2024. Dle smluvního ujednání byla žalovaná povinna uhradit v případě prodlení s hrazením splátek společnosti , právnická osoba, ., smluvní pokutu. Úvěruschopnost žalované byla řádně před poskytnutím úvěru zkoumána. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, naposledy uhradila dne 28. 2. 2025 částku ve výši 2 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, s účinností k 10. 12. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Žalobkyně po žalované požaduje celkové částky 22 888 Kč (představující součet dlužné jistiny ve výši 8 741,88 Kč, úroků za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 264,99 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 675 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 163,97 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 1 542,86 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 313,25 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 400,74 Kč, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 8 741,88 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 006,17 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou odeslanou jí dne 9. 3. 2026.

2. Dále se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 1. 3. 2023, na jejímž základě společnost , právnická osoba, . poskytla v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 25 776 Kč sestávající ze součtu stanoveného pevného úroku ve výši 1 522 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 154 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 5 400 Kč, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč, nejpozději ve lhůtě do 1. 5. 2024. Dle smluvního ujednání byla žalovaná povinna uhradit v případě prodlení s hrazením splátek společnosti , právnická osoba, . smluvní pokutu. Úvěruschopnost žalované byla řádně před poskytnutím úvěru zkoumána. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, naposledy uhradila dne 28. 2. 2025 částku ve výši 2 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, s účinností k 10. 12. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Žalobkyně po žalované požaduje celkové částky 36 276,01 Kč (představující součet dlužné jistiny ve výši 12 304,02 Kč, úroků za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 309,7 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 250 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 483,72 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 1 928,57 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 209,63 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 218,54 Kč, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 12 304,02 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 613,72 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalovaná je státní občankou Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4, 11 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).

5. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána, přičemž ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v její nepřítomnosti. K omluvě ze dne 9. 6. 2026 v 9: 45 podané žalovanou soud nepřihlížel, neboť byla soudu doručena až po skončení jednání.

6. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

7. Společnost , právnická osoba, ., a žalovaná podepsaly dne 12. 9. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se jej zavázala uhradit spolu s úrokem ve výši 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 2 047 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč. Dle smluvních ujednání byla žalovaná povinna vrátit celkovou částku 27 888 Kč ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o úvěru č. , hodnota, ).

8. V žádosti o úvěr ve výši 20 000 Kč ze dne 12. 9. 2023 žalovaná uvedla, že žije u dcery, že jejím příjmem je invalidní důchod ve výši 17 053 Kč. Její výdaje činily měsíční 12 844 Kč, a to za bydlení 4 000 Kč, za dopravu 4 860 Kč a splátky stávajících půjček ve výši 3 984 Kč (žádost o poskytnutí úvěru ze dne 12. 9. 2023).

9. Na svůj dluh žalovaná uhradila v období od 13. 9. 2023 do 28. 2. 2025 částku 12 500 Kč (přehled splátek).

10. Společnost , právnická osoba, ., a žalovaná podepsaly dne 1. 3 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se jej zavázala uhradit spolu s úrokem ve výši 1 522 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 4 154 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 5 400 Kč. Dle smluvních ujednání byla žalovaná povinna vrátit celkovou částku 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o úvěru č. , hodnota, ).

11. V žádosti o úvěr ve výši 30 000 Kč ze dne 1. 3. 2023 žalovaná uvedla, že žije u rodičů, že jejím příjmem je invalidní důchod ve výši 3 642 Kč a dále pobírá mzdu ve výši 12 540 Kč. Celkem její příjem činil částku 16 182 Kč. Její výdaje činily měsíční 7 360 Kč, a to za bydlení 1 500 Kč, za dopravu 4 860 Kč a splátky stávajících půjček ve výši 1 000 Kč (žádost o poskytnutí úvěru ze dne 1. 3. 2023).

12. Na svůj dluh žalovaná uhradila v období od 9. 3. 2024 do 28. 2. 2025 částku 34 500 Kč (tabulka umoření).

13. Žalovaná pobírala invalidní důchod, v měsíci červenci 2023 jí byla vyplacena částka 4 485 Kč a 12 487 Kč, v měsíci srpnu 2023 částka 4 091 Kč a 12 905 Kč, v měsíci září 2023 částka 12 905 Kč (potvrzení sociální pojišťovny včetně poukázek, rozhodnutí sociální pojišťovny).

14. Žalovaná byla zaměstnána jako servírka ve společnosti , právnická osoba, s nástupem ke dni 10. 3. 2022 s příjmem ve výši 19 700 Kč, s tím, že v době pracovní neschopnosti pobírala dávky nemocenského pojištění. (pracovní smlouva ze dne 10. 3. 2022, mzdový výměr, potvrzení , právnická osoba, ).

15. Pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, přičemž o postoupení byla žalovaná informována oznámeními o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2026 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 včetně seznamů postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2026).

16. K zaplacení celkové žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 9. 3. 206 odeslaným téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila (předžalobní upomínka ze dne 9. 3. 2026 včetně podacího lístku ze dne 9. 3. 2026).

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

27. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byly postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.

28. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měly vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované skutečně poskytla částku 15 000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, a částku 30 000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované tak, že u žalované neověřila řádně její faktické výdaje a příjmy. Výdaje žalované byly pouze odhadnuty nikoliv ověřovány. Lustraci žalované v dostupných databázích dlužníků bankovních a nebankovních subjektů, popřípadě v insolvenčním rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla vůbec. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, a neověřila, zda žalovaná nemá jiné závazky u jiných společností, nemohla znát finanční situaci žalované.

29. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.

30. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalované z žádných listin ověřovány nebyly.

31. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěry, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, která odporují § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

32. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 8 741,88 Kč v případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, a částka 12 304,02 Kč v případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

33. Žalovaná je vedle bezdůvodného obohacení povinna hradit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, od 13. 11. 2024, tj. ode dne po splatnosti poslední sjednané splátky a v případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, od 2. 5. 2025, tj. ode dne po splatnosti poslední sjednané splátky.

34. Jelikož smlouvy nebyly sjednány s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

35. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Protože procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly (jednání se nezúčastnila), rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. Výrokem IV. soud rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 615 Kč. Neboť soudní poplatek za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byl zaplacen ve výši 2 344 Kč, avšak soudem elektronicky platební rozkaz vydán nebyl. Dle položky 2 bodu 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se vybere poplatek dle položky č. 1, v daném případě dle položky č. 1 písm. b) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve výši 2 959 Kč. Poplatník - žalobkyně dosud zaplatila částku 2 344 Kč a zbývá ji tedy doplatit částku 615 Kč. Splatnost poplatku je dána dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

37. Lhůta ke splnění povinnosti je dána dle § 160 odst. 1 o.s.ř.