21 C 101/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 161 076 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 86 456 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 86 456 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 74 620,5 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 117 302 Kč od 19. 3. 2024 do 28. 1. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 846 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 86 456 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 71,01 % ročně z částky 98 239,49 Kč od 19. 3. 2024 do 9. 4. 2024 ve výši 4 088,70 Kč a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 98 239,49 Kč od 10. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19. 3. 2024 dosáhne částky 292 550 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu včetně jejího doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky 161 076 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela dne 18. 10. 2023 prostřednictvím e-mailové komunikace smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne 19. 10. 2023. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši ve výši 71,01 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 6 772 Kč, splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2023. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Dále byla úvěruschopnost zkoumána na základě lustrace v databázích SOLUS a NRKI, insolvenčním rejstříku. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaný v období od 4. 12. 2023 do 4. 1. 2024 žalobkyni uhradil celkovou částku 13 544 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 800 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 3 splatné dne 10. 1. 2024. K datu 17. 3. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 115 504,47 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení a v bodě 6.5. smlouvy, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 19. 3. 2024 až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná částka se skládá z částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 115 504,47 Kč (tj. zbývající dlužná původní jistina úvěru 98 239,49 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru 17 264,98 Kč), smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného 800 Kč, smluvní pokuty 43 774,50 Kč (tj. 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru od 19. 3. 2024 do zaplacení; požadována však pouze k datu vyhotovení žaloby), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 71,01 % ročně z částky 98 239,49 Kč (tj. zbývající dlužné původní jistiny úvěru) ode dne 19. 3. 2024 do 9. 4. 2024 ve výši 4 088,70 Kč a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 98 239,49 Kč od 10. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19. 3. 2024 dosáhne 292 550 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 117 302 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jednání nařízeného na den 19. 5. 2025 se bez omluvy nezúčastnil, ačkoliv byla řádně předvolán, odročení jednání nežádal. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

4. Žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry. (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu)

5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 18. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalovanému poskytnout 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 71 % ročně. Návrh smlouvy byl podepsán elektronicky jedinečným kódem. Celkovou částku ve výši 243 792 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v 36 měsíčních splátkách po 6 772 Kč, splatných nejpozději do 10. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V bodu 6.1. smlouvy byla sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodě 6.2. bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů. V bodě 6.3. bylo sjednáno zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů a v bodě 6.5. pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, dodatek č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná SMS – informace o vyplacení, důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení), dokument podpis na dálku, předsmluvní formulář, doklad žalovaného, oznámení o schválení úvěru ze dne 20. 10. 2023 včetně splátkového kalendáře a dodejky, prohlášení klienta)

6. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 19. 10. 2023 na účet č. , č. účtu, , který byl uveden ve smlouvě. (doklad o vyplacení úvěru)

7. Při poskytování úvěru žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, . s celkovým příjmem ve výši 37 900 Kč, s měsíčními výdaji v celkové výši 14 517 Kč (životní minimum 4 860 Kč, děti v domácnosti 3 490 Kč a bydlení 6 167 Kč), žalovaný nesplácí jiné úvěry nebo půjčky, za ostatní věci (doprava, kurzy, záliby apod.) vydá 0 Kč. Žalovaný uvedl, že žije ve vlastní nemovitosti. (hodnocení klienta z 18. 10. 2023)

8. Žalovaný nebyl evidována jako dlužník, bylo evidováno 7 jeho žádostí o úvěr, přičemž měl i nesplacené částky a dle jeho skóringu bylo vyšší riziko, že úvěr nebude splácet. (výpis záznamů z registru SOLUS ze dne 18. 10. 2023, výpis z NRKI ze dne 18. 10. 2023)

9. Společnost , právnická osoba, . na účet žalovaného č. , č. účtu, vyplatila částku 42 482,55 Kč dne 6. 6. 2023, částku 36 896,36 Kč dne 10. 7. 2023, částku 44 241,54 Kč dne 4. 8. 2023 a částku 32 829,40 Kč dne 6. 9. 2023. (potvrzení z banky žalovaného o vyplacení příjmů)

10. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, ač byl žalobkyní k jejich úhradě vyzván výzvami ze dne 12. 2. 2024 a 12. 3. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. (výzva k zaplacení ze dne 12. 2. 2024 a výzva k zaplacení ze dne 12. 3. 2024)

11. Jelikož byla žalovaný i nadále v prodlení s úhradou splátek úvěru, žalobkyně oznámením ze dne 17. 3. 2024 závazek žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky ve výši 117 302 Kč. (oznámení ze dne 17. 3. 2024)

12. Žalovaný žalobkyni zaplatil na úvěr částku 13 544 Kč, a to v období od 10. 11. 2023 do 10. 12. 2023. (karta klienta)

13. K zaplacení žalované částky do 15 dní od odeslání výzvy byl žalovaný vyzván dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 1. 2025 odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. (předžalobní výzva ze dne 13. 1. 2025 včetně podacího archu ze dne 13. 1. 2025)

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

15. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 100 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni vrátil ze zapůjčených peněžních prostředků částku 13 544 Kč. Výdaje žalovaného nebyly žalobkyní ověřovány.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

25. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 100 000 Kč skutečně poskytla. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho výdaje. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně sice zkoumala prostřednictvím lustrace žalovaného v databázi NRKI a SOLUS a k důkazům doložila výpis z jeho běžného účtu ohledně jeho příjmů ze zaměstnání, ohledně výdajů se však spokojila pouze s tvrzením žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z jeho účtu za celé měsíce, nemohla znát jeho finanční situaci.

26. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

27. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).

28. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 86 456 Kč, tj. rozdíl mezi částkou (100 000 Kč), kterou žalobkyně žalovanému poskytla a částkou (13 544 Kč), kterou žalovaný žalobkyni uhradil.

29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou žalobkyně ze dne 13. 1. 2025, která mu byla téhož dne odeslána, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 29. 1. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty 15 dnů od odeslání předžalobní výzvy žalovanému.

30. Ve zbylé části nároku pak soudu nezbylo než žalobu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by procesně úspěšnější žalovaný (s přihlédnutím k zamítnuté částce včetně příslušenství vyčísleného ke dni rozhodování) měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu však dle obsahu spisu žádné nevznikly, tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.