21 C 106/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného toho času Věznice Jiřice pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla tovární značky Honda Civic, registrační značka, identifikační číslo vozidla (příjmení): anonymizováno.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne datum domáhala, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla tovární značky Honda Civic, registrační značka, identifikační číslo vozidla (příjmení): anonymizováno s odůvodněním, že uvedený vůz žalobkyně žalovanému prodala dne datum. Žalovaný na vůz uhradil dvě zálohy po 3 000 Kč, poslední částku 2 000 Kč již nezaplatil, a proto žalobkyni zůstal velký technický průkaz, který měla žalovanému předat po úhradě celé kupní ceny. Automobil si žalovaný odvezl dne datum. Dne datum po výzvě k úhradě pokuty se žalobkyně dostavila na policii, aby sdělila veškeré informace, automobil byl však toho dne odcizen a byla jím způsobena dopravní nehoda. Následně se žalobkyně dozvěděla, že žalovaný je ve výkonu trestu odnětí svobody, odkud jí dne datum poslal dopis, v němž žalobkyni požádal, aby vozidlo převedla do depozitu, jelikož je na policejním parkovišti. Znova se žalovaný žalobkyni ozval dne datum s tím, že chce uhradit zbytek kupní ceny. Nicméně od té doby se ho žalobkyni nepodařilo žádným způsobem kontaktovat. Žalobkyni pak ještě přišla jedna výzva k úhradě pokuty ve výši 300 Kč za přestupek spáchaný dne datum. Jelikož se žalovaný nachází opět ve výkonu trestu odnětí svobody, tak žalobkyně úhradu nákladů řízení nežádala.

2. Žalovaný s podáním žaloby vyslovil souhlas. Když byl naposledy ve výkonu odnětí svobody a vůz se po krádeži ocitl na záchytném parkovišti, udělil žalovaný plnou moc jméno příjmení, aby vůz odvezl a současně mu dal souhlas, aby vůz užíval. Po propuštění z vězení dne datum kontaktoval žalobkyni, aby s ní věc dořešil, ale pro svou špatnou finanční situaci nebyl schopen slibu dostát. Vůz po propuštění neviděl, nikomu ho neprodal a ani s ním nemohl spáchat přestupek, protože v tu dobu byl opět ve výkonu trestu odnětí svobody. Nyní má výstup z vězení dne datum a poté chce žalobkyni celou záležitost uhradit.

3. Žalovaný souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc v jeho nepřítomnosti projednal a rozhodl.

4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně byla vlastnicí osobního vozidla tovární značky Honda Civic, registrační značka, identifikační číslo vozidla (příjmení): anonymizováno (prokázáno technickým průkazem vozidla). Kupní smlouvou ze dne datum pak předmětný vůz prodala žalovanému za 8 000 Kč (prokázáno kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla z datum). Na koupi vozu složil žalovaný dne datum zálohu ve výši 3 000 Kč s tím, že částku 3 000 Kč zaplatí žalobkyni dne datum a částku 2 000 Kč dne datum (prokázáno dokumentem záloha koupě auta). K přepsání vozu nedošlo, žalobkyni se nedařilo se s žalovaným spojit, navíc jí policie dne datum oznámila, že někdo nahlásil odcizení vozu a dne datum jí přišla výzva od Magistrátu města Mladá Boleslav k úhradě pokuty 500 Kč za přestupek, a proto žalobkyně vše nahlásila na policii (prokázáno úředním záznamem o podání vysvětlení u Policie ČR, obvodní oddělení obec ze dne datum). Žalobkyně byla následně vyrozuměna o možnosti uplatnění nároku na náhradu způsobené škody, kdy dne datum řídil vůz podezřelý jméno příjmení, který se měl dopustit přestupku tím, že nepřizpůsobil rychlost jízd a narazil do jiného zapakovaného vozidla (prokázáno vyrozuměním Magistrátu města Mladá Boleslav, oddělení dopravně správních agend ze dne datum). Žalovaný se žalobkyni ozval z vězení dopisem ze dne datum a žádal ji, zda by nedala značky vozu do depozitu, protože vůz měl stát nabouraný na policejním parkovišti poté, co jej někdo ukradl a havaroval s ním v době, kdy byl žalovaný ve vazbě. Žalovaný měl v plánu po výkonu trestu vůz opravit a prodat. Současně žalobkyni ubezpečoval, že zbylé 2 000 Kč z kupní ceny jí doplatí (prokázáno dopisem žalovaného ze dne datum). Výzvou ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k úhradě pokuty ve výši 300 Kč za to, že vozidlo stálo dne datum na zákazu zastavení (prokázáno výzvou k uhrazení částky Magistrátu města Mladá Boleslav, oddělení dopravně správních agend ze dne datum).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

9. Podle § 8 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, se k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla přiloží a) v případě převodu vlastnického práva 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, 2. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a 3. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu; b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.

10. Podle § 2079 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., občasného zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. o. z., na základě které žalobkyně předala žalovanému předmětný vůz a žalovaný se jí za to zavázal uhradit kupní cenu. příjmení vozu se tak stal žalovaný, nicméně v registru vozidel je jako vlastník evidována žalobkyně. Žalobkyně sice je podle § 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích oprávněna podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel, nicméně k tomu musí doložit potřebné dokumenty (mj. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla ne starší 30 dní), které však bez součinnosti žalovaného, kterému bylo vozidlo předáno, není schopna získat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019-28). Soudní rozhodnutí je tak za daných okolností jediným způsobilým podkladem ke změně zápisu vlastníka vozidla, neboť bez určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu žalobkyně nemůže dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (popř. v technickém průkazu vozidla) (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006 a rozhodnutí Ústavní soud České republiky ze dne datum, č. j. Pl. ÚS 114/20). Pravomocným rozhodnutím soudu sice nedojde k zapsání žalovaného do registru vozidel jako vlastníka předmětného vozu, ale umožní žalobkyni minimálně odstranit údaje o její osobě z registru vozidel a tím předejít vážným důsledkům spojeným se zápisem její osoby v uvedeném registru. Pokud by totiž žalobkyně takové změny nedosáhla a byla by stále vedena v registru vozidel jako vlastník/provozovatel, vystavuje se nebezpečí z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupky (dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) spáchané s vozidlem, které již nevlastní (jak se jí již stalo), včetně odpovědnosti za škodu způsobenou takovým vozidlem, odpovědnosti za přestupek (dle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích) při porušení povinnosti podat společnou žádost o zápis změn v registru vozidel ve stanovené lhůtě či povinnosti platit příspěvky do garančního fondu v případě neuzavření povinného ručení k takovému vozu (dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). S možností odstranění údajů o vlastníku vozidla z registru vozidel ostatně počítá rovněž judikatura správních soudů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016). Na základě vše výše uvedeného soud shledal, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla, přičemž žalobkyně má současně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by procesně plně úspěšná žalobkyně měla vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jelikož však žalobkyně po žalovaném s ohledem na to, že se nachází ve vězení, žádné náklady nežádala, tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání nemůže podat žalobkyně, neboť se tohoto práva výslovně vzdala.