21 C 136/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 15 488 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 2 959 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 20. 1. 2024 do 8. 2. 2024 ve výši 23,9 Kč a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 959 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 12 529 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 101,27 Kč a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 529 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 9. 2. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 15 488 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 9. 9. 2022 úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, .cz. V rámci tzv. schvalovacího procesu ověřila žalobkyně identitu žalované, zda je žalovaná vlastníkem účtu, na nějž bude úvěr vyplacen, a prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně lustrací žalované v registrech NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku zkoumala, zda má žalovaná i jiné závazky a zda je hradí. Dále žalobkyně porovnala příjem žalované s jejími výdaji a přezkoumala její věk, rodinný stav a splátky jiných úvěrů. Na základě poté uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč s tím, že jí žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí včetně poplatku za poskytnutí ve výši 660 Kč do 24 měsíců. Částku 20 000 Kč zaslala žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, v den uzavření smlouvy. Dále si strany sjednaly volitelné poplatky, a to poplatek za expres výplatu 199 Kč. Splátky úroku v pevné částce 980 Kč byly zahrnuty v druhé až osmé splátce. Dne 21. 8. 2023 si žalovaná tzv. korunovým odkladem posunula splatnost splátky při povinnosti zaplatit poplatek ve výši 1 980 Kč. Žalovaná ode dne 10. 10. 2022 do 25. 9. 2023 uhradila žalobkyni v několika splátkách celkovou částku 17 041 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, byla jí žalobkyní ve dnech 13. 11. 2023, 13. 10. 2023 a 26. 9. 2023 účtována smluvní pokuta vždy ve výši 500 Kč a ve dnech 9. 9. 2023, 18. 9. 2023, 16. 10. 2023 a 13. 11. 2023 účelně vynaložené náklady vždy ve výši 300 Kč a dne 1. 12. 2023 ve výši 130 Kč. Ke dni 1. 12. 2023 byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru ve sjednané lhůtě. Ke dni podání žaloby dlužila žalovaná žalobkyni na jistině 10 679 Kč, na poplatku za prodloužení splatnosti částku 1 979 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 330 Kč, tj. účtované účelně vynaložené náklady navýšené o poplatky za výzvu před zesplatnění a zesplatňující dopis po 130 Kč, a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč včetně kapitalizovaného úroku z prodlení od 20. 1. 2024 do 8. 2. 2024 ve výši 125,17 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 488 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a o.s.ř. bylo soudem dále ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, a to přestože žaloba byla částečně zamítnuta, neboť s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5270/2009, lze rozhodnout i bez nařízení jednání (s tím obě strany sporu souhlasily), když zamítavý výrok je výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu.

5. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely za pomoci prostředků komunikace na dálku dne 9. 9. 2022 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni společně s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč a poplatkem za doplňkovou službu expres výplata ve výši 199 Kč v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše první splátky činila 1 693 Kč, výše druhé až osmé splátky činila 1 814 Kč a každá zahrnovala úhradu úroku ve výši 980 Kč, výše deváté až dvacáté třetí splátky činila 834 Kč a výše poslední dvacáté čtvrté splátky činila 818 Kč. Splatnost splátek byla sjednána na 9. den v měsíci počínaje dnem 9. 10. 2022. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek byla sjednána její povinnost zaplatit žalobkyni náklady na vymáhání ve výši 100 Kč měsíčně a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná mohla využít možnosti korunového odkladu pro prodloužení splatnosti úvěru platbou ve výši 1 Kč. Poplatek za tento korunový odklad činil 1 980 Kč. V případě prodlení žalované s úhradou dvou a více splátek nebo neuhrazením splátky delším než tři měsíce byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Poplatky spojené s úvěrem byly dány sazebníkem žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně žalovanou seznámila s právy a povinnostmi vyplývajícími jí z uzavírané smlouvy (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru ze dne 9. 9. 2022, sazebník). Při posouzení úvěruschopnosti žalované dle záznamů žalobkyně vycházela žalobkyně z žalovanou uvedených skutečností, především z výše jejího příjmu 32 000 Kč měsíčně a výše příjmu ostatních členů domácnosti 5 000 Kč měsíčně při zohlednění splácení jiných závazků ve výši 4 000 Kč měsíčně a lustrace žalované v ISIR. Žalobkyně dále zjistila, že výše zůstatku na účtu žalované je ve stovkách korun, resp. jednotek korun (náhled běžného účtu, výpis běžného účtu žalované, který byl předložen velmi nečitelný, potvrzení o provedení ověření bonity klienta, posouzení úvěruschopnosti klienta - metodika). Žalobkyně dne 9. 9. 2022 převedla na účet žalované č. , č. účtu, částku 20 000 Kč (opis výpisu proplacení smlouvy). Za období od 10. 10. 2022 do 25. 9. 2023 uhradila žalovaná žalobkyni ve splátkách celkovou částku 17 041 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Protože se žalovaná i přes výzvy žalobkyně ocitla v prodlení s úhradou splátek, žalobkyně dne 1. 12. 2023 úvěr zesplatnila dopisem z téhož dne odeslaným žalované dne 4. 12. 2023 a žalovanou vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky 15 488 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy k zaplacení (výpis čerpání, splátek a úhrad, výzva před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 16. 10. 2023 včetně podacího archu ze dne 17. 10. 2023 a výzva ke splacení celého úvěru ze dne 1. 12. 2023 včetně podacího archu ze dne 4. 12. 2023). Dopisem ze dne 5. 1. 2024 odeslaným žalované dne 8. 1. 2024 zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k zaplacení jejího dluhu (předžalobní upomínka ze dne 5. 1. 2024 včetně podacího archu ze dne 8. 1. 2024).

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

8. Dne 9. 9. 2022 uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky splatit ve sjednaných měsíčních splátkách, a to společně s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas neplnila, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaná uhradila žalobkyni celkovou částku 17 041 Kč. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr při sjednání smlouvy o úvěru.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

10. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 20 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila její příjmy a výdaje. Žalobkyně se spokojila pouze s uvedením výše příjmu žalované a členů její domácnosti, kterou nikterak neověřila, a výši jejích měsíčních výdajů nezjišťovala vůbec. Úvěruschopnost žalobkyně zkoumala prostřednictvím lustrací žalované v databázi ISIR, lustraci žalované v jiných databázích žalobkyně nedoložila. Žalobkyně se spokojila s výpisem z účtu žalované, ze kterého ovšem vyplývalo, že žalovaná se svými příjmy jen těžko vychází, když zůstatek na účtu byl maximálně v řádu stovek korun. Žalobkyně tedy především dostatečně nezkoumala příjmy a výdaje žalované, a nezohlednila, že žalovaná se svými peněžními prostředky v měsíci nevychází.

18. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud tak uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.

19. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, na základě níž byl úvěr žalované poskytnut, dle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, přičemž dle uvedeného ustanovení soud k neplatnosti smlouvy přihlíží i bez návrhu. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-Finance s.r.o. proti GK).

20. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 2 959 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované poskytla (20 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (17 041 Kč).

21. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ke splacení celého dluhu ze dne 1. 12. 2023, která jí byla žalobkyní odeslána dne 4. 12. 2023, ocitla se v prodlení s vrácením částky 2 959 Kč nejdříve dne 16. 12. 2023, tj. dnem následujícím po uplynutí 14 denní lhůty k zaplacení od sepsání výzvy. Protože však žalobkyně požadovala žalobou přiznat úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 20. 1. 2024 do 8. 2. 2024 a dále od 9. 2. 2024 do zaplacení, mohl soud žalované uložit zaplatit žalobkyni úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 20. 1. 2024 do 8. 2. 2024 částkou 23,9 Kč a dále od 9. 2. 2024 do zaplacení z částky 2 959 Kč v žalobkyni požadované výši 14,75 % ročně.

22. Ve zbytku (tj. co do částky 12 529 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 101,27 Kč a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 529 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení) pak soud žalobu zamítnul23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnější žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.