21 C 149/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 71 398,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 71 398,33 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 991,39 Kč za období od datum do datum, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 285,31 Kč za období od datum do datum, s úrokem ve výši 15,99 % ročně z částky 70 229,17 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 70 229,17 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 18 392,40 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 71 398,33 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, dne datum smlouvu o rychlé půjčce číslo kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 15,99 % ročně a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh již neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 70 229,17 Kč, na kapitalizovaném úroku z úvěru částku 5 991,39 Kč, na poplatcích částku 1 169,16 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 1 285,31 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení jeho dluhu.

2. Žalovaný je státním občanem anonymizováno republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být dluh uhrazen (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum smlouvu o rychlé půjčce číslo kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 51 měsíčních splátkách po 2 910 Kč splatných každého 15. dne v měsíci počínaje dnem datum, s tím, že výše první splátky činila 1 927,25 Kč. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 15,99 % ročně a poplatky podle smlouvy a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Z článku XII. smlouvy pak soud ověřil oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupit a zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro osobní úvěry a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč a nemá jiných závazků. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně prověřila z příjmů a výdajů žalovaného a jeho lustrací v úvěrových registrech, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR (prokázáno návrhem smlouvy o rychlé půjčce číslo ze dne datum, akceptací návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne datum, protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, detaily klienta, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami pro osobní úvěry právnická osoba, ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby účinným od 1. 4. 2019). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na účet č. bankovní účet dne datum částku 100 000 Kč. Žalovaný však sjednané splátky včas a řádně nehradil a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr dni datum zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 78 675,03 Kč (prokázáno výpisem spotřebitelského úvěru a prohlášením o okamžité splatnosti s výzvou k uhrazení dluhu ze dne datum včetně potvrzení o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením úplaty ze dne datum). O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne datum (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne datum včetně potvrzení o odeslání). Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně potvrzení o odeslání z téhož dne).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.

8. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovaném oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (§ 86 ZoSÚ). Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 70 229,17 Kč společně s poplatky ve výši 1 169,16 Kč. Dále soud žalobě vyhověl i co do příslušenství v podobě úroku ve výši 15,99 % ročně kapitalizovaného ode dne následujícího po zesplatnění do datum částkou 5 991,39 Kč a od datum do zaplacení a úroku z prodlení kapitalizovaného ode dne následujícího po zesplatnění do datum částkou 1 285,31 Kč a od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě výše uvedené částky. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 392,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 856 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 398,33 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 840 Kč ve výši 2 696,40 Kč.

15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.