21 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro 70 776,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkua) částku 8 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 500 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení ab) částku 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 400 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítáa) co do částky 21 398,19 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 766,35 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 596,74 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 264,03 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 596,74 Kč od 22. 10. 2024 do 24. 11. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 096,74 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 8 500 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení, ab) co do částky 38 478,45 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 160,82 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 18 417,43 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 622,09 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 471,43 Kč od 22. 10. 2024 do 24. 11. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 017,43 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 2 400 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu dne 19. 3. 2025 včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 29 898,19 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 24. 10. 2022, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, v hotovosti, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 22 421 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaných úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 709 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 212 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 2 021 Kč s poslední splátkou splatnou dne 24. 7. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaný splátky na úvěr neuhradil řádně a včas, na úvěr uhradil pouze částku 11 500 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 s účinností ke dni 21. 10. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 29 898,19 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 16 596,74 Kč a poplatku ve výši 13 301,45 Kč, a dále kapitalizovaného úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny za období od 25. 7. 2024 do 21. 10. 2024 ve výši 766,35 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 23. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny za období od 8. 7. 2023 do 21. 10. 2024 ve výši 3 264,03 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 22. 10. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení žalované částky.

2. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 40 878,45 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 22. 6. 2022, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, v hotovosti, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 40 008 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaných úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 28 923 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 246 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč s poslední splátkou splatnou dne 22. 3. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaný splátky na úvěr neuhradil řádně a včas, na úvěr uhradil pouze částku 27 600 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 s účinností ke dni 21. 10. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 40 878,45 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 18 417,43 Kč a poplatku ve výši 22 461,02 Kč, a dále kapitalizovaného úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny za období od 23. 3. 2024 do 21. 10. 2024 ve výši 2 160,82 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny za období od 8. 7. 2023 do 21. 10. 2024 ve výši 3 622,09 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 22. 10. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení žalované částky.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost k projednané dané věci je založena odkazem na čl. 4, čl. 11 a čl. 18 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V době podání žaloby měl žalovaný bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku) a ve věci se jedná o závazek ze smlouvy o úvěru. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru u soudu České republiky a Okresní soud v Mladé Boleslavi je mezinárodně příslušný k projednání věci.

5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

6. Z žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 22. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 36 669 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 28 923 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve 6 246 Kč), a to v 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 3 328 Kč, přičemž součástí splátek bylo i pojištění sjednané ve výši 3 339 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 6. 2022)

8. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, úvěr ve výši 30 000 Kč potřebuje na neočekávané výdaje, nemá vyživovací povinnost, nevlastní automobil, je zaměstnán na plný úvazek ve společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem v částce 73 275 Kč, měsíční výdaje činí celkovou částku 21 000 Kč (součet výdajů v částce 2 000 Kč za externí splátky a v částce 19 000 Kč za odhadované měsíční výdaje žadatele), žalovaný dále uvedl, že má zřízený bankovní účet, nevlastní kreditní kartu, má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, údaje měly být ověřovány z pracovní smlouvy a výplatních pásek za období duben a květen 2022. (zákaznická karta ze dne 24. 10. 2022)

9. Sjednané splátky ze smlouvy žalovaný nehradil řádně a včas, na svůj závazek uhradil v období od 2. 7. 2022 do 8. 6. 2023 celkovou částku 27 600 Kč. (tabulka umoření pro smlouvu č. , hodnota, )

10. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále podepsali dne 24. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 22 421 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 16 709 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 212 Kč), a to v 21 měsíčních splátkách po 2 021 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 2 001 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 76 %. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2022)

11. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, úvěr ve výši 15 000 Kč potřebuje na neočekávané výdaje, nemá vyživovací povinnost, nevlastní automobil, je zaměstnán na plný úvazek ve společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem 42 413 Kč, měsíční výdaje činí celkovou částku 26 334 Kč (součet výdajů v částce 7 000 Kč za externí splátky, v částce 3 334 Kč za interní splátky a v částce 16 000 Kč za odhadované měsíční výdaje žadatele), žalovaný dále uvedl, že má zřízený bankovní účet, nevlastní kreditní kartu, má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, údaje měly být ověřovány z pracovní smlouvy a výplatních pásek za období září a říjen 2022. (zákaznická karta ze dne 24. 10. 2022)

12. Sjednané splátky ze smlouvy žalovaný nehradil řádně a včas, na svůj závazek uhradil v období od 16. 1. 2023 do 8. 6. 2023 celkovou částku 11 500 Kč. (tabulka umoření pro smlouvu č. , hodnota, )

13. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, odeslaným žalovanému dne 11. 11. 2024. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně podacího lístku ze dne 11. 11. 2024)

14. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 31. 12. 2024 odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. (předžalobní upomínka ze dne 31. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 31. 12. 2024)

15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

16. Dne 22. 6. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 30 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný na tuto částku vrátil 27 600 Kč. Dne 24. 10. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 20 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný na tuto částku vrátil 11 500 Kč. Žalobkyně před uzavřením obou smluv zkoumala příjmy a výdaje žalovaného pouze pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek předcházejících měsíci uzavření dané smlouvy. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby, na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

27. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.

28. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měly vzniknout právní vztahy založené smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 20 000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, a částku 30 000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy a výdaje. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že se zaměřila pouze na ověření příjmu žalovaného (a to ještě jen z pracovní smlouvy a pouze ze dvou výplatních pásek předcházejících měsíci uzavření každé smlouvy, přičemž ani pracovní smlouvu, ani výplatní pásky nedoložila). Výdaje žalovaného však nezkoumala vůbec (byly pouze odhadnuty), a to za situace, kdy žalovaný uvedl, že žije v nájmu a splácí dluhy. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně příjmy žalovaného a výdaje žalovaného nezkoumala vůbec, došel soud k závěru, že nebylo ověřeno, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a právní předchůdkyně tudíž nemohla znát finanční situaci žalovaného.

29. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

30. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.

31. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

32. Za situace, kdy jsou smlouvy o úvěru neplatné, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, představuje částka 8 500 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla (20 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný skutečně uhradil (11 500 Kč), a na základě na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, částka 2 400 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla (30 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný skutečně uhradil (27 600 Kč).

33. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o úvěru nebyly platně uzavřeny, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, odeslaným dne 11. 11. 2024, ulož soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužných částek od 25. 11. 2024, tj. ode dne následujícího po uplynutí 10denní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto bylo žalovanému doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (14. 11. 2024, Anonymizováno34. Jelikož smlouvy nebyly sjednány s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnější žalovanému, který zůstal v řízení zcela nečinný, žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.