21 C 170/2024
č. j. 21 C 170/2024-25
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 86
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph. Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 29 316,65 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 900 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do částky 15 416,65 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 230,32 Kč, úrokem ve výši 18,18 % ročně z částky 17 654,22 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 957,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 654,22 Kč od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 754,22 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 4. 4. 2024 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne 13. 5. 2022, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 16 333 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaného úroku 18,18 % ročně ve výši 10 201 Kč, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 632 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 699 Kč s poslední splátkou splatnou dne 12. 5. 2023. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila z informací od žalovaného o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech ověřených doklady, které jí žalovaný předložil. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 6 100 Kč. Poslední splátka byla provedena dne 14. 8. 2022. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 29 316,65 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 17 654,22 Kč a poplatku ve výši 11 662,43 Kč, a dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 230,32 Kč za období od 13. 5. 2023 do 27. 9. 2023, úroku ve výši 18,18 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 957,08 Kč za období od 22. 8. 2022 do 27. 9. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení žalované částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.
4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Obchodní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 13. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 16 333 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 10 201 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč), a to v 52 týdenních splátkách po 699 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 684 Kč, a to v hotovosti do rukou oprávněné osoby žalobkyně uvedené v článku 3.4. smluvních podmínek. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 %. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že částkou 6 623 Kč byl uhrazen jeho dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené žalovaným s právní předchůdkyní žalobkyně, a že zbylé peněžní prostředky ve výši 13 977 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ).
6. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, úvěr potřebuje na refinancování, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnaný na plný úvazek u společnosti , právnická osoba, . jako operátor výroby s čistým měsíčním příjmem 19 410 Kč s měsíčními výdaji 3 000 Kč a splátkami právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 2 200 Kč, jiné splátky neměl, žil v nájmu (zákaznická karta).
7. Sjednané splátky ze smlouvy o zápůjčce žalovaný nehradil řádně a včas, na svůj závazek v období od 22. 5. 2022 do 14. 8. 2022 ve třech splátkách uhradil celkem pouze částku 6 100 Kč, z čehož bylo 2 810,78 Kč započteno na úrok, 943,44 Kč na náklady na sjednání a správu úvěru a dále 2 345,78 Kč na úmor zápůjčky (tabulka umoření).
8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, odeslaným žalovanému dne 27. 10. 2023. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k jejímu zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023).
9. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2024 odeslaným následujícího dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 15. 2. 2024 včetně podacího lístku ze dne 16. 2. 2024).
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
11. Dne 13. 5. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 20 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek ve výši 16 333 Kč, a to pravidelnými 52 týdenními splátkami. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil celkem pouze částku ve výši 6 100 Kč. Společnost , právnická osoba, uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
13. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.
21. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
22. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 20 000 Kč, žalovaný jí však z této částky navrátil celkovou částku 6 100 Kč. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že vycházela pouze z údajů sdělených jí žalovaným, které nikterak neověřila. Pokud žalovaný žádal poskytnutí úvěru na refinancování, již z této informace bylo zřejmé, že se svými příjmy nevychází a nedostatek peněžních prostředků řeší svým zadlužováním. Výdaje žalovaného byly pouze odhadnuty v nepřiměřeně nízké výši (při započtení životního minima jednotlivce, výše vyživovací povinnosti a zohlednění nájemného by nemohly dosahovat pouze částky ve výši 3 000 Kč), nikoli ověřovány. Lustraci žalovaného v dostupných databázích dlužníků bankovních a nebankovních subjektů, popřípadě v insolvenčním rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla vůbec. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a neověřila, zda žalovaný nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalovaného.
23. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Navíc žalobkyni je uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
24. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.
25. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-Finance s.r.o. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).
26. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 13 900 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (20 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (6 100 Kč).
27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, odeslaným mu dne 27. 10. 2023, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 12. 11. 2023, tj. ode dne následujícího po uplynutí 10denní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto mu bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (1. 11. 2023).
28. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnějšímu žalovanému, který zůstal v řízení zcela nečinný, žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.