21 C 174/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 20 294 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 4. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 294 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 294 Kč od 16. 11. 2023 do 3. 1. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 294 Kč od 4. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 14 000 Kč od 4. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 906 Kč 1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným podepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel dne 16. 10. 2023 se společností , Anonymizováno, ´s , Anonymizováno, s.r.o. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) pomocí webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila v jí dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI a dále provedla výpočet mezi doložitelnými příjmy a výdaji a žalovanému ponechala rezervu 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, přičemž těchto 10 % se muselo rovnat minimálně životnímu minimu. K prověření úvěruschopnosti žádné jiné důkazy nenavrhovala. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru převodem na účet č. , č. účtu, dne 16. 10. 2023 částku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 879,75 Kč a úrokem ve výši 414,25 Kč nejpozději do 15. 11. 2023. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a na svůj dluh ničeho neuhradil. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze 7. 11. 2024 na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze 7. 11. 2024 na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou zaslanou mu dne 25. 12. 2024. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky od dne následujícího po splatnosti pohledávky. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 16. 10. 2023 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 14353/661627, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději dne 15. 11. 2023 společně s úrokem ve výši 414,25 Kč a poplatkem v případě překročení splatnosti ve výši 5 879,75 Kč. (smlouva o úvěru č. 14353/661627 ze 16. 10. 2023) Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím částky zkoumala pouze to, zda žalovaný není veden ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB) a provedla výpočet mezi doložitelnými příjmy a výdaji. (tvrzení žalobkyně) Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla platba ve výši 14 000 Kč provedena dne 16. 10. 2023. (potvrzení o provedení transakce, informace o vlastníkovi účtu, zpráva , právnická osoba, . ze dne 2. 6. 2025) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni (dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 12. 2024. K zaplacení dluhu do tří dnů byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 25. 12. 2024, zaslanou žalovanému téhož dne. (oznámení o postoupení pohledávky z 25. 12. 2024 a předžalobní upomínka ze dne 25. 12. 2024 včetně podacího lístku z 25. 12. 2024) Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Žalovaný nerozporoval, že žalobkyni či její právní předchůdkyni ničeho neuhradil.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

11. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

17. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

18. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 14 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala jeho příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat pouze prostřednictvím lustrací žalovaného ve veřejně přístupných databázích a neurčitým výpočtem. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

19. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované osoby a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

20. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

21. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 14 000 Kč, tj. částka, kterou mu skutečně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla, když žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni na svůj dluh nic neuhradil.

22. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne 25. 12. 2024, odeslanými dne 25. 12. 2024, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 4. 1. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě, která mu byla doručena třetí pracovní den po odeslání (31. 12. 2024).

23. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější byla v tomto řízení žalobkyně (o 68,99 % po odečtení jejího úspěchu 31,01 % od úspěchu žalovaného 24,12 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají z /ze- zaplaceného soudního poplatku 812 Kč,- dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění do 31. 12. 2024, odměna ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024),- dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024 náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024),- dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025 odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby (písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025),- dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025 náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby (písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025) a- daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 273 Kč.Poměrná část nákladů ve výši 37,98 % z částky 2 385 Kč činí po zaokrouhlení částku 906 Kč.

25. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

26. Z odůvodnění vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění a. t. plyne, že podle přechodného ustanovení za úkon právní služby vykonaný přede dnem nabytí účinnosti novely náleží advokátovi odměna a náhrady určené podle advokátního tarifu ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely. Z toho důvodu soud žalobkyni nepřiznal jí požadované režijní paušály ve výši 450 Kč za úkony učiněné před 1. 1. 2025.

27. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).