21 C 179/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 66 032 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 66 032 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 942 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu dopravního prostředku [číslo] na základě které měl žalovaný platit žalobkyni za poskytnutí vozidla částku 3 128 Kč týdně. Žalovaný však nájemné nehradil řádně, a žalobkyně proto smlouvu dne [datum] vypověděla, přičemž k ukončení smlouvy došlo dne [datum]. Při předání vozidla byl žalovanému vyčíslen dluh, s nímž žalovaný souhlasil a podepsal jej. Rovněž mu byla nabídnuta možnost splatit dluh ve splátkách po 7 000 Kč měsíčně, nicméně žalovaný této možnosti nevyužil, na dluh ničeho neuhradil a přestal být kontaktní. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o nájmu dopravního prostředku [číslo] na základě které žalovanému přenechala k užívání vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] a žalovaný se jí za to zavázal platit nájemné ve výši 3 128 Kč týdně (prokázáno smlouvou o nájmu dopravního prostředku [číslo] ze dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaný nájemné nehradil řádně a včas, žalobkyně smlouvu vypověděla a smluvní vztah tak zanikl dne [datum] (prokázáno dopisem z [datum]). Téhož dne, tedy [datum], žalovaný písemně uznal dluh ve výši 66 032 Kč vzniklý ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku [číslo] když dlužná částka představuje dlužné splátky nájemného, pokuty za pozdní úhrady, pokuty za upomínky, pokutu za předčasné ukončení smlouvy, a to po odečtení uhrazené kauce (prokázáno uznáním dluhu ze dne [datum]). Uznaný dluh žalobkyně umožnila žalovanému splatit ve splátkách po 7 000 Kč měsíčně, nicméně žalovaný dohodu o splátkovém kalendáři nepodepsal (prokázáno splátkovým kalendářem ke smlouvě [číslo] – uznání dluhu ze dne [datum]). K úhradě dluhu do [datum] byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne [datum] (prokázáno z předžalobní výzvy ze dne [datum]). Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše v souladu s § 2053 o. z. Uznání dluhu bylo učiněno písemně a bez jakýchkoli výhrad. Uznaný dluh však žalovaný řádně a včas nesplácel. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 942 Kč, které v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 642 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a z paušální náhrady ve výši 300 Kč za jeden úkon (písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.