21 C 182/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 13 306 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 800 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 8 506 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 780,57 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 306,73 Kč, úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky 7 927,90 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 927,90 Kč od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 127,90 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu dne 29. 4. 2024 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne 9. 9. 2021, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 8 291 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaných úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 243 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně a částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, a to v 12 měsíčních splátkách po 1 525 Kč s poslední splátkou splatnou dne 14. 9. 2022. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila z informací od žalované o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech ověřených doklady, které jí žalovaná předložila. Celkem žalovaná uhradila do dne podání žaloby částku 5 200 Kč. Poslední splátka byla provedena dne 11. 4. 2022. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové částky 13 306 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 7 927,90 Kč a poplatku ve výši 5 378,10 Kč, a dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 780,57 Kč za období od 15. 9. 2022 do 27. 9. 2023, úroku ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 306,73 Kč za období od 11. 5. 2022 do 27. 9. 2023 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou marně vyzývala k zaplacení žalované částky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána, přičemž ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jejich nepřítomnosti.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Obchodní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsali dne 9. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 6 743 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 5 243 Kč a poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč) společně s poplatkem za pojistné úvěru ve výši 1 548 Kč, a to v 12 měsíčních splátkách po 1 525 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 1 516 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč byly převedeny na účet uvedený ve smlouvě o spotřebitelském úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ).

6. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaná uvedla, že žije s rodiči, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, má jednu vyživovací povinnost, její jediný příjem činí příspěvky na mateřskou/rodičovskou dovolenou ve výši 10 000 Kč měsíčně, celkový čistý příjem domácnosti činí 28 000 Kč, s měsíčními výdaji 12 000 Kč, žádné splátky nesplácí (zákaznická karta).

7. Sjednané splátky ze smlouvy o zápůjčce žalovaná nehradila řádně a včas, na svůj závazek v období od 9. 9. 2021 do 2. 10. 2023 v několika splátkách uhradila celkem pouze částku 5 200 Kč, z čehož bylo 2 021,9 Kč započteno na úrok, 719 Kč na náklady na sjednání a správu úvěru, 387 Kč na pojistné a dále 2 072,1 Kč na úmor zápůjčky (tabulka umoření).

8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, přičemž o postoupení byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, odeslaným žalované dne 27. 10. 2023. S oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná rovněž vyzvána k jejímu zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023).

9. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 28. 3. 2024 odeslaným 2. 4. 2024. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila (předžalobní upomínka ze dne 28. 3. 2024 včetně podacího lístku ze dne 2. 4. 2024).

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

11. Dne 9. 9. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek ve výši 8 291 Kč zahrnující i sjednané pojištění, a to pravidelnými 12měsíčními splátkami. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalovaná svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila celkem pouze částku ve výši 5 200 Kč. Společnost , právnická osoba, uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaná na výzvu nikterak nereagovala a nezaplatila již ničeho.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

21. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

22. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované skutečně poskytla částku 10 000 Kč, žalovaná jí však z této částky navrátila pouze 5 200 Kč. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalované) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že vycházela pouze z údajů sdělených jí žalovanou, které nikterak neověřila. Pokud žalovaná žádala poskytnutí úvěru na neočekávané výdaje, již z této informace bylo zřejmé, že se svými příjmy nevychází a nedostatek peněžních prostředků řeší svým zadlužováním. Lustraci žalované v dostupných databázích dlužníků bankovních a nebankovních subjektů, popřípadě v insolvenčním rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla vůbec. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, a neověřila, zda žalovaná nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalované.

23. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované.

24. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalované z žádných listin ověřovány nebyly.

25. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

26. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 4 800 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla (10 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (5 200 Kč).

27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, odeslaným jí dne 27. 10. 2023, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 12. 11. 2023, tj. ode dne následujícího po uplynutí 10denní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto jí bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (1. 11. 2023).

28. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).