21 C 185/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka pro vyklizení

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalovaném vyklizení ubytovacího prostoru v domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , v části obce , adresa, , to vše v obci , adresa, a v katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, a předání vyklizeného ubytovacího prostoru, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám České republiky na účet Okresního soudu v , adresa, na náhradu nákladů řízení částku 15 488 Kč.

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi domáhal, aby soud žalovanému stanovil povinnost vyklidit ubytovací prostor na ubytovně žalobce, případně v závěrečné řeči navrhl rozhodnout o současném uložení povinnosti žalobci sehnat žalovanému jiné ubytování, a žádal přiznat náhradu nákladů řízení. Návrh odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemkové parcely číslo st. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , v části obce , adresa, , to vše v obci , adresa, a v katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví číslo , hodnota, (dále jako "nemovitost" nebo „ubytovna“). Žalovaný je omezen rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. , spisová značka, ze dne 21. 8. 2020 ve svéprávnosti a rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. , spisová značka, ze dne 24. 6. 2021 mu byl opatrovníkem jmenován žalobce. Žalovaný byl ubytován na ubytovně v nemovitosti žalobce již od podzimu 2020 do března 2021, smlouva mu však nebyla prodloužena, neboť dne 6. 2. 2021 vyhrožoval ostraze ubytovny a svému opatrovníkovi pobodáním nožem, následně byl po řešení věci policií převezen do psychiatrické nemocnice , adresa, . Jeho stav měl být poté stabilizován a zaléčen, a proto došlo na období od 1. 4. 2023 do 1. 10. 2023 k uzavření nové smlouvy o ubytování č. j. , Anonymizováno, z dne 27. 3. 2023, kterou žalobce přenechal žalovanému k dočasnému užívání lůžka v místnosti v nemovitosti. Na základě usnesení Rady města č. , hodnota, ze dne 4. 9. 2023 nedošlo k prodloužení smlouvy, a proto byl žalovaný vyzván k vystěhování se z ubytovacího prostoru. K vyklizení žalovaným však nedošlo ani po zaslání předžalobní výzvy z 14. 5. 2024 a žalovaný tak ubytovací prostor užívá vědomě a neoprávněně. Žalovaný kromě ubytovacího prostoru užívá i společné příslušenství s ostatními ubytovanými. Ačkoli byl žalovaný žalobcem (bývalou opatrovnicí , jméno FO, či dalšími zaměstnanci provádějícími kontroly na ubytovně jako , jméno FO, ) seznámen s ubytovacím řádem na ubytovně, povinnosti vyplývající z něj porušuje. V ubytovně vždy byly a jsou prováděny průběžné kontroly dodržovaní ubytovacího řádu správcem ubytovny panem , jméno FO, (od roku 2020 převzala činnost správy ubytovny společnost , právnická osoba, ), oddělením bytového hospodářství OSMM (např. paní , jméno FO, ) a Komisí pro rozvoj bydlení jako poradního orgánu Rady města. , jméno FO, ubytovnu kontroluje několikrát týdně, problémy mu hlásí i zaměstnanci ostrahy, pan , jméno FO, je telefonicky sděluje na oddělení bytového hospodářství, v jehož spolupráci jsou kontroly vykonávány cca jednou až dvakrát měsíčně, případně dle potřeby. Žalovaný je opakovaně upozorňován na nepořádek, který nechává v prostorách ubytovny, na své závadné chování a na nutnost dodržování povinností ubytovaného, zejména na nutnost dodržování klidu a pořádku v předmětných prostorách a na nutnost dodržování základních hygienických standardů. Stanovená pravidla ovšem žalovaný opakovaně porušuje, například dělal v pokoji barikády, kradl jídlo a oblečení svému sousedovi panu Gazsimu, pomaloval celý pokoj i nábytek, křičel po celé ubytovně, bouchal dveřmi a na dveře ostatních ubytovaných, pouštěl hlasitě hudbu a nevhodné filmy, běhal po ubytovně s nožem v ruce, běhal tam i nahý, zanechával výkaly na společné chodbě, neplatí nájemné (nájem není hrazen od října 2023), opakovaně měl na pokoji popelník a v pokoji kouřil, měl tam i injekční stříkačky, často odcizuje věci a několikrát ho vyšetřovala policie. Žalovaný má navíc obrácený režim, kdy přes den spí a v noci dělá rámus. Také je nadměrným poživatelem alkoholických nápojů a drog, kvůli čemuž není ochoten a schopen udržovat v předmětných prostorách ani základní pořádek a dodržovat základní hygienické návyky. Ostatní ubytovaní z něj mají strach, na jeho chování si žalobci stěžují, stejně jako na zhoršení ubytovacích podmínek. Z těchto všech důvodů žalobce žalovanému smlouvu neprodloužil. Na patře s žalovaným nyní žije jen paní , jméno FO, , která si na něj taky stěžuje, jinak je patro volné a žalobce tam kvůli žalovanému nemůže ubytovávat jiné osoby. Ze znaleckého posudku dělaného v trestním řízení plyne, že pobyt žalovaného na svobodě je nebezpečný, a proto by z hlediska bezpečnosti dalších ubytovaných osob neměl na ubytovně nadále zůstávat. Dne 20. 1. 2025 byly na základě smlouvy o ubytování a dle usnesení Rady města č. 1069/25-, právnická osoba, pro jejich klientky (dvě matky s pěti malými dětmi), dne 21. 1. 2025 při přípravě jejich pokojů do nich vnikl žalovaný, byl agresivní, křičel, nadával a vzal z pokojů nové matrace, které vyměnil za své staré. Matky s dětmi se kvůli chování žalovaného odmítli do nemovitosti nastěhovat. Z toho vyplývá, že žalovaný své závadné chování opakuje a stupňuje i po zahájení řízení. Podle § 63 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. by opatrovanec neměl být ubytován v zařízení, které provozuje opatrovník. Žalobci není známo, zda opatrovník zjišťoval možnosti ohledně přestěhování žalovaného do jiného ubytování. Z ničeho neplyne povinnost žalobce ubytovávat opatrovance na své ubytovně.

2. Žalovaný k věci uvedl, že hygienu dodržuje, tvrzení ohledně výkalů považuje za nesmysl, na chodbě nemočil, říkají mu "voňavka". Ohledně pořádku nemá žádný problém. Byla na něj podána jen jedna stížnost od paní , Anonymizováno, . Neví, proč není placen nájem. Nůž dostal pouze minulý rok na Ježíška, ale jeho bratr mu ho zabavil, takže žádný nůž nemá. V životě nikoho nenapadl, nikomu neubližuje a není nebezpečný. Dřív bral drogy, ale teď se dal dohromady díky tomu, že žije v teple. Je abstinent a kouří, jednou kouřil na pokoji a chytl ho u toho pan domácí, ale jinak kouří jinde. Na pokoji má čisto. Hlídal kola , Anonymizováno, , ale už je nehlídá. Žádné kradené věci na pokoji nemá, dvakrát ho nyní kontrolovala policie a vše bylo v pořádku. Stěny a skříně může vyčistit, koupil si na to už barvu. Bytný mu řekl, že vymalovat nesmí. V pokoji má okno, které rozbila jeho přítelkyně, když tam házela kamínek. Žalovaný spí, jak to jde, někdy se vzbudí v devět a někdy ve čtyři odpoledne. Na spaní má silné léky. Noční klid rušili spolubydlící na patře. Aktuálně na patře žijí dvě a dole tři osoby. S paní , Anonymizováno, vychází úžasně, s ostatními ubytovanými vychází normálně. Dolů nechodí. Všem chodí nakupovat. Žádný hrnec nezapálil, plotnu nepoužívá, používá jen troubu a rychlovarnou konvici. V troubě si dělal rohlíky, na které zapomněl, takže byly trochu tmavší. Žalovaný si přeje na ubytovně zůstat, nemá, kde by jinde bydlel. Před tím žil pět let pod mostem a byly s ním jenom problémy. Na ubytovnu mu vozí léky, pokud je nebere, tak končí v psychiatrické nemocnici, kde se platí 300 000 Kč za ubytování, což neví, jestli je lepší platit než to, co se platí na ubytovně. Žalovaný se chová normálně, jak to jde, lépe to neumí. Žalovaný má za to, že na ubytovně jsou všichni stejní. Žalovaný jako jediný na ubytovně má matrace staré a paní , jméno FO, mu řekla, že pět nových matrací zbylo, a proto si jednu vzal, jenže pak za ním přišli, že potřebují všechny matrace, tak ji vrátil, žádný povyk u toho nedělal.

3. Kolizní opatrovník (jmenovaný žalovanému usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. , spisová značka, z 25. 7. 2024 z důvodu kolize zájmů s žalobcem, který byl jmenován hmotněprávním opatrovníkem žalovaného) žádal, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaný se na ubytovně nedopustil žádných vážných věcí, ke kterým by byla volána policie, pouze ho tam nechtějí ostatní ubytovaní. O jeho chování nejsou žádné písemné záznamy, podle svědků je schopen pořádek dodržovat. Nájem byl placen z dávky, kterou však žalovaný bez platné smlouvy nedostává, takže nájem nemá z čeho platit. Nejedná se tedy o žádné vyhýbání se placení nájmu. To, že má žalovaný obrácený denní a noční režim, není protiprávní. Jiní obyvatelé ubytovny jsou také nepřizpůsobiví. Pokud by žalovaný skončil na ulici, byl by nebezpečný sobě i společnosti. Závěry znaleckých posudků z trestního řízení jsou rozdílné, znalec , Anonymizováno, uváděl, že žalovaný není jiným lidem nebezpečný a z novějšího posudku nevyplynulo, v jakém smyslu by měl žalovaný byt nebezpečným. S ohledem na § 63 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. by kolizní opatrovník doporučil nalézt pro žalovaného jiného poskytovatele ubytovacího zařízení, než je žalobce jakožto jeho opatrovník pro život, nebo pořídit mu vlastní bydlení.

4. Opatrovník žalovaného (, jméno FO, ) sdělil, že duševní porucha žalovaného se promítá do jeho sociálních a majetkových poměrů, a nelze proto očekávat, že bude fungovat jako zdravá osoba. Žalovaný trpí invaliditou III. stupně a je bez nároku na výplatu důchodu. Jeho jediný příjem je životní minimum ve výši 4 860 Kč měsíčně. Žalovaný není schopen dosáhnout vyššího příjmu prací ani jiným způsobem. Je tak zcela mimo jeho možnosti sehnat si jiné či dokonce vlastní ubytování. Nájem na ubytovně žalovaný platil z dávky doplatku na bydlení, ale po skončení smlouvy mu nárok na dávku zanikl. Žalovaný je tedy schopen nájem na ubytovně platit, ale musí k tomu být splněny podmínky ze strany města. Opatrovník v opatrovnickém spise žalovaného eviduje pouze jednu stížnost od ostatních obyvatel ubytovny, a to z května 2023 pro rušení nočního klidu a jiné nevhodné chování, na základě které žalovanému nebyla prodloužena ubytovací smlouva. Pokud by došlo k vystěhování žalovaného, stal by se bezdomovcem města, které mu dělá opatrovníka. Je povinností žalobce jako opatrovníka žalovaného zajistit mu jeho základní životní potřeby. Žalovaný ve městě , adresa, žije a je jeho občanem. Žalovaný navíc bere léky na své psychické nemoci, které mu vozí domluvená služba domácí péče na ubytovnu, pokud by však měl být na ulici a žít třeba pod mostem, pak by mu léky vozit nemohla. Během tohoto řízení se stalo, že žalovaný měl na ubytování konflikt se zaměstnanci , právnická osoba, , slovně na ně útočil a vzal jim matrace, protože měl za to, že matrace jsou pro něho. Paní, která s ním na ubytovně bydlí delší dobu, mu ale domluvila a on matrace vrátil. Jiný konflikt opatrovníkovi nebyl hlášen. Stalo se, že bývalá přítelkyně žalovaného se k němu snažila dostat na ubytovnu, a protože nebyla vpuštěna, tak mu hodila kamínek do okna, čímž došlo k rozbití okenní tabulky vnějšího okna, kdy v pokoji jsou okna dvojitá. Toto ale není vina žalovaného. Opatrovníkovi bylo sděleno, že oprava vnějšího okna není akutní a že se počká až na rozhodnutí, zda tam bude žalovaný nadále bydlet. V trestní věci sice byla navrhována detence žalovaného, ale soudce k ní nepřistoupil, takže se dá říct, že žalovaný zase tak nebezpečný není.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. , spisová značka, z 21. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl omezen na svéprávnosti na dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku, jde-li o právní jednání, která se týkají jmění nebo majetkových hodnot nad rámec běžných záležitostí každodenní povahy, spočívající v přijetí odloženého závazku z jeho strany nad rámec běžných záležitostí, přijetí nebo odmítnutí zdravotních služeb nad rámec běžné zdravotní péče, udělení souhlasu se zásahem do integrity, jimiž dochází k realizaci práv vyplývajících z důchodového a nemocenského pojištění, na zajištění v hmotné nouzi, státní sociální podpory a příspěvku na péči, ustanovení dědice či odkazovníka, přijetí či odmítnutí dědictví a uzavření dědické dohody a výkon pasivního volebního práva. Opatrovníkem byl žalovanému ponechán jeho bratr , jméno FO, . Soud při svém rozhodování vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, z 23. 9. 2016, která zjistila, že žalovaný trpí duševními poruchami – poruchou osobnosti a poruchou chování vzniklou v návaznosti na dlouhodobé a nepřetržité užívání návykových látek a dále že je závislý na kanabinoidech a na metamfetaminu, a ze zprávy , právnická osoba, z 11. 12. 2019, která rovněž sdělila, že žalovaný trpí těžkou poruchou osobnosti a užívá návykové látky. Uvedené poruchy citelně ovlivňují schopnost žalovaného právně jednat, žalovaný je odkázán na pomoc a dohled odpovědné osoby.

7. Z e-mailu z 6. 2. 2021 soud zjistil, že pan , jméno FO, informoval pana , jméno FO, o tom, že dne 6. 2. 2021 byla ve 12:40 volána na žalovaného policie, neboť vyhrožoval ostraze a opatrovníkovi pobodáním nožem, přičemž v ruce měl kuchyňský nůž. Žalovaný byl následně převezen do , Anonymizováno, .

8. Z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. , spisová značka, z 24. 6. 2021 soud zjistil, že bratr žalovaného , jméno FO, byl k svému návrhu odvolán opatrovníkem a místo něj byl opatrovníkem žalovanému jmenován žalobce.

9. Z informace o pozemku z katastru nemovitostí k 11. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem nemovitosti.

10. Ze smlouvy o ubytování (o přechodném nájmu) č. j. , Anonymizováno, z dne 27. 3. 2023 soud zjistil, že žalobce přenechal od 1. 4. 2023 do 1. 10. 2023 žalovanému k užívání lůžko v místnosti ve své nemovitosti se společným příslušenstvím a žalovaný se mu za to zavázal hradit částku 120 Kč denně. Žalovaný byl povinen dodržovat provozní řád, s kterým měl být seznámen. Smlouvu za žalovaného uzavírala zaměstnankyně žalobce , jméno FO, . Smlouva byla schválena Radou města , adresa, .

11. Z provozního řádu ubytovny soud zjistil, že noční klid je od 22:00 hodin do 6:00 hodin a mezi povinnosti nájemců patří mj. dodržovat zákony, bezpečnostní a hygienické předpisy, požární směrnice, zachovávat pravidla občanského soužití a dodržovat dobré mravy v celém domě, respektovat potřeby ostatních nájemců a nekonat nic, co by mohlo ohrozit bezpečnost osob a majetku, zajišťovat úklid a pořádek a dodržovat základní pravidla osobní hygieny.

12. Z předložených fotografií pokoje žalovaného soud zjistil, že v něm jsou žalovaným popsané zdi a skříně.

13. Z e-mailů opatrovníkovi (, jméno FO, ) ze 17. 4. 2023 a 31. 5. 2023 soud zjistil, že dne 17. 4. 2023 bylo nahlášeno pomalování zdí a skříní v pokoji žalovaného s žádostí o vrácení místnosti do původního stavu a dne 31. 5. 2023 byla hlášena stížnost švagrové pana Gazsiho na to, že žalovaný mu bere jídlo a při poslední návštěvě švagrové měl dokonce na sobě pyžamo pana Gazsiho.

14. Z e-mailů advokátky žalobce s , jméno FO, z 14. 5. 2024 a 15. 5. 2024 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím jeho opatrovníka k vyklizení ubytovacího prostoru v nemovitosti.

15. Z předžalobní výzvy z 14. 5. 2025 včetně podací stvrzenky z 15. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k vyklizení ubytovacího prostoru v nemovitosti.

16. Z vývoje plateb soud zjistil, že žalovaný hradil nájemné do září 2023 a od té doby na bydlení již ničeho nezaplatil, takže za říjen 2023 až prosinec 2024 mu vznikl dluh ve výši 54 960 Kč.

17. Z usnesení Rady města č. 1069/25-R ze dne 13. 1. 2025 soud zjistil, že byly schváleny smlouvy o ubytování (přechodném nájmu) sedmi lůžek v nemovitosti žalobce se spolkem , právnická osoba, .

18. Ze zápisu svědkyně , jméno FO, ze dne 23. 1. 2025 soud zjistil, že dne 21. 1. 2025 zaměstnanci spolku , právnická osoba, . připravovali pokoje po své klientky (dvě matky a pět dětí), když žalovaný vtrhl do obou pokojů, byl agresivní, křičel, nadával, vzal nové matrace k sobě do pokoje a zaměstnancům dal svoje špinavé. Následně další ubytovaná paní , jméno FO, žalovanému domluvila a ten matrace vrátil. Kontaktován byl opatrovník žalovaného (pan , jméno FO, ).

19. Ze znaleckého posudku č. 168/2023 vypracovaného pro účely trestního řízení , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , právnická osoba, ze znaleckého ústavu Ústřední vojenské nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice , adresa, dne 19. 6. 2023 soud zjistil, že znalci dospěli k názoru, že žalovaný netrpí ani netrpěl duševní poruchou ve vlastním slova smyslu nebo podobnou duševní poruchou. Žalovaný je závislý na pervitinu, jeho schopnost zdržet se prvního požití a regulovat další užívání je již podstatnou měrou snížena, je však dosud schopen předvídat následky požívání pro svoji osobu a jednání. Jeho pobyt na svobodě je z psychiatrického hlediska bezprostředně nebezpečný pro těžkou poruchu osobnosti a těžkou závislost na drogách, nadále bude pokračovat jeho sociopatické jednání. V trestní věci byl současně vypracován i znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, (již třináctý v řadě od daného znalce na posuzovaného od roku 1996), který došel k závěru, že žalovaný trpí duševní poruchou – těžkou smíšenou poruchou osobnosti s převahou rysů nezdrženlivosti, nestálostí a sociální nepřizpůsobivostí, a dále zneužíváním návykových látek (pervitin, THC). Z hlediska čistě psychiatrického jeho pobyt na svobodě není nebezpečný. Žalovaný nebyl nikdy v minulosti při páchání trestné činnosti fyzicky agresivní, není nebezpečný lidem ve svém okolí a je schopen se volně pohybovat mezi lidmi, aniž by jim ublížil.

20. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, z 10. 4. 2025 soud zjistil, že je třetím rokem zaměstnaná u žalobce na bytovém oddělení jako referentka. Jednou týdně jezdí na ubytovnu, a to jeden týden s kolegyní a druhý týden se svědkem , jméno FO, . Během kontrol žalovaný většinou spí ve svém pokoji, kde má zakouřeno. Ostatní obyvatelé ubytovny si na žalovaného stěžují, že přes den spí a v noci je ruší, nahlas si pouští dole televizi, pouští si písničky a ťuká jim na dveře. Ve společných prostorách jsou kamery, na nichž je vidět, jak se tam celou noc svítí a žalovaný pořád courá. Stížnosti napíše svědkyně na sociální odbor, sdělí je opatrovníkovi žalovaného a i žalovanému, který je však označuje za lživé. Dole je šest pokojů ze sedmi obsazených, nahoře bydlí jen žalovaný a paní , jméno FO, , která se musí zamykat, aby jí žalovaný nechodil do pokoje. Nahoru se měli stěhovat další lidi, ale žalovaný jim vzal matrace a byl agresivní, matrace po domluvě vydal, ale lidé se ho lekli a nenastěhovali se. Podobně na ubytovně žil slušný pán pracující na směny, který kvůli nedostatku spánku z ubytovny odešel. Vrchní patro nyní není možné nikým obsadit. Kromě žalovaného na ubytovně jinak nikdo jiný problémový není. Dříve tam bydleli i jiní nepřizpůsobiví lidé, docházelo mezi nimi a žalovaným k rvačkám a volala se i policie. Na ubytovně je nepřetržitě strážní služba, která kontroluje, aby po 17. hodině nikdo na ubytovnu nechodil, řeší hluk na ubytovně, kdy v noci tam je hudba. Svědkyni také sdělovala, že žalovaný si tam snaží vodit dámské návštěvy. Jedna nyní asi měsíc zpátky žalovanému rozbila okno, protože ji nechtěli pustit dovnitř, jednu paní našli u žalovaného ve skříni. Svědkyně z doslechu ví, že asi půl roku zpátky žalovaný vykonal velkou potřebu na chodbě, rozmazal to a všichni to museli uklízet a dále, když tam ještě bydlel pan , jméno FO, , tak mezi sebou měli asi v prosinci 2023 nebo na začátku roku 2024 potyčku s nožem a tyčí, a to se všichni báli. Žalovaný opakovaně ruší klid, stává se, že si přiveze kradené kolo, měsíc zpátky u něj strážní služba v pokoji našla injekční stříkačky a asi dva měsíce zpátky nebo tři neděle zpátky žalovaný nechal v kuchyni zapnutou plotýnku, od které odešel, valil se dým a služba objevila spálený hrnec. Také bral věci pana Gazsiho, nosil je a jedl jeho jídlo. Jednou nebo dvakrát byla podána na žalovaného kompletní stížnost od více lidí. Provozní řád ubytovny je vyvěšený před schodištěm ubytovny. Svědkyně hovořila s žalovaným ohledně porušování provozního řádu v souvislosti s jeho kouřením, které je zakázáno, žalovaný i přesto na pokoji kouří. Bývalá opatrovnice svědkyně , jméno FO, to s žalovaným vzdala. Na sociálním odboru mají pátrat po jiném ubytování pro žalovaného, ale jiná vhodná ubytování nejsou. Měla být oslovena dvě zařízení, ale svědkyni není známo, jak to dopadlo. Žalovaný se však na stěhování netváří, nechce odejít z , adresa, , kde je zvyklý. Léky na ubytovnu žalovanému vozí asi někdy ráno.

21. Z výpovědi svědka , jméno FO, z 10. 4. 2025 soud zjistil, že je bratrem žalovaného, kterému dělal asi deset let opatrovníka. Těsně po začátku Covidu se žalovaný poprvé nastěhoval na ubytovnu, pokoj byl ve velmi neutěšeném stavu, na stěně byl nápis, na posteli mastnota od hlavy, jak tam někdo ležel, a na pokoji spolubydlící se silnými inkontinenčními problémy. Svědek informoval svědka , jméno FO, , že žalovaný mívá tendence malovat, na což mu bylo sděleno ať to nechá být, že se stejně bude celé patro malovat, nicméně během cca dvou let tam vymalováno nebylo. Zeď už byla na začátku ve velmi špatném stavu a žalovaný na ni píše to, co mu říkají zeměvědci, což jsou jeho imaginární přátelé, kteří mu dávají rady. Žalovaný je jinak velmi pořádkumilovný. Je možné, že na ubytovně kouří, protože kouřil v psychiatrické nemocnici, kde je kouření rovněž zakázáno. Svědek byl naposledy na ubytovně asi rok a půl zpětně. Ve všech dřívějších znaleckých posudcích bylo uváděno, že žalovaný není pro společnost nebezpečný. Nebezpečnost byla uváděna až v posledním posudku zpracovaném pro účely trestního řízení, kde znalec dle žalovaného s žalovaným mluvil asi deset minut, kdežto , tituly před jménem, , jméno FO, žalovaného zná delší dobu. Svědek jednou někdy v roce 2021/2022 u žalovaného našel na pokoji nůž, který patřil jeho spolubydlícímu, volala se policie. Pobíhat žalovaného s nožem neviděl. Ubytovací smlouva žalovanému následně nebyla prodloužena a on pak žil pod mostem, byla zima, a nakonec dostal oboustranný zápal plic. Svědkovi v té době doporučili trestní soudci změnit opatrovnictví, aby se zjednodušilo jednání s úřady, a tehdy se žalobce stal místo svědka opatrovníkem žalovaného. Žalovaný svědkovi ohledně matrací říkal, že když přišel na ubytovnu, tak měl matraci starou, a měl za to, že je na řadě on a že by je měl dostat. O tom, že byl měl od roku 2023 žalovaný na ubytovně konflikty, svědek neslyšel, ví jen o tom, že žalovaný má spát přes den a v noci ne. Dle psychiatrů žalovaný nepatří do psychiatrické nemocnice, komerční pronájem je bez šance a jedinou možností tak je městská ubytovna nebo malá garsonka. Pokud by nyní žalovaný skončil pod mostem, svědek se obává, že by to skončilo fatálně. Žalovaný nemůže žít se svědkem, neboť by soužití rodiny svědka a žalovaného nedělalo dobrotu, navíc žalovaný svědkovi vyčítá, že mu měl sebrat dům po otci. Žalovanému kdysi pronajal byt, ale sousedé si něj stěžovali, protože si v noci zapínal televizi.

22. Z výpovědi svědka , právnická osoba, z 10. 4. 2025 soud zjistil, že pracuje mj. jako správce ubytovny, kam chodí jednou až dvakrát týdně na běžné kontroly. Na vrátnici mu hlásí porušování provozního řádu – ohledně žalovaného, že běhá po chodbách, tahá věci od popelnic nebo věci kradené, bouchá a mlátí na dveře ostatním, nicméně neříkají to pokaždé, a ohledně jiných obyvatel ubytovny, třeba že se opíjí a dělají tam bordel. Jelikož je nyní na ubytovně méně lidí, tak tam není tolik bordelu. Svědek osobně žádné porušování provozního řádu žalovaným mimo nošení věcí na pokoj neviděl, jednou ho přistihl na pokoji kouřit, což řešil upozorněním, ať to žalovaný nedělá. Provozní řád je vyvěšen v obou patrech ubytovny a pokud dojde k jeho porušení, hlásí to svědkyni , jméno FO, , stejně jako ji informuje o nedostatcích na pokojích. Vrátnice funguje 24/7, obchází ubytovnu a řeší rušení nočního klidu, např. že to zapíšou do knihy, oznámí to či někdy volají policii, pokud je osoby neuposlechnou a nejsou zvládnutelné. Svědek myslí, že policie byla volána i na žalovaného, ale přesné informace o tom nemá. Ohledně žalovaného pak má z vrátnice, že pobíhal nahatý po chodbách, bouchal na ženy a jednou měl udělat potřebu na chodbě. Při kontrole pokojů má žalovaný pokoj většinou uklizený, ale má tam věci z ulice, popelníky, kola a popsal zeď. Když se ho ptal na počet kol, tak mu žalovaný tvrdil, že je jen hlídá. V jiných pokojích jsou občas také nedostatky, většinou nepořádek. O rozbitém oknu v pokoji žalovaného svědek nic neví. Ostatní obyvatelé ubytovny si občas na žalovaného svědkovi stěžují, že v noci pobíhá, mlátí do dveří, někdy si stěžují i na jiné osoby, nicméně v poslední době noční klid ruší jen žalovaný. Svědek nedokáže říct, jak časté stížnosti na žalovaného jsou. Žádný incident s vyhořením na ubytovně zatím nenastal.

23. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, z 2. 6. 2025 soud zjistil, že do října 2023 pracovala u žalobce na pozici opatrovníka po dobu pěti let a žalovaný byl její opatrovanec, naposledy s ním byla v kontaktu do konce září 2023. Dokud žalovanému nesehnali ubytovnu, tak žil na ulici. Na jeho chování byly stížnosti, že je hlučný, bere lidem věci, ale svědkyně se s tímto chováním osobně nesetkala. Písemné stížnosti svědkyně neobdržela. Svědkyně nikdy s žalovaným neměla fyzický problém, někdy však byl na ni sprostý. Svědkyně nemá za to, že by byl žalovaný nebezpečný. Za žalovaným s ohledem na počet opatrovanců svědkyně chodila jednou za tři měsíce, na ubytování měl pořádek. Někteří ubytování říkali, že se žalovaného bojí, že je hlučný, kouká na pornografii a onanuje, bere lidem jídlo. Pokud s ním mluvila o tom, jak by se měl chovat, tak reagoval, že se chová dobře a vše je v pořádku. Varianta odchodu žalovaného z ubytovny se tehdy neřešila. Když měl pak odejít, tak říkal, ať se podá žaloba. U chování žalovaného je třeba přihlédnout k tomu, že je omezený a nebude se chovat jako běžný jedinec, nedá se zařadit do společnosti a je těžké, co s ním dělat. Žalovaný je opatrovancem žalobce a žalobce by se o něj měl postarat a ne ho vyhodit na ulici, i když jako člověk má svědkyně za to, že žalovaný na ubytovnu nepatří.

24. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem vrátných , Anonymizováno, a , jméno FO, , když důkazy byly navrhnuty až po koncentraci řízení a dle soudu se nejedná o žádnou z výjimek koncentrace, navíc skutkový stav ohledně chování žalovaného na ubytovně byl zjištěn z výslechů ostatních svědků. Rovněž soud zamítl návrh kolizního opatrovníka na výslech žalovaného ke zjištění, jak žalovaný vychází s ostatními ubytovanými a zda je v souvislosti se svým duševním onemocněním schopen na ubytovně bydlet, když výslech účastníka má být podpůrným důkazem v případě, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (srov. § 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), navíc žalovaný měl možnost se k uvedeným věcem vyjadřovat a také se k nim vyjádřil.

25. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

26. Žalovaný není plně svéprávný pro poruchu osobnosti a poruchu chování vzniklou v návaznosti na dlouhodobé a nepřetržité užívání návykových látek, přičemž žalovaný je závislý na užívání kanabinoidů a na metamfetaminu, a opatrovníka mu dělá na základě rozhodnutí soudu z 24. 6. 2021 žalobce. Žalobce umožnil žalovanému bydlet ve své ubytovně od 1. 4. 2023 do 1. 10. 2023. Žalovanému následně nebyl dán souhlas s dalším ubytováním. Žalovaný přesto na ubytovně dosud fakticky bydlí, ačkoli byl k jejímu opuštění vyzván. Na ubytovně žalovaný opakovaně ruší noční klid, zejména pouštěním hlasité televize a ťukáním ostatním obyvatelům na dveře, a dopouští se občasného porušení provozního řádu ubytovny, např. kouřením na pokoji.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

28. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen "o. z.") výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

29. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

30. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

31. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

32. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

33. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Mezi žalobcem jako vlastníkem nemovitosti, resp. ubytovny, a žalovaným zastoupeným svým hmotněprávním opatrovníkem, žalobcem, byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou (§ 2201 a násl. o. z.), na základě které žalobce přenechal žalovanému do užívání lůžko v místnosti ubytovny se společným příslušenstvím. Nájemní vztah skončil uplynutím sjednané doby k 1. 10. 2023, přičemž žalobce neměl zájem na prodloužení nájmu. Žalovaný se po tomto datu z ubytovny neodstěhoval. Žalobce je sice vlastníkem předmětné nemovitosti a současně dochází ze strany žalovaného k zásahu do jeho práva (žalovaný předmět nájmu žalobci neodevzdal a nadále jej bez právního důvodu užívá), nicméně v dané věci je třeba přihlédnout k tomu, že žalovaný je osobou omezenou ve svéprávnosti pro duševní poruchu ovlivňující jeho chování a žalobce byl jmenován jeho opatrovníkem. Povinností žalobce jako opatrovníka žalovaného je dle § 457 o. z. sledovat zájmy žalovaného a naplňovat jeho práva a dle § 466 o. z. udržovat s žalovaným vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o něj skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění jeho práv a chránit jeho zájmy. Z toho důvodu soud zkoumal, zda právo žalobce na ochranu jeho vlastnického práva vyklizením žalovaného z ubytovny není v rozporu s jeho povinností veřejného opatrovníka náležitě chránit zájmy žalovaného, resp. zda jednání žalobce není v posuzovaném případě v rozporu s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se na ubytovně dopouští porušení provozního řádu a že jeho chování odůvodňuje neprodloužení ubytovací smlouvy. Na druhou stranu mezi povinnosti žalobce jakožto opatrovníka žalovaného patří i zajištění bytové potřeby žalovaného. Žalobce byl proto dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. během jednání soudu vyzván k dotvrzení skutečností, zda a kde může být žalovaný ubytován v případě opuštění ubytovny, a k navržení důkazů k prokázání této skutečnosti s upozorněním na následky spojené s jeho procesní nečinností spočívající v zamítnutí nebo částečném zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Žalobce v tomto smyslu soudu ničeho netvrdil a žádný důkaz k tomu, zda a kde by mohl být žalovaný po opuštění ubytovny ubytován, nenavrhl. Pouze v rámci výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zmíněno, že by na sociálním oddělení měly pátrat po jiném vhodném ubytování pro žalovaného a oslovit dvě zařízení, nicméně svědkyně výsledek jednání neznala. Soud tak nemá za prokázané, kde by žalovaný v případě vyhovění návrhu žalobce skončil, a má za to, že nyní by reálně žalovanému hrozil život na ulici, jak se již mělo stát, když byl jeho pobyt na ubytovně poprvé ukončen. Je třeba si uvědomit, že žalovaný trpí duševními poruchami, pro které byl omezen ve svéprávnosti a které jej limitují v běžných činnosti, a že se chová odlišně než zdravý člověk. V jeho možnostech a schopnostech není, aby si bez pomoci svého opatrovníka, žalobce, sehnal sám jiné ubytování. Žalobce má pravdu v tom, že mu z ničeho neplyne povinnost ubytovávat žalovaného ve své ubytovně, ale z pozice opatrovníka mu plyne povinnost zajistit bytovou potřebu žalovaného. Jakým způsobem tak učiní je již na něm. Pokud žalobce v závěrečné řeči navrhoval, aby mu soud uložil při vyhovění žaloby povinnost sehnat žalovanému jiné ubytování, nic mu nebránilo, aby po celou dobu řízení jiné ubytování našel, resp. aby místo podání této žaloby vyvíjel úsilí k zajištění bytové potřeby na jiném vhodném místě. Navíc pokud by soud ve výroku měl žalobci uložit povinnost zajistit bytovou potřebu žalovaného, musel by žalobci k tomu dát určitou lhůtu, aby byl výrok vykonatelný. Vzhledem k tomu, že žalobce od ukončení nájemní smlouvy, tj. od října 2023, dosud žádné ubytování pro žalovaného nenašel, soud ani nepředpokládá, že by se tak stalo ve lhůtě, kterou by uložil. I bez uložení této povinnosti může žalobce najít jiné ubytování a žalovaného tam přestěhovat, čímž dojde k vyřešení předmětu tohoto řízení. Soudu se tak z projednávané věci jeví, že žalobce vyvíjí větší snahu o vystěhování žalovaného ze své ubytovny, než k nalezení jiného vhodného ubytování. O tom dle názoru soudu svědčí i nepatřičné poukazování žalobce na nedoplatek za bydlení jako jeden z důvodů pro vyklizení žalovaného. Žalobci v postavení opatrovníka musí být známa finanční situace žalovaného, který dle sdělení opatrovníka má příjem pouze ve výši životního minima, a byl to právě žalobce, který žalovanému neprodloužil ubytovací smlouvu, na základě které žalovanému zanikla dávka doplatku na bydlení, z níž bylo ubytování hrazeno. Obdobně žalobce k podpoření svého návrhu upozorňoval na § 63 o. z., který vyjmenovává osoby, které se nemohou stát opatrovníkem a mezi které patří i provozovatel zařízení, v němž opatrovanec pobývá. K tomu je třeba říct, že to byl právě žalobce, který žalovaného ubytoval ve své ubytovně, ačkoli byl jeho opatrovníkem, a proto není na místě se nyní tohoto ustanovení dovolávat. Ze všech uvedených důvodů soud s ohledem na princip dobrých mravů podle § 2 odst. 3 o. z. odepřel žalobci ochranu jeho práva vyplývajícího z ustanovení § 1040 o. z. na vyklizení žalovaného z nemovitosti žalobce a výrokem I. rozsudku rozhodl o zamítnutí žaloby.

34. Toto rozhodnutí má povahu pouze tzv. rozhodnutí pro tentokrát s tím, že pokud by došlo k podstatné změně okolností, které byly podkladem pro odůvodnění tohoto zamítavého rozsudku, není vyloučeno, aby se žalobce domáhal ochrany svého vlastnického k předmětné nemovitosti dle § 1040 o. z. v novém soudním řízení.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů ve výši 15 488 Kč. Náklady řízení v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají z/e:- odměny ve výši 1 500 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále „a. t.“), ve znění do 31. 12. 2024, za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ve znění do 31. 12. 2024) po 1 500 Kč z tarifní hodnoty 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 a. t. ve znění do 31. 12. 2024),- náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ve znění do 31. 12. 2024) po 300 Kč,- odměny ve výši 9 200 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. a. t. ve znění od 1. 1. 2025 za čtyři úkony právní služby (1x účast na jednání dne 16. 1. 2025, 2x účast na jednání dne 10. 4. 2025 od 8:49 hodin do 11:58 hodin, 1x účast na jednání dne 2. 6. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve znění od 1. 1. 2025) po 2 300 Kč z tarifní hodnoty 30 000 Kč (§ 9 odst. 1 a. t. ve znění od 1. 1. 2025),- náhrady hotových výdajů ve výši 1 800 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 za čtyři úkony právní služby (1x účast na jednání dne 16. 1. 2025, 2x účast na jednání dne 10. 4. 2025 od 8:49 hodin do 11:58 hodin, 1x účast na jednání dne 2. 6. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve znění od 1. 1. 2025) po 450 Kč,- daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů ve výši 2 688 Kč.

36. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 12. 8. 2016 se pro určení výše odměny advokáta u žalob na vyklizení nemovitostí vychází ze závěru, že je-li předmětem žaloby vydání věci (vyklizení nemovitosti): „určí se výše odměny advokáta primárně z ceny této věci podle ustanovení § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu. Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, je nezbytné postupovat ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Tak tomu bude v případech, kdy hodnota nároku (plnění) nebyla nikdy zjišťována a objektivně stanovena a bylo by ji možné zjistit jen zcela nad rámec podstaty rozhodnutí o věci samé.“ Protože v daném případě soud neměl žádné podklady pro určení ceny vyklizované nemovitosti, resp. její části, a takové zjišťování pouze za účelem rozhodnutí o otázce nákladů řízení by bylo procesně neekonomické, určil tarifní hodnotu sporu podle § 9 odst. 1 a. t.

37. Žalobce je povinen zaplatit přisouzenou náhradu nákladů řízení k rukám České republiky na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi podle § 149 odst. 2 o. s. ř.

38. Lhůta ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.