21 C 206/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Boleslav pro 11 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 840 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 8 169 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozhodnutí s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne 29. 9. 2023 v pracovním poměru, který skončil dohodou k 16. 10. 2024. Žalovaný měl ve dnech od 25. 9. 2024 do 15. 10. 2024 v práci neomluvenou absenci. Ke dni skončení pracovního poměru měl žalovaný vyčerpáno 227,25 hodin dovolené, ačkoli ke dni skončení pracovního poměru mu vznikl nárok pouze na 174 hodin dovolené (tj. 146 hodin za rok 2024 a 28 hodin převedených za rok 2023). Žalobkyně proto požaduje náhradu mzdy ve výši 11 840 Kč za žalovaným čerpanou dovolenou ve dnech od 23. 8. 2024 do 25. 8. 2024 a od 28. 8. 2024 do 29. 8. 2024 v délce 53,25 hodin. Svůj dluh žalovaný nevyrovnal, ač byl žalobkyní k zaplacení vyzýván, naposledy prostřednictví jejího zástupce dne 20. 1. 2025.

2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Polské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 22 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalobkyně (zaměstnavatel) mohla s ohledem na bydliště žalovaného (zaměstnance) v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku) podat žalobu pouze u českého soudu.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci.

6. Žalovaný vykonával pro žalobkyni na základě pracovní smlouvy ze dne 29. 9. 2023 ve znění jejího dodatku z 26. 6. 2024 práci jako řidič. Pracovní smlouva byla uzavřena do 30. 9. 2025, sjednaná dovolená činila čtyři týdny ročně. (pracovní smlouva ze dne 29. 9. 2023, dodatek k pracovní smlouvě ze dne 1. 7. 2024). V roce 2024 žalovaný čerpal celkem 227,25 hodin dovolené, z čehož 28 hodin měl převedených za rok 2023. (přehled čerpané dovolené za rok 2024 a rekapitulace dovolené za rok 2024) Dovolenou čerpal mj. ve dnech od 23. 8. 2024 do 25. 8. 2024, tj. 34,5 hodin, za což mu žalobkyně vyplatila 8 921 Kč před zdaněním, a od 28. 8. 2024 do 29. 8. 2024, tj. 23 hodin, za což mu žalobkyně vyplatila 5 948 Kč před zdaněním. (výplatní lístek za měsíc 8/2024) Za srpen 2024 byl žalovanému vyplacen žalobkyní celkový příjem 33 348 Kč (výplatní lístek za měsíc 8/2024 a potvrzení o vyplacení částky z banky) a za září 2024 celkový příjem 22 573 Kč. (výplatní lístek za měsíc 9/2024 a potvrzení o vyplacení částky z banky) Žalovaný neomluveně zmeškal směnu ve dnech 25. 9. 2024, 26. 9. 2024, 30. 9. 2024, 1. 10. 2024, 4. – 6. 10. 2024, 9. – 10. 10. 2024 a 14. – 15. 10. 2024, tj. celkem neomluveně zameškal 126 hodin a 30 minut. (upozornění na porušení pracovních povinností z 30. 9. 2024 včetně podacího lístku z 30. 9. 2024, měsíční výkaz žalovaného za září 2024, měsíční výkaz žalovaného za říjen 2024) Pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil dohodou účastníků k 16. 10. 2024. (dohoda o rozvázání pracovního poměru z 16. 10. 2024). Žalobkyni vznikla za žalovaným pohledávka v celkové výši 11 840 Kč. (výplatní lístek za měsíc 10/2024). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě žalované částky do 30. 11. 2024 výzvou ze dne 6. 11. 2024 (výzva k zaplacení dluhu z 6. 11. 2024, e-mail žalovanému z 6. 11. 2024, vrácená doručenka dopisu odeslaného 6. 11. 2024) a následně dne 20. 1. 2025 zástupcem žalobkyně. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 4. 2. 2025. (předžalobní výzva ze dne 20. 1. 2025 včetně podacího lístku ze dne 4. 2. 2025).

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

9. Dle § 222 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jako „zákoník práce“), je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.

10. Dle § 223 odst. 1 zákoníku práce může zaměstnavatel dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodu podle odstavce 1, který vznikl v tomto roce.

11. Dle § 331 zákoníku práce vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

12. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným existoval pracovněprávní vztah založený pracovní smlouvou, na jejímž základě žalovaný po dobu od 29. 9. 2023 do rozvázání pracovního poměru dohodou dne 16. 10. 2024 vykonával pro žalobkyni práci. Žalovaný čerpal v roce 2024 dovolenou v celkovém rozsahu 227,25 hodin (naposledy pak ve dnech od 23. 8. 2024 do 25. 8. 2024 a od 28. 8. 2024 do 29. 8. 2024), za což mu žalobkyně vyplatila náhradu mzdy. Žalovaný však následně porušil svoji povinnost konat pro žalobkyni práci a v období od 25. 9. 2024 do 15. 10. 2024 zmeškal bez omluvy práci, následkem čehož mu byla krácena dovolená. Svým chováním tak žalovaný zapříčinil, že ztratil právo na jemu vyplacenou náhradu mzdy za čerpanou dovolenou a byl povinen podle § 222 odst. 4 zákoníku práce tuto náhradu žalobkyni vrátit. Žalobkyni tak vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení částky 11 840 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud za tohoto stavu shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši sazby stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti obsaženého v upomínce žalobkyně, když v tomto dni byl žalovaný s vrácením žalované částky již prokazatelně v prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 8 169 Kč. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 4 740 Kč za tři úkony právní služby po 1 580 Kč, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 1 279 Kč po zaokrouhlení.

14. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).