21 C 208/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 71 197,88 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky 16 821,84 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 821,2 Kč, s úrokem ve výši 26,16 % ročně z částky 60 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 004,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 600 Kč za období od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 223,96 Kč za období od 12. 11. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 54 376,04 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 376,04 Kč za období od 12. 11. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 10 925 Kč.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 6. 5. 2022, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 60 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet, jenž byl uveden ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně hradit měsíční minimální platby, a to vždy do té doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen hradit, bylo žalovanému sděleno každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný na webových stránkách společnosti Creditea, o vystavení rozpisu plateb byl žalovaný informován prostřednictvím e-mailu. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých z veřejně dostupných databází, ze sociálních a demografických dat, z žalovaným předložených dokumentů, a to výpisu z jeho bankovního účtu či náhledu do jeho bankovního účtu. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 14. 11. 2022 zesplatnila, zesplatnění bylo žalovanému oznámeno dopisem, kterým ho právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností k 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku ve výši 8 313,23 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 60 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 600 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 14. 11. 2022 ve výši 10 597,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 26,16 % ročně z dlužné jistiny za období od 15. 11. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 13 821,20 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny za období od 15. 11. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 8 004,25 Kč, smluvního úroku ve výši 26,16 % ročně z částky 60 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 60 600 Kč (skládající se z dlužné jistiny a dlužného poplatku). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou ve lhůtě nejméně sedmi dní před podáním žalobního návrhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 6. 5. 2022 za pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 54 % ročně. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena na dobu neurčitou, s tím, že měsíční splátka měla být uhrazena vždy k 9. dni v daném měsíci. Žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně měsíční minimální platby, a to vždy do té doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen hradit, byly žalovanému sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný na webových stránkách společnosti Creditea. Žalovaný byl povinen právní předchůdkyni žalobkyni dle smluvních ujednání vrátit celkem částku 79 504,29 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, – osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru vč. smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a občanský průkaz žalovaného).

6. Zůstatek žalovaného na jeho účtu za období od 1. 11. 2021 do 5. 5. 2022 byl v záporných hodnotách, žalovaný splácel větší množství závazků a část jeho příjmů tvořily nové úvěry či půjčky od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (výpis z účtu žalovaného za období od 1. 11. 2021 do 5. 5. 2022).

7. Postupně v období od 6. 5. 2022 do 27. 9. 2023 žalovaný načerpal celkem částku 62 689,27 Kč. Na svůj dluh žalovaný uhradil pouze dne 7. 6. 2022 částku 4 134,05 Kč a dne 13. 7. 2022 částku 4 179,18 Kč. Celkem tedy na úvěr zaplatil 8 313,23 Kč (historie splácení).

8. Výzvou ze dne 19. 9. 2022 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění dluhu, nebude-li dlužná částka řádně a včas uhrazena (opakovaná výzva k úhradě z 19. 9. 2022)

9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, odeslaným dne 27. 10. 2023. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k jejímu zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy č. 1 Seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023).

10. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2024 odeslaným následujícího dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 15. 2. 2024 včetně podacího lístku ze dne 16. 2. 2024).

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

12. Dne 6. 5. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 62 689,27 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný se je zavázal vrátit společně se smluvním úrokem za poskytnutí úvěru. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatku a úroku včas a řádně nevrátil, na pohledávku uhradil pouze částku ve výši 8 313,23 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

22. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

23. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 62 689,27 Kč, žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 8 313,23 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Poměry žalovaného byly zkoumány na základě výpisu z jeho účtu, z nějž však plyne, že žalovaný měl větší množství závazků, které splácel, že si i nadále půjčoval od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a že měl zůstatek na účtu v minusu. Uvedené zjištění mělo u právní předchůdkyně žalobkyně vzbudit pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutou částku splácet a o to víc důkladněji měla prozkoumat poměry žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, nemohla znát finanční situaci žalovaného. Nad rámec toho soud jen podotýká, že z uvedeného účtu je současně zjevné, že u žalovaného i bez dalšího přezkoumání údajů, lze mít za to, že jsou u něj dány oprávněné obavy z toho, že nebude schopen úvěr řádně splácet.

24. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

25. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).

26. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 54 376,04 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (62 689,27 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (8 313,23 Kč).

27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, odeslaným mu dne 27. 10. 2023, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 12. 11. 2023, tj. ode dne následujícího po uplynutí 10denní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto bylo žalovanému doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (1. 11. 2023).

28. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem I. zamítnout.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 145 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 424 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), odměna ve výši 14 160 Kč za čtyři úkony právní služby po 3 540 Kč, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem dne 16. 9. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu), a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 3 225,60 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 52 % z částky 21 009,6 Kč činí po zaokrouhlení částku 10 925 Kč. Za podání ze dne 29. 8. 2024 soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť doplňující podání, resp. procesní vyjádření žalobkyně, si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace. Samostatné podání tak nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).