21 C 208/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 20 921 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč do 3. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10 921 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 921 Kč od 17. 8. 2023 do 2. 1. 2025, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 921 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 10 000 Kč do 3. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovanou dne 17. 7. 2023 společnost , právnická osoba, . (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) pomocí webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB). Na základě smlouvy o úvěru čerpala žalovaná na svůj účet č. , č. účtu, úvěr v celkové výši 10 000 Kč, který měl být splacen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč nejpozději dne 16. 8. 2023. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024. Celkový dluh za žalovanou sestává z nesplacené jistiny 10 000 Kč a poplatku ve výši 10 921 Kč, když žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.

2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovanou dne 17. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , kterou se zavázala žalované poskytnout částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná měla tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč (před slevou) nejpozději dne 16. 8. 2023. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 %. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou seznámila s jejími právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy. (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze 17. 7. 2023 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím částky zkoumala pouze to, zda žalovaná není vedena ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB). (tvrzení žalobkyně) Na účet žalované č. , č. účtu, byla platba ve výši 10 000 Kč provedena dne 17. 7. 2023. (potvrzení o provedení transakce, zpráva , právnická osoba, . ze dne 23. 6. 2025) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. (dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek) O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 20. 12. 2024 odeslaným téhož dne společně s předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky do tří dnů. (oznámení o postoupení pohledávky z 20. 12. 2024 a předžalobní upomínka ze dne 20. 12. 2024 včetně podacího lístku z 20. 12. 2024) Žalovaná nerozporovala, že na poskytnutou částku ničeho neuhradila.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

10. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

16. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 10 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala její příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat pouze prostřednictvím lustrací žalované ve veřejně přístupných databázích. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala příjmy a výdaje žalované a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, nemohla znát finanční situaci žalované.

17. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.

18. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

19. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 10 000 Kč, tj. částka, kterou jí skutečně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla, když žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni na svůj dluh nic neuhradila.

20. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2024, odeslanými dne 20. 12. 2024, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 3. 1. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě, která jí byla doručena třetí pracovní den po odeslání (30. 12. 2024).

21. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

23. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.