21 C 214/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa žalovaného pro 16 839,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 727,11 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 727,11 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 12 112,5 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 949,18 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 8 903,66 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 015,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 585 Kč od 22. 10. 2024 do 24. 11. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 857,89 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % z částky 4 727,11 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu dne 28. 4. 2025 včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dálkovým způsobem dne 22. 12. 2021, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), žalovanému bezúčelový úvěr až do výše 10 000 Kč, který mohl opakovaně čerpat. Celkem žalovaný načerpal částku 15 725,36 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v minimálních měsíčních splátkách, konkrétní výše, počet a četnost plateb byla žalovanému sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný na online účtu , Anonymizováno, (www., Anonymizováno, .cz). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databází a na základě doloženého výpisu z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 21. 3. 2024 zesplatnila. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 10 998,25 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 s účinností ke dni 21. 10. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 16 839,61 Kč (představující součet dlužné jistiny 8 903,66 Kč, poplatku ve výši 2 681,34 Kč a dlužného úroku z jistiny do zesplatnění, tj. dne 21. 3. 2024, ve výši 5 254,61 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny za období od 22. 3. 2024 do 21. 10. 2024 ve výši 949,18 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny za období od 22. 3. 2024 do 21. 10. 2024 ve výši 1 015,78 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 585 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 8 903,66 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení žalované částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dálkovým způsobem dne 22. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na dobu neurčitou, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 48 % ročně, a to v měsíčních splátkách, jejichž výše a četnost byla žalovanému sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný na www.creditea.cz. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 12. 2021 včetně smluvních podmínek a standardních informací o spotřebitelském úvěru).

6. Žalovaný celkem načerpal dne 22. 12. 2021 částku 10 000 Kč, dne 13. 3. 2022 částku 2 500 Kč, dne 28. 5. 2022 částku 1 500 Kč, dne 23. 9. 2022 částku 1 250 Kč a dne 23. 10. 2022 částku 475,36 Kč. Poskytnuté peněžité prostředky byly poukázány na účet žalovaného č. , č. účtu, . (potvrzení o provedení transakce, tabulka umoření)

7. Žalobkyně zkoumala příjmy žalovaného z jeho výplatních pásek u společnosti , právnická osoba, za období září, říjen a listopad 2021. (výplatní pásky za období září, říjen a listopad 2021)

8. Sjednané splátky ze smlouvy žalovaný nehradil řádně a včas, na svůj závazek uhradil celkem částku 10 998,25 Kč. (tabulka umoření)

9. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně vyzýván výzvou ze dne 15. 2. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění, k němž nakonec došlo dne 21. 3. 2024. (tabulka umoření, výzva před zesplatněním dluhu ze dne 15. 2. 2024)

10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, odeslaným dne 11. 11. 2024. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně podacího lístku ze dne 11. 11. 2024).

11. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 31. 12. 2024 odeslaným 31. 12. 2024. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. (předžalobní upomínka ze dne 31. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 31. 12. 2024).

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

13. Dne 22. 12. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr s úvěrovým rámcem až do výši 10 000 Kč, který mohl opakovaně čerpat, přičemž žalovaný celkem načerpal částku 15 725,36 Kč. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Celkem žalovaný na úvěr uhradil částku 10 998,25 Kč. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně pouze příjmy žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, což bylo oznámeno žalovanému dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

23. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

24. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 15 725,36 Kč, žalovaný jí však z této částky vrátil pouze částku 10 998,25 Kč. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že se zaměřila pouze na ověření příjmu žalovaného, výdaje žalovaného však nezkoumala vůbec. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

25. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

26. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

27. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 4 727,11 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou mu právní předchůdkyně skutečně poskytla (15 725,36 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (10 998,25 Kč).

28. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024, odeslaným mu dne 11. 11. 2024, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 25. 11. 2024, tj. ode dne následujícího po uplynutí 10denní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto mu bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (14. 11. 2024).

29. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

31. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.