21 C 226/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 35 866,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 35 866,26 Kč spolu s úrokem ve výši 18 % ročně z částky 35 866,26 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 866,26 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 3 613 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 35 866,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru č. KTK/210993 [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalované k běžnému č. [bankovní účet] úvěrový rámec až do výše 27 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splácet čerpané peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 18 % ročně splatným měsíčně a poplatky za poskytnuté bankovní služby průběžně odepsáním peněžních prostředků z účtu, k němuž byl kontokorent sjednán. Žalovaná byla proto povinna zajistit na svém účtu dostatečný kreditní zůstatek a dále nepřekročit sjednanou výši úvěrového rámce. Protože žalovaná překročila výši sjednaného úvěrového rámce a neuhradila ani přes upomínky právní předchůdkyně splatné splátky, prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný a ke dni [datum] odstoupila od smlouvy o běžném účtu a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 35 866,26 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně s účinností k témuž dni svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh neuhradila již ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí dne [datum], a zůstala žalobkyni dlužna částku 35 866,26 Kč společně s úrokem ve výši 18 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení.

2. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů poskytnutých jí žalovanou o jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech. Právní předchůdkyně žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace ve své interní databázi, v registru [příjmení] a databázích NRKI/BRKI, vše s negativním výsledkem.

3. Žalovaná je státní občankou [země]. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaná, která je občankou členského státu EU, může být žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).

4. Použitelnost českého práva vyplývá 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalované poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.

5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

6. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

8. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o zřízení a vedení cool konta pro mladé, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou zřídit a vést účet č. [bankovní účet] (smlouva o zřízení a vedení cool konta pro mladé ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK/210993 [číslo], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na jejím účtu kontokorentní úvěr s limitem 10 000 Kč, který byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna jednostranně navýšit až do 150 000 Kč. Úvěr byl dle smlouvy úročen úrokem ve výši 18 % ročně splatným měsíčně. Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit žalobkyni jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru a měsíční poplatky za správu a vedení úvěru a za vedení účtu. Žalovaná se zavázala úvěr splácet průběžně vklady na svůj běžný účet, z něhož byly příslušné částky odepisovány na splácení úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník. Dle čl. 9 písm. b) ve spojení s čl. 10 písm. b) produktových obchodních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr v případě prodlení žalované s úhradou splátky úvěru. Sazebníkem byla dána výše poplatků (žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne [datum], žádost/smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK/210993 [číslo] ze dne 8. 12. 2014, obecné obchodní podmínky platné od [datum], produktové obchodní podmínky platné od [datum] a sazebník odměn za poskytování bankovních služeb platný od [datum]). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech dlužníků (náhled do registrů). Z důvodu překročení úvěrového rámce a prodlení žalované s úhradou splátek úvěru právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a ke dni [datum] odstoupila od smlouvy o vedení účtu. Zároveň právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení jejího dluhu ve výši 35 866,26 Kč do [datum] (zesplatnění kontokorentního úvěru a odstoupení od smlouvy o vedení účtu ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, prohlášení k Příloze [číslo] Seznam pohledávek tvořících soubor pohledávek ze dne [datum], dohoda o úhradě úplaty ze dne [datum], prohlášení o okamžiku postoupení ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení žalované částky výzvou ze dne [datum] odeslanou žalované dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Žalobkyni předložené podací archy datované [datum] soud jako důkaz neprovedl, neboť nebyla předložena písemnost, jejíž odeslání měly prokazovat.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výš spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Dle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smluv a překročila sjednanou výši úvěru, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Po postoupení pohledávky na žalobkyně žalovaná neuhradila na svůj závazek ničeho a žalobkyně tak má vůči ní nárok na dlužnou jistinu ve výši 35 866,26 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do sjednaného úroku z úvěru z dlužné jistiny a úroku z prodlení z dlužné jistiny v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 3 613 Kč Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 435 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu), a dle § 137 odst. 1 písm. a) o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 378 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů za následující úkony: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

17. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).