21 C 230/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Novotné, LL.M. a přísedících JUDr. Zdeňka Kargera a Ing. Vratislava Moravy ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A ., IČO: IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Jméno žalované B , IČO: IČO žalované B sídlem Adresa žalované B pro žaloba o náhradu bolestného, ztížení společenského uplatnění a o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

I. Řízení se částečně zastavujea) co do částky 42 564,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 42 564,96 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení ab) co do částky 118 684,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 118 684,80 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkua) částku 10 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 10 375 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení,b) částku 280 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 280 000 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení ac) částku 29 579 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 29 579 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítáa) co do částky 14 878,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 14 878,24 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení ab) co do částky 160 227,2 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 160 227,2 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, na náhradu nákladů řízení částku 100 956,2 Kč.

V. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení vzniklých státu ve výši 11 503,80 Kč.

VI. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 4 383 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni náhradu bolestného z pracovního úrazu ve výši 67 818,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 67 818,20 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení, náhradu za ztížení společenského uplatnění z pracovního úrazu ve výši 558 912 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % z částky 558 912 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 1. 1. 2022 do 22. 3. 2022 ve výši 29 579 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 29 579 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení. Podáními z 11. 12. 2024 a z 13. 12. 2024 pak vzala žalobkyně s ohledem na vypracovaný znalecký posudek žalobu částečně zpátky o 42 564,96 Kč na bolestném a o 118 684,80 Kč na ztížení společenského uplatnění, takže se nakonec domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni náhradu bolestného z pracovního úrazu ve výši 25 253,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 25 253,24 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení, náhradu za ztížení společenského uplatnění z pracovního úrazu ve výši 440 227,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % z částky 440 227,20 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 29 579 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky 29 579 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení. Žalobkyně rovněž žádala přiznat náhradu nákladů řízení.

2. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně byla od 18. 1. 2019 v pracovním poměru u žalované, když dne 30. 3. 2021 jiný zaměstnanec žalované, řidič vysokozdvižného vozíku, nedostatečně nadjel při objíždění žalobkyně a bokem vozíku jí najel na nohu, v důsledku čehož žalobkyně utrpěla při práci zranění (konkrétně otevřená tříštivá zlomenina V. prstce L nohy, kominutivní zlomenina dist. a středního článku malíku levé nohy s dislokací, otok a hematom nártu nohy distálně fibulárně, defekt nártu během hojení, subluxace v DIP skloubení levé nohy, přetrvávající otok malíku a dorza levé nohy, rigidita PIP i DIP skloubení L malíku nohy, prakt. ankylosa, kladívkovitá deformita s otlakem PIP kloubu malíku levé nohy po zlomenině dist. článku malíku, získaná plochá noha M21.47 – stav se zhoršením po úrazu, rozvoj organické afektivní poruchy při polymorbiditě). Žalobkyně je vlivem pracovního úrazu omezena v tom, co dělala, kdyby k úrazu nedošlo. Omezena je nejen fyzicky (omezení hybnosti a bolesti), ale fyzické omezení spojené s bolestmi a deformací pohybového aparátu jí neustále způsobuje psychické problémy. Způsobené zranění jí tedy stěžuje život a omezuje v aktivitách, které před zraněním vykonávala, a to v rozsahu, na jaký byla zvyklá. Po menších pochůzkách ve městě si doma musí přikládat obklady na bolavý promodralý nárt a oboustranně naplněná kolena a čekat až bolest a otoky po ošetření samy odezní, případně si vzít analgetika a jít si lehnout. Nevydrží stát delší dobu u sporáku nebo v mírném předklonu u vysavače či mopu. Bolí jí čekání ve frontě, čekání na příjezd MHD, záda při delším sezení na židli nebo v autě, navíc po takovém delším sezení dochází k otokům zraněné nohy a obou kolen. Dále jí činí potíže vystupovat z auta, chodit po schodech, do kopce či z kopce pro pocitově nestabilní a velmi bolestivá kolena. Před úrazem byla žalobkyně sportovně aktivní, chodila po horách, provozovala rekreační turistiku (např. skalní města, vyhlídky), věnovala se plavání a šnorchlování, navštěvovala wellness, jezdila na kole. Také hodně cestovala za kulturou (koncerty, divadelní představení, kino...), navštěvovala jarmarky, hrady a zámky a sedávala s přáteli. Nic z toho však nyní dělat nemůže. Žalobkyně se stydí za svou zdeformovanou nohu, musí nosit nadměrně širokou obuv, vyhýbá se lidem, v turistické obuvi jí noha natéká, brní, přejetá část nohy cca po deseti minutách chůze nateče a promodrá, chodí pomalu a chůze ji bolí, neklekne si, neudělá podřep, po nasazení ploutví na šnorchlování dostává křeče do nártu, nemůže řídit, takže jí musí někdo z rodiny vozit na různé terapie a jiné léčebné úkony, přičemž se současně jízdy autem děsí a špatně snáší časově náročnější jízdu (např. na křižovatkách s hrůzou očekává dopravní kolizi s jinými vozidly, zadržuje dech a pláč, je ztuhlá) a bezmála dva roky trpí stresovou inkontinencí. Došlo tedy k pracovnímu úrazu, v příčinné souvislosti s nímž žalobkyně utrpěla následky. Žalobkyně byla ohledně úrazu odkázána žalovanou na vedlejšího účastníka.

3. Za účelem stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění za zranění a jeho léčení si žalobkyně nechala vyhotovit dne 18. 12. 2023 lékařský posudek od MUDr. , jméno FO, , PhD., která bolestné ohodnotila na částku 83 443,20 Kč a výši ztížení společenského uplatnění na částku 558 912 Kč. Vedlejší účastník však s těmito závěry nesouhlasil a nechal si dne 1. 3. 2024 vyhotovit odborný lékařský posudek od doc. MUDr. , jméno FO, , MBA, na jehož základě uznal pouze nárok žalobkyně na bolestné ve výši 15 625 Kč. Žalobkyně si následně nechala vypracovat znalecký posudek MUDr. , jméno FO, , který ohodnotil míru bolestného 104 body a míru ztížení společenského uplatnění 1 120 body. Znalec zcela odborně a věrohodně vysvětlil, jakým způsobem došel ke svým závěrům. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2022 činila částku 39 306 Kč, z níž je 1 % a tedy hodnota jednoho bodu 393,06 Kč. Žalobkyně proto požaduje bolestné ve výši 25 253,24 Kč (tj. 104 body x 393,06 Kč ponížené o uhrazenou částku 15 625 Kč) a ztížení společenského uplatnění ve výši 440 227,20 Kč (tj. 1 120 bodů x 393,06 Kč).

4. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ve znění účinném do 26. 10. 2015 platilo, že hodnota jednoho bodu byla stanovena částkou 250 Kč. K bolesti nebo ztížení společenského uplatnění muselo dojít přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 276/2015 Sb., tj. před 26. 10. 2015. To se však v posuzovaném případě nestalo. K bolesti nebo ztížení společenského uplatnění nedošlo ani před 21. 7. 2016, takže nejde použít ani nařízení vlády č. 276/2015 Sb. účinné od 26. 10. 2015 do 20. 7. 2016. Náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění se v posuzovaném případě stanoví podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ve znění účinném od 21. 7. 2016 do 31. 12. 2022. Nicméně nařízení vlády č. 451/2022 Sb. zavedlo od 1. 1. 2023 zcela nové přechodné ustanovení, které říká, že pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 451/2022 Sb., tj. přede dnem 1. 1. 2023, a nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 451/2022 Sb., tj. přede dnem 1. 1. 2023, rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 451/2022 Sb., tj. ode dne 1. 1. 2023. V posuzovaném případě byly bolest a ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku pracovního úrazu přede dnem 1. 1. 2023, přičemž o nich dosud rozhodnuto nebylo, když soudní řízení stále běží. Je to pouze soud, kdo může rozhodnout o stanovení těchto náhrad, když lékař může stanovit pouze počet bodů v lékařském posudku, nikoli rozhodnout o stanovení výše náhrady. Navíc lékařské posudky, které lékaři, často spolupracující s pojišťovnami, vypracovávají, jsou bodově podhodnoceny a následně korigovány (bodově navyšovány) znaleckými posudky až v rámci soudního řízení. Náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění se tedy v posuzovaném případě stanoví podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 451/2022 Sb., tj. ve znění ode dne 1. 1. 2023, kdy podle § 3 odst. 1 hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.

5. Kromě toho žalobkyně žádala vedlejšího účastníka o vyplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání její pracovní neschopnosti od 1. 1. 2022 do 22. 3. 2022 (tj. 2 měsíce a 16 pracovních dní), když žalobkyni byla vyplacena po zdanění částka 108 131 Kč pouze za období od 30. 3. 2021 do 31. 12. 2021 a pracovní neschopnost vznikla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Žalobkyně pracovala u žalované v třísměnném pracovním režimu s nerovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobou 37,50 hodin (tj. na jeden pracovní den připadá 7,50 hodiny). V období od 1. 1. 2022 do 22. 3. 2022 se jednalo celkem o 57 pracovních dnů, což je celkem 427,50 hodin. V roce 2020 žalobkyně celkem odpracovala 1 399 hodin a obdržela v součtu na hrubé mzdě částku 387 037 Kč. Její průměrný hodinový výdělek za rok 2020 tak po zaokrouhlení činil 276,70 Kč. Počtu hodin by proto odpovídala hrubá mzda 118 289,25 Kč (427,50 hodin x 276,70 Kč). Za čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém došlo k úrazu (tj. říjen až prosinec 2020) odpracovala žalobkyně 416,50 hodin a obdržela v součtu na hrubé mzdě částku 116 207 Kč. Její průměrný hodinový výdělek za čtvrté čtvrtletí roku 2020 tak činí po zaokrouhlení 279 Kč. Počtu hodin by proto odpovídala hrubá mzda 119 272,50 Kč (427,50 hodin x 279 Kč). Od ČSSZ žalobkyně za období od 1. 1. 2022 do 22. 3. 2022 obdržela náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 57 753 Kč. Žalobkyně tak má nárok na dorovnání mzdy za dobu trvání pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem ve výši 61 519,50 Kč (tj. 119 272,50 Kč minus 57 753 Kč) či 60 536,25 Kč (tj. 118 289,25 Kč minus 57 753 Kč). Žalobkyně však po žalované žalobou požaduje pouze částku 29 579 Kč.

6. K ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované došlo 23. 3. 2022 dohodou. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou k úhradě žalovaných částek do 20. 8. 2024. Žalovaná však žalobkyni sdělila, že veškeré její nároky již byly vypořádány.

7. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť pracovní neschopnost nesouvisí s utrpěným pracovním úrazem a znalecký posudek MUDr. , jméno FO, nemůže být podkladem pro přiznání nároku, když znalec nemá odbornost posoudit újmu, která žalobkyni nastala v souvislosti s pracovním úrazem.

8. Žalovaná uvedla, že žalobkyně byla již ohledně pracovního úrazu odškodněna, když jí bylo vyplaceno na bolestném za 62,5 bodu celkem 15 625 Kč a na náhradu za ztrátu na výdělku k 31. 12. 2021 celkem 127 226 Kč. Stav žalobkyně byl hodnocen znalkyní MUDr. , jméno FO, , dle které pracovní úraz nezanechal žalobkyni žádné významné trvalé následky a žalobkyně mohla nadále pracovat na své pozici referentka skladu. Limitovat ji mohlo pouze onemocnění páteř, které však s pracovním úrazem nesouvisí. Ke ztížení společenského uplatnění u žalobkyně nedošlo. Škoda na straně žalobkyně v souvislosti s pracovním úrazem nevznikla. Následně si žalobkyně nechala vypracovat lékařský posudek od MUDr. , jméno FO, , PhD. a vedlejší účastník od doc. MUDr. , jméno FO, , MBA. MUDr. , jméno FO, došel k závěru, že u žalobkyně došlo pracovním úrazem k tříštivé zlomenině posledního distálního článku V. prstu levé dolní končetiny s porušením kožního krytu a následnou operační úpravou kladívkovité deformity malíku levé nohy v lokální anestezii. V přímé souvislosti s pracovním úrazem pak byla dle tohoto lékaře jen pracovní neschopnost trvající od 30. 3. 2021 do 31. 12. 2021. Další prodloužení pracovní neschopnosti již bylo pouze pro obecné onemocnění. Pracovní úraz podle znalce nemohl u žalobkyně zanechat posudkově významné trvalé zdravotní následky.

9. Žalovaná sporovala znalecký posudek MUDr. , jméno FO, , který podle ní nedisponuje potřebnou odborností k vypracování znaleckého posudku ve věci, neboť nemá odbornost posoudit újmu, která žalobkyni nastala v souvislosti s pracovním úrazem a rovněž si nepřibral konzultanta k hodnocení případného psychického onemocnění žalobkyně. Znalec neměl podklady o předchozím zdravotním stavu žalobkyně, jeho posudek neobsahuje odůvodnění navýšení bodového hodnocení a ponížení položek u ztížení společenského uplatnění. Zlomeninu hodnotí jinak než MUDr. , jméno FO, , když znalec MUDr. , jméno FO, používá položky 16.16 a 1.10, přičemž by měl použít položku 16.

35. Stanovená výše ztížení společenského uplatnění je nadhodnocená, když např. u psychické újmy vychází ze 70 % způsobení pracovním úrazem, přičemž ale žalobkyně již před úrazem měla psychiatrickou diagnózu. Znalec rovněž uvedl, že mu není známo, zda byl psychický stav žalobkyně ustálen, či zda se žalobkyně s psychickým stavem nadále léčí. Žádné následky související s poraněním malíku žalobkyně nemá, jde pouze o její emoční projevy, které nemají základ v pracovním úrazu. Znalec MUDr. , jméno FO, dále uplatnil položku 9.43 ze 70 %, ačkoliv žalobkyně trpěla oboustranným plochonožím před pracovním úrazem a tuto položku nelze pokládat za následek pracovního úrazu, jak i sděloval MUDr. , jméno FO, . Ve věci by proto měl být vypracován znalecký posudek znalcem z oboru pracovní úrazy a nemoci z povolání.

10. Vedlejší účastník žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl zamítnutí žaloby, přičemž se odkázal na své vyjádření ze 7. 10. 2024.

11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

12. Žalobkyně u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy z 18. 1. 2019 na pozici skladového referenta, a to v třísměnném pracovním režimu s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou 37,5 hodin týdně. Pracovní poměr byl následně sjednán na dobu neurčitou. (pracovní smlouva ze dne 18. 1. 2019, informace o obsahu pracovního poměru ze dne 18. 1. 2019 a dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne 15. 1. 2020)

13. V roce 2020 v lednu žalobkyně odpracovala 144,50 hodiny za hrubou mzdu 28 039 Kč, v únoru 105 hodin za hrubou mzdu 23 457 Kč, v březnu 97,50 hodiny za hrubou mzdu 28 445 Kč, v dubnu 0 hodin za hrubou mzdu 23 355 Kč, v květnu 127,50 hodiny za hrubou mzdu 30 436 Kč, v červnu 135 hodin za hrubou mzdu 33 246 Kč, v červenci 129,50 hodiny za hrubou mzdu 34 813 Kč, v srpnu 114 hodin za hrubou mzdu 34 939 Kč, v září 129,50 hodiny za hrubou mzdu 34 100 Kč, v říjnu 165 hodin za hrubou mzdu 33 847 Kč, v listopadu 120 hodin za hrubou mzdu 47 685 Kč a v prosinci 131,50 hodiny za hrubou mzdu 34 675 Kč. (výplatní pásky žalobkyně za období leden 2020 až prosinec 2020)

14. Dne 30. 3. 2021 řidič vysokozdvižného vozíku nedostatečně nadjel při objíždění žalobkyně a bokem vozíku jí najel na nohu, čímž žalobkyni vzniklo poranění. V době nehody byla žalobkyně zaměstnankyní žalované. (nesporné skutečnosti)

15. Dle lékařské zprávy MUDr. , jméno FO, ze dne 17. 2. 2022 žalobkyně podstoupila v souvislosti s pracovním úrazem dne 30. 9. 2021 operaci, stav se zhoršením po pracovním úrazu – otoky po zátěži, bolestivost, byla jí doporučena vhodná práce s odlehčením dolních končetin vsedě. (lékařská zpráva MUDr. , jméno FO, ze dne 17. 2. 2022)

16. Dle lékařského posudku MUDr. , jméno FO, ze dne 14. 3. 2022 vydaného pro účely pracovněprávních vztahů žalobkyně nesměla vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz. (lékařský posudek ze dne 14. 3. 2022)

17. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od 30. 3. 2021 do 22. 3. 2022. (nesporné skutečnosti)

18. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od 30. 3. 2021 do 22. 3. 2022 pro pracovní úraz, na délku pracovní neschopnosti nemělo vliv jiné onemocnění. (potvrzení MUDr. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , praktické lékařky, , adresa, , o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem vydané dne 29. 3. 2022)

19. Žalobkyni byla vyplacena vedlejším účastníkem náhrada za ztrátu na výdělku za období od 30. 3. 2021 do 31. 12. 2021 po zdanění ve výši 108 131 Kč. (nesporné skutečnosti)

20. Žalobkyně obdržela na nemocenské od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022 částku 22 103 Kč, za období od 1. 2. 2022 do 28. 2. 2022 částku 19 964 Kč a za období od 1. 3. 2022 do 22. 3. 2022 částku 15 686 Kč. (výpisy z účtu o přiznání nemocenské)

21. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 23. 3. 2022 dohodu o rozvázání pracovního poměru ukončeného ke dni 23. 3. 2022, když důvodem rozvázání bylo, že dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb žalobkyně nesměla dále konat svou dosavadní práci pro pracovní úraz ve smyslu § 52 písm. d) zákoníku práce. Současně se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit odstupné ve výši dvanáctinásobku jejího průměrného výdělku. (dohoda o ukončení pracovního poměru ze dne 23. 3. 2022)

22. Dne 16. 9. 2022 vypracovala MUDr. , jméno FO, lékařský posudek, v němž došla k závěru, že při pracovním úrazu žalobkyně utrpěla tříštivou zlomeninu prostředního a distálního článku V. prstu levé nohy s porušením kožního krytu a s následnou operační úpravou kladívkovité deformity malíku levé nohy v lokální anestezii. Pracovní neschopnost pro pracovní úraz trvala do 31. 12. 2021, když následně se žalobkyně léčila pro potíže bederní páteře. Bolestné ohodnotila celkem 62,5 body za položky č. 16.35 (40 bodů), č. 1.3 (12,5 bodu) a č. 1.4 (10 bodů). V důsledku pracovního úrazu pak nepředpokládala žádné trvalé následky a došla k závěru, že žalobkyně nadále může vykonávat svoji původní profesi referentky sklady, ačkoli je možné, že potíže s páteří, které nesouvisí s pracovním úrazem, jí v tom zabrání. (odborné posouzení MUDr. , jméno FO, z 16. 9. 2022)

23. Vedlejší účastník dopisem z 23. 9. 2022 žalobkyni oznámil, že na základě odborného lékařského stanoviska znalce a poradce v oboru zdravotnictví je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem pracovní neschopnost žalobkyně od 30. 3. 2021 do 31. 12. 2021, další pracovní neschopnost je pak již pro onemocnění obecné povahy, přičemž žalobkyni přiznal nárok na bolestné za 62,5 bodu (položka č. 16.35 za 40 bodů, položka č. 1.3 za 12,5 bodu, položka č. 1.4 za 10 bodů). Ke ztížení společenského uplatnění nedošlo. (vyrozumívací dopis vedlejšího účastníka z 23. 9. 2022)

24. Vedlejší účastník dopisem z 27. 9. 2022 žalobkyni vyrozuměl o vyplacení částky 15 625 Kč (tj. 62,5 bodu * 250 Kč) a 800 Kč za náhradu nákladů spojených s léčbou. (vyrozumívací dopis vedlejšího účastníka z 27. 9. 2022)

25. Žalobkyni bylo za poranění přiznáno bolestné ve výši 15 625 Kč, které jí vyplatil vedlejší účastník. Za ztížení společenského uplatnění žalobkyni nic přiznáno nebylo. (nesporné skutečnosti)

26. Vedlejší účastník dopisem ze 7. 10. 2022 žalobkyni sdělil, že náhrada za ztrátu na výdělku za období od 30. 3. 2021 do 31. 12. 2021 činí 127 226 Kč, z čehož bude žalobkyni po odečtení daně vyplacena částka 108 131 Kč. (vyrozumívací dopis vedlejšího účastníka ze 7. 10. 2022)

27. Dne 18. 12. 2023 vypracovala , právnická osoba, , Ph.D. lékařský posudek, v němž došla k závěru, že žalobkyně má nárok na 212 bodů za bolestné a 1 420 bodů za ztížení společenského uplatnění. Při určení bolestného vycházela z položek č. 16.35 (40 bodů), č. 1.4 (22,5 bodu), přičemž tyto dvě položky navýšila o 50 % pro komplikace (56,25 bodů) a o dalších 50 % pro náročný způsob léčení (56,25 bodů), dále z položky 1.2 (12 bodů) a č. 1.4 (25 bodů). Při určení ztížení společenského uplatnění vycházela z položek č. 9.49 (300 bodů), č. 9.43 (800 bodů), přičemž body ponížila o 30 % pro přítomnost změn zdravotního stavu nesouvisejících s poškozením zdraví pracovním úrazem (-240 bodů), a z položky 1.12 (800 bodů), přičemž body ponížila o 30 % pro přítomnost změn zdravotního stavu nesouvisejících s poškozením zdraví pracovním úrazem (-240 bodů). (lékařský posudek č. , hodnota, MUDr. , jméno FO, , Ph.D.)

28. Dne 1. 3. 2024 vypracoval doc. MUDr. , jméno FO, , , tituly za jménem, , MBA lékařský posudek, v němž došel k závěru, že u žalobkyně došlo při pracovním úrazu k tříštivé zlomenině prostředního a posledního článku V. prstu (malíku) levé nohy spojenými s hlubokou tržnou ránou na tomto prstu nohy o délce asi 2,5 cm. Do příčinné souvislosti s pracovním úrazem dal dočasnou pracovní neschopnost žalobkyně v období od 30. 3. 2021 do 31. 12. 2021. Dále trvající pracovní neschopnost nešlo uzavřít jako prokazatelně výhradně jenom pro zdravotní následky pracovního úrazu. Za dobu pracovní neschopnosti od 1. 1. 2022 do 22. 3. 2022 nejsou v doložené dokumentaci žádné zápisy zaměřené na zdravotní postižení žalobkyně z pracovního úrazu, ale jsou zmiňovány aktuální nálezy týkající se postižení páteře. Bodové ohodnocení bolestného MUDr. , jméno FO, , Ph.D. nebylo stanoveno správně. Lékařka měla použít pouze položku č. 16.35, která vylučuje položky zbylé, stažení rány čtyřmi drobnými stehy se samostatně bodově nehodnotí a tato položka (č. 1.2) je zohledněna v položce č. 16.

35. Navýšení o 50 % pro komplikace nelze provádět, když otok ani drobné přechodné defekty v místě úrazu nejsou komplikací léčení a postižení drobných kloubů charakteru ankylózy nebo kladívkové deformity se zohledňuje v rámci ztížení společenského uplatnění, rovněž se v případě žalobkyně nejednalo o celkové komplikace či komplikace ohrožující život a navíc 50 % z 62,5 bodu není 56,25 bodu, ale 31,25 bodu. Rovněž navýšení o 50 % pro náročný způsob léčení je spočítáno špatně (50 % z 62,5 bodu není 56,25 bodu, ale 31,25 bodu), rehabilitaci ani vyvázání prstů nelze podřadit pod náročný způsob léčení. Položka č. 1.4 pak měla být ohodnocena pouze 17,5 bodu dle použití položek č. 1.4 a č. 1.3, když operační rána na malíku levé nohy nemohla mít 3 cm, spíše 1,5 cm. Správně tak má žalobkyně nárok na 57,5 bodu. Nelze předpokládat a ani není doloženo, že by pracovní úraz zanechal u žalobkyně posudkově významné trvalé zdravotní následky, a proto je bodové ohodnocení za ztížení společenského uplatnění nulové. Položka č. , hodnota, se používá při úplné ztrátě prstu, prst nebyl ani významně zkrácen. Položka č. 9.43 je určena k zohlednění ploché nebo vbočené nohy a jiných poúrazových deformit nohy a hlezna, přičemž žalobkyně již před úrazem trpěla oboustrannou podélně i příčně plochou nohou těžkého stupně s vbočenými palci, a není zřejmé, jak by mohl úraz malíku tento stav posudkově významně změnit. Ploché nohy žalobkyně jsou důsledkem nadváhy a vrozených odchylek, patrně pak i dlouhého stání. Ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně ani nebylo nalezeno, že by trpěla revmatoidní artritidou nebo že by měl úraz vliv na osteoartrózu jiných kloubů. Nelze akceptovat ani užití položky č. 1.12, když nic neprokazuje, že by duševní postižení žalobkyně bylo posudkově významnou měrou způsobeno pracovním úrazem, což neuvádí ani psychiatr, který zhoršení duševní pohody shledává ve zklamání a pocitu křivdy žalobkyně a nesouhlasu s postupem vedlejšího účastníka při plnění pojistné události. Na zhoršení duševního stavu tak nemají vliv následky poranění malíku, ale nenaplnění jejího přání získat za pracovní úraz uspokojivé finanční zabezpečení. Postižení žalobkyně může být dáno tím, že trpí řadou závažných obecných onemocnění. (lékařský posudek doc. MUDr. , jméno FO, , CSc., , tituly za jménem, z 1. 3. 2024)

29. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nároku z titulu bolestného, ztížení společenského uplatnění a náhrady za ztrátu na výdělku předžalobní výzvou ze 7. 8. 2024 s žádostí o úhradu žalovaných částek nejpozději do 20. 8. 2024. (předžalobní výzva)

30. Žalovaná dopisem z 12. 8. 2024 potvrdila přijetí předžalobní výzvy s tím, že má za to, že nároky žalobkyně již byly vedlejším účastníkem vypořádány. Další stanovisko sdělí po projednání věci s vedlejším účastníkem. (odpověď žalované na předžalobní výzvu)

31. Ve věci byl dne 3. 12. 2024 vypracován znalecký posudek znalcem MUDr. , jméno FO, , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí a odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví. Znalec došel k závěru, že při pracovním úrazu došlo k těmto diagnózám: S 92.51 Zlomenina jiného prstu nohy – otevřená, S 91.1 Otevřená rána prstu(-ů) nohy bez poškození nehtu, S 90.3 Zhmoždění jiných a neurčených částí nohy pod kotníkem, F 43.2 Poruchy přizpůsobení - zhoršení stavu, T 93.0 Následky otevřené rány dolní končetiny (Následky poranění zařaditelného do S71.-, S81.-, S91.-, T13.1) a T 93.8 Následky jiných určených poranění dolní končetiny (Následky poranění zařaditelného do S70.-, S75.-, S79.7-S79.8, S80.-, 585.-, S89.7-S89.8, S90.-, S95.-, S99.7- S99.8, T13.0, T13.4, T13.8). V době úrazu byly u žalobkyně přítomny tyto diagnózy: M 21.4 Plochá noha [pes planus] (získaná) – oboustranně a F 41.2 Smíšená úzkostná a depresivní porucha. Pro ocenění bolestného znalec vycházel z diagnóz S 92.51 - Zlomenina jiného prstu nohy – otevřená, S 91.1 Otevřená rána prstu(-ů) nohy bez poškození nehtu, S 90.3 Zhmoždění jiných a neurčených částí nohy pod kotníkem a z toho, že žalobkyně podstoupila dne 30. 9. 2021 (v bodě 6.2 znaleckého posudku mylně uveden den 20. 9. 2021, když z obsahu posudku a založených lékařských zpráv plyne den 30. 9. 2021) operační výkon v lokální anestezii. Pro ocenění zvolil položky č. 1.3 (rána hluboká á 1 cm (zasahující i hlubší měkké tkáně včetně svalstva, případně pronikající ke kosti) za 15 bodů, č. 1.4 (při ráně pronikající do kloubu připočítat 10 bodů) za 10 bodů, č. 16.16 (zlomenina jednoho nebo více článků jiného prstu než palce) za 15 bodů a č. 1.10 (pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu obličeje, v okolí kloubů nebo okolí genitálu (poškození kůže s podkožím a svalem) podle rozsahu a lokalizace postižené části, za jedno pohmožděné místo 10 - 20 bodů) za 20 bodů a dále operační výkon dne 30. 9. 2021 za 20 bodů. Celkovou částku 80 bodů doporučil zvýšit o 1/3 (tedy o 24 bodů). Pracovní úraz žalobkyni způsobil trvalé následky, a to T 93.0 Následky otevřené rány dolní končetiny (Následky poranění zařaditelného do S71.-, S81.-, S91.-, T13.1) a T 93.8 Následky jiných určených poranění dolní končetiny (Následky poranění zařaditelného do S70-, S75-, S79.7-S79.8, S80.-, S85-, S89.7-S89.8, S90.-, S95.-, S99.7- S99.8, T13.0, T13.4, T13.8). Pro ocenění zvolil položky č. 9.43 (Plochá noha nebo vbočená noha a jiné poúrazové deformity nohy a hlezna) za 800 bodů a č. 1.12 (Duševní poruchy po jiných těžkých poraněních kromě poranění hlavy a mozku nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) - lehkého stupně) za 800 bodů. Obě tyto položky pak doporučil snížit o 30 % pro přítomnost změn zdravotního stavu, které nemají souvislost s úrazovým mechanismem, tedy o 240 bodů. Bolestné tedy ohodnotil celkem 104 body a ztížení společenského uplatnění 1 120 body. Posudek znalec vypracoval dle zdravotní dokumentace dodané žalobkyní a po provedení klinického vyšetření, jeho součástí je i fotografie postižené nohy, na které je patrná širší levá noha oproti noze pravé. Ze založené zprávy z psychiatrie z 21. 9. 2023 vyplývá, že žalovaná se léčila pro poruchu F.41.2 (smíšená úzkostně depresivní porucha), nicméně ve zprávě z 26. 9. 2024 se v souvislosti s úrazem objevuje porucha F.43.2 (porucha přizpůsobení). (znalecký posudek MUDr. , jméno FO, )

32. Ve svém výslechu znalec MUDr. , jméno FO, uvedl, že žalobkyně utrpěla úraz, kdy jí vysokozdvižný vozík najel na levou nohu, čímž na malíku nohy utržila tržnou ránu o velikosti 2,5 cm a otevřenou zlomeninu. Tomu odpovídají i diagnózy zlomenina jiného prstu nohy otevřená, otevřená rána prstu nohy bez poškození nehtu a zhmoždění jiných a neurčených částí nohy pod kotníkem. Dále se oceňuje i operační výkon, který podle zdravotnické dokumentace souvisel s úrazem. To vše znalec podle nařízení ohodnotil 80 body. Položku 1.3. znalec ohodnotil 15 body, protože za každý započatý centimetr rány se dává pět bodů. Znalec nepoužil položku 16.35, protože z prvotního vyšetření, rentgenologického nálezu a výsledku po léčbě plyne, že došlo k tříštivé zlomenině malíku a nikoli k rozdrcení, a proto položka drtivé poranění neodpovídá skutečnosti. Následný operační výkon je současně komplikací v léčbě, komplikace zde byly dále např. v nemožnosti nášlapu, opakovaných převazech, bolestivosti, v tom, že k zahojení došlo s defektem, který bylo třeba napravovat, a rovněž i v prodloužené době hojení, kdy běžná rána se zahojí do 14 dnů. Jedná se o komplikace způsobené výlučně pracovním úrazem, které neměly původ v předchozímu zdravotnímu stavu žalobkyně. Z těchto důvodů proto znalec považoval komplikace za komplikace středního rozsahu a body v souladu s nařízením navýšil o 1/3 a bolestné tak finálně ohodnotil na 104 bodů. Ohodnocení operace 20 body a současně navýšení bolestného o 1/3 jsou dvě rozdílné věci a nejde o jednu věc, která by byla dvakrát ohodnocena – bez úrazu by nebyla operace, operace je hodnocena jednou částkou a komplikace částkou jinou. Operační výkon se týkal špatného postavení po zhojeném úrazu a současně samotný výkon byl komplikací léčby původního úrazu. Protože je zde trvalé postižení po úrazu spočívající v následcích otevřené rány dolní končetiny a následcích jiných určených poranění dolní končetiny, znalec při určení částky za ztížení společenského uplatnění vyšel z přílohy č. 3 nařízení a vybral položku plochá noha nebo vbočená noha a jiné poúrazové deformity nohy a hlezna a dále položku duševní poruchy. Žalobkyně sice již před úrazem byla postižena statickou vadou noh, nicméně při osobním vyšetření žalobkyně bylo jednoznačně patrné, že na postižené noze došlo k rozvoji daleko těžších změn než na druhé noze ve smyslu statické vady, která byla přítomna v době úrazu. Před úrazem se žalobkyně rovněž léčila s psychiatrickými problémy (viz zpráva z psychiatrie čl. 9 znaleckého posudku), nicméně ze zprávy z psychiatrie z 29. 6. 2024 vyplývá souvislost psychiatrických potíží žalobkyně s proběhlým úrazem z 30. 3. 2021. U obou položek proto znalec body snížil o 30 %. Při hodnocení psychického stavu žalobkyně znalec vycházel ze zpráv citovaných v posudku. Na základě provedeného psychiatrického vyšetření je jednoznačně konstatována souvislost stavu s úrazem žalobkyně. Konzultanta pro hodnocení psychologických následků znalec nepotřeboval a to, že jej neměl, není nedostatkem znaleckého posudku. Pro hodnocení znalci postačilo to, co měl k dispozici, a nepotřeboval žádné zhodnocení od psychiatra. Znalci není známo, jak probíhá psychologická léčba žalobkyně, její současný psychologický vývoj, jak byla psychiatricky léčena ke dni zpracování znaleckého posudku ani zda je její psychický stav ustálen. Znalec není psychiatr a neví, jak moc léky ovlivní psychický stav žalobkyně, to však znalecký posudek neřeší. Znalec ve znaleckém posudku vycházel z dokumentace, která je v něm uvedena, přičemž zde nebyl důvod si vyžádat zdravotnickou dokumentaci od ošetřujícího lékaře žalobkyně, když pro zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně byla dostatečná dokumentace, z níž znalec vycházel. Zdravotní stav žalobkyně před úrazem znalec nehodnotil. Nadváha a ani obecné onemocnění spočívající v plochonoží žalobkyně neměly žádný vliv na jeho hodnocení. (výslech znalce MUDr. , jméno FO, z 22. 5. 2025)

33. Znalecký posudek doplněný následným výslechem znalce MUDr. , jméno FO, byl vypracován řádně, srozumitelně a logicky, tvrzení si neodporují a je podložen potřebnými dokumenty. Soud proto se závěry znalce souhlasí. Znalec vycházel z relevantních podkladů zahrnujících nejen potřebnou zdravotní dokumentaci žalobkyně, ale žalobkyni i osobně vyšetřil (na rozdíl od žalované zmiňovaného odborného posudku MUDr. , adresa, ). Ve výslechu znalec řádně vysvětlil, proč položky ohodnocení bolestného bodově navýšil a naopak položky ohodnocení ztížení společenského uplatnění ponížil. Soud jeho vysvětlení nemá co vytknout. Znalec také vysvětlil, proč pro hodnocení bolestného nevycházel z žalované tvrzené položky 16.35, když položka 16.35 (drtivé poranění prstu nohy) nedopovídá založeným lékařským zprávám, rentgenologickému nálezu ani výsledku léčby, dle nichž došlo k tříštivé zlomenině a nikoli k rozdrcení. Uvedený závěr znalce plyne ze založených lékařských zpráv citovaných ve znaleckém posudku (např. hned první ambulantní zpráva z 30. 3. 2021). Znalec dostál svému úkolu ohodnotit bolestné a ztížení společenského uplatnění, když se opíral o diagnózy zjištěné odborníky – lékaři žalované, a proto nepotřeboval ke svému zjištění pomoc jiného odborníka, jak také objasnil při svém výslechu.

34. Žalobkyně vypověděla, že před úrazem dělala, co chtěla, hodně cestovala, sportovala, hrála volejbal, badminton, plavala, šnorchlovala, chodila na pěší túry na 15 až 16 kilometrů, na vyhlídky, na rozhledny, do skalních měst, na zámky, hrady, jarmarky, jezdila na kole, třeba 50 kilometrů. To po úraze již nemůže. Natéká jí noha, velmi se jí zploštily nohy, takže musí nosit bačkorovité boty a v létě do sandálů chytré ponožky, část nohy pod malíčkem dodnes necítí, natéká jí to tam a malíček vyvolává pocit čerstvě strženého puchýře. Při chození se spoléhá na palec, protože rozjetou část nohy, malíček, necítí. Druhá noha se zranění přizpůsobila. Byla jí proto předepsána rehabilitace a nácvik chůze, ale cvičením si zablokovala kolena a kulhala ještě více. Lékař následně zjistil, že má poškozené menisky, prasklý vaz a potom se to objevilo i u druhého kolene, které má po dvou operacích. Protože nechce chodit o berlích, tak nosí na obou nohách ortézy. Bolí ji kyčle, jako kdyby jí do zubu někdo vrazil hřebík, šílená bolest trvající chvíli. Dle neurologa bolesti kyčle souvisí s kulháním a úrazem. Před úrazem jí bolela záda, ale neléčila se s tím, po úraze se jí záda zablokují i při špatném otočení, dokonce musela jezdit na píchání infuzí. Žalobkyni bolí sedět, stát, stále hledá úlevovou pozici pro nohy i záda. Chodí se jí čím dále hůře. Teď jí začal bolet a natékat kotník. Manžel jim doma zařídil vysoké postele s ortopedickými matracemi a připravuje jí Priessnitzovy obklady. Žalobkyně již nejezdí na wellness koupání, protože má pocit, že tam nepatří. Do vody chodí jen tam, kam stačí, aby ji nechytla křeč. Nemůže se odběhnout vyčůrat do křoví, protože to je pro ni kvůli nohám nadlidský výkon. Také nemůže jezdit vepředu v autě, protože se bojím aut vepředu. Má strach, že ji někdo přejede, že se jí vysměje. U poklady potřebuje, aby za ní nikdo nestál, v autobuse zase, aby byl někdo před ní. Na koncert se bojí jít, aby do ní někdo nestrčil. Při chůzi po chodníku se musí dívat před sebe, aby nevstoupila mezi auta, a neví, proč tomu tak je. Po antidepresivech přibrala a stydí se za svoje tělo. Někdy leží v posteli a hledá smysl pro to vstát a něco dělat. Přes týden nevaří, protože jí to nebaví. Víkendy tráví doma. Dva měsíce po úrazu se jí narodil vnouček, kterého o víkendech s manželem hlídají. Vnoučka ale žalobkyně nedohoní, nerozběhne se za ním. Pracovní poměr žalobkyně byl ukončen kvůli úrazu s 12 měsíčním odstupným. Aby ukončení pracovního poměru zvládla, tak dostala léky, protože nebyla schopna komunikovat a přes návaly pláči s nikým mluvit. Před úrazem k psychiatrovi ani k psychologovi nechodila. Začala k nim docházet proto, že si chtěla ublížit a nevěděla, co má dělat. K psychiatričce chodí jednou za tři měsíce a beru léky na předpis, Lexaurin a Venlafaxin. Od října 2022 dochází na sezení na psychoterapii. Chodí tam podle potřeby, třeba dvakrát za měsíc, ale nyní to zkouší omezit na jednou měsíčně. Psycholožka je přesvědčená, že věci, kterých se žalobkyně bojí, jsou způsobeny šokem z nehody. Žalobkyně pobírá invalidní důchod prvního stupně, do práce ani na brigádu nechodí. Žalobkyně má za to, že věci, které se jí dějí, mají příčinu v úrazu. Před tím pekla koláče na směnu, těšila se na lidi a dnes se jich jenom bojí a má fobii z toho, když má někdo přijít na návštěvu. (výpověď žalobkyně z 22. 5. 2025)

35. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu údaji Českého statistického úřadu a návrh žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem vypracovaným znalcem z oboru pracovních úrazů a nemocí z povolání, neboť by se jednalo o nadbytečné důkazy, když veškerá tvrzení byla v řízení bez důvodných pochybností ověřena.

36. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.

37. Žalobkyně a žalovaná se dne 18. 1. 2019 písemně dohodly, že žalobkyně bude pro žalovanou osobně vykonávat práci skladového referenta v nerovnoměrném rozsahu 37,5 hodin týdně, za což bude žalovaná platit žalobkyni dohodnutou odměnu. Žalobkyně pro žalovanou pracovala i v celém kalendářním roce 2020, celkem odpracovala 1 399 hodin, za což jí žalobkyně uhradila na hrubé mzdě částku 387 037 Kč, přičemž z toho za říjen až prosinec 2020 odpracovala 416,50 hodin a obdržela na hrubé mzdě částku 116 207 Kč. Dne 30. 3. 2021 žalobkyně utrpěla při výkonu činnosti pro žalovanou úraz, když jí řidič vysokozdvižného vozíku nedostatečně nadjel při objíždění a bokem vozíku jí najel na nohu. Uvedené zranění spočívalo v otevřené zlomenině (nikoli k rozdrcení) malíku levé nohy, v tržné ráně o velikosti 2,5 cm na tomto prstu (otevřená rána bez poškození nehtu) a zhmoždění jiných a neurčených částí nohy pod kotníkem. Žalobkyně pro tento úraz byla nucena podstoupit dne 30. 9. 2021 operaci. V souvislosti s tímto poraněním a jeho následnou léčbou žalobkyně utrpěla bolest ohodnocenou MUDr. , jméno FO, 80 body, které byly dále navýšeny o 1/3 na 104 body s ohledem na komplikace středního rozsahu, které byly žalobkyni úrazem způsobeny (spočívající v následné operaci, v nemožnosti nášlapu, opakovaných převazech, bolestivosti, v tom, že k zahojení došlo s defektem, který bylo třeba napravovat, a v prodloužené době hojení). Utrpěné poranění žalobkyni způsobilo trvalé následky spočívající v následcích otevřené rány dolní končetiny a následcích jiných určených poranění dolní končetiny, které MUDr. , jméno FO, ocenil celkem 1 120 body po zohlednění změn zdravotního stavu nemajících souvislost s pracovním úrazem a s tím souvisejícího snížení každé položky o 30 % (tj. 2x (800 bodů – 230 bodů)). Při stanovení výše položky plochá noha nebo vbočená noha a jiné poúrazové deformity nohy a hlezna vycházel z osobního vyšetření žalobkyně, při kterém bylo zřejmé, že, ač byla žalobkyně před úrazem stižena statickou vadou nohy, došlo na postižené noze k rozvoji daleko těžších změn než na noze druhé. Při určení výše položky duševní poruchy pak vycházel z toho, že se žalobkyně před úrazem léčila s psychiatrickými problémy, nicméně z lékařských zpráv jasně vyplývala souvislost následných psychiatrických potíží s proběhlým úrazem. Poprvé však bylo bolestné a ztížení společenského uplatnění hodnoceno dne 16. 9. 2022 MUDr. , jméno FO, tak, že ke ztížení společenského uplatnění nedošlo a bolestné bylo stanoveno 62,5 body, na základě čehož vedlejší účastník vyplatil žalobkyni na bolestném částku 15 625 Kč. V důsledku utrpěného zranění nebyla žalobkyně od 30. 3. 2021 do 22. 3. 2022 ze zdravotních důvodů schopna vykonávat pro žalovanou sjednaný druh práce. Za období od 30. 3. 2021 do 31. 12. 2021 byla žalobkyni vedlejším účastníkem vyplacena částka 108 131 Kč a za období od 1. 1. 2022 do 22. 3. 2022 od okresní správy sociálního zabezpečení částka v souhrnné výši 57 753 Kč. K 23. 3. 2022 se žalobkyně s žalovanou písemně domluvily na ukončení práce žalobkyně pro žalovanou. Dne 18. 12. 2023 vypracovala , právnická osoba, , Ph.D. lékařský posudek, v němž ocenila nárok žalobkyně na 212 bodů za bolestné a 1 420 bodů za ztížení společenského uplatnění. Nicméně v lékařském posudku z 1. 3. 2024 doc. MUDr. , jméno FO, , , tituly za jménem, , MBA došel k ocenění bolestného na 57,5 bodu a k závěru, že pracovní úraz nezanechal u žalobkyně významné trvalé zdravotní následky, a proto je bodové ohodnocení za ztížení společenského uplatnění nulové. Následně byla žalované doručena výzva žalobkyně k úhradě bolestného, náhrady za ztížení společenského uplatnění a náhrady za ztrátu na výdělku do 20. 8. 2024. Žalovaná však měla za to, že veškeré nároky žalobkyně již byly vypořádány.

38. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

39. Jelikož se žalobkyně domáhá nároků z pracovního úrazu, k němuž došlo dne 30. 3. 2021, soud při svém rozhodování vycházel ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 6. 2021, (dále jen „zák. práce“).

40. Podle § 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném od 1. 1. 2023, byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.

41. Podle čl. II (přechodné ustanovení) nařízení vlády č. 451/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb., a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

42. Podle důvodové zprávy k nařízení vlády č. 451/2022 Sb., v přechodném ustanovení se stanoví postup pro odškodnění v případech, které ještě nebyly před nabytím účinnosti navrhovaného nařízení ukončeny vydáním lékařského posudku, kdy se bude postupovat již podle této nové právní úpravy. Naopak v situaci, ve které již byl lékařský posudek vydán, se bude postupovat podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

43. Částečné zastavení řízení.

44. Pro částečné zpětvzetí žaloby soud řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zastavil. Souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby dle § 96 odst. 3 o. s. ř. nebyl v souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. vyžadován.

45. Pracovní úraz.

46. Podle § 33 odst. 1 zák. práce se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

47. Podle § 271k odst. 1 zák. práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

48. Podle § 273 odst. 1 zák. práce je plněním pracovních úkolů výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

49. Podle § 269 odst. 1 zák. práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

50. Mezi žalobkyní jako zaměstnancem (§ 6 zák. práce) a žalovanou jako zaměstnavatelem (§ 7 zák. práce) byla uzavřena pracovní smlouva, následně změněná na dobu neurčitou (§ 39 odst. 1 zák. práce), na základě které vznikl mezi účastníky od 18. 1. 2019 pracovní poměr (§ 33 odst. 1 zák. práce), žalobkyně byla zaměstnaná na pozici skladový referent s týdenním rozsahem nerovnoměrně rozvržené pracovní doby 37,5 hodin. Dne 30. 3. 2021 žalobkyně utrpěla při plnění pracovních úkolů nezávisle na své vůli poškození zdraví (na malíku levé nohy utržila tržnou ránu o velikosti 2,5 cm a otevřenou zlomeninu), a to v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení zevních vlivů (vysokozdvižný vozík řízený jiným zaměstnancem žalované jí najel na levou nohu). Utrpěné poškození zdraví je tak třeba považovat za úraz pracovní ve smyslu § 271k odst. 1 zák. práce, a proto je žalovaná povinna žalobkyni nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou tímto pracovním úrazem (§ 269 odst. 1 zák. práce). Ohledně toho, že byl žalobkyni způsoben pracovní úraz pak ani nebylo mezi účastníky sporu.

51. Bolestné.

52. Podle § 271c odst. 1 zák. práce se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2 tohoto ustanovení vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

53. Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2022, se bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

54. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2022, hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Podle odst. 2 tohoto ustanovení náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

55. Podle § 6 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2022, bodové ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se zvýší, jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina; s ohledem na rozsah a tíži komplikací se bodové ohodnocení při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla.

56. Žalobkyni bylo poškozením jejího zdraví pracovním úrazem způsobeno tělesné a duševní strádání (otevřená zlomenina malíku levé nohy, otevřená tržná rána o velikosti 2,5 cm na tomto prstu bez poškození nehtu a zhmoždění jiných a neurčených částí nohy pod kotníkem) s následnou operací včetně komplikací, které by bez tohoto úrazu žalobkyni nevznikly (kromě operace např. nemožnost nášlapu, opakované převazy, bolestivost, zahojení s defektem, který bylo třeba napravovat, prodloužená doba hojení). Žalobkyni proto vznikl nárok na bolestné, které bylo znaleckým posudkem ohodnoceno celkem 104 body se zohledněním navýšení o jednu třetinu s ohledem na komplikace spojené s léčbou poranění středního rozsahu. Odškodnění bolesti se provádí podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., přičemž dle přechodného ustanovení tohoto nařízení a důvodové zprávy k této novele se bolesti způsobené před účinností nařízení vlády č. 451/2022 Sb. (1. 1. 2023), odškodňují podle dosavadních právních předpisů, byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti. Lékařský posudek na odškodnění bolesti byl vypracován MUDr. , jméno FO, dne 16. 9. 2022, tudíž v projednávané věci je třeba aplikovat na odškodnění bolesti žalobkyně nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2022. Při hodnotě jednoho bodu ve výši 250 Kč tak má žalobkyně nárok na úhradu bolestného ve výši 26 000 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb.). Vedlejší účastník však na předmětný nárok uhradil v září 2022 částku 15 625 Kč (vycházeje přitom rovněž z hodnoty jednoho bodu 250 Kč). V předmětném řízení tak k úhradě na bolestném zbývá částka 10 375 Kč.

57. Ztížení společenského uplatnění.

58. Podle § 271c odst. 1 zák. práce se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2 tohoto ustanovení vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

59. Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2022, se ztížením společenského uplatnění pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

60. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2022, hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Podle odst. 2 tohoto ustanovení náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

61. Podle § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2022, se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovené pro jednotlivá poškození zdraví sníží, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to o 10 %, pokud předchozí změny byly lehkého rozsahu, o 20 %, pokud předchozí změny byly středního rozsahu, a o 30 %, pokud předchozí změny byly těžkého rozsahu.

62. Žalobkyni vlivem pracovního úrazu vzniklo trvalé poškození zdraví, které u ní zanechalo následky spočívající v omezení jejího života, a to v rozvoji daleko těžších změn statické vady postižené nohy než na druhé noze a v prohloubení jejích psychických potíží. Ačkoli statická vada i psychické potíže byly u žalobkyně přítomny již před úrazem, bez pracovního úrazu by nedošlo ke zhoršení obou těchto diagnóz, které žalobkyni omezují v jejím životě. Na fotografiích v založeném znaleckém posudku je jasně vidět, že levá noha žalobkyně je širší než noha pravá, což by se bez úrazu nestalo. Uvedené konstatoval i znalec MUDr. , jméno FO, po osobním zhlédnutí žalobkyně. S jinými rozměry obou noh má žalobkyně jistě spojené potíže spočívající nejen ve výběru vhodné obuvi. Rovněž bez pracovního úrazu by žalobkyni nevznikla porucha přizpůsobení, tedy výkyvy nálad s úzkostí, lítostivostí, pocity křivdy a zklamání, které ovlivňují subjektivní chování žalované, jak i vyplynulo z její výpovědi. Psychiatrička žalobkyně konstatovala souvislost jejího stavu s úrazem.

63. Z těchto důvodů má soud za to, že žalobkyni vznikl nárok na ztížení společenského uplatnění, které bylo znaleckým posudkem ohodnoceno celkem 1 120 body se zohledněním snížení o 30 % u každé položky s ohledem na přítomnost změn zdravotního stavu, které nemají souvislost s úrazovým mechanismem. Odškodnění ztížení společenského uplatnění se provádí podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., přičemž dle přechodného ustanovení tohoto nařízení a důvodové zprávy k této novele se ztížení společenského uplatnění způsobené před účinností nařízení vlády č. 451/2022 Sb. (1. 1. 2023), odškodňuje podle dosavadních právních předpisů, byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti. Lékařský posudek na odškodnění bolesti byl vypracován MUDr. , jméno FO, dne 16. 9. 2022, tudíž v projednávané věci je třeba aplikovat na odškodnění bolesti žalobkyně nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2022. Při hodnotě jednoho bodu ve výši 250 Kč tak má žalobkyně nárok na úhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 280 000 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb.). Žalobkyni nebylo na ztížení společenského uplatnění žalovanou ani vedlejším účastníkem ničeho uhrazeno.

64. Náhrada za ztrátu na výdělku.

65. Podle § 1421 odst. 2 zák. práce se mzda nebo plat zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

66. Podle § 271a odst. 1 zák. práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

67. Podle § 271m odst. 1 zák. práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

68. Podle § 351 zák. práce má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy.

69. Podle § 352 zák. práce průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

70. Podle § 353 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle odst. 2 tohoto ustanovení za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Podle odst. 3 tohoto ustanovení dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

71. Podle § 354 odst. 1 zák. práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Podle odst. 2 tohoto ustanovení průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

72. Podle § 356 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

73. Žalobkyně byla pro pracovní úraz v pracovní neschopnosti od 30. 3. 2021 do 22. 3. 2022, přičemž uvedený závěr vychází z potvrzení ošetřující lékařky žalobkyně. V době trvání pracovní neschopnosti byla žalobkyně zaměstnancem žalované. Žalobkyni proto náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu její pracovní neschopnosti (§ 269 odst. 1 zák. práce) za období, kdy byla zaměstnancem žalované.

74. Ohledně vyčíslení náhrady za ztrátu na výdělku za žalobkyní nárokované období soud postupoval v souladu s § 271a odst. 1 zák. práce nejprve zjištěním průměrného hodinového výdělku žalobkyně (§ 356 dost. 1 zákoníku práce) z hrubé mzdy zúčtované žalobkyni k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 353 odst. 1 zákoníku práce). Žalobkyně utrpěla pracovní úraz dne 30. 3. 2021, tedy v prvním čtvrtletí roku 2021. Rozhodným obdobím pro stanovení průměrného hodinového výdělku tak je čtvrté kalendářní čtvrtletí (říjen, listopad, prosinec) roku 2020 (§ 354 odst. 1 zák. práce). Průměrný hodinový výdělek se zjišťuje k prvnímu kalendářnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, v konkrétním případě tedy ke dni 1. 1. 2021 (§ 354 odst. 2 zák. práce). Do hrubé mzdy se nezahrnují náhrady mzdy (např. dovolená, překážky v práci), cestovní náhrady, odstupné, odměny za pracovní pohotovost a věrnostní odměny poskytované podle § 224 odst. 2 zák. práce (viz ROTHOVÁ, Eva. § 353 [Zjišťování průměrného výdělku]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 1606, marg. č. 1.). Žalobkyně odpracovala v roce 2020 v říjnu 165 hodin za hrubou mzdu 33 847 Kč, v listopadu 120 hodin za hrubou mzdu 47 685 Kč a v prosinci 131,50 hodiny za hrubou mzdu 34 675 Kč. Za první kalendářní čtvrtletí roku 2020 tak žalobkyně pro žalovanou odpracovala celkem 416,5 hodin a její hrubá mzda činila částku 116 207 Kč. Průměrný hodinový výdělek žalobkyně za období čtvrtého kalendářního čtvrtletí roku 2020 tak činil částku 279 Kč (116 207 Kč/416,5 hodin).

75. Soud kromě toho zjistil průměrný hodinový výdělek i za celý kalendářní rok 2020 pro případ, že by takto zjištěný průměrný hodinový výdělek byl v uvedeném období pro žalobkyni výhodnější (§ 271m odst. 1 zák. práce). V roce 2020 v lednu žalobkyně odpracovala 144,50 hodiny za hrubou mzdu 28 039 Kč, v únoru 105 hodin za hrubou mzdu 23 457 Kč, v březnu 97,50 hodiny za hrubou mzdu 28 445 Kč, v dubnu 0 hodin za hrubou mzdu 23 355 Kč, v květnu 127,50 hodiny za hrubou mzdu 30 436 Kč, v červnu 135 hodin za hrubou mzdu 33 246 Kč, v červenci 129,50 hodiny za hrubou mzdu 34 813 Kč, v srpnu 114 hodin za hrubou mzdu 34 939 Kč, v září 129,50 hodiny za hrubou mzdu 34 100 Kč, v říjnu 165 hodin za hrubou mzdu 33 847 Kč, v listopadu 120 hodin za hrubou mzdu 47 685 Kč a v prosinci 131,50 hodiny za hrubou mzdu 34 675 Kč. Za rok 2020 tak žalobkyně pro žalovanou odpracovala celkem 1 399 hodin a její hrubá mzda činila částku 387 037 Kč. Průměrný hodinový výdělek žalobkyně za rok 2020 tak činil částku 277 Kč (387 037 Kč/1 399 hodin).

76. Zjištěný průměrný hodinový výdělek za období čtvrtého kalendářního čtvrtletí roku 2020 byl vyšší než za rok 2020, a proto soud při stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobkyně vycházel ze zjištěného průměrného hodinového výdělku za rozhodné období pro žalobkyni výhodnějšího, tedy z průměrného hodinového výdělku za období čtvrtého kalendářního čtvrtletí roku 2020 ve výši 279 Kč.

77. Ztrátu na výdělku žalobkyně za období od 1. 1. 2022 do 22. 3. 2022 stanovil soud v souladu s § 271a odst. 1 zák. práce součinem žalobkyní zameškaných pracovních dní v nárokovaném období, konkrétně 57 pracovních dní, a počtem hodin, které by v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou připadalo žalobkyni odpracovat za jeden pracovní den, konkrétně 7,5 hodinami, (tj. 57 * 7,5 = 427,5 hodin) a zjištěným průměrným hodinovým výdělkem za rozhodné období ve výši 279 Kč. Žalobkyně by tudíž měla nárok na hrubou mzdu ve výši 119 272,5 Kč. Za uvedené období pak žalobkyně obdržela dávky nemocenské v celkové výši 57 753 Kč.

78. Ačkoli by tedy žalobkyně měla právo i na vyšší částku představující úhradu ztráty na výdělku za dobu od 1. 1. 2022 do 22. 3. 2022, byla žalobkyní požadována pouze částka 29 579 Kč, kterou jí soud rozsudkem přiznal.

79. Úroky z prodlení a lhůta k plnění.

80. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 tohoto ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

81. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

82. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

83. Soud přiznal žalobkyni v souladu s § 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s návrhem žalobkyně také úrok z prodlení z částky přiznaného bolestného 10 375 Kč, částky přiznaného ztížení společenského uplatnění 280 000 Kč a částky náhrady za ztrátu na výdělku 29 579 Kč, vše od 21. 8. 2024 do zaplacení, když podle § 1958 odst. 2 o. z. (ve spojení s § 4 zák. práce) byla žalovaná povinna uhradit uvedené částky ve lhůtě stanovené předžalobní výzvou do 20. 8. 2024.

84. Lhůta ke splnění povinností stanovených ve výroku II. rozsudku byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

85. Náhrada nákladů řízení.

86. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku a na úvaze soudu a žalobkyně byla co do základu sporu úspěšná. Žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů ve výši 100 956,2 Kč. Náklady řízení v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají z/e:- nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za osm úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t.: 1x předžalobní výzva, 1x převzetí a příprava zastoupení, 1x návrh ve věci samé, 1x částečné zpětvzetí z 11. 12. 2024, 2x účast na jednání dne 22. 5. 2025 od 9:22 h do 14:01 h s přestávkou od 10:39 h do 12:30 h (1 h 51 min), tj. bráno jako dva úkony, neboť jednání bez přestávky trvalo 2 h 48 min, když jeden úkon je za každé dvě započaté hodiny jednání, přerušení delší než 30 minut se do délky úkonu nezapočítává, místo toho za něj náleží náhrada za ztrátu času dle § 14 a. t., 1x vyjádření a doplnění důkazů z 29. 5. 2025, 1x účast na jednání dne 14. 8. 2025 trvajícím méně než dvě hodiny),z tarifní hodnoty 319 954 Kč (přiznaná částka) po 9 580 Kč, tj. celkem 76 640 Kč,- paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 za čtyři úkony právní služby (1x předžalobní výzva, 1x převzetí a příprava zastoupení, 1x návrh ve věci samé, 1x částečné zpětvzetí z 11. 12. 2024) po 300 Kč, tj. celkem 1 200 Kč,- paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 za čtyři úkony právní služby (2x účast na jednání dne 22. 5. 2025, 1x vyjádření a doplnění důkazů z 29. 5. 2025, 1x účast na jednání dne 14. 8. 2025) po 450 Kč, tj. celkem 1 800 Kč,- náhrady promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu za přestávku v jednání dne 22. 5. 2025 od 10:39 h do 12:30 h (1 h 51 min), tj. celkem 600 Kč (4 půlhodiny * 150 Kč),- náhrady promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět dne 22. 5. 2025 a dne 14. 8. 2025, tj. celkem 1 200 Kč (8 půlhodin * 150 Kč),- náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 na trase Praha – Mladá Boleslav a zpět na jednání dne 22. 5. 2025 (130 km) a dne 14. 8. 2025 (130 km) při kombinované spotřebě paliva 5,4 litrů/100 km a ceně paliva 34,70 Kč/ l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., v platném znění a amortizaci 5,8 Kč dle § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb., v platném znění, ve výši 997,6 Kč za jízdu na jedno jednání a zpět, tj. celkem 1 995,2 Kč,- náhrady 21 % DPH z odměny a náhrad po zaokrouhlení ve výši 17 521 Kč.

87. Žalovaná je povinna v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

88. Náhrada nákladů řízení státu.

89. Soud dále uložil v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. výrokem V. ve věci neúspěšné žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované povinnost zaplatit České republice společně a nerozdílně na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi náhradu nákladů řízení vzniklých státu placením znalečného znalci MUDr. , jméno FO, za ústní doplnění znaleckého posudku při jednání dne 22. 5. 2025 a náhradu jeho hotových výdajů vzniklých mu s podáním znaleckého posudku, které byly znalci přiznány pravomocným usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. , spisová značka, z 28. 5. 2025 a následně vyplaceny ve výši 11 503,80 Kč. V průběhu řízení nevyvstaly žádné skutečnosti, které by svědčily pro osvobození žalované strany od povinnosti platit soudní poplatky. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

90. Přenos poplatkové povinnosti.

91. Žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), přičemž podle § 2 odst. 3 téhož zákona se poplatková povinnost podle výsledku řízení přenáší na žalovanou a vedlejšího účastníka na straně žalované, když žalované straně nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ani nebyla osvobozena od placení soudního poplatku. Soudní poplatek se vyměřuje z té částky, která byla žalobkyni rozhodnutím soudu přiznána (srov. výkladové stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 68/95 k zákonu o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované povinnost společně a nerozdílně zaplatit podepsanému soudu soudní poplatek, jehož výše podle Položky 3 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků činí 1 % z částky 290 375 Kč (nemajetková újma), tj. 2 904 Kč a podle položky č. 1 bodu 1. písm b) 5 % z částky 29 579 Kč (majetková újma), tj. 1 479 Kč. Lhůta k plnění byla uložena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek v celkové výši 4 383 Kč je třeba zaplatit podepsanému soudu na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .