21 C 248/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky 70 826 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 62 854 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 62 854 Kč od 25. 4. 2024 do zaplacení, částky 7 972,02 Kč, úroku ve výši 66,8 % ročně z částky 53 966,69 Kč od 25. 4. 2024 do 18. 5. 2024 ve výši 2 308,8 Kč, úroku ve výši 66,8 % ročně z částky 53 966,69 Kč od 19. 5. 2024 do 19. 5. 2024 ve výši 20,35 Kč a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 53 966,69 Kč od 20. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 4. 2024 dosáhne částky 207 820 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou spojenou s návrhem na vydání platebního rozkazu doručenou podepsanému soudu domáhala na žalované zaplacení částky 70 826 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ní uzavřela dne 9. 8. 2022 prostřednictvím e-mailové komunikace smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), na základě níž byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč (dále též jen „úvěr“), k jehož vyplacení došlo dne 9. 8. 2022. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 66,8 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 112 Kč, v nichž byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 504 Kč měsíčně, splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2022. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Po uzavření smlouvy požádala žalovaná o bezúplatný odklad splátek č. 11, 12 a 13, čemuž žalobkyně vyhověla, a po dobu od 18. 7. 2023 do 17. 10. 2023 proto neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze částky 4 112 Kč dne 20. 9. 2022, dne 3. 11. 2022, dne 16. 11. 2022, dne 16. 12. 2022, dne 27. 1. 2023, dne 16. 2. 2023, dne 29. 3. 2023, dne 25. 4. 2023, dne 26. 5. 2023, dne 28. 6. 2023, dne 29. 9. 2023, dne 27. 10. 2023, dne 27. 12. 2023 a dne 8. 3. 2024 a dále 4 000 Kč dne 16. 2. 2024. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (prodlení se splátkou č. 17, 18 a 19) a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 800 Kč (u splátek č. 2, 17, 18 a 19). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 18 splatné dne 18. 2. 2024. K datu 23. 4. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 59 941,58 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení a v bodě 6.5. smlouvy, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 25. 4. 2024 až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná částka se skládá z částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 59 941,58 Kč (tj. zbývající dlužná původní jistina úvěru 53 966,69 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru 5 974,89 Kč), smluvní pokuty 1 497 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované 800 Kč, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr 616 Kč (tj. 2 x 504 Kč), smluvní pokuty 7 972,02 Kč (tj. 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši od 25. 4. 2024 do zaplacení; požadována však pouze k datu vyhotovení žaloby), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 66,8 % ročně z částky 53 966,69 Kč (tj. zbývající dlužné původní jistiny úvěru) ode dne 25. 4. 2024 do 19. 5. 2024 a ve výši 14,75 % ročně z částky 53 966,69 Kč od 20. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 4. 2024 dosáhne částky 207 820 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná je státním občanem Slovenské republiky a Chorvatské republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 4, čl. 11 a čl. 18 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V době podání žaloby měla žalovaná bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku) a ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru u soudů České republiky a Okresní soud v Mladé Boleslavi je mezinárodně příslušný k projednání věci3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Jednání nařízeného na den 4. 11. 2024 se bez omluvy nezúčastnila, ačkoliv byla řádně předvolána, odročení jednání nežádala. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku k návrhu žalované ze dne 9. 8. 2022 smlouvu o bezúčelovém úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalované poskytnout 60 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 66,8 % ročně a poplatky za pojištění ve výši 504 Kč měsíčně. Návrh smlouvy byl podepsán elektronicky jedinečným kódem. Celkovou částku ve výši 173 184 Kč navýšenou o sjednané pojistné se žalovaná zavázala žalobkyni splácet v 48 měsíčních splátkách po 4 112 Kč (zahrnující splátku pojištění), splatných nejpozději do 18. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V bodu 6.1. smlouvy byla sjednána pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodě 6.2. bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s úhradou splátky o délce 15 dnů. V bodě 6.3. bylo sjednáno zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů a v bodě 6.5. pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru z 9. 8. 2022, příloha č. 1 k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru z 9. 8. 2022, dodatek č. 1 k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru z 9. 8. 2022, předsmluvní formulář, prohlášení klienta, listina nazvaná podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru tzv. produkt A, splátkový kalendář, informační dokument o pojistném produktu, listina informace o pojištění, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná SMS – informace o vyplacení, důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení), přihláška do pojištění z 9. 8. 2022, fotokopie průkazu o povolení k trvalému pobytu a záznamu o platnosti povolení k pobytu, oznámení o schválení úvěru z 10. 8. 2022 včetně dodejky).

6. Úvěr byl žalované vyplacen dne 9. 8. 2022 na účet č. , č. účtu, , který byl uveden ve smlouvě (doklad o vyplacení úvěru).

7. Žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).

8. Při poskytování úvěru žalobkyně vycházela z toho, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované je 15 300 Kč, ostatní příjmy 6 330 Kč, životní minimum 4 620 Kč, náklady na bydlení 3 568 Kč, žalovaná nesplácí jiné úvěry nebo půjčky, za ostatní věci (doprava, kurzy, záliby apod.) vydá 0 Kč, druh pracovního poměru hlavní na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, ., ve společné domácnosti nežije s partnerem, forma bydlení je jiné (listina hodnocení klienta z 9. 8. 2022).

9. Žalovaná pobírala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6 332 Kč měsíčně (potvrzení České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 2. 2022), přičemž za období od 10. 6. 2022 do 9. 7. 2022 jí byla vyplacena částka 6 503 Kč a od 10. 7. 2022 do 9. 8. 2022 částka 6 503 Kč (ústřižky o vyplacení důchodu).

10. Společnost , právnická osoba, . na účet žalované č. , č. účtu, vyplatila částku 14 423 Kč dne 19. 4. 2022 a částku 16 266 Kč dne 15. 7. 2022. Za období od 30. 3. 2022 do 11. 5. 2022 obdržela žalovaná na účet nemocenskou dávku ve výši 16 323 Kč a za období od 12. 5. 2022 do 31. 5. 2022 nemocenskou dávku ve výši 8 455 Kč (výpis obratů zaúčtovaných na účet žalované).

11. Žalovaná nebyla evidována jako dlužník (výpis záznamů z registru SOLUS ze dne 8. 8. 2022 a záznam z nebankovního registru klientských informací NRKI).

12. Žalovaná požádala dne 30. 7. 2023 žalobkyni o odložení splátek na tři měsíce, neboť byla zdravotně znevýhodněna (operace) a nebyla výdělečně činná, když od 9. 2. 2023 byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti jí nebyla přiznána (žádost o úpravu splátkového kalendáře z 30. 7. 2023, potvrzení Úřadu práce ČR o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání z 22. 2. 2023, rozhodnutí Úřadu práce ČR o nepřiznání podpory v nezaměstnanosti z 27. 2. 2023, lékařské zprávy z 5. 6. 2023, 22. 6. 2023, 23. 6. 2023, 29. 6. 2023 a 30. 6. 2023).

13. Žalobkyně dopisem z 2. 8. 2023 žalované oznámila, že žádosti o odložení splátek vyhověla a zaslala jí nový splátkový kalendář (dopis žalobkyně z 2. 8. 2023 a upravený splátkový kalendář po provedeném odkladu splátek).

14. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, ač byla žalobkyní k jejich úhradě vyzvána výzvami ze dne 19. 2. 2024, 20. 3. 2024 a 18. 4. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru (výzva k zaplacení ze dne 19. 2. 2024, výzva k zaplacení ze dne 20. 3. 2024 a výzva k zaplacení ze dne 18. 4. 2024).

15. Jelikož byla žalovaná i nadále v prodlení s úhradou splátek úvěru, žalobkyně oznámením ze dne 23. 4. 2024 závazek žalované ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovanou vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky ve výši 62 854 Kč (oznámení ze dne 23. 4. 2024).

16. Žalovaná žalobkyni celkem zaplatila 61 568 Kč (karta klienta).

17. K zaplacení žalované částky do 15 dní od odeslání výzvy byla žalovaná vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 16. 8. 2024 odeslaným téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila (předžalobní upomínka ze dne 16. 8. 2024 včetně podacího archu ze dne 16. 8. 2024).

18. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

19. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 60 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni vrátila částku ve výši 61 568 Kč. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, když neověřila žalovanou uvedené výdaje, přičemž tyto částky soud považuje za nepřiměřeně nízké.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

21. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

22. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Dle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

28. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

30. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 60 000 Kč skutečně poskytla. Při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila její výdaje. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že se zaměřila pouze na ověření příjmu žalované, výdaje žalované však nezkoumala vůbec. Pokud by byla úvěruschopnost žalované reálně ověřována, musel vzbudit pochybnosti již jen údaj o výši nákladů spojených s bydlením ve výši 3 568 Kč měsíčně, neboť i pokud by žalovaná žila ve své vlastní nemovitosti (což však nežila), jde o částky, které nepostačují na pokrytí běžných nákladů na energie, topení, vodu, daň z nemovitostí, odvoz odpadu a pojištění nemovitosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalované a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, nemohla znát finanční situaci žalované.

31. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

32. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, . proti , Anonymizováno, , nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

33. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, mohla se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované mohlo vzniknout ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalobkyně poskytla žalované částku 60 000 Kč a žalovaná jí uhradila částku 61 568 Kč, žalovaná tudíž částku jistiny úvěru přeplatila. Soud tak žalobu v celém rozsahu zamítnul.

34. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by procesně úspěšnější žalovaná měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jelikož jí však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.