21 C 254/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 10 888 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 888 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 888 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že účastníci uzavřeli distančním způsobem pojistnou smlouvu číslo kterou se žalovaný zavázal k úhradě čtvrtletního pojistného ve výši 1 398 Kč, následně vzhledem ke změně podmínek za období od datum do datum stanoveného na 2 802 Kč čtvrtletně. K uzavření smlouvy došlo uhrazením první splátky pojistného. Počátek pojištění byl sjednán na den datum. Žalovaný však ani přes upomínky žalobkyně neplatil sjednané pojistné řádně a včas, následkem čehož nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy ke dni datum. Celkově na pojistném uhradil 5 592 Kč, za období od datum do datum činí nedoplatek pojistného 7 995 Kč (jelikož žalovaný nedoložil stav tachometru na počátku a konci pojištění, žalobkyně dopočítala pojistné pro maximální počet ujetých kilometrů 25 000 km ročně, konkrétně 19 500 km * 0,41 Kč) a za období od datum do datum činí dlužné pojistné 2 893 Kč (neuhrazené pojistné po dobu 95 dní, tj. (2 802 Kč / 92 dní) * 95 dní). Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Žalobkyně na základě návrhu pojistné smlouvy číslo z datum uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu o pojištění vozidla tovární značky Renault MEGANE Cabrio, registrační značka, na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit žalobkyni čtvrtletní pojistné ve výši 1 398 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem dne datum. Roční nájezd byl sjednán do 5 500 km s tím, že v případě většího nájezdu žalovaný doplatí 0,41 Kč za každý kilometr navíc. Součástí této smlouvy byly pojistné podmínky. Dle čl. H pojistných podmínek bylo povinností žalovaného žalobkyni zaslat fotografii tachometru na začátku pojištění, každý rok od počátku smlouvy a při ukončení smlouvy (prokázáno návrhem pojistné smlouvy číslo ze dne datum, podmínkami pojištění a pojistkou k této smlouvě). Smlouva byla uzavřena okamžikem uhrazení prvního pojistného, tedy dnem datum (prokázáno přehledem plateb). Jelikož na konci prvního ročního období žalovaný žalobkyni nedodal fotografii tachometru, došlo k přepočtu ujetých kilometrů (místo do 5 500 km na nad 25 000 km, tedy 19 500 km navíc) a žalovanému tak byl vyúčtován nedoplatek pojistného při ceně 0,41 Kč za každý kilometr na částku 7 995 Kč, současně na další období od datum do datum byla zvýšena čtvrtletní platba pojistného na částku 2 802 Kč čtvrtletně (prokázáno dopisy ze dne datum). Žalovaný však pojistné nehradil řádně a včas (prokázáno přehledem plateb), a proto byl dopisem žalobkyně z datum vyzván, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě datum, zároveň byl upozorněn, že v případě, že tak neučiní, smlouva ke dni datum zanikne (prokázáno upomínkou ze dne datum). Protože plněno nebylo, došlo k zániku pojištění ke dni datum (tento den ještě pojištěn). O této skutečnosti byl žalovaný informován dalším dopisem žalobkyně, ve kterém byl zároveň vyzván k úhradě zbylé části dlužného pojistného ve výši 10 888 Kč (prokázáno přehledem plateb a dopisem ze dne datum). K úhradě celého dluhu byl žalovaný rovněž vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne datum, podanou k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum, podacím archem ze dne datum a informací o sledování zásilky). Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 věta první a druhá zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné. Svou povinnost však žalovaný včas a řádně nesplnil, když žalobkyni nezaplatil doplatek pojistného za období od datum do datum a pojistné za období od datum do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné pojistné ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení, čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud za tohoto stavu shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 2 252 Kč Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci rozsudku svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.