21 C 287/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 71 585,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 29 324,72 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 324,72 Kč od 18. 12. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 42 261,18 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 431,1 Kč, s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 3 009,37 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 41 107,08 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 585,9 Kč od 2. 8. 2022 do 17. 12. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 261,18 Kč od 18. 12. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 4. 6. 2025 včetně jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky 71 585,90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 5. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, s.r.o., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr až do výše 50 000 Kč s možností postupného opakovaného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem stanoveným dle Sazebníku a pojištění schopnosti úvěr splácet v pravidelných minimálních měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě, popřípadě v Sazebníku, a to vždy k 15 dni v měsíci. Konkrétní výše splátky byla vždy vyčíslena v měsíčním výpisu k účtu. Žalovaný se též zavázal hradit poplatky za poskytnuté služby a také měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr v procentuální výši vyčíslený z aktuálního dluhu. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zejména prostřednictvím informací získaných od žalovaného ohledně způsobu bydlení, rodinného stavu, měsíčních příjmů a výdajů žalovaného zejména na základě předložených výpisů z účtu, a dále lustrací žalovaného v CEE, NRKI, ISIR a SOLUS. Žalovaný načerpal bezhotovostním způsobem částku 48 490 Kč dne 17. 5. 2021. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, ačkoliv byl právní předchůdkyní žalobkyně k uhrazení splátek upomínán. Vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení s úhradou více jak dvou splátek, dle smluvního ujednání právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 1. 8. 2022 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován dopisem, kterým byl zároveň vyzván k uhrazení dlužné částky. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 2. 8. 2022, měla právní předchůdkyně žalobkyně právo na zaplacení úroků ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny účelově čerpaného úvěru ve výši 41 107,08 Kč až do jejího zaplacení a úroku ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny neúčelově čerpaného úvěru ve výši 3 009,37 Kč až do jejího zaplacení. Dále žádala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 2. 8. 2022 do 11. 3. 2024 ve výši 25 000 Kč. Celkem na pohledávku žalovaný uhradil částku 23 486,28 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 s účinností k témuž dni na žalobkyni. O postoupení byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení celkové částky 71 585,9 Kč (představující součet dlužné jistiny neúčelově čerpaného úvěru ve výši 3 009,37 Kč, dlužné jistiny účelově čerpaného úvěru ve výši 41 107,08 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 469,45 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč), kapitalizovaného úroku ve výši 4 431,40 Kč, úroku ve výši 30 % ročně z částky 41 107,08 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 28 % ročně z částky 3 009,37 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 585,90 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 17. 5. 2021 smlouvu, na základě které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr až do výše 50 000 Kč s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 32,9 % ročně a poplatkem za pojištění ve výši 242,45 Kč měsíčně, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 2 267 Kč. Splatnost první splátky nastala dne 15. 6. 2021. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník. Pro případ prodlení bylo sjednáno v části 5 bodu 9 smlouvy a v sazebníku uhradit sankce vzniklé v důsledku porušení smluvních povinností. Dále měla dle části 5 bodu 6 právní předchůdkyně žalobkyně právo na ukončení poskytnutého úvěru v případě porušení smluvních povinností. (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2021 a Sazebník) V době poskytování úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši 21 000 Kč, jeho měsíční výdaje činily částku 9 800 Kč, ačkoli ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti byly uváděny jako 0 Kč. Údaje sdělené žalovaným nebyly nijak ověřovány. Právní předchůdkyně žalobkyně měla činit pouze dotazy do SOLUS, CRIF a insolvenčního rejstříku. (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2021, zpráva o posouzení úvěruschopnosti) Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet dne 18. 5. 2021 částku 48 490 Kč a dne 19. 8. 2021 částku 4 321 Kč. (doklad o vyplacení, zpráva , právnická osoba, . z 30. 9. 2025) Žalovaný celkem uhradil za období od 22. 6. 2021 do 31. 3. 2022 částku 23 486,28 Kč. (prokázáno přehledem plateb) Dopisem dne 1. 8. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o odstoupení od smlouvy a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky. (odstoupení od smlouvy ze dne 1. 8. 2022) Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ze dne 7. 11. 2023. (smlouva o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek) O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 4. 12. 2023, odeslaným téhož dne. Současně byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dní od obdržení dopisu. (dopis o postoupení ze dne 4. 12. 2023 včetně podacího lístku z 4. 12. 2023) K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván i předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 23. 9. 2024, zaslanou žalovanému dne 24. 9. 2024. (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 23. 9. 2024 a podacím lístkem z 24. 9. 2024)

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

11. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

17. Pohledávka na žalobkyni byla postoupena v souladu s § 1879 odst. 1 a násl. o. z., žalobkyně je tak oprávněna nárokovat si svou pohledávku.

18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 52 811 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala jeho příjmy a výdaje. Úvěruschopnost žalobkyně měla zkoumat lustrací žalovaného v příslušných registrech SOLUS, CRIF a IR. Příjmy ani výdaje žalovaného však ověřovány vůbec nebyly, právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s tvrzeními žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

19. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované osoby a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“.

20. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

21. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 29 324,72 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (52 811 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (23 486,28 Kč).

22. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2023, odeslaným mu dne 4. 12. 2023, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 18. 12. 2023, tj ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty od doručení dopisu, když ten mu byl doručen třetí pracovní den po odeslání (7. 12. 2023).

23. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.