21 C 290/2025
č. j. 21 C 290/2025-34
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 78 § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 71 896,68 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 946 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 946 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, nebude-li některá ze splátek zaplacena řádně nebo včas; první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba se zamítá co do částky 41 950,68 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 71 896,68 Kč od 20. 5. 2025 do 23. 6. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 41 950,68 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným podepsanému soudu včetně jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne 19. 6. 2024 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) pomocí webové stránky www., Anonymizováno, .cz na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila na základě výpočtu mezi doložitelnými příjmy a výdaji, dále lustrací žalované ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalovaná na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru načerpala na účet č. , č. účtu, celkovou částku 70 700 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Úvěr byl splatný ke dni 19. 5. 2025. Žalovaná však na svůj dluh uhradila v období od 7. 10. 2024 do 20. 2. 2025 celkem částku 40 754 Kč, poté již neuhradila ničeho, ačkoli byla k úhradě dluhu opakovaně vyzývána. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 71 896,68 Kč (představující součet jistiny ve výši 29 954,75 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 2 241,25 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 39 700,68 Kč) byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 27. 1. 2020 na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou zaslanou jí dne 14. 6. 2025. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky od dne následujícího po zesplatnění úvěru. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně současně souhlasila s rozložením splacení dluhu do měsíčních splátek po 1 000 Kč pod sankcí ztráty výhody splátek.
2. Žalovaná nárok požadovaný žalobou neuznala, neboť požadovaný nárok je v rozporu s dobrými mravy, domnívá se, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila její úvěruschopnost, tudíž je smlouva od počátku neplatná jako celek a soudu navrhla zamítnutí žaloby.
3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se dne 31. 10. 2025 v 15:27h z jednání omluvila a žádala o jeho odročení z důvodu toho, že již letos kvůli onemocnění chyběla v práci a má strach, že pokud by se dozvěděli, že jde k soudu kvůli dluhům, tak by ji vyhodili, současně žádala o možnost splatit dluh ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Dále žádala o odročení jednání ještě zprávou z 3. 11. 2025 v 8:33h z důvodu, že se chce dohodnout na měsíčních splátkách. Soud omluvu žalované neshledal jako důvodnou, a proto bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednáno a rozhodováno jak v nepřítomnosti žalobkyně, tak i žalované.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 19. 6. 2024 se žalovanou úvěrovou smlouvu, kterou se zavázala žalované poskytnout úvěr do úvěrového limitu 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 146,949 % ročně v kapitalizované výši 23 879,21 Kč se splatností do 15 dní od data výpisu. (smlouva o úvěru z 19. 6. 2024, loan apllication info, standardní informace o spotřebitelském úvěru, standardní podmínky úvěrové smlouvy). Žalobkyně při uzavření smlouvy vycházela z příjmu žalované 24 000 Kč, resp. 34 000 Kč, měsíčních výdajů 8 000 Kč a z toho, že žije ve vlastním bydlení. (dokument k posouzení úvěruschopnosti) Na účet žalované č. , č. účtu, byly zaslány platby dne 20. 6. 2024 ve výši 30 000 Kč, dne 14. 10. 2024 ve výši 14 000 Kč, dne 12. 12. 2024 ve výši 12 600 Kč, dne 13. 1. 2025 ve výši 6 800 Kč a dne 20. 2. 2025 ve výši 7 300 Kč. (přehled výběrů a splátek, doklady o vyplacení částek) Celkem žalovaná uhradila částku 40 754 Kč. (přehled výběrů a splátek) Žalovaná byla vyzvána fakturou k úhradě dluhu do dne 19. 5. 2025. (faktura VS , var. symbol, ). Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně dodatku č. , hodnota, z 18. 11. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z 27. 1. 2020, vč. dodatku č. , hodnota, z 18. 11. 2021, seznam o postoupení pohledávek), což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2025. K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 14. 6. 2025, zaslanou žalované téhož dne. (oznámení o postoupení pohledávky z 14. 6. 2025 a předžalobní upomínka ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku z 14. 6. 2025). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila. Žalovaná nerozporovala, že žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradila pouze 40 754 Kč.
6. Soud zamítl návrhy žalované na provedení důkazů výpisy z Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací a Registru platebních informací ke dni sjednání úvěru a výslechu žalované, neboť skutkový stav měl za dostatečně zjištěný již provedeným dokazováním.
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od 1. 1. 2024 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
12. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu18. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v souladu s ustanovením § 1820 a násl. o. z. upravujícím uzavírání smluv distančním způsobem, a podle ZoSÚ. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání poskytla žalované částku 70 700 Kč. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrzení (ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalované) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Žalobkyně v řízení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalované tvrdila ověřování příjmů, ohledně výdajů pak ničeho netvrdila a rovněž žádné důkazy k prokázání svých tvrzení nedoložila – mimo jednoho dokumentu, z nějž však není jasné, jak k údajům dospěla. Soud tak nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tak nemohla znát finanční situaci žalované, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
20. Žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).
21. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou ji prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 29 946 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla (70 700 Kč), a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (40 754 Kč).
22. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 14. 6. 2025, která jí byla odeslána téhož dne, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 24. 6. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené ve výzvě, když tato jí byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání (18. 6. 2025), se zohledněním § 607 o. z.
23. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. podle § 142 odst. 2 o.s.ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.
25. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.
26. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud určil, že žalovaná je povinna splnit povinnost uloženou jí výrokem I. tohoto rozsudku v přiměřených měsíčních splátkách ve výši po 1 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně se splacením ve splátkách navržených žalovanou souhlasila a současně pro žalobkyni takové rozložení splnění v čase nebude znamenat citelnější újmu a řádné plnění stanovených splátek žalovanou je zajištěno ztrátou jejich výhody.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.