21 C 300/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného pro zaplacení 39 354 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá a) co do částky 5 016 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 956,97 Kč, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 4 854,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 979,29 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 854,03 Kč od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 958,03 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení, b) co do částky 12 540 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 226,56 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 11 532,14 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 453,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 11 532,14 Kč od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 2 899,14 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení a c) co do částky 9 196 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 137,77 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 5 048,47 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 827,1 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 048,47 Kč od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 4 975,47 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku ve výši 3 896 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 896 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení, b) částku ve výši 8 633 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 633 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení a c) částku ve výši 73 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 73 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce č. RČ uzavřené dne 20. 6. 2012, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 5 016 Kč, a to v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 184 Kč, s tím že poslední den splátky byl stanoven na 14. 8. 2013. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 11. 12. 2012. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 2 104 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností k 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 4 854,03 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 057,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 4 854,03 Kč za období od 15. 8. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 9 956,97 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z 4 854,03 Kč za období od 19. 12. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 3 979,29 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 4 854,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 854,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žalobního návrhu byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou před podáním žalobního návrhu k uhrazení dlužné částky.

2. Dále se žalobkyně domáhala svého nároku z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne 27. 4. 2012, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 12 540 Kč, a to v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 459 Kč, s tím že poslední den splátky byl stanoven na 21. 6. 2013. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 11. 12. 2012. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 6 367 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností k 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 11 532,14 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 640,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21 % ročně z částky 11 532,14 Kč za období od 22. 6. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 25 226,56 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z částky 11 532,14 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z 11 532,14 Kč za období od 19. 12. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 9 453,95 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 11 532,14 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žalobního návrhu byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou před podáním žalobního návrhu k uhrazení dlužné částky.

3. Konečně se pak žalobkyně domáhala svého nároku z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne 21. 12. 2011, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 9 196 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaného úroku 21 % ročně ve výši 1 405 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 2 090 Kč a nákladů za hotovostní inkaso ve výši 5 701 Kč, a to v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 337 Kč, s tím že poslední den splátky byl stanoven na 13. 2. 2013. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 15. 1. 2013. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 10 927 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností k 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 5 048,47 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 220,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21 % ročně z částky 5 048,47 Kč za období od 21. 5. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 11 137,77 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z částky 5 048,47 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z 5 048,47 Kč za období od 21. 2. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 3 827,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 048,47 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žalobního návrhu byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou před podáním žalobního návrhu k uhrazení dlužné částky.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jejich nepřítomnosti.

6. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 20. 6. 2012 smlouvu o půjčce č. RČ, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 63,91 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 5 016 Kč, představující úrok ve výši 766 Kč, částku ve výši 1 140 Kč za administrativní činnost a částku ve výši 3 110 Kč za hotovostní inkaso splátek. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 11 016 Kč v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla výši 160 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o půjčce č. RČ).

8. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, půjčku ve výši 6 000 Kč potřebuje na vybavení domácnosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako skladník v Intersparu. Jeho celkový příjem činí 31 472 Kč, skládající se z čisté mzdy ve výši 13 891 Kč a jiného příjmu domácnosti ve výši 17 581 Kč, měsíční výdaje má, a to za nájem/inkaso ve výši 4 800 Kč, za telefon ve výši 400 Kč, za splátky půjček ve výši 3 920 Kč a dále má výdaje na domácnost ve výši 7 430 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, bankovní účet i kreditní kartu má. Nevlastní automobil. Údaje měly být ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou a na základě občanského průkazu (zákaznická karta ze dne 20. 6. 2012).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále podepsali dne 27. 4. 2012 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 63,91 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 12 540 Kč, představující úrok ve výši 1 915 Kč, částku ve výši 2 850 Kč za administrativní činnost a částku ve výši 7 775 Kč za hotovostní inkaso splátek. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 27 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 459 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o půjčce č. hodnota).

10. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, půjčku ve výši 15 000 Kč potřebuje na vybavení domácnosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako skladník v právnická osoba. Jeho celkový příjem 30 833 Kč, skládající se z čisté mzdy ve výši 13 817 Kč a jiného jeho příjmu ve výši 17 016 Kč, měsíční výdaje má, a to za nájem/inkaso ve výši 5 312 Kč, za telefon ve výši 400 Kč, za splátky půjček ve výši 2 084 Kč a dále má výdaje na domácnost ve výši 7 430 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, bankovní účet i kreditní kartu má. Nevlastní automobil. Údaje měly být ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami a na základě občanského průkazu, kolonka s dopsaným výpis z účtu zaškrtnuta nebyla (zákaznická karta ze dne 27. 4. 2012).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále podepsali dne 21. 12. 2011 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 11 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 63,91 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 9 196 Kč, představující úrok ve výši 1 405 Kč, částku ve výši 2 090 Kč za administrativní činnost a částku ve výši 5 701 Kč za hotovostní inkaso splátek. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 20 196 Kč v 60 týdenních splátkách po 337 Kč, přičemž poslední splátka byla výši 313 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o půjčce č. hodnota).

12. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije s rodiči, půjčku ve výši 11 000 Kč potřebuje na vybavení domácnosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako prodavač v Intersparu. Jeho celkový příjem činí 31 984 Kč, skládající se z čisté mzdy ve výši 14 871 Kč a jiného příjmu domácnosti ve výši 17 113 Kč, měsíční výdaje má, a to za nájem/inkaso ve výši 5 900 Kč, za telefon ve výši 400 Kč a dále má výdaje na domácnost ve výši 7 430 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, bankovní účet i kreditní kartu má. Nevlastní automobil. Údaje měly být ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami, na základě občanského průkazu a výpisu z účtu (zákaznická karta ze dne 21. 12. 2011).

13. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, odeslaným dne 27. 10. 2023. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně Seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023).

14. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 3. 6. 2024 odeslaným dne 4. 6. 2024. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 3. 6. 2024 včetně podacího lístku ze dne 4. 6. 2024).

15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

16. Dne 21. 12. 2011 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 11 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí půjčky. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátil, na pohledávku uhradil částku ve výši 10 927 Kč. Dále dne 27. 4. 2012 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí půjčky. Žalovaný opět svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátil, na pohledávku uhradil pouze částku ve výši 6 367 Kč. Konečně pak dne 20. 6. 2012 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o půjčce č. RČ, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 6 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí půjčky. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátil, na pohledávku uhradil pouze částku ve výši 2 104 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila ani u jedné ze smluv řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutou půjčku. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou mimo jiná rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen „obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč. zák.“.

20. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

21. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zák. dohodou podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení obč. zák. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle obč. zák. a na její společné závazky se použijí ustanovení obč. zák.

22. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 502 věta první obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

24. Podle § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

25. Podle § 369 odst. 1 věta první obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

26. Dle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 273 odst. 2 obch. zák. odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.

27. Podle § 456 věta první obč. zák. se musí předmět bezdůvodného obohacení vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

28. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

29. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, dále jen „ZoSÚ“, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1 a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem 30. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

31. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C-679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 32. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

33. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měly vzniknout právní vztahy založené smlouvami o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 6 000 Kč na půjčku č. RČ, na kterou jí žalovaný vrátil 2 104 Kč, částku 15 000 Kč na půjčku č. hodnota, na kterou jí žalovaný vrátil 6 367 Kč a 11 000 Kč na půjčku č. hodnota, na kterou jí žalovaný vrátil 10 927 Kč. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala (u žalovaného měla ověřit jeho příjmy z pracovní smlouvy a z výplatních pásek, výpisů z účtu žalovaného, k důkazu však žalobkyně ani pracovní smlouvu, ani výplatní pásky, ani výpisy z účtu nepředložila), ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že byl ověřován pouze příjem žalovaného ze zaměstnání, nikoli jiný příjem žadatele a další příjmy domácnosti a rovněž nebyly ověřeny řádně výdaje žalovaného. U smlouvy č. hodnota není patrné, zda byly informace od žalovaného ověřovány z výpisu z účtu, když tato kolonka není zaškrtnuta, není ani zřejmé, co představuje další příjem žalovaného (když v prosinci 2011 a v červnu 2012 tento příjem již neměl) a jak byl ověřen. U smlouvy č. RČ výdaje nijak zkoumány vůbec nebyly. U smluv č. RČ a č. hodnota nebyly nijak ověřovány další příjmy domácnosti (přičemž nešlo o příjem žalovaného, ale o jiný příjem domácnosti). Bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících s žalovaným ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žalovaného a posoudit jeho schopnost úvěr splácet, jak judikoval Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka z 20. 3. 2019. Ve všech případech žalovaný uváděl, že má kreditní kartu, její užívání a případné dluhy z ní ověřovány nebyly, stejně jako nebyly ověřovány jiné závazky žalovaného (které mohl splácet bezhotovostně). Tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku žalobkyně nedoložila. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně výdaje a příjmy a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

34. I v režimu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinném před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy (sp. zn. spisová značka z 20. 3. 2019). Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne 31. 7. 2020, č. j. spisová značka, soud konstatuje, že další příjmy žalovaného včetně příjmů domácnosti a rovněž jiné závazky žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.

35. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK, rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. spisová značka či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18).

36. Za situace, kdy jsou smlouvy o úvěru neplatné, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 456 obč. zák. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě ze smlouvy o půjčce č. RČ představuje částka 3 896 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (6 000 Kč), částkou, kterou jí žalovaný uhradil (2 104 Kč), ze smlouvy o půjčce č. hodnota částka 8 633 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (15 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (6 367 Kč) a ze smlouvy o půjčce č. hodnota představuje částka 73 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (11 000 Kč), částkou, kterou jí žalovaný uhradil (10 927 Kč), 37. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o půjčce nebyly platně uzavřeny, nemohly být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení § 369 odst. 1 obch. zák. ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, odeslaným mu dne 27. 10. 2023, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 12. 11. 2023, tj. ode dne následujícího po uplynutí 10 denní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto bylo žalované doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (1. 11. 2023).

38. Jelikož smlouvy nebyly sjednány s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem I. zamítnout.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

40. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.