21 C 300/2025
č. j. 21 C 300/2025-20
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 78 § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 16 567 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 16 567 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 567 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 567 Kč od 9. 1. 2024 do 9. 6. 2025 a ve výši 2,75 % ročně z částky 16 567 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným podepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne 22. 9. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) pomocí webové stránky www., Anonymizováno, .cz (dříve www., Anonymizováno, -, Anonymizováno, .cz), na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila tak, že žalovaného požádala o doložení jeho příjmů, případně žalovaný mohl využít služby , Anonymizováno, či , Anonymizováno, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v období od 22. 9. 2023 do 12. 10. 2023 žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru převodem na účet č. , č. účtu, celkovou částku 17 630 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Žalovaný však na svůj dluh uhradil jen 1 063 Kč, ačkoli byl k úhradě dluhu opakovaně vyzýván, přičemž v upomínce z 8. 1. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho úhradě. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 23. 3. 2025 na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek z 27. 3. 2025 na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou zaslanou mu dne 2. 6. 2025. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky od dne následujícího po zesplatnění pohledávky. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila a žalovaný se jej bez omluvy nezúčastnil, ačkoliv byl řádně předvolán, odročení jednání nežádal. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 22. 9. 2023 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do úvěrového limitu 16 630 Kč. (smlouva o úvěru č. , hodnota, z 22. 9. 2023) Na účet žalovaného č. , č. účtu, byly zaslány platby dne 22. 9. 2023 ve výši 630 Kč, dne 25. 9. 2023 ve výši 4 000 Kč, dne 29. 9. 2023 ve výši 2 000 Kč, dne 2. 10. 2023 ve výši 2 000 Kč, dne 3. 10. 2023 ve výši 1 000 Kč, dne 4. 10. 2023 ve výši 1 000 Kč a dne 12. 10. 2023 ve výši 7 000 Kč. (potvrzení o provedení transakcí, zpráva , právnická osoba, . ze dne 18. 9. 2025) Zprávou z 8. 1. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru. (zpráva o zesplatnění z 8. 1. 2024) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která dne 27. 3. 2025 pohledávku postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z 23. 3. 2025, smlouva o postoupení pohledávek z 27. 3. 2025, seznam postupovaných pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 6. 2025. K zaplacení dluhu do tří dnů byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2025, zaslanou žalovanému téhož dne. (oznámení o postoupení pohledávky z 2. 6. 2025 a předžalobní upomínka ze dne 2. 6. 2025 včetně podacího lístku z 2. 6. 2025) Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Žalovaný nerozporoval, že žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradil pouze 1 063 Kč. Žalobkyně žádným důkazem neprokazovala, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
11. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu17. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v souladu s ustanovením § 1820 a násl. o. z. upravujícím uzavírání smluv distančním způsobem, a podle ZoSÚ. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání poskytla žalovanému částku 17 630 Kč. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrzení (ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Žalobkyně v řízení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalované tvrdila ověřování příjmů, ohledně výdajů pak ničeho netvrdila a rovněž žádné důkazy k prokázání svých tvrzení nedoložila. Soud tak nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tak nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
19. Žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).
20. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 16 567 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla (17 630 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (1 063 Kč).
21. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 2. 6. 2025, která mu byla odeslána téhož dne, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 10. 6. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené ve výzvě, když tato mu byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání (5. 6. 2025), se zohledněním § 607 o. z.
22. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni (zamítnuto pouze do úroků z prodlení, tj. neúspěch pouze v nepatrné části) právo na náhradu nákladů ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“), odměna ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč, dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.
24. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.