21 C 316/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 142 149,82 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítáa) co do částky 55 025,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 632,31 Kč, s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 57 009,15 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 475,43 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 009,15 Kč od 30. 4. 2024 do 14. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 009,15 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 53 000 Kč za období od 15. 6. 2024 do zaplacení,b) co do částky 24 374,68 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 411,99 Kč, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z 16 930,54 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 110,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 930,54 Kč od 30. 4. 2024 do 14. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 7 180,54 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % z částky 9 750 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkua) částku ve výši 53 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53 000 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení ab) částku 9 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 750 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 21. 6. 2022, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 59 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 58 043 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaného úroku 26,43 % ročně ve výši 44 117 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 12 426 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách v hotovosti po 5 574 Kč, s tím že poslední den splátky byl stanoven na 21. 3. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 14. 1. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, s účinností k 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 6 000 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 57 009,15 Kč, dlužného poplatku ve výši 51 015,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 26,43 % ročně z částky 57 009,15 Kč za období od 22. 3. 2024 do 29. 4. 2024 ve výši 1 632,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z 57 009,15 Kč za období od 14. 2. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 10 475,43 Kč, úroku ve výši 26,43 % ročně z částky 57 009,15 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 009,15 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzvána upomínkou ve lhůtě nejméně sedmi dní před podáním žalobního návrhu.

2. Dále se žalobkyně domáhala svého nároku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , RČ, uzavřené dne 1. 4. 2022, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 24 946 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaného úroku 25,23 % ročně ve výši 19 282 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 164 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách v hotovosti po 2 141 Kč, s tím že poslední den splátky byl stanoven na 1. 1. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 14. 1. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, s účinností k 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 10 250 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 16 930,54 Kč, dlužného poplatku ve výši 17 194,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 16 930,54 Kč za období od 2. 1. 2024 do 29. 4. 2024 ve výši 1 411,99 Kč, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 16 930,54 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z 16 930,54 Kč za období od 14. 2. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 3 110,99 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 930,54 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou ve lhůtě nejméně sedmi dní před podáním žalobního návrhu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4, 11 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).

5. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.

6. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsaly dne 1. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , RČ, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 24 946 Kč, představující úrok ve výši 19 282 Kč, částku ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a částku ve výši 6 164 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 44 946 Kč v 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka byla výši 2 126 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , RČ, ).

8. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, úvěr ve výši 20 000 Kč potřebuje na neočekávané výdaje, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako operátor logistiky v , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem 32 076 Kč, jiný zdroj příjmů nemá, měsíční výdaje má ve výši 2 000 Kč, interní splátky 3 304 Kč, externí splátky 6 000 Kč, má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, kreditní kartu nemá. Údaje měly být ověřovány pracovní smlouvou a výplatními páskami za měsíce leden a únor 2022 (zákaznická karta ze dne 1. 4. 2022).

9. Na dluh ze smlouvy o úvěru č. , RČ, žalovaný uhradil za období od 1. 4. 2022 do 14. 1. 2023 částku 10 250 Kč (tabulka umoření k úvěrové smlouvě č. , RČ, ).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále podepsaly dne 21. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 59 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 69 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 58 034 Kč, představující úrok ve výši 44 117 Kč, částku ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a částku ve výši 12 426 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 117 043 Kč v 21 měsíčních splátkách po 5 574 Kč, přičemž poslední splátka byla výši 5 563 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ).

11. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, úvěr ve výši 53 000 Kč potřebuje na neočekávané výdaje, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako operátor výroby v , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem 34 414 Kč, jiný zdroj příjmů nemá, měsíční výdaje má ve výši 1 500 Kč, interní splátky 2 141 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, kreditní kartu nemá. Údaje měly být ověřovány pracovní smlouvou a výplatními páskami (zákaznická karta ze dne 21. 6. 2022).

12. Na svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, žalovaný uhradil za období od 21. 6. 2022 do 14. 1. 2023 částku 6 000 Kč (tabulka umoření k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ).

13. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, odeslaným dne 30. 5. 2024. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 včetně Seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 včetně podacího lístku ze dne 30. 5. 2024).

14. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 29. 7. 2024 odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 29. 7. 2024 včetně podacího lístku ze dne 29. 7. 2024).

15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

16. Dne 21. 6. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 59 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátil, na pohledávku uhradil pouze částku ve výši 6 000 Kč. Dne 1. 4. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 20 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátil, na pohledávku uhradil pouze částku ve výši 10 250 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

27. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

28. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 59 000 Kč na úvěr č. , hodnota, , na kterou jí žalovaný vrátil pouze částku 6 000 Kč, a částku 20 000 Kč na úvěr č. , RČ, , na kterou jí žalovaný vrátil pouze 10 250 Kč. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že se zaměřila pouze na ověření příjmu žalovaného, výdaje žalovaného však nezkoumala vůbec. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného tak, že u žalovaného měla ověřit jeho příjmy z pracovní smlouvy a z výplatních pásek, k důkazu však žalobkyně ani pracovní smlouvu, ani výplatní pásky nepředložila. Navíc příjem měl být zkoumán jen ze dvou výplatních pásek za leden a únor 2022, což pro posouzení není dostatečné. Výdaje žalovaného byly pouze odhadnuty v nepřiměřeně nízké výši (při započtení životního minima jednotlivce a zohlednění nájemného by nemohly dosahovat částky ve výši 1 500 Kč a 2 000 Kč), nikoli ověřovány. Lustraci žalovaného v dostupných databázích dlužníků bankovních a nebankovních subjektů právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla vůbec, tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku žalobkyně nedoložila. Žalovaný přitom měl splácet jiný úvěr / úvěry. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a neověřila, zda žalovaný nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

29. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

30. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.

31. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěry, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., neplatné. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

32. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě z úvěrové smlouvy č. , hodnota, představuje částka 53 000 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (59 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradila (6 000 Kč), a z úvěrové smlouvy č. , RČ, částka 9 750 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (20 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (10 250 Kč).

33. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o úvěru nebyly platně uzavřeny, nemohly být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024, odeslaným mu dne 30. 5. 2024, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 15. 6. 2024, tj. ode dne následujícího po uplynutí 10denní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto bylo žalované doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (4. 6. 2024).

34. Jelikož smlouvy nebyly sjednány s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem I. zamítnout.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

36. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).