Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

21 C 33/2025

č. j. 21 C 33/2025-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-27 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMB:2025:21.C.33.2025.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 110 185 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 96 089 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 650,28 Kč od 18. 10. 2023 do 22. 10. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 089 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 14 096 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 851,62 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 107 343 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 973,26 Kč od 18. 10. 2024 do 22. 10. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 984 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 26 281,84 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu včetně jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky 110 185 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 18. 3. 2023 úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 104 000 Kč na nákup zboží u prodejce, žalobkyně zapůjčené peněžní prostředky poukázala přímo prodejci. Žalovaný se smlouvou zavázal, že úvěr žalobkyni uhradí se smluvním úrokem ve výši 22,350335 % ročně, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 2 631 Kč, měsíční splátka byla vždy splatná k 15 dni příslušného měsíce. Celkem se žalovaný zavázal, že žalobkyni uhradí částku ve výši 189 432 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě kreditního skóre žadatele o úvěr, kdy žalobkyně porovnávala jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávala jeho věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení. Současně provedla lustraci žalovaného s pozitivním záznamem v databázi NRKI a negativním záznamem v Centrální evidenci exekucí, v registrech ISIR a SOLUS. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně úvěr dle bodu odd. 8 úvěrových podmínek ke dni 3. 10. 2023 zesplatnila. Žalovaný ke dni zesplatnění uhradil celkem částku 7 911 Kč. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, byla mu žalobkyní účtována smluvní pokuta vždy ve výši 500 Kč dopisy z 19. 8. 2023 a 16. 9. 2023. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení celkové částky 110 055 Kč, představující součet dosud nesplacené jistiny ve výši 99 468 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 7 875 Kč, úrokového vyrovnání ve výši 1 112 Kč za období od 15. 9. 2023 do 3. 10. 2023, nákladů na vymáhání v celkové výši 730 Kč včetně kapitalizovaného úroku za období od 4. 10. 2023 do 22. 10. 2024 ve výši 18 851,62 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 107 343 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 18. 10. 2023 do 22. 10. 2024 ve výši 16 623,54 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 109 073 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2024, avšak na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti. Omluva z e-mailu , e-mail, byla učiněna údajným otcem žalovaného a i kdyby byla soudem shledána jako učiněná osobou oprávněnou, pak důvod, že žalovaný má v době jednání kondiční jízdu v autoškole, není způsobilým důvodem pro odročení jednání.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 3. 2023 úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – vázaný spotřebitelský účet, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 104 000 Kč. Peněžní prostředky byly použity ke koupi automobilu Audi A4 a žalobkyně je poukázala přímo prodejci , právnická osoba, . Žalovaný se smlouvou zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni společně s úrokem ve výši 22,350335 % ročně. Celkem měl žalovaný uhradit žalobkyni částku ve výši 189 432 Kč v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 2 361 Kč. Splatnost splátek byla sjednána na 15. den v měsíci počínaje 15. 4. 2023 a konče 15. 3. 2029. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána jeho povinnost zaplatit žalobkyni náklady na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou dvou a více splátek nebo neuhrazením splátky delším než tři měsíce byla žalobkyně oprávněna úvěr dle čl. 8.

2. Úvěrových podmínek společnosti , právnická osoba, , které byly nedílnou součástí smlouvy, zesplatnit. (prokázáno úvěrovou smlouvou č. SSU23/101084 vázaný spotřebitelský úvěr ze dne 18. 3. 2022, úvěrovými podmínkami společnosti , Jméno žalobkyně, . – ideal Credit +, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkový kalendář)

6. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle záznamů žalobkyně vycházela žalobkyně z žalovaným uvedených skutečností, především z výše jeho čistého příjmu ze zaměstnání ve společnosti , právnická osoba, ., tj. 31 125 Kč měsíčně a výše příjmu partnera/ky 23 540 Kč měsíčně při zohlednění celkových měsíčních výdajů ve výši 3 000 Kč (1 000 Kč měsíční výdaje na bydlení domácnosti, 1 500 Kč měsíční splátky všech úvěrů a 500 Kč ostatní měsíční výdaje domácnosti) a lustrace žalovaného mj. v NRKI, SOLUS, ISIR a CEE. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, má dosažené středoškolské vzdělání a bydlí ve vlastním domě/bytě. (prokázáno Matričním listem klienta – fyzická osoba ze dne 18. 3. 2023, úvěrovou zprávou)

7. Žalovaný uhradil na úvěr ve splátkách celkem částku 7 911 Kč. (prokázáno saldokontem úvěrové smlouvy)

8. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně dopisem z 3. 10. 2023, odeslaným žalovanému dne 4. 10. 2023, žalovaného vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky 110 055 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy k zaplacení. (prokázáno výpisem čerpání, splátek úhrad, výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 3. 10. 2023 včetně podacího archu ze dne 4. 10. 2023)

9. Dopisem ze dne 26. 4. 2024 odeslaným žalovanému dne 26. 4. 2024 zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení jeho dluhu. (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2024 včetně podacího archu ze dne 26. 4. 2024)

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

11. Dne 18. 3. 2023 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru č. SSU23/101084, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 104 000 Kč na koupi automobilu a žalovaný se zavázal peněžní prostředky společně s úrokem splatit ve sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný uhradil žalobkyni celkovou částku 7 911 Kč. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr při sjednání smlouvy o úvěru.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

13. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

16. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 104 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy a výdaje. Žalobkyně se spokojila pouze s uvedením výše příjmu žalovaného a členů jeho domácnosti, kterou nikterak neověřila, neověřila též výdajovou stránku žalovaného. Navíc tvrzené měsíční výdaje domácnosti v celkové výši 3 000 Kč jsou nepřiměřeně nízké. Úvěruschopnost žalobkyně zkoumala jen prostřednictvím lustrací žalovaného v databázi NRKI, centrální evidenci exekucí, SOLUS, ISIR. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného a neověřila jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

20. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud tak uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

21. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, na základě níž byl úvěr žalovanému poskytnut, dle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, přičemž dle uvedeného ustanovení soud k neplatnosti smlouvy přihlíží i bez návrhu. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 96 089 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (104 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (7 911 Kč).

23. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ke splacení celého dluhu ze dne 3. 10. 2023, která mu byla žalobkyní odeslána dne 4. 10. 2023, ocitl se v prodlení s vrácením částky nejdříve dne 18. 10. 2023, tj. dnem následujícím po uplynutí 14denní lhůty k zaplacení běžící od sepsání výzvy.

24. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 270,63 Kč, přičemž tato částka představuje 74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení 87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 408 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 odměna ve výši 16 620 Kč za tři úkony právní služby po 5 540 Kč, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za každý ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava, výzva k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 psím. a) a písm. d) advokátního tarifu) a dále za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne 27. 3. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) odměna ve výši 5 540 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 na trase Praha - Mladá Boleslav a zpět na jednání dne 27. 3. 2025 (170 km) při kombinované spotřebě paliva 5,3 litrů/100 km a ceně paliva 34,70 Kč/ l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., v platném znění a amortizaci 5,8 Kč dle § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb., v platném znění, tj. ve výši 1 299 Kč, náhrady promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 5. 2025 ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět dne 27. 3. 2025, tj. 900 Kč (6 x 150 Kč) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 5 399 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 74 % z částky 35 516 Kč činí po zaokrouhlení částku 26 281,84 Kč.

26. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (149 odst. 1 o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.