21 C 348/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 20 294 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13 999,98 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 999,98 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 294,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 294 Kč od 10. 5. 2024 do 3. 7. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 294,02 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13 999,98 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 546,2 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným podepsanému soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne 12. 12. 2023 se společností , Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) pomocí webové stránky www.creditgo.cz, na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila v jí dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI a dále provedla výpočet mezi doložitelnými příjmy a výdaji a žalované ponechala rezervu 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, přičemž těchto 10 % se muselo rovnat minimálně životnímu minimu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru převodem na účet č. , č. účtu, dne 12. 12. 2023 částku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 879,75 Kč a úrokem ve výši 414,25 Kč nejpozději do 9. 5. 2024. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a na svůj dluh ničeho neuhradila. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 5. 6. 2025 na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek z 5. 6. 2025 na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou zaslanou jí dne 25. 6. 2025. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky od dne následujícího po splatnosti pohledávky. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 12. 12. 2023 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. CB74C/700134 ve znění dodatku z 9. 4. 2024, kterou se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaná měla poskytnutou částku (resp. dle dodatku jen částku 13 999,98 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději dne 9. 5. 2024 společně s úrokem ve výši 414,25 Kč a poplatkem v případě překročení splatnosti ve výši 5 879,75 Kč. (smlouva o úvěru č. CB74C/700134 z 12. 12. 2023, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek ke smlouvě z 9. 4. 2024, formulář pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení) Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím částky zkoumala pouze to, zda žalovaná není vedena ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB) a provedla výpočet mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalovaná jí sdělila, že má měsíční příjem 35 000 Kč a měsíční výdaje 20 500 Kč (z toho 8 000 Kč splátka bankovních úvěrů, 3 000 Kč splátka nebankovních úvěrů, 6 000 Kč náklady na bydlení a 3 500 Kč ostatní výdaje). (tvrzení žalobkyně, dokument o zkoumání úvěruschopnosti žalované a aktuální informace o žalované) Na účet žalované č. , č. účtu, byla platba ve výši 14 000 Kč provedena dne 12. 12. 2023. (potvrzení o provedení transakce, informace o vlastníkovi účtu, účet žalované znám soudu z úřední činnosti) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni (dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek), což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2025. K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 25. 6. 2025, zaslanou žalované téhož dne. (oznámení o postoupení pohledávky z 25. 6. 2025 a předžalobní upomínka ze dne 25. 6. 2025 včetně podacího lístku z 25. 6. 2025) Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila. Žalovaná nerozporovala, že žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradila pouze částku 0,02 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

11. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

17. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

18. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 14 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala její příjmy ani výdaje a spoléhala se pouze na tvrzení žalované. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat pouze prostřednictvím lustrací žalované ve veřejně přístupných databázích a neurčitým výpočtem. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala příjmy a výdaje žalované a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, nemohla znát finanční situaci žalované.

19. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované osoby a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.

20. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

21. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 13 999,98 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla (14 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (0,02 Kč, když dle dodatku ke smlouvě z 9. 4. 2024 zůstala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně dlužna po částečné úhradě 13 999,98 Kč).

22. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne 25. 6. 2025, odeslanými téhož dne, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 4. 7. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě, která jí byla doručena třetí pracovní den po odeslání (30. 6. 2025).

23. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

24. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého má procesně úspěšnější žalobkyně právo na částečnou náhradu nákladů řízení, nicméně soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení pouze ve výši rozdílu mezi náhradou nákladů řízení přiznanou jí v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, (o zaplacení 20 000 Kč, přiznané náklady řízení 2 615 Kč) a náhradou nákladů řízení, které by byly žalobkyni přiznány, kdyby oba nároky původně uplatněné dvěma samostatnými žalobami již od počátku sloučila do jediného návrhu (předmět řízení by činil celkem 40 294 Kč, náklady řízení pak 4 516 Kč složené ze soudního poplatku 1 612 Kč a odměny za zastoupení 2 100 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 11 odst. 1 spolu s § 14b odst. 1 a odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025 za tři úkony právní služby převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé, a to po navýšení o 21% DPH ve výši 504 Kč). Pokud by žalobkyně podala pouze jeden návrh, pak by byla procesně úspěšnější o 70 % (po odečtení jejího úspěchu 85 % od úspěchu žalované 15 %, tj. přiznána by z celkové žalované částky 40 294 Kč byla částka 33 999,98 Kč) a náležela by jí tak poměrná část nákladů ve výši 70 % z částky 4 516 Kč, tj. částka 3 161,2 Kč. O náhradě nákladů řízení soud nerozhoduje pouze mechanicky podle výsledku sporu, nýbrž zvažuje, zda neexistují další rozhodující okolnosti mající podstatný vliv na přiznání či nepřiznání náhrady účelně vynaložených nákladů (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2011 sp. zn. I. ÚS 799/2011). Žalobkyně tím, že v rozmezí měsíce podala proti žalované dvě žaloby s obdobným skutkovým i právním základem (žalobu pod sp. zn. , spisová značka, dne 4. 8. 2025 a žalobu pod sp. zn. , spisová značka, dne 4. 9. 2025), jednala nehospodárně a vzhledem k tomu, že jí nic nebránilo uplatnit oba své nároky společně v jediném návrhu, považuje soud z nákladů vzniklých žalobkyni s podáním druhého návrhu za vynaloženou účelně pouze částku rozdílu převyšujícího náklady již přiznané (tj. rozdílu 546,2 Kč mezi částkami 3 161,2 Kč a 2 615 Kč).

25. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

26. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).