21 C 373/2024
č. j. 21 C 373/2024-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Mladé Boleslavi zamítl žalobu ve většině nároků, protože smlouva o úvěru byla považována za neplatnou kvůli nedostatečnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud uznal, že žalovaný byl obohacen bez právního základu ve výši 9 200 Kč, což je rozdíl mezi poskytnutou částkou a vrácenou částkou. Povinnost k úhradě byla uložena s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 12. listopadu. Náhrada nákladů řízení byla odmítnuta pro neúčastnost žalovaného na nákladech.
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 16 451 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se zamítá co do částky 7 251 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 20 360,03 Kč, s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 9 536,26 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 460,19 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 536,26 Kč od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 336,26 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 9 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 200 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu včetně jeho doplnění podaným k podepsanému soudu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne 30. 5. 2012, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 7 251 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků 20,11 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 954 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 697 Kč, a to v 45 týdenních splátkách v hotovosti po 384 Kč, s tím že poslední den splátky byl stanoven na 10. 4. 2013. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 8. 6. 2012. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností k 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 9 536,26 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 914,74 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 20,11 % ročně z částky 9 536,26 Kč za období od 11. 4. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 20 360,03 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z 9 536,26 Kč za období od 16. 6. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 8 460,19 Kč, úroku ve výši 20,11 % ročně z částky 9 536,26 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 536,26 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žalobního návrhu byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou k uhrazení dlužné částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.
4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 30. 5. 2012 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 70,93 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 7 251 Kč, představující úrok 954 Kč, částku 1 600 Kč za administrativní činnost a částku 4 697 Kč za hotovostní inkaso splátek. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 17 251 Kč v 45týdenních splátkách po 384 Kč, přičemž poslední splátka byla výši 355 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o půjčce č. hodnota včetně smluvní podmínek).
6. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, půjčku ve výši 15 000 Kč potřebuje neočekávané výdaje, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako dělník v RANSTAD s.r.o. Jeho celkový příjem činí 23 600 Kč, skládá se z čisté mzdy ve výši 15 600 Kč a dalšího příjmu domácnosti ve výši 8 000 Kč, měsíční výdaje má za nájem/inkaso ve výši 5 000 Kč, za telefon ve výši 500 Kč a dále za domácnost ve výši 4 500 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, kreditní kartu má. Údaje měly být ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami a na základě občanského průkazu (zákaznická karta ze dne 30. 5. 2012).
7. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně na poskytnutou půjčku uhradil pouze dne 8. 6. 2012 částku 800 Kč (přehled plateb).
8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, odeslaným dne 27. 10. 2023. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně Seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023).
9. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 30. 7. 2024 odeslaným dne 31. 7. 2024. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 30. 7. 2024 včetně podacího lístku ze dne 31. 7. 2024).
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
11. Dne 30. 5. 2012 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí půjčky. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátil, na pohledávku uhradil částku ve výši 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila u smlouvy řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutou půjčku. Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
13. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
14. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou mimo jiná rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen „obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč. zák.“.
15. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).
16. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zák. dohodou podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení obč. zák. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle obč. zák. a na její společné závazky se použijí ustanovení obč. zák.
17. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 502 věta první obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
19. Podle § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
20. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
21. Dle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 273 odst. 2 obch. zák. odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.
22. Podle § 456 věta první obč. zák. se musí předmět bezdůvodného obohacení vydat tomu, na jehož úkor byl získán.
23. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
24. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, dále jen „ZoSÚ“, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
25. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
26. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
27. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 10 000 Kč, na kterou jí žalovaný vrátil 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně však při poskytování úvěru řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala (u žalovaného měla ověřit jeho příjmy z pracovní smlouvy a z výplatních pásek, k důkazu je však nepředložila), ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že byl ověřován pouze příjem žalovaného ze zaměstnání, nikoli další příjmy domácnosti (přičemž bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících s žalovaným ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žalovaného a posoudit jeho schopnost úvěr splácet, jak judikoval Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka z 20. 3. 2019) a rovněž nebyly ověřeny výdaje žalovaného. Žalovaný uváděl, že má kreditní kartu, její užívání a případné dluhy z ní ověřovány nebyly, stejně jako nebyly ověřovány jiné závazky žalovaného (které mohl splácet). Tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku žalobkyně nedoložila. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně výdaje a příjmy a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, nemohla znát finanční situaci žalovaného.
28. I v režimu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinném před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka z 20. 3. 2019). Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. spisová značka, soud konstatuje, že další příjmy žalovaného včetně příjmů domácnosti a rovněž jiné závazky žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.
29. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK, rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. spisová značka či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18).
30. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 456 obč. zák. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 9 200 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (10 000 Kč), částkou, kterou jí žalovaný uhradil (800 Kč).
31. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení § 369 odst. 1 obch. zák. ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, odeslaným mu dne 27. 10. 2023, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 12. 11. 2023, tj. ode dne následujícího po uplynutí 10denní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto bylo žalovanému doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (1. 11. 2023).
32. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem I. zamítnout.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.
34. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.