21 C 374/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 64 752 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky 51 644 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 575,31 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 24 987,16 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 047,8 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 005,58 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 897,58 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % z částky 13 108 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13 108 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 108 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 16. 3. 2022, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v pevné výši 1 922 Kč. Dále se žalovaný zavázal spolu s jistinou a úrokem uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 18 620 Kč představující úhradu za poskytnutí úvěru, částku 5 257 Kč jako úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a dále částku 6 840 Kč představující úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště. Celkem tedy měl žalovaný uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 70 644 Kč v 14 měsíčních splátkách v hotovosti po 5 046 Kč, poslední den splátky byl stanoven na 16. 5. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací, jež byly následně zaznamenány do žádosti o úvěr a posléze byly ověřeny doloženými doklady, tj. rozhodnutím ČSSZ, s tím, že jeho měsíční příjem činí 11 854 Kč a měsíční výdaje 4 869 Kč, úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána i nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když sjednané splátky na jistinu úvěru se smluvním úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 14. 9. 2022 ve výši 3 500 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právní předchůdkyni právo požadovat po žalovaném uhrazení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným bylo dále ujednáno, že v případě porušení smluvních povinností je právní předchůdkyně oprávněna požadovat po žalovaném uhrazení smluvní pokuty. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, s účinností k 29. 5. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Po postoupení pohledávky již žalovaným nebylo ničeho hrazeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 24 987,16 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 018,24 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 11 970 Kč, úhradu za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 379,28 Kč, úhradu umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 4 397,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 19 000 Kč, kapitalizovaného úroku z jistiny za období od 17. 5. 2023 do 22. 4. 2024 ve výši 2 575,31 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši od prodlení do 22. 4. 2024 ve výši 5 047,80 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od 23. 4. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 26 005,58 Kč (skládající se z součtu částky dlužné jistiny a částky úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru) od 23. 4. 2024 do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván výzvou odeslanou dne 11. 9. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Žalobkyně požádala podáním z 6. 2. 2025 o odročení jednání, protože se jí do poslední chvíle nepodařilo zajistit substituci z důvodu kolize spolupracujících advokátů v Mladé Boleslavi a okolí. Soud však neshledal její omluvu důvodnou. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednáno a rozhodováno v jejich nepřítomnosti.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 38 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou úrok v celkové výši 1 927 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru podle této smlouvy ve výši 18 620 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 5 257 Kč a inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 6 840 Kč. Žalovaný byl povinen právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 70 644 Kč v 14měsíčních splátkách po 5 046 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v nichž bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně účtovat žalovanému pro případ nezaplacení jakékoli splátky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky. (smlouva o úvěru č. , hodnota, včetně předpisů splátek)

6. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žádá o úvěr ve výši 38 000 Kč. Dále uvedl, že je invalidním důchodcem, jeho jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 11 854 Kč (potvrzeno oznámením , právnická osoba, ), měsíční výdaje má celkem ve výši 4 860 Kč, a to v částce 3 860 Kč za bydlení/energie a v částce 1 000 Kč za dopravu/jídlo/osobní náklady, nemá žádnou vyživovací povinnost. Údaje měly být ověřovány občanským průkazem a oznámením z , právnická osoba, . (žádost o úvěr ze dne 16. 3. 2022, oznámení , právnická osoba, , Ústředí – odbor rozhodování o dávkách důchodového pojištění ze dne 16. 12. 2021)

7. Na svůj dluh žalovaný uhradil v období od 17. 3. 2022 do 14. 9. 2022 celkem částku 24 892 Kč. (transakční historie)

8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, přičemž o postoupení byla žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2024 (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně přílohy Seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2024).

9. K zaplacení žalované částky do 25.9 .2 024 byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 10. 9. 2024 odeslaným dne 11. 9. 2024. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 10. 9. 2024 včetně podacího lístku ze dne 11. 9. 2024)

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

11. Dne 16. 3. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 38 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem a poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátil, na pohledávku uhradil pouze částku ve výši 24 892 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

21. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

22. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 38 000 Kč, žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 24 892 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Z žalobkyní předložených listin vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala pouze příjem žalovaného na základě oznámení , právnická osoba, o výši invalidního důchodu ze dne 16. 12. 2021, ačkoli k poskytnutí úvěru došlo až dne 16. 3. 2022. Výdaje žalovaného právní předchůdkyní nebyly nikterak zkoumány. Tvrzenou lustraci ve veřejně dostupných rejstřících žalobkyně nedoložila. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně výdaje a příjmy žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

23. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

24. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.

25. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

26. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 13 108 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (38 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (24 892 Kč).

27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 25. 9. 2024 výzvou ze dne 10. 9. 2024, odeslanou mu dne 11. 9. 2024, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 26. 9. 2024.

28. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem I. zamítnout.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).