21 C 54/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 32 676,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 12 676,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 676,29 Kč od 31. 3. 2023 do 2. 1. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 676,29 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 820,16 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 7. 2. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 32 676,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 13. 4. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované převodem na účet č. , č. účtu, dne 13. 4. 2022 částku 20 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala uhradit do dne 30. 3. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované lustrací žalované v dostupných databázích ISIR, CEE, EUCB, CRKI. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, na úvěr neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena právní předchůdkyni žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024. Před podáním žaloby byla žalovaná upomínána o zaplacení, a to předžalobní upomínkou, odeslanou dne 20. 12. 2024. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení částky 32 676,29 Kč (představující součet dosud neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12 676,29 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 676,29 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení. V případě neuznání nároku žalobkyně na zaplacení požadované částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně žádá přiznat částku na základě bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána, přičemž ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jejich nepřítomnosti.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 12. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 12 % ročně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 12 676,29 Kč. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku 33 907,64 Kč, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 826 Kč, poslední den splátky byl stanoven na den 30. 3. 2023. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 12. 4. 2022, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila dne 12. 4. 2022 žalované na její účet č. , č. účtu, částku 20 000 Kč. (potvrzení o vyplacení úvěru, sdělení z , právnická osoba, ze dne 26. 2. 2025). Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2024. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek) O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 20. 12. 2024, odeslaným téhož dne, spolu s předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky do tří dní. (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2024, předžalobní upomínkou ze dne 20. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 20. 12. 2024)

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 12. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou měla žalovaná s poplatkem vrátit do 30. 3. 2023. Žalobkyně před podpisem smlouvy nezjišťovala majetkové poměry žalované. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

19. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

20. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 20 000 Kč skutečně poskytla. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalované) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat lustrací žalované v příslušných registrech, v tomto směru však žalobkyně nic nedoložila. Žádné další důkazy, ze kterých by bylo patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, soudu rovněž předloženy nebyly. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, a neověřila, zda žalovaná nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalované.

21. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované.

22. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, . proti , Anonymizováno, či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

23. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 20 000 Kč, tj. částkou, kterou jí právní předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla, když žalovaná ničeho na svůj dluh neuhradila.

24. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2024, odeslanou jí dne 20. 12. 2024, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 3. 1. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě, která jí byla doručena třetí pracovní den po odeslání (30. 12. 2024).

25. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

26. Při vyhlášení rozsudku došlo k početní chybě, resp. k chybě v psaní, ve výroku I., kterým byl určen úrok z prodlení „ve výši 12 % ročně z částky 10 988,68 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení“ místo správného „ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení“ a ve výroku II., kterým byl zamítnut úrokem z prodlení „ve výši 3 % ročně z částky 10 988,68 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení“ místo správného „ve výši 3 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení“. S odvoláním na ustanovení § 164 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. soud uvedený omyl současně v písemném znění rozsudku i protokolu o vyhlášení opravil.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 820,16 Kč, přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalované v rozsahu 39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 308 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 676,29 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a jedné paušální náhrady výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) ve znění účinném od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalované a vzniku a výše jejího dluhu. Poměrná část nákladů ve výši 22 % z částky 3 728 Kč činí částku 820,16 Kč.

28. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).