21 C 56/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 30 510,65 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky 13 610,65 Kč spolu s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 19 422,33 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 513,64 Kč za období od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 613,64 Kč za období od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 16 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 900 Kč za období od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 659 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 510,65 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalovanému bezhotovostně na jeho účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úroky a s poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet ve výši 190 Kč měsíčně v 30 měsíčních splátkách po 1 550 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána do měsíce následujícím po vyplacení úvěru. Protože žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, do , datum, uhradil na svůj dluh pouze částku 3 100 Kč, byl povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení se splátkou o délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek o více než 65 dnů právní předchůdkyně dopisem ze dne , datum, úvěr zesplatnila částkou 24 491,64 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru je dlužná jistina 19 422,33 Kč nadále úročena úrokem ve výši 26,43 % ročně a právní předchůdkyně má nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny 22 513,64 Kč odpovídající součtu dlužné jistiny a úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění. Od marného uplynutí 10denní lhůty k zaplacení dlužné částky dle oznámení od zesplatnění, tj. od , datum, požadovala právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném placení úroku z prodlení z dlužné nové jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný již neuhradil na svůj dluh ničeho a žalobkyně po něm požaduje zaplacení dlužné nové jistiny, sestávající se z dlužné jistiny 19 422,33 Kč a úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 3 091,31 Kč, dlužných poplatků za pojištění ve výši 380 Kč, dlužné smluvní pokuty vyčíslené ke dni , datum, jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 7 617,01 Kč, úroku ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny 19 422,33 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny 22 513,64 Kč od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky., právnická osoba, prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla a podáním ze dne , datum, dotvrdila, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně předložil své osobní doklady, doklady ověřující výši jeho příjmu a výdajů, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala ve veřejných registrech, zejména v registru SOLUS, NRKI, ISIR. Právní předchůdkyně zjistila, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 26 560 Kč, a že je zaměstnán na dobu neurčitou. Po odečtení zjištěných výdajů žalovaného ve výši 8 075 Kč dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k výši disponibilních finančních prostředků žalovaného 17 485 Kč měsíčně.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o úvěru a její přílohy – Pojištění schopnosti splácet úvěr soud zjistil, že právní žalobkyně uzavřela s žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč vyplacením na účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 64,72 % ročně a poplatkem za pojištění ve výši 190 Kč měsíčně, tj. celkovou částku 40 800 Kč navýšenou o sjednané pojištění v 30 měsíčních splátkách po 1 550 Kč splatných každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Dle bodu 6.1 smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení se splátkou o délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného se splátkou o délce 15 dnů ve výši 200 Kč. V bodě 6.3. smlouvy bylo sjednáno zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů a v bodě 6.5. smlouvy pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.

6. Z výplatní pásky žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši čistého příjmu žalovaného 27 649 Kč za měsíc květen 2022.

7. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že v měsíci březnu 2022 byla připsána na účet žalovaného výplata od zaměstnavatele ve výši 25 910 Kč, v měsíci dubnu 2022 výplata ve výši 26 535 Kč, v měsíci květnu 2022 výplata ve výši 26 596 Kč a v měsíci červnu 2022 výplata ve výši 26 549 Kč. Průměrný měsíční příjem žalovaného za toto období tedy činil 26 397,50 Kč. Počáteční stav účtu žalovaného ve sledovaném období činil ke dni , datum, záporný zůstatek 39 302,42 Kč a ke dni , datum, záporný zůstatek 37 830,25 Kč.

8. Z výpisu záznamů registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný k , datum, neměl žádný záznam.

9. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovanému bylo vypočítáno CBS skóre 396, tj. menší riziko.

10. Z hodnocení klienta ze dne , datum, soud zjistil, že při poskytování úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z pravidelného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 26 560 Kč (hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou). Ve výdajové stránce právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z částky životního minima ve výši 4 250 Kč, nákladů na bydlení 3 825 Kč (nájemné, inkaso), splátek 0 Kč a ostatních výdajů (doprava, kurzy, záliby apod.) 0 Kč, tj. částky ve výši 8 075 Kč. Žalovaný uvedl, že je svobodný a žije u rodičů, nemá s nikým společnou domácnost, děti nemá.

11. Z dokladu o vyplacení peněžních prostředků soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr vyplatila dne , datum, částkou 20 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, .

12. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil ve dvou splátkách po 1 550 Kč dne , datum, a dne , datum, celkovou částku 3 100 Kč.

13. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, závazek žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 24 491 Kč s upozorněním na smluvní pokutu.

14. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, k tomuto prohlášení – seznamu postupovaných pohledávek, pověření pro podepisující osoby za , právnická osoba, ., a plné moci k odeslání Oznámení o postoupení pohledávky za postupitele soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila svou pohledávku za žalovaným s účinností ke dni , datum, na žalobkyni. K oznámení postoupení pohledávky žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem zmocněna žalobkyně jako postupník.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky z , datum, včetně podacího lístku z , datum, soud zjistil, že žalobkyně postoupení pohledávky žalovanému písemně oznámila dopisem ze dne , datum, odeslaným téhož dne, kterým byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dní od obdržení dopisu.

16. Z předžalobní výzvy z , datum, včetně podacího lístku z , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky upomínkou podanou k poštovní přepravě dne , datum, .

17. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

18. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku v celkové 40 800 Kč navýšenou o sjednané pojistné v 30 měsíčních splátkách po 1 550 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil částku ve výši 3 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když vůbec neověřila žalovaným uvedené výdaje (zejména částka 3 825 Kč za bydlení a částka 0 Kč za ostatní výdaje), přičemž tyto částky soud nejenže považuje za nepřiměřeně nízké, ale má i zato, že právní předchůdkyně žalobkyně měla být obezřetnější a důkladnější při posuzování úvěruschopnosti žalovaného za situace, kdy jí bylo známo, že účet žalovaného vykazuje každý měsíc záporné zůstatky.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

24. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

27. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

30. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 20 000 Kč skutečně poskytla, žalovaný však doposud na uvedenou částku vrátil pouze 3 100 Kč. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, ale z žalobkyně předložených listinných důkazů vyplývá, že ověřila pouze příjmy žalovaného a ohledně výdajů vycházela pouze z údajů sdělených jí žalovaným, které nikterak neověřila. Právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s výpočtem žalovaného disponibilní částky po odečtení jím tvrzených výdajů od výše jeho příjmu, který jediný řádně ověřila výpisy z účtu žalovaného a výplatní páskou. Z výpisu z účtu žalovaného však současně právní předchůdkyně žalobkyně mohla zjistit, že žalovaný se svými příjmy nevychází. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy především dostatečně nezkoumala výdaje žalovaného, u kterých vycházela z částky životního minima a nezohlednila nepřiměřeně nízké výdaje za bydlení a ostatní výdaje.

31. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. , právnická osoba, se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

32. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, neplatná, přičemž k neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).

33. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 16 900 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (20 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (3 100 Kč).

34. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluhy prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které mu bylo právní předchůdkyní žalobkyně odesláno téhož dne, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužných jistin i úrok z prodlení z dlužných částek od , datum, , tj. ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto mu bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně.

35. Co do částky 13 610,65 Kč spolu s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 19 422,33 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 513,64 Kč za období od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 613,64 Kč za období od 27. 8. 2023 do zaplacení pak byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější byla v tomto řízení žalobkyně (o 10 % po odečtení jejího úspěchu 55 % od úspěchu žalovaného 45 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 221 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby včetně po 500 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu), a odměna dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu ve výši 2 340 Kč za jeden úkon právní služby po podání žaloby, náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (účast při jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 932 Kč po zaokrouhlení. Poměrná část nákladů ve výši 10 % z částky 6 593 Kč činí částku 659 Kč.

37. Aplikace § 14b advokátního tarifu byla v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. Sama žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu takto odměnu za úkony do podání žaloby včetně požadovala. Za podání ze dne 19. 3. 2024 soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť nelze klást k tíži žalovaného, že doložení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně učinila až na výzvu soudu, když tyto skutečnosti měla tvrdit již v žalobě. Doplňující podání si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace, proto další samostatné podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.

38. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení má být zaplacena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)