21 C 56/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 56 402,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 27 967,01 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 967,01 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se se zamítá co do částky 28 435,73 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 567,9 Kč od 23. 4. 2024 do 16. 9. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 600,89 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 27 967,01 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 13. 11. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 56 402,74 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 21. 9. 2023 uzavřela se žalovanou distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše 55 000 Kč s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit peněžní prostředky spolu se sjednaným příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII smlouvy, a to poplatkem ve výši 336,72 Kč za sjednanou volitelnou službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, poplatkem ve výši 88,32 Kč za informační SMS servis, smluvním úrokem ve výši 0,883 % denně z nesplacené části jistiny a poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, vše v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka poskytnutého úvěru byla splatná ke dni 21. 10. 2023 a konec kreditního rámce byl stanoven ke dni 28. 2. 2025. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zejména prostřednictvím informací získaných od žalované ohledně počtu členů žijící v jedné domácnosti společně hospodařících, měsíčních příjmů a výdajů žalované, a dále lustrací žalované v CNCB, NRKI a BRKI, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, a kontrolou předloženého dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, , v registru , právnická osoba, ohledně hledaných osob, v registru politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku ohledně platnosti adresy, z registru „sankční seznamy“ a registrů historie klienta, informace získané od žalované byly ověřovány prostřednictvím služby Kontomatik. Žalobkyně zjistila výši čistého příjmu žalované 39 087 Kč a v dalším vycházela z informací o platebním účtu žalované a o transakcích na něm. Celkem žalovaná načerpala bezhotovostním způsobem na účet č. , č. účtu, částku ve výši 28 216 Kč, a to dne 5. 10. 2023 v částce 10 100 Kč, dne 2. 11. 2023 v částce 1 700 Kč, dne 2. 11. 2023 v částce 2 900 Kč, dne 15. 12. 2023 v částce 3 616 Kč a dne 21. 9. 2023 v částce 9 900 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením denních splátek, a proto žalobkyně v souladu s čl. VII odst. 1 smlouvy vypověděla smlouvu, o čemž byla žalovaná bezprostředně informován prostřednictvím zaslaného e-mailu. Dle čl. VIII odst. 1 smlouvy má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za prvních 90 dní prodlení od 21. 1. 2024 do 20. 4. 2024 ve výši 903 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná upomínána o zaplacení předžalobní výzvou odeslanou žalobkyní dne 10. 9. 2024. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 27 966,99 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 490,30 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši 23,04 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši 87,84 Kč, smluvní pokuty ve výši 903 Kč, smluvního úroku ve výši 26 931,84 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 567,9 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5270/2009).

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 21. 9. 2023 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr jiný než na bydlení až do výše 60 600 Kč s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím dle čl. VII smlouvy zahrnujícím poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok 0,833 % denně, poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 0,96 Kč denně a poplatek za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši 3,66 Kč denně nejpozději k datu splatnosti dle čl. VI. smlouvy, tj. do 28. 2. 2025, v pravidelných denních splátkách, jejichž výše byla určena dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení bylo sjednáno v čl. VIII. smlouvy oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a povinnost žalované hradit v případě prodlení i účelně vynaložené náklady. (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s postupným čerpáním ze dne 21. 9. 2023, autorizací ověření totožnosti, , jméno FO, výpisem, souhlasem se zpracováním osobních údajů, předpisem denních splátek, informací pro spotřebitele, všeobecnými obchodními podmínkami a údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru) Žalobkyně vyplatila žalované na její účet č. , č. účtu, dne 21. 9. 2023 částku 9 900 Kč, dne 5. 10. 2023 částku 10 100 Kč, dne 2. 11. 2023 částku 1 700 Kč, dne 2. 11. 2023 částku 2 900 Kč a dne 15. 12. 2023 částku 3 616 Kč. (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a sdělením banky ze dne 28. 2. 2025) Žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. V době poskytování úvěru vycházela z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí 39 087 Kč (příjmové transakce žalobkyně ověřila z bankovního výpisu žalované) s tím, že žalovaná uvedla výši měsíčního příjmu 36 000 Kč a celkovou výši měsíčních výdajů 24 000 Kč (12 000 Kč splátky půjček, 6 000 Kč výdaje na bydlení, 1 000 Kč další nezbytné výdaje a 5 000 Kč ostatní zbytné výdaje). Žalovaná žalobkyni uvedla, že ve společné domácnosti hospodaří tři členové, pouze jeden má příjem. Žalobkyně počítala s vypočítanými minimálními výdaji žalované ve výši 18 360 Kč. (prokázáno obecnými principy posuzování a filozofie Společnosti, identifikovanými příjmy a výpisem o posouzení úvěruschopnosti) Prostřednictvím e-mailu odeslaného dne 22. 4. 2024 žalobkyně upozornila žalovanou na dosud neuhrazené závazky po splatnosti a zároveň jí vyzvala k zaplacení dlužné částky 56 402,74 Kč. (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 22. 4. 2024) K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 10. 9. 2024, zaslanou žalované téhož dne. (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 10. 9. 2024 a podacím lístkem z 10. 9. 2024) Žalovaná nerozporovala, že žalobkyni uhradila pouze částku 248,89 Kč.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 21. 9. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání do částky ve výši 60 600 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 0,883 % denně a zaplatit poplatek za volitelnou službu „Klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně, poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 0,96 Kč denně a poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z vyplacené tranše, a to nejpozději do 28. 2. 2025. Za období od 21. 9. 2023 do 15. 12. 2023 načerpala celkem částku ve výši 28 216 Kč. Žalobkyně prověřila pouze příjmy žalované. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem částku 248,89 Kč.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

19. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 28 216 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala její výdaje. Úvěruschopnost žalobkyně měla zkoumat lustrací žalované v příslušných registrech a výpisem z bankovního účtu, z nějž však zkoumala jen příjmy žalované. Výdaje žalované však zkoumány nebyly – nebyla tudíž nijak ověřena tvrzení žalované o jejích měsíčních výdajích a finančních závazcích. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalované a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, nemohla znát finanční situaci žalované.

20. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.

21. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-Finance s.r.o. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).

22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 27 967,01 Kč, rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované skutečně poskytla (28 216 Kč) a částkou, kterou žalovaná žalobkyni uhradila (248,89 Kč).

23. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2024, odeslanou jí dne 10. 9. 2024, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 17. 9. 2024, tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě, která jí byla doručena třetí pracovní den po odeslání (13. 9. 2024).

24. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.