21 C 78/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 59 381 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 31 736 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 31 736 Kč od 21. 4. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 27 645 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 879 Kč od 21. 11. 2023 do 20. 4. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 143 Kč od 21. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 31 736 Kč od 21. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 75,48 % ročně z částky 34 337,58 Kč od 21. 11. 2023 do 11. 12. 2023 ve výši 1 447,74 Kč a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 34 337,58 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 11. 2023 dosáhne částky 82 483 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podaným návrhem ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky 59 381 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela dne 3. 7. 2023 prostřednictvím e-mailové komunikace smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 35 000 Kč (dále též jen „úvěr“), k jehož vyplacení došlo dne 4. 7. 2023. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 75,48 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách po 3 264 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2023. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (NRKI, SOLUS), lustrací v insolvenčním rejstříku, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazena pouze částka 3 264 Kč dne 21. 8. 2023. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 2 splatné dne 12. 9. 2023. K datu 19. 11. 2023 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 40 681,67 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení a v bodě 6.5. smlouvy, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 21. 11. 2023 až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná částka se skládá z částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 40 681,67 Kč (tj. zbývající dlužná původní jistina úvěru 34 337,58 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru 6 344,09 Kč), smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného 400 Kč, smluvní pokuty 16 502 Kč (tj. 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru od 21. 11. 2023 do zaplacení; požadována však pouze k datu vyhotovení žaloby), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,48 % ročně z částky 34 337,58 Kč (tj. zbývající dlužné původní jistiny úvěru) ode dne 21. 11. 2023 do 11. 12. 2023 a ve výši 15 % ročně z částky 34 337,58 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 11. 2023 dosáhne částky 82 483 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jednání nařízeného na den 12. 5. 2025 se bez omluvy nezúčastnil, ačkoliv byl řádně předvolán, odročení jednání nežádal. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

4. Žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry. (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu)

5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku k návrhu žalovaného ze dne 3. 7. 2023 smlouvu o bezúčelovém úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalovanému poskytnout 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 75,48 % ročně. Návrh smlouvy byl podepsán elektronicky jedinečným kódem. Celkovou částku ve výši 68 736 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v 24 měsíčních splátkách po 3 264 Kč, splatných nejpozději do 12. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V rámci smlouvy bylo sjednáno i pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 400 Kč měsíčně. V bodu 6.1. smlouvy byla sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodě 6.2. bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů. V bodě 6.3. bylo sjednáno zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů a v bodě 6.5. pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, předsmluvní formulář, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná SMS a důkaz o přijaté SMS, doklad žalovaného, oznámení o schválení úvěru ze dne 7. 7. 2023 včetně splátkového kalendáře, vrácená obálka, podpis na dálku, dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru, přihláška do pojištění schopnosti splátce úvěr, příloha č. 1 – pojištění schopnosti splácet úvěr, pojištění schopnosti splácet úvěry včetně informace o pojištění, prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru)

6. Žalovaný v období od 6. 3. 2023 do 6. 6. 2023 obdržel pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání. (potvrzení o provedení platby od zaměstnavatele zaúčtované dne 6. 3. 2023, potvrzení o provedení platby od zaměstnavatele zaúčtované dne 6. 4. 2023, potvrzení o provedení platby od zaměstnavatele zaúčtované dne 5. 5. 2023, potvrzení o provedení platby od zaměstnavatele zaúčtované dne 6. 6. 2023)

7. Žalovaný nebyl evidován jako dlužník, byly evidovány 4 jeho žádosti o úvěr, přičemž měl i nesplacené částky a dle jeho skóringu bylo vyšší riziko, že úvěr nebude splácet. (výpis záznamů z registru SOLUS ze dne 17. 6. 2023 a záznam z nebankovního registru klientských informací NRKI ze dne 17. 6. 2023)

8. Žalovaný uvedl, že má čistý příjem ze zaměstnání ve výši 47 183 Kč, s celkovými výdaji ve výši 12 891 Kč, a to v částce 4 860 Kč na životní minimum, v částce 7 031 Kč na bydlení, v částce 1 000 Kč na ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.). Žalovaný nehradil žádné splátky dluhů. Zaměstnán měl být na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, . Bydlel ve vlastním. (hodnocení klienta z 3. 7. 2023)

9. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 4. 7. 2023 na účet č. 04135423033/0800, který byl uveden ve smlouvě. (doklad o vyplacení úvěru)

10. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, ač byl žalobkyní k jejich úhradě vyzván výzvami ze dne 13. 10. 2023 a 13. 11. 2023 s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. (výzva k zaplacení ze dne 13. 10. 2023 a výzva k zaplacení ze dne 13. 11. 2023)

11. Jelikož byl žalovaný i nadále v prodlení s úhradou splátek úvěru, žalobkyně oznámením ze dne 19. 11. 2023 závazek žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky ve výši 42 897 Kč. (oznámení ze dne 19. 11. 2023)

12. Žalovaný žalobkyni celkem zaplatil 3 264 Kč. (karta klienta)

13. K zaplacení žalované částky do 15 dní od odeslání výzvy byl žalovaný vyzván dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 5. 4. 2024 odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. (předžalobní upomínka ze dne 5. 4. 2024 včetně podacího archu ze dne 5. 4. 2024)

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

15. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni vrátil částku ve výši 3 264 Kč. Žalobkyně sice ověřila příjmy žalovaného, jeho výdaje však ověřovány nebyly.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

25. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 35 000 Kč skutečně poskytla. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho výdaje. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně sice zkoumala prostřednictvím lustrace žalovaného v databázi NRKI a SOLUS a k důkazům doložila výpis z jeho běžného účtu ohledně jeho příjmů ze zaměstnání, ohledně výdajů se však spokojila pouze s tvrzením žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z jeho účtu za celé měsíce, nemohla znát jeho finanční situaci.

26. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-Finance s.r.o. proti GK, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

27. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 31 736 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (35 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (3 264 Kč).

28. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou žalobkyně ze dne 5. 4. 2024, která mu byla téhož dne odeslána, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 21. 4. 2024, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty 15 dnů od odeslání předžalobní výzvy žalovaného.

29. Ve zbylé části nároku pak soudu nezbylo než žalobu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

30. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by procesně úspěšnější žalovaný (s přihlédnutím k zamítnuté částce včetně příslušenství vyčísleného ke dni rozhodování) měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu však dle obsahu spisu žádné nevznikly, tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

31. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).