23 C 166/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovaným: 1/) Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2/) Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A pro zaplacení 965 154,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně částku ve výši 863 809, , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z částky 863 809, , částka, od , datum, do zaplacení.

II. V části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši 101 344, , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 71 154, , částka, od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce reg. č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva o úvěru“). Smlouvu o úvěru uzavřela žalobkyně se žalovaným č. , hodnota, , žalovaná č. , hodnota, přistoupila k závazku žalovaného 1) smlouvou o přistoupení k dluhu ze dne , datum, . Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému 1) peněžní prostředky ve výši , částka, . Úvěr byl čerpán v plné výši dne , datum, , a to ve třech částkách ve výši , částka, , ve výši , částka, a ve výši , částka, . Žalovaný 1) se zavázal úvěr splatit v měsíčních splátkách po , částka, spolu s úrokem ve výši 5,49 % ročně ze zůstatku jistiny překlenovacího úvěru a poplatky dle sazebníku. Žalovaní nehradili sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně pohledávku za žalovanými zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalované ke splacení celého dluhu dopisem ze dne , datum, . Celkem žalovaný uhradil částku , částka, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaných, když jednak zjišťovala, zda nejsou proti žalovanému vedena exekuční či insolvenční řízení a jednak zjistila potřebné informace od žalovaných. Žalovaní v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, uvedli, jsou manželé, mají dvě vyživovací povinnosti. Žalovaný 1) je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti LE & CO – , tituly před jménem, , jméno FO, , právnická osoba, . a má čistý měsíční příjem ve výši , částka, a žalovaná č. , hodnota, má rodičovský příspěvek ve výši , částka, . Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaných v registrech BRKI, NRKI a SOLUS.

2. Žalovaný 1) se ve věci nevyjádřil.

3. Žalovaná 2) se vyjádřila tak, že nepopírá uzavření smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření. Žalovaná 2) pobírala v době uzavření smlouvy o úvěru pouze rodičovský příspěvek a žalovaný 1) se zavázal splátky hradit ze svého příjmu. Se žalovaným 1) jsou však od minulého roku rozvedeni. Žalovaný 1) přestal splácet veškeré své závazky a neposkytuje žalované 2) součinnost. Dále uvedla, že neobdržela předžalobní upomínku, kterou by byla informována, že bude podána žaloba. Žalovaní mají více dluhů, které vznikly během manželství, avšak žalovaná začala pracovat jako OSVČ teprve v prosinci a není schopná vše sama splácet. Žalovaná 2) zvažuje, že podá insolvenční návrh., právnická osoba, projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný 1) se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného 1).

5. Ve věci je dán mezinárodní prvek, neboť žalovaný 1) je občanem Rumunska a žalovaná 2) je občankou Ukrajiny. Žalovaní jsou v České republice k trvalému pobytu hlášeni na adrese , adresa, . V projednávané věci se jedná o spotřebitelskou smlouvu dle čl. 17 odst. 1 b) nařízení Brusel I bis. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb. m. s., má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo nebo sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené je soud České republiky příslušný k rozhodnutí této věci podle právního řádu České republiky.

6. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním, č. účtu, ze dne , datum, a ze sazebníku úhrad má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný 1) uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 1) úvěr ve výši , částka, za výhradním účelem řešení bytové potřeby, a to konkrétně k refinancování úvěru u , právnická osoba, ., u , právnická osoba, . a k úhradě závazku ze smlouvy o zápůjčce od fyzické osoby poskytnuté za účelem uhrazení části kupní ceny nemovitosti. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni splácet měsíčními splátkami ve výši , částka, ve 236 splátkách, přičemž celkovou částku, kterou měl žalovaný 1) zaplatit byla ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 5,39 % ročně. Poplatky dle smlouvy se žalovaný 1) zavázal hradit dle sazebníku.

7. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ke smlouvě o stavebním spoření č. , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žádal o překlenovací úvěr ve výši , částka, . V žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnanec společnosti LE & CO – , tituly před jménem, , jméno FO, , právnická osoba, . na pozici obsluhy strojů a zařízení, jeho měsíční příjem činí , částka, , má 2 vyživované děti, měsíční výdaje na splátky závazků činí , částka, . Celková výše závazků činí , částka, . Měsíční výdaje na bydlení činí , částka, , na dopravu a ostatní náklady , částka, a měsíční náklady na domácnost a stravování činí , částka, . Uvedl, že žije ve vlastním domě, bytě.

8. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná 2) přistoupila ke dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným 1). Žalovaná 2) se zavázala v případě, že žalovaný 1) nesplní svůj závazek ze smlouvy o úvěru, uhradit za něj dluh ve lhůtě, kterou určí žalobkyně.

9. Ze sdělení o zvýšení úrokové sazby a nové výši měsíční splátky ze dne , datum, adresované žalovanému 1) a listiny označené jako úroková stupnice soud zjistil, že ode dne , datum, žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními Smlouvy o úvěru zvýšila úrokovou sazbu na 5,49 % ročně a zvýšila i výši měsíční splátky na částku , částka, .

10. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a z kreditního reportu vyplývá, že žalobkyně provedla před uzavřením úvěrové smlouvy lustraci registrů BRKI, NRKI, SOLUS a Insolvenčního rejstříku se závěrem, že žalovaný 1) má několik závazků u různých společností, které měsíčně splácí částkou v celkové výši , částka, . Žalobkyně vycházela ze žalovaným doloženého měsíčního příjmu ve výši , částka, , který ověřila potvrzením zaměstnavatele žalovaného 1) a dále vycházela z příjmu žalované 2) v měsíční výši , částka, , který ověřila oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory. Co do měsíčních výdajů vycházela žalobkyně z částky , částka, , ke které dospěla na základě interní modelace nákladů, která pracuje se statistickými daty českých domácností.

11. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná 2) pobírala rodičovský příspěvek na dvě děti, narozené 2020 ve výši , částka, měsíčně.

12. Z potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný 1) měl za posledních 12 měsíců čistý měsíční příjem ve výši , částka, ze zaměstnání u společnosti LE & CO – , tituly před jménem, , jméno FO, , právnická osoba, . Žalovaný 1) byl u této společnosti zaměstnán na dobu neurčitou.

13. Z výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, ze dne , datum, (obraty na kontě) soud zjistil, že žalovaný 1) čerpal úvěr ve třech částech po , částka, , , částka, a , částka, . Žalobkyně tedy celkem poskytla žalovanému 1) peněžní prostředky ve výši , částka, .

14. Z výzev k úhradě dlužných splátek před zesplatněním úvěru ze dne , datum, adresovaných oběma žalovaným vyplývá, že žalobkyně upozorňovala oba žalované na prodlení s dlužnými splátkami a s upozorněním na to, že nebudou-li dlužné částky splněny, přistoupí žalobkyně k zesplatnění.

15. Z výzev ke splacení dluhu ze dne , datum, adresované žalovanému 1) a žalované 2), z dodejek pro oba žalované soud zjistil, že žalobkyně dluh ve výši , částka, zesplatnila a vyzvala žalované k okamžité úhradě celého úvěru do dne , datum, . Žalované 2) byla tato výzva doručena dne , datum, , výzva zaslaná žalovanému č. , hodnota, se vrátila zpět žalobkyni jako nedoručená.

16. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Žalobkyně a žalovaný 1) uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému 1) úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný 1) zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Finanční prostředky žalovaný obdržel na úvěrový účet č. , hodnota, vedený u žalobkyně. Žalovaná 2) přistoupila ke dluhu žalovaného 1) ze smlouvy o úvěru dle § 1892 o. z. a stala se tak společně a nerozdílně se žalovaným 2) zavázanou k plnění závazků ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

18. Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaných. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaných v žalobě tvrdila a prokázala, že úvěruschopnost žalovaných zkoumala z jejich vlastních tvrzení a lustrací v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, BRKI a NRKI. Výsledkem této lustrace bylo zjištění, že žalovaný 1) má závazky v celkové výši , částka, , které splácí měsíčně částkou , částka, . Žalobkyně ověřila příjmy žalovaných, kdy žalovaný 1) dosahoval průměrného měsíčního příjmu , částka, a žalovaná 2) měla měsíční příjem ve výši , částka, . Svoje celkové měsíční výdaje žalovaný 1) vyčíslil částkou , částka, . Z důkazů ani tvrzení žalobkyně se však nepodává, že by tyto skutečnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala. Žalobkyně pouze uvedla, že vycházela z měsíčních výdajů ve výši , částka, , ke kterým dospěla na základě svého interního modelu, který však neodráží skutečné výdaje žalovaných. Žalobkyně netvrdila a neprokázala, že by náležitě vyhodnotila, že žalovaní mají vyživovací povinnost ke dvěma dětem, že žalovaná 2) pobírala pouze nízký rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně a žalovaný 1) splácí měsíčně své závazky poměrně vysokou částkou , částka, . Soud podotýká, že částku , částka, coby výdaje čtyřčlenné rodiny, jejíž pouze jediný člen má příjem ze zaměstnání, nepovažuje za odpovídající potřebám čtyř osob. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by skutečné výdaje žalovaných jakkoliv zjišťovala (např. výpisy z účtu s výdaji, smlouvami s poskytovateli energií atd.) a že by je následně porovnala s příjmy, jak jí ukládá § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Je evidentní, že žalobkyně namísto z reálných příjmů a nákladů spotřebitele, které běžně má, vycházela z ničím nepodložených informací od žalovaného 1) případně z vlastních úvah, které však nereflektují reálnou finanční situaci žalovaných. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaných tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda jsou žalovaní schopni splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné výdaje žalovaných, resp. toto v řízení nedoložila.

20. Soud k projednání věci nařídil jednání na , datum, , k němuž se žalobkyně nedostavila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaných, resp. že ověřila měsíční výdaje žalovaných. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaných. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaných, je nicméně patrno, že žalobkyně poskytla žalovaným částku , částka, .

21. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Ve znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platného a účinného od , datum, je výslovně uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny. Žalovaný č. , hodnota, dle tvrzení žalobkyně uhradil žalobkyni před podáním žaloby uhradil částku , částka, , proto žalovaným na jistině zbývá zaplatit částku , částka, (žalovaní netvrdili a neprokázali, že by uhradili více, než tvrdí žalobkyně). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dluhu dopisem ze dne , datum, , a to do dne , datum, . Žalovaní se tedy dostali do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny dnem , datum, . Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od , datum, z částky , částka, a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

24. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

25. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, (, částka, + 110 761,20) a žalovaní co do částky , částka, (, částka, + , částka, ). Žalobkyně měla ve věci poměrný úspěch, proto jí soud přiznal ve výroku III. náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, účinného ke dni podání žaloby, dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za předžalobní výzvu ze dne , datum, a podání žaloby, tedy celkem , částka, . Žalobkyni, by tak v případě plného úspěchu náležela 100 % náhrada nákladů ve výši , částka, , avšak žalobkyně měla ve sporu úspěch v částce , částka, představující 84,78 % ze sporu), co do částky ve výši , částka, (představující 15,22 % ze sporu) pak byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů ve výši 69,56 % (84,78 % - 15,22 % = 69,56 %), která představuje po zaokrouhlení částku , částka, , kterou soud přiznal žalobkyni.