23 C 18/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci žalobkyně: Obec Kluky, IČO 00509400 sídlem Kluky 33, 294 26 Kluky zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 90 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 90 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj nárok odůvodnila tak, že v minulosti vymáhala v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, po panu , jméno FO, částku , částka, představující neuhrazenou kupní cenu palivového dřeva. V rámci tohoto řízení bylo prokázáno, že za pana , jméno FO, uhradila žalovaná část kupní ceny ve výši , částka, , a to dne , datum, na bankovní účet žalobkyně. Následujícího dne však žalobkyně neoprávněně, z důvodu právní neznalosti, vrátila částku , částka, zpět žalované. V soudním řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, soud toto plnění posoudil jako částečné plnění za pana , jméno FO, a žalobu co do nároku na zaplacení částky , částka, zamítl. Tím, že žalobkyně bez jakéhokoliv právního titulu vrátila částku , částka, zpět žalované, se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně. , jméno FO, nikdy nerozporoval, že by dal souhlas žalované, aby uhradila cenu dřeva, ostatně i v textu platby jsou uvedeny parametry k množství dřeva, které by žalovaná nemohla znát, pokud by nejednala se souhlasem pana , jméno FO, . Žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, a to nejpozději do , datum, , žalovaná však na výzvu nereagovala.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně ani z části neuznává, neboť k jejímu bezdůvodnému obohacení nedošlo. Žalobkyně obdržela od žalované dne , datum, částku ve výši , částka, v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, jako plnění za dlužníka , jméno FO, . Ze strany žalované se jednalo o nabídku plnění za třetího, přičemž nabídka byla učiněna tak, že částku , částka, zaslala žalovaná na účet žalobkyně, která však tuto nabídku odmítla. Žalobkyně však toto plnění dne , datum, žalované vrátila, tedy odmítla přijmout plnění za dlužníka, a to ještě před pravomocným rozhodnutím ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, . Jednalo se o prostředky žalované, a nikoliv pana , jméno FO, (dlužníka). Mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl žádný právní vztah. Během jednání pak žalovaná uvedla, že se jednalo o prostředky pana , jméno FO, a bankovní účet žalované byl jen platebním účtem. Žalobkyně odmítla tyto peníze přijmout, tudíž se nikdy nemohly stát vlastnictvím žalobkyně. Žalobkyně nadto nepodala odvolání do výroku II. rozsudku č. j. , spisová značka, , kterým soud částečně zamítl její žalobu co do částky , částka, , i když mohla odvoláním jí tvrzené nesprávné rozhodnutí soudu zvrátit. Z výše uvedených skutečností tak žalovaná dovozuje, že nemohlo dojít k jejímu bezdůvodnému obohacení a není ve věci pasivně legitimována. Pokud jde o předmět sporu, tak má žalovaná za to, že rozsudek č. j. , spisová značka, tvoří překážku res iudicatae.

3. Z vyjádření obou účastníků plynou následující nesporné skutečnosti. Mezi žalobkyní a , jméno FO, byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě palivového dříví za kupní cenu ve výši , částka, . U zdejšího soudu probíhal spor o zaplacení kupní ceny, kdy soud uložil žalovanému (panu , jméno FO, ) uhradit žalobkyni částku , částka, a v částce , částka, žalobu zamítl. Žalovaná za , jméno FO, plnila částku ve výši , částka, , když tuto částku dne , datum, zaslala na bankovní účet žalobkyně. Žalobkyně dne , datum, vrátila zpět žalované částku , částka, . Žalobkyně se následně domáhala vrácení této částky po žalované do , datum, dopisem ze dne , datum, , který byl žalované doručen.

4. Předmětem sporu mezi účastníky tak zůstalo, zda žalovaná plnila za pana , jméno FO, s jeho souhlasem.

5. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti:

6. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , konkrétně z vyjádření žalovaného ze dne , datum, na č. l. 30 soud zjistil, že , jméno FO, (v daném sporu v postavení žalovaného) v rámci vyjádření k žalobě uvedl, že osobně zavítal na obecní úřad, kde chtěl zaplatit částku , částka, za dřevo, tato platba však byla ze strany obce odmítnuta, proto byl nucen provést z účtu své družky (tj. žalované) dne , datum, platbu ve výši , částka, . Do zprávy k této platbě uvedl, že je ochoten se s obcí domluvit max. na částce , částka, za 1 prm dřeva.

7. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, se podává, že soud učinil závěr o skutkovém stavu, že dne , datum, žalovaný zaplatil žalobkyni částku , částka, , která odpovídala ceně , částka, /prm. Tuto platbu žalovaný provedl prostřednictvím bankovního účtu třetí osoby, platbu však jednoznačně identifikoval uvedením množství dřeva a svým podpisem. Tato platba však nebyla žalobkyní přijata a byla žalovanému (tj. panu , jméno FO, ) vrácena.

8. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaná ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, dne , datum, zaslala na bankovní účet žalobkyně částku ve výši , částka, , kdy v poznámce k této platbě bylo uvedeno „platba za dřevo 50 m3 x , částka, , nabídka 50 m3 x 504,00 platí , jméno FO, .“ Žalobkyně částku ve výši , částka, zaslala zpět na účet žalobkyně dne , datum, .

9. Z dopisu ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, nejpozději do , datum, .

10. Soud neprováděl k důkazu účastnický výslech žalované a výpis z účtu žalované za měsíc květen 2022, které navrhla žalovaná k prokázání, čí byly peněžní prostředky na účtu žalobkyně. Soud měl z provedených důkazů skutkový stav za dostatečně objasněný pro rozhodnutí ve věci.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uhradila za pana , jméno FO, částku , částka, , která představovala část kupní ceny za palivové dříví, a to tak, že tuto částku zaslala dne , datum, ze svého bankovního účtu na účet žalobkyně. , jméno FO, s částečnou úhradou svého dluhu souhlasil. Žalobkyně následujícího dne vrátila částku , částka, zpět na účet žalované.

12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

13. Dle § 1930 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nabízí-li dlužník částečné plnění, musí je věřitel přijmout, neodporuje-li to povaze závazku nebo účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý. Věřiteli tím nevzniknou žádné jiné povinnosti. Dlužník nahradí věřiteli zvýšené náklady způsobené mu částečným plněním.

14. Dle § 1936 odst. 1 o. z. věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. To neplatí, je-li plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka. Dle odst. 2 citovaného ustanovení kdo plní dluh jiného, aniž za dluh ručí a ani jinak dluh nezajistil, může na věřiteli požadovat před splněním nebo při něm, aby mu postoupil svoji pohledávku.

15. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. V posuzovaném případě soud jednání žalované, spočívající v tom, že zaslala částku , částka, ze svého účtu na účet žalobkyně s poznámkou, že se jedná o platbu za palivové dříví s podpisem „, jméno FO, “ posoudil dle ustanovení § 1936 o. z. coby plnění třetí osoby za dlužníka. V řízení bylo prokázáno, že pan , jméno FO, souhlasil s tím, že žalovaná za něj tuto částku uhradí, proto měla žalobkyně dle § 1930 o. z. ve spojení s § 1936 o. z. povinnost toto plnění přijmout, byť se jednalo o plnění částečné. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, uvedl, že i v poměrech o. z. platí, že plněním poskytnutým třetí osobou, která neručí za dluh a závazek jinak nezajišťuje, za podmínek určených v § 1936 odst. 1 větou první o. z. věřiteli dlužníka zaniká závazek dlužníka; skutečnost, že věřitel vrátí takto poskytnuté plnění třetí osobě, nezpůsobuje obnovení závazku dlužníka. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, se podává, že skutečnost, že věřitel poskytnuté plnění třetí osobě vrátí, nemá za následek obnovení již zaniklého závazku dlužníka, nýbrž vznik pohledávky věřitele za třetí osobou z titulu bezdůvodného obohacení. V souladu s citovanými rozhodnutími Nejvyššího soudu je tedy zřejmé, že částečné plnění žalované ve výši , částka, za pana , jméno FO, mělo za následek zánik dluhu pana , jméno FO, v této části. Tím, že žalobkyně částečné plnění žalované vrátila, nedošlo k obnovení té části dluhu pana , jméno FO, , která již byla splněna částečným plněním žalované. Žalobkyni však vznikla pohledávka za žalovanou ve výši , částka, z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo ze strany žalobkyně plnila bez právního důvodu. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. Soud argumentaci žalované stran toho, že žalobkyně byla pouze platebním místem a peněžní prostředky ve výši , částka, na účtu žalobkyně byly ve vlastnictví pana , jméno FO, nepovažuje za relevantní, neboť v řízení bylo prokázáno, že částka byla zaslána z účtu žalované se souhlasem pana , jméno FO, a na její účet byla shodná částka žalobkyní vrácena, přičemž není ve vztahu mezi účastníky tohoto sporu rozhodné, kdo fyzicky z účtu peníze poslal anebo o čí finanční prostředky se fakticky jednalo, případně jak se mezi sebou následně žalovaná a pan , jméno FO, „vyrovnali“. Pro úplnost pak soud dodává, že peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu jsou vždy vlastnictvím peněžního ústavu, který účet vede pro majitele účtu. Oprávnění majitele účtu a dalších osob, které mají k účtu dispoziční oprávnění, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pouze pohledávku z účtu u peněžního ústavu (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

19. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně žalovanou písemně vyzývala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, , odeslaným téhož dne, ve lhůtě do , datum, , avšak žalovaná ničeho neuhradila. Ode dne , datum, se tedy žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobkyně má proto dle § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení. Z tohoto důvodu uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné částky i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne , datum, ) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, a dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši po zaokrouhlení , částka, .

21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 90 dnů od právní moci rozsudku, když žalovaná tuto lhůtu navrhla a žalobkyně s tím souhlasila.