23 C 4/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného/I, 294 71 Benátky nad Jizerou pro 58 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 2,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ: IČO na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zachyceny v žádosti o úvěr ze dne datum a které ověřila z předložené pracovní smlouvy, výplatních pásek a nahlédnutím do veřejných registrů. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka, jež si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem v pevné výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a s poplatkem za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě svého bydliště ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši částka v 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne datum a ocitl se v prodlení se splácením. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, poplatků specifikovaných výše v celkové výši částka, úroku za období od datum do datum z dlužné jistiny v částce částka a zákonného úroku z prodlení od data prodlení do datum ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba.) se smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku částka, jež se skládá z jistiny ve výši částka, úroku v pevné výši částka, částky za poskytnutí úvěru ve výši částka, částky částka za vyhodnocení úvěrového případu a částky částka za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště, a to v pravidelných 14měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 8 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 272,44 %. Součástí smlouvy o úvěru byl i předpis splátek (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum a přílohou č. hodnota smlouvy o úvěru).

5. Žalovaný dne datum požádal o úvěr ve výši částka. V žádosti žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je svobodný, je zaměstnaný u společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši částka a měsíční výdaje odhadl na částku částka, z toho částka částka připadala na výdaje spojené s bydlením (prokázáno žádostí o úvěr ze dne datum).

6. Žalovaný byl ode dne datum zaměstnán u společnosti právnická osoba na dobu určitou do datum na pozici operátor výroby (prokázáno pracovní smlouvou ze dne datum). Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v období od února 2022 do dubna 2022 činil částka. Z účtu žalovaného byla za únor a březen 2022 hrazena částka částka, kdy tato platba byla označena jako nájem (prokázáno výplatními páskou za duben 2022 a printscreeny s výpisy z účtu).

7. Žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši částka, a to ve třech splátkách po částka (prokázáno přehledovou tabulkou transakční historie).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny a dopisem ze dne datum).

9. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum, žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do datum (prokázáno výzvou k plnění ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

10. Z informačního systému soudu ISAS bylo zjištěno, že proti žalovanému je vedeno množství exekučních řízení, přičemž velké množství bylo vedeno již před datum, a to např. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a mnoho starších exekučních řízení.

11. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“). Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění účinném do datum poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

13. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR-právnická osoba. proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

15. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice prokázala, že právní předchůdkyně zkoumala měsíční příjmy žalovaného, avšak již neprokázala, že by zkoumala jeho skutečné měsíční výdaje, a to za situace, kdy žalovaný v žádosti o úvěr tvrdil, že měsíčně vynaloží na bydlení částku částka, přičemž z doloženého výpisu z účtu plynulo, že měsíčně hradí platbu ve výši částka označenou jako nájem. Na veškeré ostatní výdaje pak tvrdil, že hradí částka adresa 250 Kč coby měsíční výdaje dospělé osoby se jeví jako nepřiměřeně nízká až nerealistická, navíc vzhledem k doloženým platbám ve výpisech z účtu rovněž nevěrohodná. Navíc proti žalovanému bylo v době uzavření smlouvy vedeno několik exekučních řízení, což ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebylo rovněž nijak zjišťováno a případně dále reflektováno.

16. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou částka, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (částka), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni již uhradil (částka).

17. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do datum, což žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (datum). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky částka od datum do zaplacení.

18. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 2,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení částečně zamítnout.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož ve věci měl větší úspěch žalovaný, kterému však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.