23 C 4/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného /I, 294 71 Benátky nad Jizerou pro 58 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 2,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zachyceny v žádosti o úvěr ze dne , datum, a které ověřila z předložené pracovní smlouvy, výplatních pásek a nahlédnutím do veřejných registrů. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , jež si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem v pevné výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost ve výši , částka, a s poplatkem za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě svého bydliště ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši , částka, v 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne , datum, a ocitl se v prodlení se splácením. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , poplatků specifikovaných výše v celkové výši , částka, , úroku za období od , datum, do , datum, z dlužné jistiny v částce , částka, a zákonného úroku z prodlení od data prodlení do , datum, ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) se smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku , částka, , jež se skládá z jistiny ve výši , částka, , úroku v pevné výši , částka, , částky za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , částky , částka, za vyhodnocení úvěrového případu a částky , částka, za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště, a to v pravidelných 14měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 8 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 272,44 %. Součástí smlouvy o úvěru byl i předpis splátek (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a přílohou č. , hodnota, smlouvy o úvěru).

5. Žalovaný dne , datum, požádal o úvěr ve výši , částka, . V žádosti žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je svobodný, je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, a měsíční výdaje odhadl na částku , částka, , z toho částka , částka, připadala na výdaje spojené s bydlením (prokázáno žádostí o úvěr ze dne , datum, ).

6. Žalovaný byl ode dne , datum, zaměstnán u společnosti , právnická osoba, na dobu určitou do , datum, na pozici operátor výroby (prokázáno pracovní smlouvou ze dne , datum, ). Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v období od února 2022 do dubna 2022 činil , částka, . Z účtu žalovaného byla za únor a březen 2022 hrazena částka , částka, , kdy tato platba byla označena jako nájem (prokázáno výplatními páskou za duben 2022 a printscreeny s výpisy z účtu).

7. Žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , a to ve třech splátkách po , částka, (prokázáno přehledovou tabulkou transakční historie).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny a dopisem ze dne , datum, ).

9. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, , která mu byla odeslána dne , datum, , žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, (prokázáno výzvou k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

10. Z informačního systému soudu ISAS bylo zjištěno, že proti žalovanému je vedeno množství exekučních řízení, přičemž velké množství bylo vedeno již před , datum, , a to např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a mnoho starších exekučních řízení.

11. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění účinném do , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

13. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

15. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice prokázala, že právní předchůdkyně zkoumala měsíční příjmy žalovaného, avšak již neprokázala, že by zkoumala jeho skutečné měsíční výdaje, a to za situace, kdy žalovaný v žádosti o úvěr tvrdil, že měsíčně vynaloží na bydlení částku , částka, , přičemž z doloženého výpisu z účtu plynulo, že měsíčně hradí platbu ve výši , částka, označenou jako nájem. Na veškeré ostatní výdaje pak tvrdil, že hradí , částka, , adresa, 250 Kč coby měsíční výdaje dospělé osoby se jeví jako nepřiměřeně nízká až nerealistická, navíc vzhledem k doloženým platbám ve výpisech z účtu rovněž nevěrohodná. Navíc proti žalovanému bylo v době uzavření smlouvy vedeno několik exekučních řízení, což ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebylo rovněž nijak zjišťováno a případně dále reflektováno.

16. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni již uhradil (, částka, ).

17. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , která mu byla odeslána dne , datum, . Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do , datum, , což žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (, datum, ). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.

18. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 2,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož ve věci měl větší úspěch žalovaný, kterému však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.